Předchozí stránka

Třída	Seskupení položek	Podseskupení položek	Položka	Název a náplň
			6710	Investiční převody Národnímu fondu na spolufinancování programu Phare
		672		Investiční převody Národnímu fondu na spolufinancování programu Ispa
			6720	Investiční převody Národnímu fondu na spolufinancování programu Ispa
		673		Investiční převody Národnímu fondu na spolufinancování programu Sapard
			6730	Investiční převody Národnímu fondu na spolufinancování programu Sapard
		674		Investiční převody Národnímu fondu na spolufinancování komunitárních programů
			6740	Investiční převody Národnímu fondu na spolufinancování komunitárních programů
		675		Investiční převody Národnímu fondu na spolufinancování ostatních programů Evropské unie a ČR
			6750	Investiční převody Národnímu fondu na spolufinancování ostatních programů Evropské unie a ČR
		676		Investiční převody Národnímu fondu na spolufinancování související s poskytnutím pomoci ČR ze zahraničí
			6760	Investiční převody Národnímu fondu na spolufinancování související s poskytnutím pomoci ČR ze zahraničí
		679		Ostatní investiční převody do Národního fondu
			6790	Ostatní investiční převody do Národního fondu
	69			Ostatní kapitálové výdaje
		690		Ostatní kapitálové výdaje
			6901	Rezervy kapitálových výdajů Je určena jen pro rozpočtovaní rezerv na kapitálové výdaje, skutečnost se zatřídí v souladu s druhovou povahou výdaje.
			6909	Ostatní kapitálové výdaje jinde nezařazené Patří sem veškeré kapitálové výdaje nezařaditelné do jiných položek třídy 6.
8				FINANCOVANÍ Na položky třídy 8 patří pohyby bankovních účtů (připsání peněžních prostředků na tyto účty a odepsání peněžních prostředků z nich) peněžních fondů, na které se podle § 1 odst. 1 vyhlášky rozpočtová skladba vztahuje, mající povahu přijetí peněžních prostředků za účelem úhrady schodku obdržených z půjček a jiných zdrojů, do kterých mají být vráceny (včetně obdržených za prodej vlastních dluhopisů), utržených za prodej akcií nebo jiných součástí majetku pořízených z dočasně volných prostředků peněžního fondu s úmyslem později je se ziskem prodat a inkasovaných jakožto splátky peněžních prostředků půjčených jiným subjektům za účelem jejich zhodnocení a povahu vydání peněžních prostředků za účelem jejich zhodnocení převedených jiným subjektům jakožto půjčky nebo jiné peněžní prostředky určené k vrácení (včetně převedených jakožto cena za koupi cizích dluhopisů) nebo jakožto cena za koupi akcií nebo jiných součástí majetku pořizovaných z dočasně volných prostředků peněžního fondu s úmyslem později je se ziskem prodat a vydávaných jakožto splátky vypůjčených peněžních prostředků. Za tato přijetí a vydání se nepovažují pohyby účtů řízení likvidity státní pokladny Ministerstva financí. Tyto účty jsou používány v rámci souhrnných účtů státní pokladny a rozpočtové skladbě nepodléhají. Přijetí peněžních prostředků se na položky třídy 8 zapisuje plusem a vydání minusem s výjimkou zápisu převodů, které mají povahu oprav převodů již provedených, jako jsou například převody mezi vlastními účty, vratky mylných plateb (položka 8300) a převody kursových zisků obsažených v přijatých platbách v kapitole Státní dluh z účtu pro řízení státního dluhu na příjmový účet této kapitoly (položka 2143) a převody z jejího výdajového účtu na účet pro řízení státního dluhu k uhrazení kursové ztráty vzniklé při vydání z tohoto účtu (položka 5142).
	81			Financování z tuzemska (1) Na položky seskupení položek 81 patří přijetí peněžních prostředků, které je třeba vrátit, od tuzemských fyzických a právnických osob. Patří na ně i přijetí peněžních prostředků obdržených prostřednictvím tuzemských vypořádacích systémů cenných papírů (§ 82 a násl. zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů), i když pocházejí od zahraničních osob. Na položky, jejichž čísla končí číslicemi 5 a 6, se zařazují rozdíly stavů bankovních účtů (stav ke dni 1. ledna minus stav k výkazovému dni) kromě těch, na kterých se soustřeďují půjčené peněžní prostředky od zahraničních osob či peněžní prostředky obdržené prostřednictvím zahraničních vypořádacích systémů cenných papírů. Tuzemskou fyzickou osobou se rozumí fyzická osoba, která je státním občanem České republiky, a tuzemskou právnickou osobou právnická osoba, která má sídlo na území České republiky. Peněžními prostředky, které je třeba vrátit, se rozumějí peněžní prostředky obdržené na základě smlouvy nebo jiného právního jednání, z kterých vyplývá, že obdrženou částku má ten, kdo ji obdržel, povinnost v určité lhůtě nebo na požádání vrátit, například zapůjčenou částku (§ 2390 až 2394 občanského zákoníku), nebo má povinnost vrátit její předem stanovenou část nebo částku vyšší, například jmenovitou hodnotu dluhopisu (§ 2 odst. 1 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákona č. 137/2014 Sb.), je-li rozdílná od jeho emisního kursu (§ 520 odst. 2 občanského zákoníku). (2) Na položky seskupení položek 81 patří též vydání splátek peněžních prostředků obdržených podle odstavce 1.
