Předchozí stránka

Třída	Seskupení položek	Podseskupení položek	Položka	Název a náplň
			2112	Příjmy z prodeje zboží (již nakoupeného za účelem prodeje) Zahrnuje příjmy za prodej zboží, které organizace nakoupila za účelem dalšího prodeje, nikoliv k vlastní spotřebě použije se i pro jednorázový nákup zboží, které např. obec nakoupí hromadně a prodává je posléze občanům (např. popelnice, prodej formulářů apod.)
			2113	Příjmy ze školného Úhrady za vzdělávání a školské služby podle školského zákona (zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů) a jeho prováděcích předpisů, jestliže jejich příjemci jsou organizace.
			2114	Mýtné Zahrnuje příjmy za úplatné využiti komunikací a příjmy za vstup na cizí pozemky
			2119	Ostatní příjmy z vlastní činnosti (1) Zahrnuje i částky ve výši výdajů na pořízení dlouhodobého majetku ve vlastní režii převáděné ve státním rozpočtu z výdajového účtu na účet příjmový (záznamová jednotka 023). (2) Na tuto položku se též zařazují příjmy peněžních prostředků, kterými organizaci někdo platí za to, že v jeho prospěch zřídila na svém pozemku právo stavby (§ 1240 až 1256 občanského zákoníku) nebo na své věci věcné břemeno (§ 1257 až 1308 občanského zákoníku). (3) Patří sem i příspěvky účastníků konference organizací, která je jejím pořadatelem, podle § 71 odst. 2 rozpočtových pravidel (zákona č. 218/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů).
		212		Odvody přebytku organizací s přímým vztahem
			2121	Odvody přebytků ústřední banky
			2122	Odvody příspěvkových organizací Příjmy odvodů z provozu nebo z odpisů příspěvkových organizací, nikoliv např. vratky dříve poskytnutých příspěvků, ty patří v běžném rozpočtovém roce jako minusový záznam na položky 5331 a 6351 a v dalších rozpočtových letech na položku 2229
			2123	Ostatní odvody příspěvkových organizací (1) Jiné příjmy z odvodů příspěvkových organizací, např. odvody příjmů z prodeje nemovitého majetku ve správě a v prozatímní správě zřizovatelům apod, nikoliv např. vratky dříve poskytnutých příspěvků, ty se zařadí v běžném rozpočtovém roce jako minusový záznam na položky 5331 a 6351 a v dalších rozpočtových letech na položku 2229 Zahrnuje i příjmy sankčních odvodů příspěvkových organizací zřizovateli (2) Na položku 2123 patří také příjmy zřizovatelů příspěvkových organizací inkasované v důsledku toho, že příspěvková organizace je rušena a její majetek přechází na zřizovatele.
			2124	Odvody školských právnických osob zřízených státem, kraji a obcemi Odvody školských právnických osob, tj. osob podle § 124 až 140 školského zákona (zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů), zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, kraji, obcemi a dobrovolnými svazky obcí.
			2125	Převody z fondů státních podniků do státního rozpočtu Na tuto položku se zařazují příjmy ministerstev, která jsou zakladateli státních podniků nebo zřizovateli národních podniků, od těchto podniků, kterými jsou převody z jejich fondů zakladatele do státního rozpočtu [§ 15 písm. j) a k) a § 19 odst. 1 písm. c) a odst. 4 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění zákona č. 213/2013 Sb., a čl. II zákona č. 213/2013 Sb.]. Patří sem i jejich příjmy a příjmy státních finančních aktiv z likvidačního zůstatku zrušených podniků [§ 15 písm. j) zákona o státním podniku].
