§ 145
změněno 1. 1. 2003 zákonem 217/2002 Sb.
§ 145 Péče o zdraví (1) Cizinec má právo na nepřetržitý osmihodinový čas ke spánku. (2) Cizinec, který je umístěn v části s přísným režimem, má právo účastnit se denně vycházky ve vymezeném prostoru zařízení v trvání nejméně 1 hodiny. Vycházka může být z důležitého důvodu na základě rozhodnutí vedoucího zařízení omezena nebo zrušena. O omezení nebo zrušení vycházky zpracuje vedoucí zařízení záznam. U nemocných cizinců a těhotných cizinek se vycházky konají se souhlasem ošetřujícího lékaře a podle jeho doporučení. (3) Cizinec je povinen podrobit se preventivní vstupní, periodické a výstupní, a je-li to potřeba, i mimořádné lékařské prohlídce v rozsahu určeném lékařem včetně nezbytných diagnostických a laboratorních vyšetření a očkování a preventivním opatřením stanoveným orgánem ochrany veřejného zdraví. (4) Jestliže Cizinci se po dobu zajištění poskytuje a) zdravotní stav cizince vyžaduje péče v rozsahu, který odpovídá rozsahu zdravotní péči péče plně hrazené z prostředků veřejného zdravotního pojištění, kterou není možno zajistit5) a b) zdravotní péče v souvislosti s nařízenou karanténou anebo jiným opatřením v souvislosti s ochranou veřejného zdraví. (5) Nelze-li zdravotní péči poskytnout v zařízení, zajistí mu policie tuto péči poskytnutí této péče ve zdravotnickém zařízení mimo zařízení. (56) Náklady spojené s poskytnutím zdravotní péče nese cizinec; nemůže-li cizinec s ohledem na své finanční nebo majetkové poměry tyto náklady uhradit nebo nelze-li je uhradit ze zdravotního pojištění, hradí je stát. Úhradu nákladů zajišťuje ministerstvo z kapitoly státního rozpočtu Všeobecná pokladní správa. (7) Způsobil-li si cizinec svévolně újmu na zdraví, má povinnost uhradit náklady léčení a skutečně vynaložené náklady ostrahy a dopravy do zdravotnického zařízení.