		811		Krátkodobé financování Na položky podseskupení položek 811 patří přijetí peněžních prostředků, které je třeba vrátit do jednoho roku, vydání peněžních prostředků, které představují toto vracení (splátky), vydání peněžních prostředků za účelem jejich zhodnocení, jestliže se přijetí zhodnocené částky předpokládá do jednoho roku, přijetí takto zhodnocených peněžních prostředků a vzrůst nebo pokles stavů bankovních účtů krátkodobých prostředků. Bankovními účty krátkodobých prostředků se rozumějí platební účty [§ 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku] a účty, na které se přijímají peněžní prostředky, které mají být do roka vráceny, z kterých se toto vracení provádí a z kterých se vydávají peněžní prostředky s tím, že budou do roka vráceny.
			8111	Krátkodobé vydané dluhopisy Přijetí výnosů z prodeje krátkodobých dluhopisů. Na tuto položku se zařazuje částka nominální hodnoty prodaných dluhopisů. Je-li částka, za niž se dluhopisy prodaly, očištěná o alikvotní úrokový výnos, vyšší než částka nominální hodnoty, zařadí se rozdíl mezi oběma částkami na položku 2141; jde-li o státní dluhopisy a prodává je tedy Ministerstvo financí, převede ministerstvo částku rozdílu na příslušný příjmový účet státního rozpočtu a při odepsání z účtu tržeb z prodeje státních dluhopisů ji zařadí na stejnou položku jako částku, za niž se dluhopisy prodaly, a tím ji sníží na částku nominální hodnoty prodaných dluhopisů. Obdobně se postupuje i při vypořádání alikvotního úrokového výnosu. Je-li částka, za niž se prodaly dluhopisy, očištěná o alikvotní úrokový výnos, nižší, zařadí se rozdíl na položku 5141; jde-li o státní dluhopisy a prodává je tedy Ministerstvo financí, převede ministerstvo částku rozdílu z příslušného výdajového účtu státního rozpočtu na účet, na nějž tržby z prodeje státních dluhopisů inkasuje, při odepsání z výdajového účtu ji zařadí na položku 5141 a při připsání na účet tržeb z prodeje státních dluhopisů na stejnou položku jako částku, za niž se dluhopisy prodaly, a tím ji zvýší na částku nominální hodnoty prodaných dluhopisů. Zápis na tuto položku představuje zvýšení financování (+), jsou ale možné i opačné zápisy.
			8112	Uhrazené splátky krátkodobých vydaných dluhopisů Úhrady (umoř) závazku z vlastních krátkodobých dluhopisů. Jde o vydání, které představuje převod na účet subjektu, který dluhopisy vydané organizací (státem, územním samosprávným celkem) koupil a jemuž se splácejí, nebo na účet subjektu, který jeho pohledávky spravuje (nejde o převody mezi vlastními bankovními účty organizace za účelem soustředění částky na tyto splátky, ty patří na položku 8300). Na tuto položku se zařazuje částka nominální hodnoty splatných dluhopisů. Je-li v případě zpětných odkupů částka, za niž byly dluhopisy odkoupeny, očištěná o alikvotní úrokový výnos, nižší než částka nominální hodnoty, zařadí se rozdíl mezi oběma částkami na položku 2141; jde-li o státní dluhopisy a odkupuje je tedy Ministerstvo financí, převede ministerstvo částku rozdílu na příslušný příjmový účet státního rozpočtu a při odepsání z účtu, z něhož jsou vydávány prostředky na úhradu zpětných odkupů státních dluhopisů, ji zařadí na stejnou položku jako částku, za niž byly dluhopisy odkoupeny, a tím ji sníží na částku nominální hodnoty prodaných dluhopisů. Je-li částka, za niž se prodaly dluhopisy, očištěná o alikvotní úrokový výnos, vyšší, zařadí se rozdíl na položku 5141; jde-li o státní dluhopisy a odkupuje je tedy Ministerstvo financí, převede ministerstvo částku rozdílu z příslušného výdajového účtu státního rozpočtu na účet, z něhož vydává prostředky na úhradu zpětných odkupů státních dluhopisů, při odepsání z výdajového účtu ji zařadí na položku 5141 a při připsání na účet úhrad zpětných odkupů státních dluhopisů na stejnou položku jako částku, za niž se dluhopisy prodaly, a tím ji zvýší na částku nominální hodnoty prodaných dluhopisů. Z výdajů státního rozpočtu se též převede alikvotní úrokový výnos ze zpětných odkupů, tj. část kupónu státních dluhopisů naběhlého za období od poslední výplaty kupónu do data odkoupení příslušné části (tranše) emise dluhopisu. V případě, že k výplatě kupónu ještě nedošlo, jedná se o část naběhlého kupónu od data vydání první části emise dluhopisu do okamžiku zpětného odkupu. Tento naběhlý úrok hradí emitent investorovi za období, kdy držel dluhopis, ale nebude mu za něj vyplacen kupón. Zápis na tuto položku představuje snížení financovaní (-), jsou ale možné i opačné zápisy. (1) Změna slávu prostředků na bankovních účtech mezi počátkem a koncem výkazního období. Tato položka se používá pro rozpočtování a podle skutečného rozdílu mezi stavem prostředků na krátkodobých bankovních účtech od začátku do konce období se zápise až do finančního výkazu. Zvýšení stavu prostředků od počátku do konce období představuje snížení financování na této položce (snižuje hodnotu této položky). Snížení stavu prostředků od počátku do konce období představme zvýšení financování na této položce (zvyšuje hodnotu této položky). Použití této položky nepředstavuje účetní operaci; položka se v účetnictví neobjeví. Změna stavu účtů se zjišťuje k výkazovým dnům a uvádí ve finančním výkaze [bod 9.2 písm. e) přílohy č. 3, bod 3.1 písm. d) přílohy č. 5 a bod 7 přílohy č. 6 vyhlášky č. 5/2014 Sb.]