			2129	Ostatní odvody přebytků organizací s přímým vztahem Zahrnuje i přijaté výnosy z likvidace zbytkových podniků
		213		Příjmy z pronájmu majetku
			2131	Příjmy z pronájmu pozemků
			2132	Příjmy z pronájmu ostatních nemovitých věcí a jejich částí
			2133	Příjmy z pronájmu movitých věcí
			2139	Ostatní příjmy z pronájmu majetku
		214		Výnosy z finančního majetku Oproti vymezení v účtové osnově pro organizační složky státu a příspěvkové organizace a obce se v tomto podseskupení nerozumí realizací finančního majetku prodej vlastních dluhopisů. Na položky tohoto podseskupení se zařazují příjmy, které mají povahu výnosů z finančního majetku (nikoliv příjmy z jeho prodeje, ty patří na položky z podseskupení 320), kterými jsou příjmy z držby finančního majetku (§ 17 a 25 vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění vyhlášky č. 403/2011 Sb.) a z investičních nástrojů. Jsou to příjmy z úroků kromě těch, které patří do třídy 1, příjmy z majetkových účastí, příjmy z investičních nástrojů (§ 3 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákonů č. 56/2006 Sb., č. 230/2008 Sb. a č. 204/2017 Sb.) a části příjmů označované jako kursové zisky, jestliže je organizace takto označuje.
			2140	Neúrokové příjmy z finančních derivátů kromě k vlastním dluhopisům Příjmy podle dohod o opcích, futures, swapech, forwardech a jiných finančních derivátech, jestliže se nevztahují k vlastním dluhopisům, s výjimkou příjmů, které mají povahu úroků (ty patří na položku 2148), a jistin (ty patří na položky třídy 8). Finančními deriváty (§ 627 odst. 2 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech) se rozumějí investiční nástroje podle § 3 odst. 1 písm. d) až f) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákonů č. 230/2008 Sb. a č. 204/2017 Sb.
			2141	Příjmy z úroků (část) (1) Zahrnuje přijaté úroky z bankovních účtů (vkladů) a z poskytnutých půjčených prostředků (2) Zahrnuje také úroky z nakoupených cizích dluhopisů a úroky ve formě diskontu inkasované při nákupu cizího dluhopisu jiné než na položkách 2144 a 2145. (3) Patří sem i přijaté úroky ze směnek. (4) Na položku 2141 patří i prémie z prodeje vlastních dluhopisů, kterou je rozdíl mezi částkou, za niž se dluhopisy, které organizace vydala, prodaly, a jejich nominální hodnotou, která se zařazuje na položku 8111, 8121, 8211 nebo 8221, je-li tento rozdíl kladný (je-li záporný, představuje diskont z prodeje dluhopisů a zařazuje se na položku 5141). Prodává-li dluhopisy Ministerstvo financí (tj. státní dluhopisy), převede částku prémie z účtu pro tržby z prodeje státních dluhopisů na příjmový účet státního rozpočtu, při připsání na příjmový účet ji zařadí na položku 2141 a při odepsání z účtu tržeb z prodeje státních dluhopisů na stejnou položku (8111, 8121, 8211 nebo 8221) jako částku, za niž se dluhopisy prodaly. Do příjmů státního rozpočtu se též převede alikvotní úrokový výnos, tj. část kupónu státních dluhopisů naběhlého za období od poslední výplaty kupónu do data vydání příslušné části (tranše) emise dluhopisu. V případě, že k výplatě kupónu ještě nedošlo, jedná se o část naběhlého kupónu od data vydání první části emise dluhopisu do okamžiku vydání dané části. Tento naběhlý úrok hradí investor emitentovi za období, kdy dluhopis nedržel, ale za které mu bude vyplacen při následující výplatě kupón. V případě, že vydání dluhopisu se uskutečňuje v době tzv. ex-kupónu, tj. v období bezprostředně předcházejícím výplatě kupónu, kdy investorovi naběhne od data vydání do data výplaty tohoto kupónu úrok, který mu již není možné vyplatit ve formě kupónu, je alikvotní úrokový výnos záporný a je výdajovou položkou zaznamenanou na 5141. (5) Na položku 2141 dále patří diskont ze zpětných odkupů vlastních dluhopisů, kterým je rozdíl mezi odkupní cenou těchto dluhopisů a jejich nominální hodnotou, která se zařazuje na položku 8112, 8122, 8212 nebo 8222, je-li tento rozdíl záporný (je-li kladný, představuje prémii ze zpětného odkupu dluhopisů a zařazuje se na položku 5141). (6) Na položku 2141 patří i alikvotní úrokový výnos v případě zpětných odkupů dluhopisů v období tzv. ex-kupónu, kdy investorovi již není možné pozastavit výplatu kupónu. (7) Úroky z bankovních účtů patří na tuto položku bez ohledu na to, zda jsou na bankovním účtu připisovány nebo převáděny z jiného bankovního účtu (8) Na položku 2141 patří i platba za zápůjčku cenných papírů (§ 2392 odst. 1 věta druhá občanského zákoníku). (9) Na položku 2141 patří nejen příjmy z úroků z bankovních účtů (vkladů) a příjmy z úroků z poskytnutých půjčených prostředků (příjmy kladných kreditních úroků), ale i příjmy z úroků z debetních zůstatků běžných účtů a příjmy z úroků z půjčených peněžních prostředků, které jsou důsledkem záporných úrokových sazeb (příjmy záporných debetních úroků).
