Vyhláška Ministerstva financí o rozpočtové skladbě

§ 1

Předmět úpravy

(1) Touto vyhláškou se stanoví jednotné třídění příjmů a výdajů (dále jen „rozpočtová skladba“), které se uplatňuje

1. a) v rozpočtech organizačních složek státu,
2. b) při sledování plnění státního rozpočtu,
3. c) při sledování tvorby a čerpání rezervního fondu organizačních složek státu,
4. d) v rozpočtech státních fondů,
5. e) při pohybech na účtech státních finančních aktiv,
6. f) při pohybech na účtech pro řízení státního dluhu,
7. g) při plánovaných a skutečných pohybech na účtech rozpočtů a ostatních peněžních fondů obcí, krajů, regionálních rad regionů soudržnosti (dále jen „regionální rada“) a dobrovolných svazků obcí s výjimkou fondu cizích prostředků, fondu sdružených prostředků a fondu podnikatelské činnosti.

(2) Rozpočtová skladba třídí příjmy a výdaje do jednotek třídění, kterými jsou povinny označovat své rozpočtované i skutečné příjmy a výdaje organizační složky státu a právnické osoby uvedené v odstavci 1 (dále jen „organizace“). Každý skutečný jednotlivý příjem a výdaj se zatřídí na nejnižší jednotky jednotlivých třídění, a to na kapitoly, položky, paragrafy, záznamové jednotky, podkladové jednotky, prostorové jednotky, nástroje, dílčí průřezové ukazatele, akce, účely, množiny nebo podmnožiny a účelové znaky, které pro něj stanoví tato vyhláška. Souhrnné údaje ve výkazech a jiných informacích o příjmech nebo výdajích se člení podle těch z nich, které stanoví právní předpis nebo orgán, který předkládání těchto informací stanovil. Kde právní předpis stanoví, že rozpočet příjmů nebo výdajů v určité rozpočtové evidenci se člení podle rozpočtové skladby, ale nestanoví, že podle úplné rozpočtové skladby nebo v jaké podrobnosti¹²), určí to, která povinná třídění se k jejich členění použijí a zda se použijí jejich nejnižší jednotky nebo jen jejich určité agregace, orgán, v jehož působnosti se rozpočtová evidence vede. Je-li k tomuto určení příslušná organizace rozhodující o vlastním rozpočtu, může rozhodnout i o použití nepovinných třídění. Podle úplné rozpočtové skladby člení organizační složky státu rozpočet výdajů pro účely rezervace¹³).

(3) Druhy a hlediska třídění příjmů a výdajů a systematiku jednotek tohoto třídění stanoví tato vyhláška.

(4) Názvy, číselné označení a náplně jednotlivých jednotek třídění stanoví v případě

1. a) jednotek, které vyjadřují málo proměnlivé skutečnosti a kterými jsou jednotky podle § 3 odst. 1 až 6 a 8, příloha k této vyhlášce,
2. b) jednotek, které vyjadřují skutečnosti měnící se často nebo skutečnosti vznikající z operativní činnosti správců kapitol státního rozpočtu¹) (dále jen „správce kapitoly“) a kterými jsou jednotky podle § 3 odst. 7 a 9 až 12, Ministerstvo financí nebo tito správci.

(5) Náplně jednotek třídění se stanoví jen u těch jednotek, u nichž k určení, jaké příjmy, výdaje nebo přírůstky či úbytky stavů peněžních prostředků na bankovních účtech se na ně zařazují, nepostačuje jejich název.

§ 1a

Druhy třídění příjmů a výdajů a hlediska třídění

(1) Rozpočtová skladba obsahuje tato třídění příjmů a výdajů:

1. a) odpovědnostní, kterým je třídění příjmů a výdajů z hlediska odpovědnostního,
2. b) druhové, kterým je třídění příjmů a výdajů z hlediska druhového,
3. c) odvětvové, kterým je třídění příjmů a výdajů z hlediska odvětvového,
4. d) konsolidační, kterým je třídění příjmů a výdajů z hlediska konsolidačního,
5. e) podkladové, kterým je třídění příjmů a výdajů z hlediska podkladu pro změnu rozpočtu,
6. f) prostorové, kterým je třídění příjmů a výdajů z hlediska jejich prostorového původu,
7. g) nástrojové, kterým je třídění příjmů a výdajů z hlediska původu jejich zdroje,
8. h) doplňkové, kterým je třídění výdajů z hlediska jejich příslušnosti ke zvlášť sledovaným celkům,
9. i) programové, kterým je třídění výdajů z hlediska jejich příslušnosti k programům podle § 12 a 13 rozpočtových pravidel,
10. j) účelové, kterým je třídění výdajů z hlediska účelu rozpočtového přesunu,
11. k) strukturní, kterým je třídění příjmů a výdajů z hlediska jejich věcné podstaty,
12. l) transferové, kterým je třídění příjmů a výdajů z hlediska účelů transferů a půjčených prostředků.

