| 425 | Investiční převody z vlastních fondů a ve vztahu k útvarům bez plné právní subjektivity | |||
| 4251 | Investiční převody mezi statutárními městy (hl. m. Prahou) a jejich městskými obvody nebo částmi – příjmy Na tuto položku zařazují městské obvody a městské části statutárních měst [§ 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů], které nemají právní subjektivitu (§ 20 odst. 2 téhož zákona), peněžní prostředky převedené na jejich bankovní účty z bankovních účtů statutárních měst, kterých jsou součástí, jakožto investiční dotace na jejich činnost. Patří na ni i peněžní prostředky, které statutární města dostávají na své bankovní účty z bankovních účtů svých městských obvodů nebo městských částí, jestliže se takové převody povahy investičních transferů vyskytnou. Na tuto položku patří i investiční převody mezi hlavním městem Prahou a jejími městskými částmi (§ 3 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů). | |||
| 5 | BĚŽNÉ VÝDAJE (1) Z běžných výdajů se nákupy (seskupení položek 50 a 51) zařazují na položky podle toho, jaká věc, služba, práce, výkon nebo právo se jimi pořizuje, a transfery (seskupení položek 52 až 57) podle toho, jaký druh podpory představují a případně kdo je jejím příjemcem, bez ohledu na způsob vzniku právní povinnosti platit, zejména bez ohledu na to, jde-li o platbu, která nebyla předmětem sporu, či o platbu, povinnost k níž předmětem sporu byla a provádí se na základě zejm. soudního rozhodnutí nebo smíru (§ 67 a 99 občanského soudního řádu), či jde-li o běžnou platbu nebo o doplatek včetně doplatku za minulá léta. (2) Stejně tak u nákupů nezáleží na tom, jakým způsobem dodavatel odvodil cenu, kterou má organizace jako odběratel zaplatit, např. zda do faktury uvedl či neuvedl, jakou část ceny tvoří jeho výdaje či náklady na zabalení nebo dopravu dodaného zboží nebo při dodávce služeb jeho výdaje či náklady na cestovné (to neplatí pro výdaje či náklady vznikající přímo organizaci, jestliže například organizace dopravu zboží objednala sama u dopravní firmy a platí za ni přímo jí a nikoliv dodavateli zboží). To platí obdobně i pro kapitálové výdaje (třída 6). (3) Stejně tak pro běžné i kapitálové výdaje platí, že pořizují-li se jedním výdajem věci, služby, práce, výkony nebo práva představující více druhů ekonomických hodnot nebo poskytují-li se jedním výdajem podpory představující více druhů transferů a výdaj tedy patří na více položek, zařadí se tento výdaj, nejsou-li v účetních dokladech částky rozděleny, na položku, která odpovídá hlavní části výdaje nebo o které to lze předpokládat. (4) Pro výdaje i pro příjmy platí, že při zařazování výdajů na položky, pro které je rozhodující klasifikace právního úkonu, na základě nějž se výdaje vynakládají nebo příjmy inkasují (například pro zařazení výdajů na položku 5164 je rozhodující, zda vydané peněžní prostředky jsou platbami podle nájemní smlouvy), nezáleží na tom, jak klasifikují právní úkon jeho původci, ale jakým tento právní úkon skutečně je (například nezáleží na tom, že smlouva, podle níž bude odběratel užívat bez časového omezení počítačové programy, které vytvořil dodavatel-fyzická osoba jako dílo podle autorského zákona, je nadepsána jako smlouva o nájmu programů, ale na tom, že obsahem smlouvy je udělení oprávnění k užití díla bez časového omezení, a proto odběratelovy platby dodavateli podle této smlouvy nebudou zařazeny na položku 5164, nýbrž 5041). (5) Výdaje na jednu hodnotu (na nákup jednoho druhu věcí, služeb, prací, výkonů nebo práv), jednu náhradu nebo jeden transfer (poskytnutí jednoho druhu podpory jednomu příjemci) organizace zařazuje jen na jednu položku, a to i v případě, že pořízení této hodnoty nebo poskytnutí této náhrady nebo transferu souvisí s pořízením hodnoty jiné nebo s poskytnutím jiné náhrady či jiného transferu. (6) Organizační složka státu rovněž nemůže částku, kterou odečítá od ceny placené dodavateli (nebo