. (2) Na položku se zařazují změny stavů bankovních účtů státního rozpočtu a bankovních účtů, které v souvislosti se státním rozpočtem vede Ministerstvo financí, s výjimkou bankovních účtů, jejichž příjmy a výdaje tvoří kapitolu Operace státních finančních aktiv (§ 10 odst. 5 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb.); ty se zařazují na položku 8116. Jsou to příjmové a výdajové účty státního rozpočtu [§ 3 písm. h) bod 1 rozpočtových pravidel], účty státních finančních aktiv (bod 2 téhož písmene) spojené s obsluhou a umořováním státního dluhu (účty státních finančních aktiv s výjimkou účtů státních finančních aktiv, jejichž příjmy a výdaje tvoří kapitolu OSFA), účty pro řízení státního dluhu (bod 3 téhož písmene s výjimkou účtů pro řízení likvidity státní pokladny a účtů, jejichž zdrojem jsou dlouhodobé úvěry ze zahraničí), a to včetně účtů, které Ministerstvo financí za tímto účelem zřizuje jinde než v České národní bance. Územní samosprávné celky a státní fondy na tuto položku zařazují změny stavů veškerých svých bankovních účtů pro krátkodobé tuzemské peněžní prostředky a organizační složky státu změny stavů svých bankovních účtů rezervních fondů. (3) Je-li na konci výkazního období stav prostředků na bankovních účtech peněžního fondu v úhrnu záporný a na počátku výkazního období byl v úhrnu kladný, částka snížení stavu prostředků se rozdělí na částku snížení vlastních prostředků (částka kreditního zůstatku na počátku výkazního období) a částku vypůjčených prostředků (částka debetního zůstatku na konci výkazního období); je-li na konci výkazního období tento stav záporný a na jeho počátku byl také záporný, ale vyšší než na konci, nebo byl nulový, považuje se celá částka snížení debetního zůstatku za částku vypůjčených prostředků. Na položku 8115 se zařadí (plusem) jen částka snížení vlastních prostředků, zatímco částka vypůjčených prostředků se zařadí (plusem) na položku 8905. Používá-li se položka 8115 pro zatřídění změny stavu prostředků na jednom nebo několika bankovních účtech, které samy netvoří peněžní fond, rozděluje se částka snížení stavu prostředků na částku snížení vlastních prostředků a částku vypůjčených prostředků jen v případě, že debetní zůstatek tohoto účtu nebo těchto účtů nebo snížení debetního zůstatku tohoto účtu nebo těchto účtů jsou způsobeny přijetím peněžních prostředků z jiného peněžního fondu (nejsou kryty zvýšením stavu prostředků na jiných bankovních účtech téhož peněžního fondu), například jsou způsobeny přijetím kontokorentního úvěru. Snížením debetního zůstatku se rozumí změna stavu účtu z nuly na zápornou částku nebo ze záporné částky na částku ještě nižší. (4) Je-li na konci výkazního období stav prostředků na bankovních účtech peněžního fondu v úhrnu kladný a na počátku výkazního období byl v úhrnu záporný, částka zvýšení stavu prostředků se rozdělí na částku zvýšení vlastních prostředků (částka kreditního zůstatku na konci výkazního období) a částku úhrady vypůjčených prostředků (částka debetního zůstatku na počátku výkazního období); je-li na konci výkazního období tento stav záporný nebo nulový a na jeho počátku byl záporný a nižší než na konci, považuje se celá částka zvýšení debetního zůstatku za částku úhrady vypůjčených prostředků. Na položku 8115 se zařadí (minusem) jen částka zvýšení vlastních prostředků, zatímco částka úhrady vypůjčených prostředků se zařadí (minusem) na položku 8905. Používá-li se položka 8115 pro zatřídění změny stavu prostředků na jednom nebo několika bankovních účtech, které samy netvoří peněžní fond, rozděluje se částka zvýšení stavu prostředků na částku zvýšení vlastních prostředků a částku úhrady vypůjčených prostředků jen v případě, že odstranění nebo zvýšení debetního zůstatku tohoto účtu nebo těchto účtů jsou způsobeny úhradou peněžních prostředků vypůjčených od jiného peněžního fondu (nejsou způsobeny snížením stavu prostředků na jiných bankovních účtech téhož peněžního fondu), například jsou způsobeny splácením kontokorentního úvěru. Zvýšením debetního zůstatku se rozumí změna stavu účtu ze záporné částky na vyšší zápornou částku (v absolutní hodnotě nižší), například z -200 Kč na -100 Kč, nebo až na nulu.