(2) Podkladové, prostorové a nástrojové třídění tvoří třídění zdrojové (třídění příjmů a výdajů z hlediska jejich zdroje).

§ 2

Hlediska třídění příjmů a výdajů

(1) Z hlediska odpovědnostního se třídí příjmy a výdaje státního rozpočtu, a to podle správců kapitol.¹)

(2) Z hlediska druhového se třídí všechny příjmy a výdaje podle § 1 odst. 1, a to podle příjmových a výdajových druhů. Pro účely určení výdajového druhu se výdaje člení podle svého právního důvodu na výdaje na nákupy, kterými jsou výdaje, proti kterým stojí přímá protihodnota, transfery, kterými jsou výdaje, proti kterým přímá protihodnota nestojí, a půjčené prostředky. Výdaji na nákupy jsou výdaje na pořízení hodnot a náhrady. Výdaji na pořízení hodnot jsou výdaje na pořízení věcí, služeb, prací, výkonů nebo práv a výdaji na náhrady jsou výdaje na odškodnění újmy, zejména na úhradu vynaložených nebo nazmar přišlých hodnot. Výdaje na náhrady se dělí na výdaje na náhrady za způsobenou újmu a výdaje na náhrady za nezpůsobenou újmu. Způsobenou újmou se rozumí újma, kterou organizace způsobila nebo která vznikla při plnění povinností v její prospěch. Nezpůsobenou újmou se rozumí újma, kterou organizace nezpůsobila a která ani nevznikla při plnění povinností v její prospěch. Výdajovým druhem se pro účely této vyhlášky rozumí u výdajů na nákupy druh pořizovaných věcí, služeb, prací, výkonů nebo práv nebo druh náhrady a u transferů a půjčených prostředků druh podpory, kterou transfer nebo půjčené prostředky představují, a druh příjemce této podpory. Příjmovým druhem se pro účely této vyhlášky rozumí právní důvod platby, která organizaci plyne. Je-li tímto právním důvodem právo na odměnu nebo jiné plnění za poskytnutí věci, služby, práce, výkonu nebo práva, rozlišuje se druh této věci, služby, práce, výkonu nebo práva. Je-li jím právo na transfer nebo přenechání peněžních prostředků s tím, že mají být vráceny, rozlišuje se druh přijímané podpory nebo zdroj transferu nebo půjčených prostředků. Je-li jím právo na výnos daně, poplatku nebo jiného obdobného peněžitého plnění, rozlišuje se druh daně, poplatku nebo jiného obdobného peněžitého plnění. Je-li jím něco jiného, například právo na náhradu škody, na splátky půjčených prostředků, na vrácení předmětu bezdůvodného obohacení či na pojistné plnění, nebo je to příjem inkasovaný omylem nebo neoprávněně, rozlišuje se druh tohoto práva nebo jiného důvodu, z něhož příjem vznikl.

(3) Z hlediska odvětvového se třídí příjmy a výdaje podle odvětví. Výdaje podle § 1 odst. 1 se z tohoto hlediska třídí všechny a z příjmů jen nedaňové a kapitálové příjmy a příjmy z převodů z vlastních fondů obcí, krajů, regionálních rad regionů soudržnosti a dobrovolných svazků obcí s výjimkou příjmů ze splátek půjčených prostředků. Odvětvím se pro účely této vyhlášky rozumí druh činnosti, z které příjmy plynou nebo na kterou se výdaje vynakládají, nebo zaměření právního subjektu, který finanční prostředky, které organizace získává jako příjmy, organizaci poukazuje nebo odevzdává nebo jemuž organizace finanční prostředky poskytuje za účelem jeho podpory.