od jiné platby jinému subjektu) z důvodu, že jí ji dlužil, převádět ze svých výdajů do příjmů proto, aby měla ve výdajích plnou cenu a ve svých příjmech částku úhrady dluhu. Jestli např. organizační složka státu platí např. za nájem kanceláří, které používá, majiteli domu dohodnutý nájem snížený o cenu oprav, které pro něj v domě provedla (započtení podle § 1982 až 1992 občanského zákoníku), zařadí na položku 5164 jen takto zaplacenou částku a nemůže částku ve výši ceny oprav převést ze svého výdajového rozpočtového účtu na svůj rozpočtový účet příjmový proto, aby tento převod ve výdajích zařadila na položku 5164 a výdaj na této položce tak dorovnala na původní cenu nájmu, a v příjmech na položku 2111 a měla v nich tak platbu odpovídající ceně oprav. Ze stejných důvodů např. náhradu mzdy za první dva týdny nemoci zařazuje organizace celou na položku 5424 i v případě, že má nárok na refundaci poloviny této náhrady a o tuto polovinu náhrady platí nižší pojistné na sociální zabezpečení. Nemůže platbu zaměstnanci zařadit na položku 5424 jen v částce rozdílu mezi touto platbou a částkou refundace, částku refundace zařadit na položku 5031 a výdaj na této položce tak dorovnat na částku pojistného, jakou by platila, kdyby refundace nebylo. (7) Převody ze svých výdajů do svých příjmů provádí organizace jen v případě, že to stanoví rozpočtová skladba nebo jiný právní předpis. Totéž platí pro zařazování výdaje na jednu hodnotu, náhradu nebo transfer na více položek. Tato pravidla platí nejen pro běžné výdaje, ale i výdaje kapitálové. (8) Při zařazování výdajů na položky nezáleží na tom, zda organizace výdaj provádí z bankovního účtu nebo pokladny umístěných v tuzemsku nebo v zahraničí, ani na tom, zda výdaj se provádí ve prospěch bankovního účtu nebo pokladny umístěných v tuzemsku nebo v zahraničí. (9) U výdajů na nákupy (seskupení položek 50, 51, 59, 61, 62 a 69) nerozhoduje, jsou-li prováděny ve prospěch tuzemských nebo zahraničních osob. Výjimkou jsou členské příspěvky a podobné platby zahraničním právnickým osobám, jejichž protihodnotou jsou členská práva; tyto výdaje místo na položku 5179 patří na položky z podseskupení položek 55. Výjimkou jsou také sankce placené Evropské unii, ty místo na položku 5191 patří na položku 5512. Zahraniční právnickou osobou se rozumí právnická osoba se sídlem mimo území České republiky (§ 3024 odst. 1 občanského zákoníku, § 26 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém) a zahraniční fyzickou osobou (cizincem) fyzická osoba, která není státním občanem České republiky (§ 26 odst. 1 a § 28 zákona č. 91/2012 Sb.). (10) Transfery a půjčené prostředky tuzemským osobám patří na položky ze seskupení 52, 53, 54, 57 a 67 a podseskupení 561 až 566, 631 až 637 a 641 až 646 a transfery zahraničním osobám na položky ze seskupení 55 a z podseskupení 567, 638 a 647 podle toho, jsou-li neinvestiční či investiční, jakým osobám jsou poskytovány a případně podle právního titulu poskytnutí, a to bez ohledu na to, jsou-li poskytovány na českém území, v zahraničí, z českého území do zahraničí nebo ze zahraničí do českého území (odstavec 8). Na položky ze seskupení 55 patří také členské příspěvky a podobné platby zahraničním právnickým osobám, jejichž protihodnotou jsou členská práva, a sankce placené Evropské unii (odstavec 9). (11) Pro běžné i kapitálové výdaje platí, že jejich zařazení na položku nezávisí na tom, byl-li výdaj oprávněný nebo neoprávněný. (12) Pro běžné i kapitálové výdaje na pořízení hodnot též platí, že jejich zařazení na položku nezávisí na tom, byla-li smlouva, podle níž druhá strana poskytne věci, služby, práce, výkony nebo práva a organizace za ně zaplatí, uzavřena ve prospěch organizace nebo třetí strany (§ 1767 a 1768 občanského zákoníku). (13) Pro běžné i kapitálové výdaje na pořízení hodnot vynaložené ve prospěch třetí osoby (odstavec 12) platí, že i když tyto hodnoty jsou této osobě nutné k tomu, aby