Zákon o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů

§ 1

Předmět úpravy

(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie¹), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie⁶⁷) a upravuje práva a povinnosti fyzických a právnických osob týkající se

1. a) ochrany rostlin a rostlinných produktů proti škodlivým organismům a poruchám,
2. b) ochrany proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do České republiky z ostatních členských států Evropské unie a ze třetích zemí, proti jejich rozšiřování na území České republiky a proti zavlékání těchto škodlivých organismů na území ostatních členských států Evropské unie a třetích zemí,
3. c) podmínky uvádění na trh, používání a kontroly přípravků na ochranu rostlin (dále jen „přípravky“) a dalších prostředků na ochranu rostlin (dále jen „další prostředky“),
4. d) uvádění na trh a kontroly účinných látek určených pro použití ve formě přípravků,
5. e) omezování nepříznivého vlivu škodlivých organismů a použití přípravků a dalších prostředků na zdraví lidí, zvířat a na životní prostředí,
6. f) uvádění na trh, používání a kontrolního testování mechanizačních prostředků na ochranu rostlin (dále jen „mechanizační prostředky“).

(2) Zákon stanoví působnost správních úřadů na úseku rostlinolékařské péče, upravuje rozsah a výkon rostlinolékařského dozoru a nařizování mimořádných rostlinolékařských opatření, stanoví odborné rostlinolékařské činnosti a požadavky na odbornou způsobilost při jejich výkonu, náhradu nákladů za provedené odborné úkony a pokuty za porušování povinností stanovených tímto zákonem.

§ 2

Základní pojmy

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí

1. a) rostlinami živé rostliny a živé části rostlin včetně semen, přičemž za živé části rostlin se pokládají
   1. 1. plody v botanickém smyslu, s výjimkou plodů zmrazených na teplotu méně než mínus 18 °C (dále jen „hluboce zmrazené“),
   2. 2. zelenina, s výjimkou hluboce zmrazené,
   3. 3. hlízy, cibule, oddenky a jiné podzemní části sloužící k rozmnožování,
   4. 4. řezané květiny,
   5. 5. větve s listy nebo jehlicemi,
   6. 6. uříznuté stromy s listy nebo jehlicemi,
   7. 7. listí nebo jehličí,
   8. 8. rostlinné buněčné a pletivové kultury,
   9. 9. živý pyl,
   10. 10. rouby, očka a řízky a
   11. 11. jiné části rostlin, které mohou být stanoveny postupem podle předpisu Evropské unie^1a),