(4) Z hlediska konsolidačního se třídí výdaje vynakládané uvnitř soustavy veřejných rozpočtů a ostatních veřejných peněžních fondů, na které se vztahuje tato vyhláška, a příjmy vznikající uvnitř této soustavy, a to v případě, že skutečnost, že jde o tyto příjmy a výdaje, není vyjádřena již v druhovém třídění. Výdaji vynakládanými uvnitř soustavy veřejných rozpočtů a ostatních veřejných peněžních fondů, na které se vztahuje tato vyhláška, se rozumějí výdaje podle § 1 odst. 1, kterými se vynakládají finanční prostředky, které, když jsou přijaty svými příjemci, představují příjmy podle § 1 odst. 1. Příjmy vznikajícími uvnitř soustavy veřejných rozpočtů a ostatních veřejných peněžních fondů, na které se vztahuje tato vyhláška, se rozumějí příjmy podle § 1 odst. 1, kterými se přijímají finanční prostředky vynaložené jejich plátci jakožto výdaje podle § 1 odst. 1. Tyto příjmy a výdaje se třídí podle stupňů konsolidace. Stupněm konsolidace se pro účely této vyhlášky rozumí okruh veřejných rozpočtů a ostatních veřejných peněžních fondů, mezi nimiž peněžní převody, představující na jedné straně výdaje těchto rozpočtů a fondů a na druhé straně jejich příjmy, probíhají. Stupeň konsolidace je určen podle toho, jak se údaje o těchto příjmech a výdajích sumarizují.

(5) Z hlediska podkladu pro změnu rozpočtu se třídí příjmy a výdaje státního rozpočtu podle druhů podkladu pro změnu rozpočtu, která příjem umožňuje nebo k výdaji opravňuje. U příjmů se druhem podkladu pro změnu rozpočtu rozumí skutečnost, zda umožňují výdaje nad schválený rozpočet a z jakého právního důvodu, a u výdajů oprávnění, na základě kterých organizační složka státu výdaje provádí.

(6) Z hlediska prostorového původu příjmů a výdajů se třídí příjmy a výdaje rozpočtů a ostatních peněžních fondů obcí, krajů, regionálních rad a dobrovolných svazků obcí s výjimkami uvedenými v § 1 odst. 1 písm. g) (dále jen „územní rozpočty“), státního rozpočtu, rezervních fondů organizačních složek státu a rozpočtů státních fondů podle toho, zda zdrojem příjmů nebo výdajů je tuzemsko nebo zahraničí. Zahraničními zdroji se rozumějí peněžní prostředky z rozpočtu Evropské unie, z finančních mechanismů³), z peněžních fondů Organizace Severoatlantické smlouvy a odjinud ze zahraničí. Zdrojem příjmů se rozumí, zda přijaté peněžní prostředky pocházejí z tuzemských nebo ze zahraničních zdrojů. Zdrojem výdajů se rozumí, zda se vydané peněžní prostředky považují za kryté příjmy z tuzemských nebo ze zahraničních zdrojů. Z příjmů územních rozpočtů se tímto způsobem třídí jen příjmy ze zahraničních zdrojů a přijaté transfery určené na výdaje, kterými se spolufinancují programy a projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie⁷) a jiné akce spolufinancované ze zahraničních zdrojů (dále jen „výdaje na spolufinancování“), a z výdajů územních rozpočtů jen výdaje ze zahraničních zdrojů a výdaje na spolufinancování.

(7) Z hlediska původu zdroje příjmů a výdajů se třídí příjmy a výdaje státního rozpočtu, rezervních fondů organizačních složek státu, státních fondů a územních rozpočtů podle toho, zda zdrojem je tuzemsko, rozpočet Evropské unie, finanční mechanismy³), jiné peněžní prostředky ze zahraničí nebo peněžní fondy Organizace Severoatlantické smlouvy, a podle jednotlivých peněžních fondů, programů a projektů a mezinárodních smluv o finančních mechanismech. Z příjmů územních rozpočtů se tímto způsobem třídí jen příjmy ze zahraničních zdrojů a přijaté transfery určené na výdaje na spolufinancování a z výdajů územních rozpočtů jen výdaje ze zahraničních zdrojů a výdaje na spolufinancování.

(8) Z hlediska příslušnosti výdajů ke zvlášť sledovaným celkům se třídí výdaje státního rozpočtu na dílčí průřezové ukazatele uvedené v příloze zákona o státním rozpočtu, které nejsou definovány prostřednictvím ostatních třídění stanovených touto vyhláškou, a podle dalších zvlášť sledovaných celků.

(9) Z hlediska příslušnosti výdajů k programům podle § 12 a 13 rozpočtových pravidel se třídí výdaje státního rozpočtu na tyto programy a jejich nižší celky.