			2142	Příjmy z podílů na zisku a dividend
			2143	Kursové rozdíly v příjmech Tato položka se používá při korunovém účtování o devizových účtech a u korunových účtů jen v případě, že se organizace rozhodla dělit příjmy, které banka, která vede organizaci účet, inkasuje v cizí měně a organizaci ji na něj připisuje v korunách (skutečný příjem), na očištěný příjem a kursový rozdíl v příjmech.Pro účely náplně této položky se očištěným příjmem rozumí částka, kterou banka připsala na účet, snížená o částku (kladnou nebo zápornou) kursového rozdílu v příjmech, kterou se rozumí rozdíl mezi částkou došlou bance v cizí měně vynásobenou kursem této měny k české koruně ze dne, kdy došla, a toutéž částkou vynásobenou pevným kursem. Pevným kursem se rozumí kurs téže měny k české koruně z určitého dne roku, do kterého patří den, v němž byla částka na účet organizace připsána (z prvního dne roku nebo prvního dne měsíce, do kterého patří den připsání, popř. z jiného dne roku), nebo dne počátku obchodu nebo jiné hospodářské operace, jíž je příjem součástí a kterou je například služební cesta zaměstnance a její příprava (pak je pevným kursem kurs, v němž organizace zakoupila valuty pro tohoto zaměstnance, a kursem rozhodným pro výpočet kursového zisku kurs, v němž organizace zbytek valut, který zaměstnanec vrátil, odprodala). Při korunovém účtování o pohybech devizových účtů je pevný kurs celý rok neměnný. Rozhodne-li se organizace položku 2143 nepoužívat, zařadí celý skutečný příjem na příslušnou položku, například, jestliže přijala transfer od mezinárodní instituce, na položku 4152. Rozhodne-li se ji používat, zařadí na tuto položku jen očištěný příjem a částku rozdílu mezi součinem částky tohoto transferu a kursem například eura, jestliže transfer došel její bance v eurech, ze dne, kdy částka byla připsána na účet, a součinem částky transferu a kursu eura ze dne například 1. ledna zařadí na položku 2143, a to bez ohledu na to, zda tento rozdíl vyšel jako kladný nebo záporný.Při korunovém účtování o devizových účtech, které podléhají rozpočtové skladbě, se na položky kursových rozdílů zaznamenávají kursové rozdíly v případech, kdy organizace používá pro přepočet deviz na koruny pevný kurs, a při převodech peněžních prostředků z devizového účtu organizace na její účet korunový a převodech opačných, kdy organizace je povinna podle § 24 odst. 6 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, použít pro přepočet cizí měny na českou měnu kurs devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou, a v důsledku toho musí při převodech ze svého korunového účtu na svůj účet devizový uvádět jako příjem devizového účtu a výdaj účtu korunového částky, které se zpravidla od částek skutečně z korunového účtu odepsaných liší. Organizace při zaznamenávání částky připsané na devizový účet použije položku 2143 pro zařazení rozdílu mezi částkou skutečně z korunového účtu odepsanou a částkou, kterou podle uvedeného ustanovení vypočetla jako korunové ocenění devizové částky připsané na devizový účet, a to bez ohledu na to, je-li tento rozdíl kladný nebo záporný. Obdobně postupuje organizace, která převádí peněžní prostředky mezi svými devizovými účty znějícími na různou