			8113	Krátkodobé přijaté půjčené prostředky Přijetí peněžních prostředků, které je třeba do jednoho roku vrátit, podle úvěrových smluv a jiných právních aktů, které stanoví, že ten, kdo je přijal, je povinen je do roka vrátit. Na tuto položku nepatří peněžní prostředky utržené za prodej vlastních dluhopisů, ty patří na položku 8111. Přijetí krátkodobých půjčených prostředků na tuto položku představuje zvýšení financování (+), jsou ale možné i opačné zápisy.
			8114	Uhrazené splátky krátkodobých přijatých půjčených prostředky Uhrazení dříve přijatých půjčených prostředků ve smyslu položky 8113. Jde o vydání, které představuje převod na účet subjektu, který organizaci (státu, územnímu samosprávnému celku) peněžní prostředky formou úvěru nebo půjčky půjčil a jemuž se splácejí (nejde o převody mezi vlastními bankovními účty organizace za účelem soustředění částky na tyto splátky, ty patří na položku 8300). Zápis na tuto položku představme snížení financovaní (-), jsou ale možné i opačné zápisy.
			8115	Změny stavu krátkodobých prostředků na bankovních účtech kromě změn stavů účtů státních finančních aktiv, které tvoří kapitolu OSFA (1) Na tuto položku patří změny stavu krátkodobých prostředků na bankovních účtech mezi počátkem a koncem výkazního období. Je jí rozdíl mezi stavem krátkodobých prostředků na bankovních účtech na počátku období a jejich stavem na jeho konci. V případě jaderného účtu jsou jí výdaje na činnost Správy úložišť radioaktivních odpadů snížené o částku, kterou tato správa vrátila na jaderný účet jakožto nevyčerpané prostředky předcházejícího roku (§ 113 odst. 2 zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon). Zvýšení stavu prostředků od počátku do konce období představuje snížení financování na této položce (snižuje hodnotu této položky). Snížení stavu prostředků od počátku do konce období představme zvýšení financování na této položce (zvyšuje hodnotu této položky). Použití této položky nepředstavuje účetní operaci; položka se v účetnictví neobjeví. Změna stavu prostředků na účtech se zjišťuje k výkazovým dnům a uvádí ve finančním výkaze [bod 9.2 písm. e) přílohy č. 3, bod 3.1 písm. d) přílohy č. 5 a bod 7 přílohy č. 6 vyhlášky č. 5/2014 Sb.]. (2) Na položku se zařazují změny stavů bankovních účtů státního rozpočtu a bankovních účtů, které v souvislosti se státním rozpočtem vede Ministerstvo financí, s výjimkou bankovních účtů, jejichž příjmy a výdaje tvoří kapitolu Operace státních finančních aktiv (§ 10 odst. 5 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb.); ty se zařazují na položku 8116. Jsou to příjmové a výdajové účty státního rozpočtu [§ 3 písm. h) rozpočtových pravidel], účty státních finančních aktiv (bod 2 téhož písmene) spojené s obsluhou a umořováním státního dluhu (účty státních finančních aktiv s výjimkou účtů státních finančních aktiv, jejichž příjmy a výdaje tvoří kapitolu OSFA), a účty pro řízení státního dluhu (bod 3 téhož písmene s výjimkou účtů pro řízení likvidity státní pokladny a účtů, jejichž zdrojem jsou dlouhodobé úvěry ze zahraničí), a to včetně účtů, které Ministerstvo financí za tímto účelem zřizuje jinde než v České národní bance. Z jaderného účtu na položku 8115 patří jen výdaje na činnost Správy úložišť radioaktivních odpadů snížené o částku, kterou tato správa vrátila na jaderný účet jakožto nevyčerpané prostředky předcházejícího roku (§ 113 odst. 2 zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon). Územní samosprávné celky a státní fondy na tuto položku zařazují změny stavů veškerých svých bankovních účtů pro krátkodobé tuzemské peněžní prostředky a organizační složky státu změny stavů svých bankovních účtů rezervních fondů. (3) Je-li na konci výkazního období stav prostředků na bankovních účtech peněžního fondu v úhrnu záporný a na počátku výkazního období byl v úhrnu kladný, částka snížení stavu prostředků se rozdělí na částku snížení vlastních prostředků (částka kreditního zůstatku na počátku výkazního období) a částku vypůjčených prostředků (částka debetního zůstatku na konci výkazního období); je-li na konci výkazního období tento stav záporný a na jeho počátku byl také záporný, ale vyšší