(10) Z hlediska účelu rozpočtového přesunu se třídí výdaje státního rozpočtu, k nimž organizační složku státu opravňují rozpočtové přesuny od organizačních složek státu patřících do jiných kapitol,⁴) podle kapitol, z nichž se tyto rozpočtové přesuny uskutečnily, a podle roku a pořadí vzniku účelu. Účelové třídění je povinné pro výdaje, k nimž organizační složku státu opravňují rozpočtové přesuny z kapitoly Všeobecná pokladní správa. Pro výdaje, k nimž organizační složku státu opravňují rozpočtové přesuny od organizačních složek státu patřících do jiných kapitol než Všeobecná pokladní správa, je účelové třídění povinné, jestliže tak stanoví Ministerstvo financí. V ostatních případech rozhodne organizační složka státu o tom, zda a které své výdaje bude třídit z hlediska účelu rozpočtového přesunu.

(11) Z hlediska věcné podstaty příjmů a výdajů se třídí příjmy a výdaje státního rozpočtu podle strukturovaných celků. Strukturovanými celky se pro účely této vyhlášky rozumějí ukazatele příjmů nebo výdajů státního rozpočtu, které potřebují správci kapitol nebo Ministerstvo financí k výkonu státní správy v oblasti příjmů a výdajů státního rozpočtu, zejména ke stanovení rozpočtu specifických ukazatelů v zákoně o státním rozpočtu na příslušný rok¹⁴) a k evidenci jeho plnění.

(12) Z hlediska účelů transferů se třídí výdaje státního rozpočtu a státních fondů, které mají povahu transferů územním rozpočtům, příjmy územních rozpočtů z těchto transferů a výdaje těchto rozpočtů, které jsou těmito transfery kryté, a to podle toho, z které kapitoly nebo z kterého státního fondu se transfer poskytuje nebo zda se poskytuje z Národního fondu, a podle pořadí transferu. Z hlediska účelů transferů se třídí i výdaje rozpočtů regionálních rad, které mají povahu transferů územním rozpočtům, příjmy územních rozpočtů z těchto transferů a výdaje těchto rozpočtů, které jsou těmito transfery kryté.

§ 3

Jednotky třídění příjmů a výdajů

(1) Při třídění příjmů a výdajů z hlediska odpovědnostního se příjmy a výdaje třídí na kapitoly státního rozpočtu²) (dále jen „kapitola“). Kapitoly jsou uvedeny v příloze k této vyhlášce v části A. Čísla kapitol jsou třímístná.

(2) Při třídění příjmů a výdajů z hlediska druhového jsou nejnižšími jednotkami třídění rozpočtové položky (dále jen „položka“). Položky se seskupují do podseskupení rozpočtových položek (dále jen „podseskupení položek“), podseskupení položek do seskupení rozpočtových položek (dále jen „seskupení položek“) a seskupení položek do rozpočtových tříd (dále jen „třída“). Položky, podseskupení položek, seskupení položek a třídy jsou uvedeny v příloze k této vyhlášce v části B. Čísla položek jsou čtyřmístná. První místo označuje třídu, druhé seskupení položek, třetí podseskupení položek a čtvrté položku.

(3) Při třídění příjmů a výdajů z hlediska odvětvového jsou nejnižšími jednotkami třídění rozpočtové paragrafy (dále jen „paragraf“). Paragrafy se seskupují do rozpočtových pododdílů (dále jen „pododdíl“), pododdíly do rozpočtových oddílů (dále jen „oddíl“) a oddíly do rozpočtových skupin (dále jen „skupina“). Paragrafy, pododdíly, oddíly a skupiny jsou uvedeny v příloze k této vyhlášce v části C. Čísla paragrafů jsou čtyřmístná. První místo označuje skupinu, druhé oddíl, třetí pododdíl a čtvrté paragraf.

(4) Při třídění příjmů a výdajů z hlediska konsolidačního se příjmy a výdaje třídí na záznamové jednotky. Záznamové jednotky jsou uvedeny v příloze k této vyhlášce v části D. Jejich čísla jsou třímístná.

(5) Při třídění příjmů a výdajů z hlediska podkladu pro změnu rozpočtu se příjmy a výdaje třídí na podkladové jednotky. Podkladové jednotky jsou uvedeny v příloze k této vyhlášce v části E. Jejich čísla jsou jednomístná.

(6) Při třídění příjmů a výdajů z hlediska jejich prostorového původu se příjmy a výdaje třídí na prostorové jednotky. Prostorové jednotky jsou uvedeny v příloze k této vyhlášce v části F. Jejich čísla jsou jednomístná.