1. b) semeny podle písmene a) semena v botanickém smyslu s výjimkou těch, která nejsou určena k pěstování (dále jen „osivo“),
2. c) rostlinnými produkty produkty rostlinného původu nezpracované nebo zpracované jednoduchým způsobem, jako je mletí, sušení nebo lisování, pokud nejsou rostlinami,
3. d) jinými předměty předměty jiné než rostliny nebo rostlinné produkty, které mohou být nositeli škodlivých organismů a podléhají úředním opatřením,
4. e) dřevem dřevo se zcela nebo částečně zachovaným přirozeným oblým povrchem, s kůrou nebo bez kůry, nebo ve formě třísek, štěpků, pilin, zbytků dřeva a dřevního odpadu; s výjimkou ustanovení vztahujících se k dovozu a uvádění na trh rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů stanovených prováděcím právním předpisem se dřevem rozumí též dřevo, které je ve formě výplně, prokladů, palet nebo obalového materiálu, používaných k přepravě předmětů všeho druhu za předpokladu, že představuje rostlinolékařské riziko,
5. f) pěstováním činnosti spojené s umístěním rostlin, které zajišťují jejich další růst nebo rozmnožování,
6. g) rostlinami určenými k pěstování rostliny vyseté nebo vysazené, určené k dalšímu pěstování nebo přesazení po jejich přemístění, nebo rostliny dosud nevysazené nebo nevyseté, určené k pěstování,
7. h) kmenem nebo biotypem soubor jedinců jednoho druhu škodlivého organismu, který je geneticky ustálený a který se svými vlastnostmi liší od jiného geneticky ustáleného souboru jedinců téhož druhu,
8. i) škodlivými organismy jakékoliv druhy, kmeny nebo biotypy rostlin, živočichů nebo původců chorob (například virů, bakterií, hub) škodící rostlinám nebo rostlinným produktům,
9. j) poruchami rostlin škodlivé změny způsobené na rostlinách nebo rostlinných produktech nepříznivými fyzikálními a chemickými faktory,
10. k) integrovanou ochranou rostlin objektivní a vhodné uplatňování kombinace metod biologických, biotechnologických, fyzikálních, chemických, pěstitelských a šlechtitelských, které omezuje použití chemických přípravků na minimum nezbytné pro udržení populace škodlivých organismů na úrovních nižších, než při kterých způsobují ekonomicky nepřijatelnou škodu nebo ztrátu,
11. l) monitoringem škodlivých organismů proces soustavného sledování výskytu škodlivých organismů a vyhodnocování souvisejících rizik,
12. m) průzkumem výskytu škodlivých organismů úřední sledování prováděné příslušným orgánem na určitém území ve stanoveném období za účelem zjištění výskytu škodlivého organismu nebo k určení charakteristik jeho populace,
13. n) rostlinolékařským pasem úřední doklad, který osvědčuje, že jím označené rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty splňují ustanovení právních předpisů Evropské unie¹) týkající se jejich uvádění na trh, a který je
    1. 1. v rámci Evropské unie jednotně upraven pro různé druhy rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů,
    2. 2. stanoven příslušným úředním orgánem členského státu Evropské unie a
    3. 3. vydán na základě právního předpisu Evropské unie,¹) popřípadě podle tohoto zákona, určujícího podrobnosti postupu pro vydávání rostlinolékařských pasů,

1. o) rostlinolékařským osvědčením mezinárodně uznávaný úřední dokument o původu a zdravotním stavu zásilky,
2. p) oblastí prostou určitého škodlivého organismu území, ve kterém se tento škodlivý organismus nevyskytuje, což je úředně doloženo, a v němž, je-li to potřebné, se uplatňují úřední opatření k udržení tohoto stavu,
3. q) eradikací použití vhodných opatření a postupů k eliminaci škodlivého organismu v určitém území,
4. r) chráněnou zónou území,
   1. 1. ve kterém není původní nebo usídlený jeden nebo více škodlivých organismů stanovených právním předpisem Evropské unie¹) a usídlený v jedné nebo několika částech území Evropské unie, a to přesto, že podmínky pro jeho usídlení jsou v tomto území vhodné, nebo
   2. 2. ve kterém hrozí nebezpečí usídlení škodlivého organismu na určité plodině v důsledku příznivých ekologických podmínek, přestože tento organismus není na území Evropské unie původní ani usídlený,

   a které bylo uznáno Evropskou komisí (dále jen „Komise“) postupem stanoveným právním předpisem Evropské unie;¹) škodlivý organismus je považován za usídlený v určité oblasti, je-li známo, že se v ní vyskytuje a nebylo přijato žádné úřední opatření k jeho eradikaci anebo pokud se toto opatření ukázalo jako neúčinné nejméně ve dvou po sobě následujících letech,