měnu. Ministerstvo financí při evidování rozpočtovaných a skutečných příjmů (přijetí) a výdajů (vydání) na účtech pro řízení likvidity státní pokladny a pro řízení státního dluhu [§ 33 odst. 1 písm. c) rozpočtových pravidel] v kapitole 396 - Státní dluh a příjmových a výdajových účtech téže kapitoly používá v souvislosti s kursovými rozdíly položku 2143 pro vyjádření kladného rozdílu skutečně přijaté částky a záporného rozdílu skutečně vydané částky vůči částce odvozené od pevného kursu, kterým je kurs ze dne počátku obchodu nebo jiné hospodářské operace. Kursové rozdíly se vyjadřují v případech, kdy současné přijetí korunové částky od plátce (vydání korunové částky příjemci) a dřívější vydání příjemci (přijetí od plátce) na korunovém účtu vede ke vzniku kursového zisku ve prospěch Ministerstva financí. To postupuje tak, že když mu Česká národní banka na některý z těchto účtů připíše korunovou částku, která jí došla od plátce v cizí měně nebo kterou plátce hradí částku v cizí měně, a toto přijetí této částky souvisí s nějakým dřívějším (v tomtéž nebo některém dřívějším roce) vydáním korunové částky z téhož účtu nebo jiného účtu kapitoly 396 určené k zaplacení v téže cizí měně nebo představující úhradu za částku v téže cizí měně, pak v případě, že korunové přijetí (například přijetí korun za prodej devizových prostředků, například eur, koupených nebo vyměněných předtím za účelem zhodnocení peněžních prostředků kapitoly Státní dluh a zrovnoměrnění peněžního trhu) je vyšší než předcházející korunové vydání (v daném příkladě vydání korun za nákup této částky eur v minulosti, kdy kurs eura vůči koruně byl nižší než v době prodeje), převede Ministerstvo financí částku rozdílu z tohoto účtu (zde ji zařadí na tutéž položku třídy 8, na kterou zařadilo přijetí korunové částky za prodej eur, a to s opačným znaménkem, tj. minusem) na příjmový účet kapitoly Státní dluh a tento příjem tohoto účtu zařadí na položku 2143. Je přípustná i možnost, že plátce podle dohody s ministerstvem poukáže na příslušný účet pro řízení likvidity státní pokladny nebo pro řízení státního dluhu částku sníženou o uvedený rozdíl a tento rozdíl poukáže přímo na příjmový účet kapitoly 396. Stejně tak Ministerstvo financí postupuje, když mu Česká národní banka z některého z účtů pro řízení likvidity státní pokladny nebo pro řízení státního dluhu odepíše korunovou částku, kterou má jejímu příjemci zaplatit v cizí měně nebo kterou příjemci hradí částku v cizí měně, a toto vydání této částky souvisí s nějakým dřívějším (v tomtéž nebo nějakém dřívějším roce) přijetím korunové částky, kterou banka obdržela v téže cizí měně nebo kterou plátce uhrazuje částku v téže cizí měně, na tentýž účet nebo jiný účet kapitoly 396. I tehdy v případě, že korunové vydání je nižší než předcházející korunové přijetí, převede Ministerstvo financí částku rozdílu z tohoto účtu (zde ji zařadí na tutéž položku třídy 8, na kterou zařadilo vydání korunové částky, a to se stejným znaménkem, tj. minusem) na příjmový účet kapitoly Státní dluh a tento příjem tohoto účtu zařadí na položku 2143. Uvedené postupy platí i pro případy, kdy se některé korunové částky nebo jejich části namísto přijetí a vydání započítávají.