než na konci, nebo byl nulový, považuje se celá částka snížení debetního zůstatku za částku vypůjčených prostředků. Na položku 8115 se zařadí (plusem) jen částka snížení vlastních prostředků, zatímco částka vypůjčených prostředků se zařadí (plusem) na položku 8905. Používá-li se položka 8115 pro zatřídění změny stavu prostředků na jednom nebo několika bankovních účtech, které samy netvoří peněžní fond, rozděluje se částka snížení stavu prostředků na částku snížení vlastních prostředků a částku vypůjčených prostředků jen v případě, že debetní zůstatek tohoto účtu nebo těchto účtů nebo snížení debetního zůstatku tohoto účtu nebo těchto účtů jsou způsobeny přijetím peněžních prostředků z jiného peněžního fondu (nejsou kryty zvýšením stavu prostředků na jiných bankovních účtech téhož peněžního fondu), například jsou způsobeny přijetím kontokorentního úvěru. Snížením debetního zůstatku se rozumí změna stavu účtu z nuly na zápornou částku nebo ze záporné částky na částku ještě nižší. (4) Je-li na konci výkazního období stav prostředků na bankovních účtech peněžního fondu v úhrnu kladný a na počátku výkazního období byl v úhrnu záporný, částka zvýšení stavu prostředků se rozdělí na částku zvýšení vlastních prostředků (částka kreditního zůstatku na konci výkazního období) a částku úhrady vypůjčených prostředků (částka debetního zůstatku na počátku výkazního období); je-li na konci výkazního období tento stav záporný nebo nulový a na jeho počátku byl záporný a nižší než na konci, považuje se celá částka zvýšení debetního zůstatku za částku úhrady vypůjčených prostředků. Na položku 8115 se zařadí (minusem) jen částka zvýšení vlastních prostředků, zatímco částka úhrady vypůjčených prostředků se zařadí (minusem) na položku 8905. Používá-li se položka 8115 pro zatřídění změny stavu prostředků na jednom nebo několika bankovních účtech, které samy netvoří peněžní fond, rozděluje se částka zvýšení stavu prostředků na částku zvýšení vlastních prostředků a částku úhrady vypůjčených prostředků jen v případě, že odstranění nebo zvýšení debetního zůstatku tohoto účtu nebo těchto účtů jsou způsobeny úhradou peněžních prostředků vypůjčených od jiného peněžního fondu (nejsou způsobeny snížením stavu prostředků na jiných bankovních účtech téhož peněžního fondu), například jsou způsobeny splácením kontokorentního úvěru. Zvýšením debetního zůstatku se rozumí změna stavu účtu ze záporné částky na vyšší zápornou částku (v absolutní hodnotě nižší), například z -200 Kč na -100 Kč, nebo až na nulu.

Třída	Seskupení položek	Podseskupení položek	Položka	Název a náplň
			8116	Změny stavu bankovních účtů krátkodobých prostředků státních finančních aktiv, které tvoří kapitolu OSFA (1) Položku používá jen Ministerstvo financí, a to pro změny stavů bankovních účtů, které vede v souvislosti se státním rozpočtem a jejichž změny stavů jsou vyloučeny z položky 8115. Z jaderného účtu na položku 8116 patří změny jeho stavů s odečtením výdajů, které z něj byly vynaloženy na činnost Správy úložišť radioaktivních odpadů, snížené o částku, kterou tato správa vrátila na jaderný účet jakožto nevyčerpané prostředky předcházejícího roku (§ 113 odst. 2 zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon). Změnou stavů účtů se rozumí změna stavu prostředků na bankovních účtech mezi počátkem a koncem výkazního období (rozdíl stavu prostředků na příslušných účtech na počátku a na konci tohoto období). Zvýšení stavu prostředků od počátku do konce období představuje snížení financování na této položce (snižuje hodnotu této položky). Snížení stavu prostředků od počátku do konce období představuje zvýšení financování na této položce (zvyšuje hodnotu této položky). Použití této položky nepředstavuje účetní operaci; položka se v účetnictví neobjeví. Změna stavu prostředků na účtech se zjišťuje k výkazovým dnům a uvádí ve finančním výkaze [bod 9.2 písm. e) přílohy č. 3, bod 3.1 písm. d) přílohy č. 5 a bod 7 přílohy č. 6 vyhlášky č. 5/2014 Sb.]. (2) Pro změny stavů bankovních účtů zařazovaných na tuto položku, které na počátku nebo konci výkazního období vykazovaly debetní zůstatek, platí obdobně odstavce 3 a 4 náplně položky 8115.
