Zákon o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů

§ 50a Rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace (1) Rozhodnutí o povinnosti opustit území policie vydá cizinci, který a) neoprávněně vstoupil nebo pobýval na území a má být předán podle mezinárodní smlouvy sjednané s jiným členským státem Evropské unie přede dnem 13. ledna 2009; totéž platí i pro cizince, který má být předán podle přímo použitelného předpisu Evropské unie37) a kterému je umožněno dobrovolné vycestování, b) je držitelem platného povolení k pobytu podle čl. 2 odst. 16 Schengenského hraničního kodexu vydaného jiným členským státem Evropské unie a na území pobývá neoprávněně; to neplatí, pokud by cizinec mohl při pobytu na území ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, nebo c) je držitelem platného povolení k pobytu podle čl. 2 odst. 16 Schengenského hraničního kodexu vydaného jiným členským státem Evropské unie a na území pobývá neoprávněně, u něhož nebyly shledány důvody pro vydání rozhodnutí o správním vyhoštění nebo pokud by důsledkem rozhodnutí o správním vyhoštění byl nepřiměřený zásah do jeho soukromého a rodinného života. (2) Rozhodnutí o povinnosti opustit území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace policie vydá a) cizinci staršímu 15 let, který nevyužil využil možnosti dobrovolného návratu podle zákona o azylu § 123a a byl nebo má být propuštěn z výkonu zabezpečovací detence, jestliže 1. bylo řízení o udělení mezinárodní ochrany zastaveno trestu odnětí svobody nebo domácího vězení, protože cizinec neposkytl údaje k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany, nebyl-li mu uložen trest vyhoštění a pobýval nebo 2 pobývá na území pouze podle § 18 písm. nevycestoval po pravomocném ukončení řízení ve věci mezinárodní ochrany nebo po ukončení poskytování mezinárodní ochrany ve lhůtě uvedené ve výjezdním příkazu nebo ve lhůtě 30 dnů d) bodu 1, nebyl nejsou-li cizinci výjezdní příkaz udělen splněny důvody pro vydání rozhodnutí o správním vyhoštění, b) cizinci, který není držitelem platného oprávnění k pobytu vydaného jiným členským státem Evropské unie a na území pobývá neoprávněně, u něhož nebyly shledány důvody pro vydání rozhodnutí o správním vyhoštění nebo pokud by důsledkem rozhodnutí o správním vyhoštění byl nepřiměřený zásah do jeho soukromého a rodinného života, nebo c) cizinci, který není držitelem platného oprávnění k pobytu vydaného jiným členským státem Evropské unie a na území pobývá neoprávněně, u něhož nebyly shledány důvody pro zahájení řízení o správním vyhoštění. (3) Policie v rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) a odstavce 2 prohlásí další pobyt cizince za neoprávněný a stanoví dobu k vycestování z území nebo z území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace, a to v rozmezí 7 až 30 dní, a v rozhodnutí podle odstavce 1 písm. b) a c) v rozmezí 1 až 7 dní. Pokud by měla doba k vycestování začít běžet v době trvání zajištění cizince, začíná tato doba běžet ode dne ukončení zajištění. Pokud je v průběhu doby k vycestování cizinec zajištěn, běh této doby se zajištěním přerušuje. Požádá Není-li cizinec během po uplynutí doby k vycestování v informačním systému smluvních států obsažen záznam o stanovení nové doby k vycestování zejména z důvodu uvedených v § 174a odst. 2 cizince, provede policie, pokud shledá důvody pro stanovení nové doby úkony směřující k vycestování, vydá nové výkonu rozhodnutí podle. Ustanovení § 101 správního řádu, ve kterém stanoví novou dobu 118a se použije obdobně. Vydáním oprávnění k vycestování s ohledem na délku trvání uváděných důvodů pobytu platnost rozhodnutí podle odstavce 1 nebo 2 zaniká; odvolání nemá odkladný účinek. Novou dobu oprávněním k vycestování lze stanovit nejdéle na 180 dnů pobytu podle zákona o azylu je průkaz o povolení k pobytu. (4) Je-li cizinec bez zbytečného odkladu převzat jiným členským státem na základě mezinárodní smlouvy sjednané s jiným členským státem Evropské unie přede dnem 13. ledna 2009 nebo vrátí-li se cizinec neprodleně dobrovolně do státu, v němž je držitelem platného oprávnění k pobytu, může policie upustit od vydání rozhodnutí o povinnosti opustit území. (5) V řízení o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace je vydání rozhodnutí prvním úkonem v řízení; to neplatí, je-li vydáno rozhodnutí podle odstavce 1 písm. c) nebo odstavce 2 písm. b). Zahájené řízení o správním vyhoštění je řízením o povinnosti opustit území, jsou-li zjištěny skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. c) nebo odstavci 2 písm. b). Policie o tomto cizince vyrozumí bez zbytečného odkladu. Lhůta pro vydání rozhodnutí běží ode dne, kdy byl cizinec vyrozuměn. (6) Řízení o povinnosti opustit území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace je zastaveno dnem, kdy ministerstvo rozhodlo ve věci mezinárodní ochrany a současně cizinci stanovilo povinnost opustit území vycestování. (7) V rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace policie cizince poučí o skutečnostech podle čl. 38 odst. 1 písm. e) azylového procedurálního nařízení.