			2144	Příjmy z úroků ze státních dluhopisů S výjimkou příjmů, které patří na položky 2146 a 2148.
			2145	Příjmy z úroků z komunálních dluhopisů S výjimkou příjmů, které patří na položky 2146 a 2148.
			2146	Úrokové příjmy z finančních derivátů k vlastním dluhopisům Příjmy Ministerstva financí, obcí a krajů, které jsou emitenty státních a komunálních dluhopisů, podle dohod o swapech, které se vztahují k držitelům státních a komunálních dluhopisů vydávaných podle práva cizího státu (k tomu položka 5146). Jsou to korunové příjmy od institucí, s nimiž byly uzavřeny dohody o swapech za účelem získání deviz k pokrytí plateb úroků držitelům dluhopisů vydaných podle práva cizího státu a korunové příjmy realizované na základě jiných swapových dohod s tím souvisejících. Jestliže pohledávky z těchto dohod jsou vyšší než závazky z nich a provede se započtení, patří na tuto položku částka inkasovaná po tomto započtení; o částku započtení nelze příjmy a výdaje zvyšovat (k tomu odstavec 6 náplně třídy 5). U Ministerstva financí na tuto položku patří též příjmy příjmového účtu státního rozpočtu kapitoly Státní dluh vzniklé převodem peněžních prostředků, které byly přijaty na základě těchto dohod na účty státních finančních aktiv a na účty pro řízení likvidity státní pokladny a pro řízení státního dluhu [§ 3písm. h) body 2 a 3 rozpočtových pravidel].
			2147	Neúrokové příjmy z finančních derivátů k vlastním dluhopisům Příjmy podle dohod o opcích, futures, swapech, forwardech a jiných finančních derivátech, jestliže se vztahují k vlastním dluhopisům, s výjimkou příjmů, které mají povahu úroků (ty patří na položku 2146) a jistin (ty patří na položky třídy 8). Finančními deriváty (§ 627 odst. 2 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech) se rozumějí investiční nástroje podle § 3 odst. 1 písm. d) až f) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákonů č. 230/2008 Sb. a č. 204/2017 Sb.
			2148	Úrokové příjmy z finančních derivátů kromě k vlastním dluhopisům Příjmy z úroků podle dohod o swapech, termínových úrokových dohod a jiných dohod o forwardech a případně dohod o jiných finančních derivátech [§ 627 odst. 2 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, a § 3 odst. 1 písm. d) až f) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákonů č. 230/2008 Sb. a č. 204/2017 Sb.] s výjimkou podle dohod o devizových swapech vztahujících se k držitelům státních a komunálních dluhopisů vydávaných podle práva cizího státu (příjmy z úroků podle takových dohod patří na položku 2146).
			2149	Ostatní příjmy z výnosů finančního majetku Příjmy z výnosů finančního majetku, které nepatří na položky 2141 až 2145. Jsou to zejména neúrokové příjmy z investičních nástrojů s výjimkou příjmů z držby akcií. Příjmy z finančních derivátů [§ 3 odst. 1 písm. d), g), j) a k) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákonů č. 230/2008 Sb. a č. 204/2017 Sb.] se sem zařazují jen v případě, že organizace tak rozhodne. V tom případě postupuje podobně jako při sledování kursových zisků (položka 2143) a na položku 2149 zařazuje rozdíl (kladný nebo záporný) mezi příjmem, jak byl inkasován, a příjmem, jaký by byl, kdyby finančního derivátu nebylo
		215		Soudní poplatky Zahrnuje poplatky za řízení a za úkon podle zákona o soudních poplatcích
			2151	Soudní poplatky
	22			Přijaté sankční platby a vratky transferů
		221		Přijaté sankční platby Na položky tohoto podseskupení patří přijaté sankční platby, které lze oddělit od plateb, za jejichž zpoždění jsou placeny, s výjimkou sankcí přijatých v souvislosti s výběrem daní a ostatních příjmů patřících do třídy 1 (tyto sankce patří, jsou-li odděleny, na položku 1704, a nejsou-li od příslušné daně nebo jiného daňového příjmu odděleny, na položku této daně nebo tohoto daňového příjmu).

Následující stránka