			8117	Aktivní krátkodobé operace řízení likvidity - příjmy Na tuto položku patří příjmy z prodeje cizích nakoupených krátkodobých dluhopisů a akcií na tuzemském finančním trhu pořízených za účelem řízení likvidity a příjmy z dalších operací, jejichž účelem je zhodnocení dočasně volných peněžních prostředků. Nepoužije se pro nákupy cenných papírů, realizované jako akt rozpočtové politiky, kde prvotním smyslem je pomoc danému subjektu nebo aktivní účast na řízení tohoto subjektu (v tom případě se použijí položky seskupení 62 nebo 56, příp. 64). Nepoužije se ani pro poskytnuté půjčené prostředky a jejich splátky, jejichž smyslem byla cílená podpora daného subjektu (zejména půjčené prostředky - návratné výpomoci - vlastním zřízeným nebo založeným organizacím, apod. - tyto půjčené prostředky se zařadí na seskupení 56. příp. 64). Tuto položku a vůbec rozpočtovou skladbu nepoužívají účty řízení likvidity státní pokladny Ministerstva financí, které jsou používány v rámci souhrnných účtů státní pokladny. Na tuto položku patří uvedená přijetí a vydání peněžních prostředků, pokud nepatří na položku 8417.
			8118	Aktivní krátkodobé operace řízení likvidity - výdaje Jde o opačnou (výdajovou) položku k položce 8117. Patří na ni vydání dočasně volných peněžních prostředků mající povahu jejich investování k dosažení zisku (aktivní řízení likvidity) a jiná vydání související s dalšími operacemi, jejichž účelem je zhodnocení těchto prostředků. Jde o vydání peněžních prostředků za účelem jejich zhodnocení v krátkodobém časovém úseku, zejména půjčení peněžních prostředků za účelem získání úrokových výnosů (úroky se pak zařadí na položku 2141 a přijetí splátek půjčených prostředků na položku 8117) a nákup cizích krátkodobých dluhopisů či akcií za účelem jejich prodeje za vyšší cenu (částka, za niž se pak tyto dluhopisy nebo akcie prodají, se zařadí na položku 8117, a to celá tato částka a bez ohledu na to, zda skutečně byla vyšší než cena, za niž se tyto dluhopisy nebo akcie koupily; územní samosprávné celky však mohou na položku 8117 zařadit částku, za niž byly dluhopisy či akcie koupeny, a rozdíl mezi částkou, za niž byly prodány, a touto částkou, je-li kladný, na položku 2149, a je-li záporný, na položku 5149). Nerozhoduje, zda organizace peněžní prostředky takto vydává za situace, kdy její hospodaření vykazuje přebytek; na tuto položku patří vydání peněžních prostředků za účelem jejich zhodnocení i v případě, že hospodaření organizace vykazuje schodek nebo je vyrovnané. Tuto položku a vůbec rozpočtovou skladbu nepoužívají účty řízení likvidity státní pokladny Ministerstva financí, které jsou používány v rámci souhrnných účtů státní pokladny. Na tuto položku patří uvedená přijetí a vydání peněžních prostředků, pokud nepatří na položku 8418.
		812		Dlouhodobé financování Na položky podseskupení položek 812 patří přijetí peněžních prostředků, které je třeba vrátit za dobu přesahující jeden rok, vydání peněžních prostředků, které představují toto vracení (splátky), vydání peněžních prostředků za účelem jejich zhodnocení, jestliže se přijetí zhodnocené částky předpokládá za dobu přesahující jeden rok, přijetí takto zhodnocených peněžních prostředků a vzrůst nebo pokles stavů bankovních účtů dlouhodobých prostředků. Bankovními účty dlouhodobých prostředků se rozumějí účty, na které se přijímají peněžní prostředky, které mají být vráceny později než za rok, z kterých se toto vracení provádí a z kterých se vydávají peněžní prostředky s tím, že budou vráceny později než za rok.
			8121	Dlouhodobé vydané dluhopisy Přijetí výnosů z prodeje dlouhodobých dluhopisů. Na tuto položku se zařazuje částka nominální hodnoty prodaných dluhopisů. Je-li částka, za niž se dluhopisy prodaly, očištěná o alikvotní úrokový výnos, vyšší než částka nominální hodnoty, zařadí se rozdíl mezi oběma částkami na položku 2141; jde-li o státní dluhopisy a prodává je tedy Ministerstvo financí, převede ministerstvo částku rozdílu na příslušný příjmový účet státního rozpočtu a při odepsání z účtu tržeb z prodeje státních dluhopisů ji zařadí na stejnou položku jako částku, za niž se dluhopisy prodaly, a tím ji sníží na částku nominální hodnoty prodaných dluhopisů. Obdobně se postupuje i při vypořádání alikvotního úrokového výnosu. Je-li částka, za niž se prodaly dluhopisy, očištěná o alikvotní úrokový výnos, nižší, zařadí se rozdíl na položku 5141; jde-li o státní dluhopisy a prodává je tedy Ministerstvo financí, převede ministerstvo částku rozdílu z příslušného výdajového účtu státního rozpočtu na účet, na nějž tržby z prodeje státních dluhopisů inkasuje, při odepsání z výdajového účtu ji zařadí na položku 5141 a při připsání na účet tržeb z prodeje státních dluhopisů na stejnou položku jako částku, za niž se dluhopisy prodaly, a tím ji zvýší na částku nominální hodnoty prodaných dluhopisů. Zápis na tuto položku představuje zvýšení financování (+), jsou ale možné i opačné zápisy.