1. s) nárazníkovou zónou území, ve kterém se určitý škodlivý organismus nevyskytuje nebo se proti němu provádějí úřední opatření a které přiléhá k oblasti prosté určitého škodlivého organismu nebo ke chráněné zóně nebo k území, na které se vztahují úřední opatření z důvodu výskytu škodlivého organismu,
2. t) místem produkce areál, objekt, pozemek a jejich příslušenství nebo jejich soubor, využívaný jako samostatná produkční jednotka včetně navazujícího vybavení a zařízení,
3. u) členským státem Evropské unie členský stát Evropské unie, smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarská konfederace (dále jen „členský stát Evropské unie“),
4. v) třetí zemí země, která není členským státem Evropské unie, Ceuta a Melilla,
5. w) úředním prohlášením nebo opatřením prohlášení nebo opatření učiněné nebo přijaté
   1. 1. v případech týkajících se vystavování rostlinolékařských osvědčení a rostlinolékařských osvědčení pro reexport v listinné nebo elektronické podobě zástupci úřední organizace ochrany rostlin třetí země nebo jinými odborně způsobilými státními úředníky touto organizací pověřenými;
   2. 2. ve všech ostatních případech buď osobami uvedenými v bodě 1 nebo kvalifikovanými zaměstnanci jednoho z odpovědných úředních orgánů členského státu Evropské unie za předpokladu, že tito zaměstnanci nejsou osobně zainteresováni na výsledcích jimi přijatých opatření.

(2) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí

1. a) uváděním na trh obchodní skladování, nabízení k prodeji, prodej nebo jakýkoliv jiný způsob převodu rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů na jinou osobu na území Evropské unie v rámci podnikání; za uvádění na trh se nepovažuje dovoz a vývoz do třetích zemí,
2. b) zásilkou množství zboží, které se vyváží z České republiky do třetí země nebo dováží ze třetí země do České republiky nebo prováží²) přes Českou republiku, a na které se vztahuje samostatný doklad potřebný k řízení před celním úřadem nebo k jinému řízení, například rostlinolékařské osvědčení nebo jiný dokument či označení zboží; zásilka může být složena z jedné nebo více partií,
3. c) partií množství jedné komodity, které je identifikovatelné podle stejnorodého složení a původu,
4. d) dovozcem fyzická nebo právnická osoba, která sama nebo prostřednictvím jiné fyzické nebo právnické osoby dopravuje zásilku ze třetí země přes státní hranice České republiky s výjimkou přímého tranzitu,²)
5. e) reexportem vývoz rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, které nebyly vypěstovány nebo vyrobeny na území Evropské unie, do třetích zemí,
6. f) pěstebním substrátem jakýkoliv materiál, ve kterém rostou kořeny rostlin nebo je k tomuto účelu určený,
7. g) distributorem osoba, která uvádí přípravek na trh,
8. h) profesionálním uživatelem osoba, která používá pesticidy v rámci svých profesních činností, jak v oblasti zemědělství, tak v jiných odvětvích,
9. i) šarží množství výrobku vyrobeného nebo připraveného v jednom výrobním cyklu a postupu anebo zhomogenizovaného během přípravy nebo výroby; základním znakem šarže je její stejnorodost,
10. j) vstupním místem místo, na kterém rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty poprvé vstupují na celní území Evropské unie: v případě letecké dopravy letiště, v případě námořní nebo říční dopravy přístav, v případě železniční dopravy železniční stanice, v případě ostatní dopravy sídlo celního úřadu, v jehož územní působnosti se překračuje pozemní hranice Evropské unie směrem na jejich území,
11. k) úřadem vstupního místa úřad odpovědný za výkon působnosti na úseku rostlinolékařské péče podle předpisu Evropské unie⁶⁸) v členském státě Evropské unie, jemuž podléhá vstupní místo,
12. l) úřadem místa určení úřad odpovědný za výkon působnosti na úseku rostlinolékařské péče podle předpisu Evropské unie⁶⁸) v členském státě Evropské unie v územní působnosti celního úřadu určení,
13. m) celním úřadem vstupního místa úřad vstupního místa definovaného pod písmenem s),
14. n) celním úřadem určení úřad místa určení podle předpisu Evropské unie^4a),
15. o) celně schváleným zacházením nebo použitím celně schválené určení uvedené v předpisu Evropské unie^4b),
16. p) tranzitem doprava zboží, které podléhá dohledu celních orgánů, z jednoho místa na druhé v celním území Evropské unie, jak je uvedeno v předpisu Evropské unie^4c) a jak to odpovídá Úmluvě o společném tranzitním režimu mezi zeměmi Evropského sdružení volného obchodu (ESVO) a Evropským hospodářským společenstvím^4d).

