zákon o azylu

§ 28

(1) Mezinárodní ochrana se udělí ve formě azylu nebo doplňkové ochrany; shledá-li ministerstvo, že jsou naplněny důvody pro udělení azylu, rozhodne o udělení azylu.

(2) Neshledá-li ministerstvo důvody k udělení ani jedné z forem mezinárodní ochrany, odůvodní své rozhodnutí ve vztahu k oběma formám mezinárodní ochrany.

(3) Shledá-li ministerstvo žádost o udělení mezinárodní ochrany nepřípustnou z důvodu, že cizinec přicestoval z bezpečné třetí země nebo z evropské bezpečné třetí země, vydá současně s rozhodnutím cizinci doklad informující bezpečnou třetí zemi nebo evropskou bezpečnou třetí zemi v jejím úředním jazyce, že v řízení o udělení mezinárodní ochrany nebylo posuzováno splnění důvodů pro udělení azylu nebo doplňkové ochrany.

(4) Pokud bude rozhodnuto o odnětí azylu, ministerstvo v rozhodnutí uvede, zda se cizinci udělí doplňková ochrana.

(5) Pro posouzení skutečnosti, zda žadatel o udělení mezinárodní ochrany má odůvodněný strach z pronásledování z důvodů uvedených v § 12, je rozhodující to, zda původce pronásledování tyto důvody u žadatele o udělení mezinárodní ochrany shledává.

(6) Pro posouzení skutečnosti, zda žadatel o udělení mezinárodní ochrany má odůvodněný strach z pronásledování z důvodů uvedených v § 12, je rozhodné, zda existuje souvislost mezi těmito důvody a pronásledováním nebo neexistencí ochrany před ním.

(7) Odůvodněná obava z pronásledování nebo skutečné nebezpečí vážné újmy mohou být založeny na okolnostech, k nimž došlo po odjezdu žadatele o udělení mezinárodní ochrany ze země, jejímž je státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství státu jejího posledního trvalého bydliště; ministerstvo tyto okolnosti zohlední při posuzování projevu vůle cizince podle § 3 odst. 2, § 3b odst. 3, § 11a a 11b.

(8) Skutečnost, že žadatel o udělení mezinárodní ochrany již byl pronásledován nebo mu byla způsobena vážná újma nebo byl vystaven přímým hrozbám pronásledování nebo způsobení vážné újmy, odůvodňují jeho obavy z pronásledování nebo skutečného nebezpečí vážné újmy, neexistují-li závažné důvody domnívat se, že pronásledování nebo způsobení vážné újmy se již nebude opakovat.

(9) Cizinec, kterému nelze udělit azyl podle § 15 odst. 3 písm. d) nebo e), a cizinec, kterému byl odňat azyl podle § 17 odst. 1 písm. i) a j), má v případě, že by jinak splňoval důvody pro udělení nebo ponechání azylu, alespoň práva uvedená v čl. 3, 4, 16, 22, 31, 32 a 33 Úmluvy o právním postavení uprchlíků. Ministerstvo na žádost cizince rozhodne o jeho strpění na území podle § 78b a vydá mu za tímto účelem potvrzení o strpění na území. Cizinec uvede adresu pro doručování na území a předloží cestovní doklad, je-li jeho držitelem. Dobu strpění na území stanoví ministerstvo až na 1 rok a lze ji opakovaně prodlužovat. Ustanovení § 78d odst. 2 až 6 a § 79 odst. 5 se nepoužijí.

§ 29

Při posuzování důvodů pronásledování podle § 12 písm. b) se přihlíží u důvodu

1. a) rasy zejména k barvě pleti, původu nebo příslušnosti k určité etnické skupině,
2. b) náboženství zejména k zastávání teistických, neteistických a ateistických přesvědčení, účasti nebo neúčasti na formálních náboženských obřadech konaných soukromě nebo veřejně, samostatně nebo společně s jinými nebo jiných náboženských aktech nebo vyjádření názorů nebo formě osobního nebo společenského chování založeného na jakémkoli přesvědčení nebo přikázaného jakýmkoli přesvědčením,
3. c) národnosti zejména k příslušnosti k určité skupině vymezené jejími kulturními, etnickými nebo jazykovými znaky, společným zeměpisným nebo politickým původem nebo jejím vztahem k obyvatelstvu jiného státu bez ohledu na státní příslušnost,
4. d) příslušnosti k určité sociální skupině zejména k příslušnosti žadatele o udělení mezinárodní ochrany ke skupině, jejíž příslušníci mají vrozený charakteristický rys nebo společnou minulost, sdílí charakteristiku nebo přesvědčení, které je natolik významné pro jejich identitu nebo svědomí, že nemají být nuceni se jich vzdát, a to včetně sexuální orientace s ohledem na okolnosti konkrétního případu, anebo má skupina rozdílnou identitu z důvodu vnímání okolní společnosti státu, jehož je žadatel o udělení mezinárodní ochrany státním příslušníkem nebo v případě osoby bez státního občanství státu jejího posledního trvalého bydliště; příslušnost k určité sociální skupině musí být rovněž posouzena z hlediska pohlaví žadatele o udělení mezinárodní ochrany nebo jeho genderové identity, nebo
5. e) zastávání určitých politických názorů zejména k zastávání názorů, myšlenek nebo přesvědčení o možných původcích pronásledování nebo o jejich politikách anebo postupech, bez ohledu na to, zda žadatel o udělení mezinárodní ochrany podle těchto názorů, myšlenek nebo přesvědčení jednal.

§ 31

Poučení o možnosti podat žalobu

V poučení rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany se uvede, zda je možné proti rozhodnutí podat žalobu, ke komu se podává, v jaké lhůtě je možno tak učinit a od kterého dne se tato lhůta počítá.

§ 31a

Rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany nabývá právní moci dnem doručení účastníku řízení.