			8122	Uhrazené splátky dlouhodobých vydaných dluhopisů Úhrady (úmor) závazku z vlastních dlouhodobých dluhopisů. Jde o vydání, které představuje převod na účet subjektu, který dluhopisy vydané organizací (státem, územním samosprávným celkem) koupil a jemuž se splácejí, nebo na účet subjektu, který jeho pohledávky spravuje (nejde o převody mezi vlastními bankovními účty organizace za účelem soustředění částky na tyto splátky, ty patří na položku 8300). Na tuto položku se zařazuje částka nominální hodnoty splatných dluhopisů. Je-li v případě zpětných odkupů částka, za niž byly dluhopisy odkoupeny, očištěná o alikvotní úrokový výnos, nižší než částka nominální hodnoty, zařadí se rozdíl mezi oběma částkami na položku 2141; jde-li o státní dluhopisy a odkupuje je tedy Ministerstvo financí, převede ministerstvo částku rozdílu na příslušný příjmový účet státního rozpočtu a při odepsání z účtu, z něhož jsou vydávány prostředky na úhradu zpětných odkupů státních dluhopisů, ji zařadí na stejnou položku jako částku, za niž byly dluhopisy odkoupeny, a tím ji sníží na částku nominální hodnoty prodaných dluhopisů. Je-li částka, za niž se prodaly dluhopisy, očištěná o alikvotní úrokový výnos, vyšší, zařadí se rozdíl na položku 5141; jde-li o státní dluhopisy a odkupuje je tedy Ministerstvo financí, převede ministerstvo částku rozdílu z příslušného výdajového účtu státního rozpočtu na účet, z něhož vydává prostředky na úhradu zpětných odkupů státních dluhopisů, při odepsání z výdajového účtu ji zařadí na položku 5141 a při připsání na účet úhrad zpětných odkupů státních dluhopisů na stejnou položku jako částku, za niž se dluhopisy prodaly, a tím ji zvýší na částku nominální hodnoty prodaných dluhopisů. Z výdajů státního rozpočtu se též převede alikvotní úrokový výnos ze zpětných odkupů, tj. část kupónu státních dluhopisů naběhlého za období od poslední výplaty kupónu do data odkoupení příslušné části (tranše) emise dluhopisu. V případě, že k výplatě kupónu ještě nedošlo, jedná se o část naběhlého kupónu od data vydání první části emise dluhopisu do okamžiku zpětného odkupu. Tento naběhlý úrok hradí emitent investorovi za období, kdy držel dluhopis, ale nebude mu za něj vyplacen kupón. Zápis na tuto položku představuje snížení financovaní (-), jsou ale možné i opačné zápisy.
			8123	Dlouhodobé přijaté půjčené prostředky Přijetí peněžních prostředků, které je třeba vrátit později než za rok, podle úvěrových smluv a jiných právních aktů, které stanoví, že ten, kdo je přijal, je povinen je vrátit ve lhůtě delší než rok. Na tuto položku nepatří peněžní prostředky utržené za prodej vlastních dluhopisů, ty patří na položku 8121. Zápis na tuto položku představuje zvýšení financování (+), jsou ale možné i opačné zápisy.
			8124	Uhrazené splátky dlouhodobých přijatých půjčených prostředků Uhrazení dříve přijatých půjčených prostředků ve smyslu položky 8123. Jde o vydání, které představuje převod na účet subjektu, který organizaci (státu, územnímu samosprávnému celku) peněžní prostředky formou úvěru nebo půjčky půjčil a jemuž se splácejí (nejde o převody mezi vlastními bankovními účty organizace za účelem soustředění částky na tyto splátky, ty patří na položku 8300). Zápis na tuto položku představme snížení financování (-), jsou ale možné i opačné zápisy.
			8125	Změna stavu dlouhodobých prostředků na bankovních účtech (1) Na tuto položku patří změna stavu dlouhodobých prostředků na bankovních účtech mezi počátkem a koncem výkazního období. Je jí rozdíl mezi stavem dlouhodobých prostředků na bankovních účtech na počátku období a jejich stavem na jeho konci. Zvýšení stavu prostředků od počátku do konce období představuje snížení financování na této položce (snižuje hodnotu této položky). Snížení stavu prostředků od počátku do konce období představme zvýšení financování na této položce (zvyšuje hodnotu této položky). Použití této položky nepředstavuje účetní operaci; položka se v účetnictví neobjeví. Změna stavu účtů se zjišťuje k výkazovým dnům a uvádí ve finančním výkaze [bod 9.2 písm. e) přílohy č. 3, bod 3.1 písm. d) přílohy č. 5 a bod 7 přílohy č. 6 vyhlášky č. 5/2014 Sb.]. (2) Pro změny stavů bankovních účtů zařazovaných na tuto položku, které na počátku nebo konci výkazního období vykazovaly debetní zůstatek, platí obdobně odstavce 3 a 4 náplně položky 8115.