(7) Při třídění příjmů a výdajů z hlediska původu zdroje příjmů a výdajů se příjmy a výdaje třídí na nástroje. Číselník nástrojů se vytváří tak, že nástroji jsou jednotlivé fondy, programy a projekty Evropské unie a jednotlivé mezinárodní smlouvy o finančních mechanismech, případně jednotlivá místa odjinud ze zahraničí, a jejich analytiky, jsou-li stanoveny. Čísla nástrojů jsou pětimístná. První tři místa označují jednotlivé fondy, programy a projekty Evropské unie, jednotlivé mezinárodní smlouvy o finančních mechanismech a jednotlivá místa odjinud ze zahraničí a poslední dvě místa jejich analytiky, které se nepoužijí pro příjmy a výdaje územních rozpočtů a státních fondů.

(8) Při třídění výdajů z hlediska jejich příslušnosti ke zvlášť sledovaným celkům se výdaje třídí na dílčí průřezové ukazatele. Dílčí průřezové ukazatele jsou uvedeny v příloze k této vyhlášce v části G. Jejich čísla jsou dvoumístná.

(9) Při třídění výdajů z hlediska jejich příslušnosti k programům podle § 12 a 13 rozpočtových pravidel jsou nejnižšími jednotkami třídění akce. Akce se seskupují do podmnožin subtitulů, podmnožiny subtitulů do subtitulů, subtituly do titulů⁵) a tituly do programů. Číselník akcí, podmnožin subtitulů, subtitulů a titulů se vytváří tak, jak jednotlivé akce schvalují správci programů podle jiného právního předpisu⁶). Čísla akcí jsou třináctimístná. První čtyři místa označují program, v tom první místo řadu programů, druhá dvě kapitolu, v které se program realizuje, a čtvrté místo skutečnost, zda program představuje poskytnutí dotace nebo určení výdajů organizační složky státu. Další dvě místa označují titul, další dvě subtitul, další místo podmnožinu subtitulu a poslední čtyři místa akci.

(10) Při třídění výdajů z hlediska účelu rozpočtového přesunu se výdaje třídí na účely. Účely jsou jednotlivé rozpočtové přesuny do jiných kapitol, jak je schvaluje Ministerstvo financí. Čísla účelů jsou devítimístná. První dvě místa označují rok schválení rozpočtového přesunu, další tři kapitolu, z jejíhož rozpočtu se přesun provádí, a poslední čtyři pořadové číslo rozpočtového přesunu.

(11) Při třídění příjmů a výdajů z hlediska jejich věcné podstaty se příjmy a výdaje třídí na bloky, okruhy, množiny a výdaje též na podmnožiny. Podmnožiny se seskupují do množin, množiny do okruhů a okruhy do bloků. Podmnožiny a množiny stanoví správci kapitol¹) pro organizační složky státu patřící do jejich kapitol a oznamují je Ministerstvu financí. Ministerstvo financí stanoví okruhy a bloky pro třídění příjmů; okruhy a bloky pro třídění výdajů navrhují správci kapitol a Ministerstvo financí je schvaluje. Čísla podmnožin jsou desetimístná. První tři místa označují blok, další tři okruh, další tři množinu a poslední místo podmnožinu.

(12) Při třídění příjmů a výdajů z hlediska účelů transferů a půjčených prostředků se příjmy a výdaje člení na účelové znaky. Účelovými znaky jsou jednotlivé transfery a jednotlivá poskytnutí půjčených prostředků, které uvolňují ústřední orgány státní správy nebo jimi zřízené organizační složky státu, státní fondy, Národní fond a regionální rady. Čísla účelových znaků jsou pětimístná. První dvě místa označují kapitolu, Národní fond nebo státní fond, z jejichž rozpočtu se transfer nebo půjčené prostředky poskytují, a poslední tři místa kód dotačního titulu.

(13) Organizační složky státu a právnické osoby uvedené v § 1 odst. 1 používají při třídění svých příjmů a výdajů všechny jednotky třídění, které jim odpovídají. Utajované příjmy a výdaje zpravodajských služeb⁸), Policie České republiky⁹), Generální inspekce bezpečnostních sborů¹⁰) a Vojenské policie¹¹) se v neutajovaných výkazech a jiných dokumentech používajících jednotky třídění stanovené rozpočtovou skladbou uvádějí souhrnně na jednotkách třídění, které stanoví příloha k této vyhlášce.

§ 3a

Podrobnější a další třídění příjmů a výdajů

(1) Organizace mohou použít podrobnější nebo další třídění příjmů a výdajů.

(2) Podrobnějším tříděním se rozumí třídění příjmů a výdajů podle hledisek stanovených v § 1a a 2 na ještě nižší jednotky třídění, než jsou jednotky třídění stanovené v § 3.

(3) Dalším tříděním se rozumí třídění příjmů a výdajů podle dalších hledisek než jen hledisek stanovených v § 1a a 2.

§ 4

Přechodné ustanovení

§ 5

Účinnost