mohla plnit ve prospěch organizace, výdaje na ně organizace zařadí na položky podle druhu pořízených hodnot bez ohledu na to, na jakou položku patří výdaje na pořízení hodnot od této osoby, například odměnu předanou nebo poukázanou tlumočnici za tlumočení v zahraničí uskutečněné jako služba (dodávka) organizace zařadí na položku 5169, avšak výdaj za letenku (poddodávku dodavateli), kterou jí poskytla, zařadí na položku 5173, i když pro daňové účely její odměnu tvoří úhrn obou těchto částek. (14) Při zařazování výdajů na pořízení hodnot na položku nerozhoduje ani to, zda cena se platí předem nebo až po dodávce, najednou nebo ve splátkách a jaká jednotka množství věcí, výkonů či prací, objemu služeb nebo množství či síly práv je pro určení celkové ceny dodávky zvolena, například zda se celková cena nájmu kopírovacího zařízení případně nájmu spojeného s dalšími službami (například s běžnou údržbou nebo s dodávkami tonerů či papíru) vypočítává jako součin dohodnuté částky za den nájmu a počtu dní, po něž nájem trvá, součin dohodnuté částky za okopírovanou stránku a počtu stránek, které nájemce během nájmu okopíruje, nebo případně součin dohodnuté částky za kilowatthodinu elektrické energie použité na kopírování a počtu kilowatthodin spotřebovaných na kopírování po dobu nájmu či zda se cena nájmu automobilu odvozuje z doby nájmu nebo počtu ujetých kilometrů. (15) Zařazení na položku se řídí druhem pořizované hodnoty s výjimkou výdajů na platby daně z přidané hodnoty, kdy organizace, která je plátcem daně z přidané hodnoty jakožto odběratel, může rozhodnout, že platby této daně místo na položku 5362 se budou zařazovat na položku, na niž patří výdaj za dodanou hodnotu. (16) Jestliže při pořizování majetku (kupní, směnnou nebo licenční smlouvou) odvisí zařazení výdaje na jeho pořízení na položku od jeho velikosti (například zařazení výdaje na počítač kupovaný za 40 tisíc Kč nebo méně, který patří na položku 5137, oproti výdaji na počítač kupovaný za více než 40 tisíc Kč, který patří na položku 6125) a tento výdaj se neprovádí jednou platbou, rozhoduje výdaj celkový (úhrn splátek). (17) Při zařazování výdaje na položku rozhoduje právní stav ze dne provedení výdaje. Právní skutečnosti nastalé později nemohou mít za následek přeřazení výdaje na jinou položku. Nemůže-li organizace všechny potřebné informace o právním stavu ze dne provedení výdaje získat ani s vynaložením úsilí, které po ní lze rozumně požadovat, například informace o tom, jaká hodnota ve skupině pořizovaných hodnot převažuje (odstavec 3), organizace stav odhadne. (18) Výdaj, který se uskutečnil podle cizího práva, se zařadí na položku, na kterou by se zařadil výdaj uskutečněný podle stejného nebo podobného institutu českého práva, nestanoví-li rozpočtová skladba jinak. (19) Pro běžné i kapitálové výdaje platí, že jejich zařazení na položku nezávisí na tom, byly-li provedeny přes prostředníka, s výjimkou transferů poskytovaných prostřednictvím krajů, obcí a dobrovolných svazků obcí jimi zřízeným příspěvkovým organizacím a školským právnickým osobám (k tomu náplně seskupení položek 52 a položek 5336 a 6356). Prostředníkem se pro účely rozpočtové skladby rozumí subjekt, kterému plátce předává peněžní prostředky a pověřuje ho, aby je předal příjemci. Prostředníky jsou subjekty, k jejichž činnosti patří zprostředkovávání plateb, zejména poskytovatelé platebních služeb [§ 1 písm. c) a § 3 a 5 zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku] a pošta [§ 3 odst. 1 písm. c) zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění zákona č. 221/2012 Sb.], a organizační složky státu nebo právnické osoby, jimž ukládá zákon, že určité platby mají zprostředkovávat (§ 16 odst. 1, § 19 odst. 2 a § 44a odst. 1, 2, 3 a 13 rozpočtových pravidel, § 28 odst. 15 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů), nebo s nimiž zprostředkování určitých plateb organizace dohodne. Prostředník