(3) Základními pojmy podle odstavců 1 a 2 nejsou dotčeny pojmy uvedené v přímo použitelných předpisech Evropské unie⁶⁹).

§ 3

Základní povinnosti fyzických a právnických osob

(1) Fyzická nebo právnická osoba, která pěstuje, vyrábí, zpracovává anebo uvádí na trh rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty, a vlastník pozemku nebo objektu nebo osoba, která je užívá z jiného právního důvodu, jsou povinni

1. a) zjišťovat a omezovat výskyt a šíření škodlivých organismů včetně plevelů tak, aby nevznikla škoda jiným osobám nebo nedošlo k poškození životního prostředí anebo k ohrožení zdraví lidí nebo zvířat,
2. b) používat k ošetřování rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů proti škodlivým organismům pouze přípravky, další prostředky a mechanizační prostředky povolené k používání podle tohoto zákona, a to způsobem, který nepoškozuje okolní porost, zdraví lidí a zvířat nebo životní prostředí.

(2) Fyzické a právnické osoby, které jsou povinny plnit povinnosti uložené jim tímto zákonem, jsou povinny plnit v oblasti rostlinolékařské péče také úkoly vyplývající pro ně z bezprostředně závazných právních předpisů Evropské unie.

§ 4

Ochrana rostlinných produktů z hlediska bezpečnosti potravin

(1) Při skladování rostlinných produktů jsou provozovatelé skladů povinni

1. a) skladovat odděleně rostlinné produkty nevyhovující pro výrobu potravin nebo krmiv,
2. b) sledovat výskyt škodlivých organismů v prostorách skladů i ve skladovaných produktech a minimalizovat možnost jejich negativního působení na kvalitu a zdravotní nezávadnost skladovaných produktů,
3. c) vést evidenci o výskytu škodlivých organismů a jejich hubení; náležitosti evidence stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Pro provozovatele zemědělských veřejných skladů a skladů Státního zemědělského intervenčního fondu⁵) stanoví Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) prováděcím právním předpisem způsoby zjišťování a regulace výskytu škodlivých organismů při skladování rostlinných produktů.

§ 5

Odborná pomoc v ochraně rostlin a rostlinných produktů pro fyzické a právnické osoby

(1) Odbornou pomoc fyzickým nebo právnickým osobám, které pěstují, zpracovávají nebo uvádějí na trh rostliny a rostlinné produkty, mohou na úseku rostlinolékařské péče poskytovat vedle Státní rostlinolékařské správy (dále jen „rostlinolékařská správa“) pouze fyzické nebo právnické osoby, které

1. a) splňují podmínky odborné způsobilosti podle § 84, nezávislosti a nestrannosti v oborech své působnosti,
2. b) mají pro tuto činnost potřebné prostorové, přístrojové a jiné technické vybavení a
3. c) byly k této činnosti na svou žádost pověřeny ministerstvem podle § 71 odst. 1 písm. b) nebo rostlinolékařskou správou podle § 72 odst. 5 písm. i).

(2) Odbornou pomocí podle odstavce 1 se rozumí

1. a) monitoring, popřípadě prognóza výskytu škodlivých organismů,
2. b) rostlinolékařská diagnostika včetně laboratorního rozboru k určení škodlivého organismu nebo poruchy rostlin, reziduí přípravku, popřípadě jiných škodlivých látek v rostlinách, rostlinných produktech nebo v půdě,
3. c) odborné školení, popřípadě jiná odborná součinnost v oblasti rostlinolékařské péče,
4. d) rostlinolékařské poradenství.