			8127	Aktivní dlouhodobé operace řízení likvidity - příjmy Na tuto položku patří příjmy z prodeje cizích nakoupených dlouhodobých dluhopisů a akcií na tuzemském finančním trhu pořízených za účelem řízení likvidity a příjmy z dalších operací, jejichž účelem je zhodnocení dočasně volných peněžních prostředků. Nepoužije se pro nákupy cenných papírů, realizované jako akt rozpočtové polínky, kde prvotním smyslem je pomoc danému subjektu nebo aktivní účast na řízení tohoto subjektu (v tom případě se použijí položky seskupení 62 nebo 56, příp. 64). Nepoužije se ani pro poskytnuté půjčené prostředky a jejich splátky, jejichž smyslem byla cílená podpora daného subjektu (zejména půjčené prostředky - návratné výpomoci - vlastním zřízeným nebo založeným organizacím, apod. - tyto půjčené prostředky se zařadí na seskupení 56. příp. 64). Tuto položku a vůbec rozpočtovou skladbu nepoužívají účty řízení likvidity státní pokladny Ministerstva financí, které jsou používány v rámci souhrnných účtů státní pokladny. Na tuto položku patří uvedená přijetí a vydání peněžních prostředků, pokud nepatří na položku 8427.
			8128	Aktivní dlouhodobé operace řízení likvidity - výdaje Jde o opačnou (výdajovou) položku k položce 8127. Patří na ni vydání dočasně volných peněžních prostředků mající povahu jejich investování k dosažení zisku (aktivní řízení likvidity) a jiná vydání související s dalšími operacemi, jejichž účelem je zhodnocení těchto prostředků. Jde o vydání peněžních prostředků za účelem jejich zhodnocení stejného druhu jako v případě položky 8118, avšak v dlouhodobém časovém úseku. Tuto položku a vůbec rozpočtovou skladbu nepoužívají účty řízení likvidity státní pokladny Ministerstva financí, které jsou používány v rámci souhrnných účtů státní pokladny. Na tuto položku patří uvedená přijetí a vydání peněžních prostředků, pokud nepatří na položku 8428.
	82			Financování ze zahraničí (1) Na položky seskupení položek 82 patří přijetí peněžních prostředků, které je třeba vrátit, od cizích fyzických osob (§ 26 odst. 1 věta první a § 28 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém) a cizích právnických osob (§ 26 odst. 1 věta druhá zákona č. 91/2012 Sb. a § 3024 odst. 1 občanského zákoníku). Patří na ně i přijetí peněžních prostředků obdržených prostřednictvím zahraničních vypořádacích systémů cenných papírů, i když pocházejí od tuzemských osob. Na položky, jejichž čísla končí číslicemi 5 a 6, se zařazují rozdíly stavů bankovních účtů (stav ke dni 1. ledna minus stav k výkazovému dni), na kterých se soustřeďují půjčené peněžní prostředky od zahraničních osob či peněžní prostředky obdržené prostřednictvím zahraničních vypořádacích systémů cenných papírů. Peněžními prostředky, které je třeba vrátit, se rozumějí peněžní prostředky obdržené na základě smlouvy nebo jiného právního jednání, z kterých vyplývá, že obdrženou částku má ten, kdo ji obdržel, povinnost v určité lhůtě nebo na požádání vrátit, například zapůjčenou částku (§ 2390 až 2394 občanského zákoníku), nebo má povinnost vrátit její předem stanovenou část nebo částku vyšší, například jmenovitou hodnotu dluhopisu (§ 2 odst. 1 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákona č. 137/2014 Sb.), je-li rozdílná od jeho emisního kursu (§ 520 odst. 2 občanského zákoníku). (2) Na položky seskupení položek 82 patří též vydání splátek peněžních prostředků obdržených podle odstavce 1.
		821		Krátkodobé financování Na položky podseskupení položek 821 patří přijetí peněžních prostředků, které je třeba vrátit do jednoho roku, vydání peněžních prostředků, které představují toto vracení (splátky), vydání peněžních prostředků za účelem jejich zhodnocení, jestliže se přijetí zhodnocené částky předpokládá do jednoho roku, přijetí takto zhodnocených peněžních prostředků a vzrůst nebo pokles stavů bankovních účtů krátkodobých prostředků. Bankovními účty krátkodobých prostředků se rozumějí platební účty [§ 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku] a účty, na které se přijímají peněžní prostředky, které mají být do roka vráceny, z kterých se toto vracení provádí a z kterých se vydávají peněžní prostředky s tím, že budou do roka vráceny.

Následující stránka