Zákon o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů

§ 123a Úhrada nákladů spojených s dobrovolným návratem (1) Na základě písemné žádosti cizince podané ministerstvu nebo policii může ministerstvo nést náklady spojené zajistit úhradu nákladů spojených s dobrovolným návratem tohoto cizince do státu, jehož je občanem, nebo do jiného státu, který cizinci umožní vstup na své území, jde-li o cizince, a) který je zajištěn za účelem správního vyhoštění podle tohoto zákona, b) kterému byla rozhodnutím o správním vyhoštění nebo rozhodnutím o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace stanovena doba k vycestování, c) který na území pobývá bez platného oprávnění k pobytu, pokud se osobně dostavil na policii, hodlá dobrovolně opustit území a bylo mu následně vydáno rozhodnutí o správním vyhoštění nebo rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace, nebo d) u kterého došlo ke zrušení nebo uplynutí platnosti dlouhodobého víza, k zamítnutí žádosti o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu, ke zrušení nebo zániku platnosti povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu, ke zrušení přechodného pobytu občanu Evropské unie1b) nebo ukončení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, a který na území pobývá na základě výjezdního příkazu uděleného podle § 50 odst. 1 písm. b) nebo na základě lhůty k vycestování, vykonává trest odnětí svobody nebo mu byl uložen trest vyhoštění. (2) Cizinec je povinen ministerstvu dodatečně uhradit přepravní náklady v poloviční výši. (3) Ministerstvo může nést náklady spojené zajistit úhradu nákladů spojených s dobrovolným návratem cizince na základě jeho žádosti podle odstavce 1 a) v době zajištění cizince v zařízení po nabytí právní moci rozhodnutí o správním vyhoštění nebo rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace, b) po nabytí právní moci rozhodnutí o 1. správním vyhoštění nebo rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie za podmínky, že dosud neuplynula doba k vycestování, nebo 2. zamítnutí žádosti o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu nebo rozhodnutí o zrušení nebo ukončení oprávnění k pobytu uvedeného v odstavci 1 písm. d) nebo po uplynutí platnosti nebo po zániku tohoto oprávnění k pobytu, za podmínky, že cizinec na území pobývá alespoň na základě výjezdního příkazu uděleného podle § 50 odst. 1 písm. b) nebo na základě lhůty k vycestování, nebo c) po nabytí právní moci rozsudku, kterým se cizinci ukládá trest vyhoštění. (4) O žádosti cizince o úhradu zajištění úhrady nákladů spojených s dobrovolným návratem ministerstvo rozhodne bez zbytečného odkladu. (5) Ministerstvo zajišťuje cestovní a přepravní doklady, uděluje výjezdní příkaz, je-li to pro dobrovolný návrat nezbytné, a činí další úkony nezbytné pro zabezpečení dobrovolného návratu.