Zákon o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů

§ 179 Překážky Důvody znemožňující vycestování (1) Rozhodnutí o ukončení pobytu nelze vykonat a) Vycestování cizince není možné v případě důvodné obavy, že pokud by byl cizinec nucen vycestovat nebo byl vyhoštěn 1. vrácen do státu, kde jehož je ohrožen jeho život nebo svoboda z důvodu jeho rasy státním občanem, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro politické přesvědčení v případě, 2. že je osobou bez státního občanství, do státu svého posledního trvalého bydliště, kde by mu hrozí hrozilo skutečné nebezpečí mučení, nelidského či ponižujícího zacházení vážné újmy podle odstavce 2 a že nemůže nebo trestu anebo jeho život není ochoten z důvodu takového nebezpečí využít ochrany státu, jehož je ohrožen v důsledku válečného konfliktu státním občanem, nebo 3 svého posledního trvalého bydliště. do státu, který žádá o jeho vydání pro trestný čin, za který zákon (2) Za vážnou újmu se podle tohoto státu stanoví trest zákona považuje a) uložení nebo vykonání trestu smrti, anebo b) jestliže mučení nebo nelidské či ponižující zacházení nebo trestání, c) vážné ohrožení života nebo lidské důstojnosti z důvodu svévolného násilí v situacích mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu, nebo d) pokud by to vycestování cizince bylo v rozporu se závazkem vyplývajícím z mezinárodní smlouvy s mezinárodními závazky České republiky. (23) Ustanovení předchozího odstavce 1 neplatí, jestliže je-li důvodné podezření, že cizinec a) může vycestovat do jiného státu se dopustil trestného činu proti míru, válečného trestného činu nebo trestného činu proti lidskosti ve smyslu mezinárodních dokumentů obsahujících ustanovení o těchto trestných činech, b) ohrožuje bezpečnost státu nebo je odsouzen za spáchal zvlášť závažný trestný čin anebo je, c) se dopustil činů, které jsou v rozporu se zásadami a cíli Organizace spojených národů, nebo d) představuje nebezpečí pro bezpečnost státu. (4) Ustanovení odstavce 1 dále neplatí, pokud cizinec a) ke spáchání činů uvedených v odstavci 3 podněcuje nebo se na jejich spáchání účastní, nebo b) se mimo území dopustil jednoho či několika trestných činů odlišných od trestných činů uvedených v odstavci 3, opustil-li to odůvodněno plněním mezinárodní smlouvy; stát, jehož je cizinec občanem, nebo v takovém případě osoby bez státního občanství stát jejího posledního trvalého bydliště s cílem vyhnout se cizinci trestnímu stíhání za ně, za předpokladu, že jde o skutky, za něž lze v České republice udělit trest odnětí svobody. (5) V případě podle odstavce 3 nebo 4 se umožní cizinci vyhledat si nejdéle do 60 dnů přijetí v jiném státě. Pokud tento cizinec doloží, že nemůže z území vycestovat přijetí v jiném státě nezískal, udělí umožní mu policie vízum za účelem strpění pobytu podat žádost o udělení víza [§ 33 odst. 1 písm. a)].