jedná podle pokynů plátce a nerozhoduje, jaké osobě jakou peněžní částku poukáže, doručí nebo jinak předá. (20) Výdaje na splátky a závdavky (§ 1808 a 1809 občanského zákoníku) se zařazují na stejnou položku jako ostatní platby k úhradě téhož dluhu. To platí i pro výdaje na zálohy, předběžné i průběžné, je-li v době jejich provedení známo, na úhradu jakých nákupů nebo transferů budou připsány (zařazená záloha). Není-li to známo (nezařazená záloha), zařadí se na položku 5199. Stane-li se to známým v tomtéž roce, mohou se rozúčtovat na položky podle skutečně uhrazených nákupů nebo transferů. (21) Vydává-li organizace peněžní prostředky na základě právního aktu jiného právního subjektu nebo jiné organizační složky státu (například je vydává podle smlouvy uzavřené jiným právním subjektem nebo jinou organizační složkou státu nebo podle rozhodnutí o poskytnutí dotace vydaného jiným orgánem veřejné správy), zařadí takový výdaj na položku, která odpovídá tomuto právnímu aktu, a to bez ohledu na to, je-li takový postup v souladu se zákonem [například poskytování finančních příspěvků ze státního rozpočtu na hospodaření v lesích a na vybrané myslivecké činnosti podle § 46 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění zákonů č. 132/2000 Sb., č. 320/2002 Sb. a č. 501/2012 Sb., § 62 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění zákonů č. 501/2012 Sb. a č. 357/2014 Sb., a nařízení vlády č. 30/2014 Sb., o stanovení závazných pravidel poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích a na vybrané myslivecké činnosti, ve znění nařízení vlády č. 308/2014 Sb., č. 51/2015 Sb. a č. 209/2016 Sb., o jejichž poskytnutí rozhodují podle § 46 odst. 4 a § 48a odst. 2 písm. i) zákona č. 289/1995 Sb., ve znění zákonů č. 132/2000 Sb., č. 186/2006 Sb. a č. 501/2012 Sb., a § 59 odst. 1 písm. g) zákona č. 449/2001 Sb., ve znění zákona č. 357/2014 Sb., s výjimkou poskytnutí finančních příspěvků na hospodaření v lesích v působnosti Ministerstva obrany, ale podle § 2 odst. 4 věty druhé nařízení vlády č. 30/2014 Sb., ve znění nařízení vlády č. 51/2015 Sb., je vyplácí Ministerstvo zemědělství] nebo protiprávní (například proplacení faktury, kterou dodavatel předložil organizační složce státu, za dodávku, o které s ním tato organizační složka státu uzavřela smlouvu, jinou organizační složkou státu), i bez ohledu na to, byla-li by vydávající organizace k takovému právnímu aktu oprávněná. (22) Při zařazování výdajů na nákupy na položky nerozhoduje, zda se výdaje uskutečnily po plnění, které je jejich protihodnotou, během něj, před ním (například předplatné, závdavek nebo zařazená záloha) nebo ve více těchto obdobích a zda byly vynaloženy najednou nebo ve splátkách. (23) Platby dodavatelům nebo v jejich prospěch, kterými se pořizuje právo na to, aby dodali nějaké zboží nebo služby, a toto právo je stvrzené dokladem v podobě papírové poukázky nebo elektronického záznamu, například platby, proti nimž se vydávají doklady jako jízdenky, vstupenky, známky, pásky do frankovacích strojů, telefonní karty, poukázky na benzín, stravenky nebo elektronické záznamy ve prospěch karet v mobilních telefonech (tzv. karty SIM), patří na položky pro výdaje na pořízení zboží nebo služeb, k jejichž obdržení tyto poukázky nebo elektronické záznamy jejich držitele opravňují. V případě, že opravňují k obdržení více druhů zboží nebo služeb, jimž odpovídá více položek, a není dosud rozhodnuto, které budou odebrány, zařadí se na položku 5199. (24) Pro běžné i kapitálové výdaje, kterými jsou platby ke splnění dluhu se stanovenou lhůtou, platí, že jejich zařazení na položku nezávisí na tom, byla-li platba provedena ve lhůtě nebo po ní, například byla-li dodavateli zaplacena fakturovaná částka do dne, který s ním byl dohodnut, nebo po tomto dni nebo byla-li vratka transferu při finančním vypořádání provedena ve lhůtě podle vyhlášky o finančním vypořádání nebo až po jejím uplynutí. |