§ 6

Kontrola zdravotního stavu šlechtitelského, rozmnožovacího a reprodukčního materiálu

(1) Fyzická nebo právnická osoba, která hodlá pěstovat šlechtitelský, rozmnožovací nebo reprodukční materiál podléhající uznávacímu řízení podle zvláštních právních předpisů⁶),⁷), může před založením příslušného porostu požádat rostlinolékařskou správu o provedení průzkumu výskytu škodlivých organismů, jejichž přítomnost je překážkou uznání těchto rostlin. Průzkum se provádí v místě určeném k produkci tohoto materiálu, popřípadě i v bezprostředním okolí tohoto místa. Druhy rostlin, kterých se možnost provedení průzkumu týká, a další podrobnosti stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Zjistí-li rostlinolékařská správa v porostu nebo na rozmnožovacím nebo reprodukčním materiálu, který podléhá uznávacímu řízení podle zvláštních právních předpisů⁶),⁷), výskyt škodlivých organismů, jejichž přítomnost je překážkou uznání těchto rostlin, informuje o tom písemně Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský a v případě lesních dřevin ministerstvo (dále jen „příslušné správní úřady“), které uznávací řízení zajišťují. Rovněž informuje příslušné správní úřady o nařízení mimořádných rostlinolékařských opatření podle § 76, pokud se týkají uznávaných porostů a rozmnožovacího nebo reprodukčního materiálu.

(3) Příslušné správní úřady písemně informují rostlinolékařskou správu o výskytu škodlivých organismů zjištěném při kontrole zdravotního stavu množitelských nebo reprodukčních porostů a rozmnožovacího nebo reprodukčního materiálu.

§ 6a

Laboratorní činnosti na úseku rostlinolékařské péče

(1) K prohlubování a koordinaci laboratorní činnosti na úseku odborných rostlinolékařských činností spojených s výkonem státní správy podle § 81 vykonává rostlinolékařská správa působnost národní referenční laboratoře pro diagnostiku a zkušebnictví a národní referenční laboratoře pro přípravky a další prostředky na ochranu rostlin.

(2) Ministerstvo pověřuje v souladu s § 71 odst. 1 písm. b) právnické osoby výkonem působnosti národní referenční laboratoře pro další laboratorní činnosti na úseku odborných rostlinolékařských činností podle § 81, které neprovádí rostlinolékařská správa, a pověřuje fyzické nebo právnické osoby výkonem působnosti referenční laboratoře pro laboratorní činnosti na úseku odborných rostlinolékařských činností podle § 81. Pověření vydá, zjistí-li rostlinolékařská správa formou expertního auditu, že příslušná osoba splňuje technické požadavky pro uznání národní referenční laboratoře nebo referenční laboratoře a podmínky výkonu jejich činnosti stanovené prováděcím právním předpisem.

(3) Národní referenční laboratoře

1. a) plní funkci ústředního zdroje směrodatných informací v příslušných úsecích odborných rostlinolékařských činností,
2. b) spolupracují s obdobně zaměřenými pracovišti členských států Evropské unie,
3. c) koordinují spolupráci referenčních laboratoří v oblastech svého zaměření,
4. d) spolu s referenčními laboratořemi jsou expertní základnou pro zajištění výkonu státní správy v oblastech svého zaměření.

(4) Ministerstvo odejme pověření podle odstavce 2, jestliže národní referenční laboratoř nebo referenční laboratoř nedodržuje požadavky nebo podmínky podle odstavce 2.

(5) Rostlinolékařská správa zveřejňuje seznam národních referenčních laboratoří a referenčních laboratoří včetně zaměření jejich činnosti ve Věstníku Státní rostlinolékařské správy (dále jen „Věstník“).

(6) Pověření národních referenčních laboratoří podle odstavce 2 se považuje za zmocnění k plnění úkolů laboratorního testování podle předpisu Evropské unie⁷⁰). Výsledek laboratorního rozboru vzorku provedeného národní referenční laboratoří je rovnocenný výsledku rozboru vzorku provedeného laboratoří úřadu odpovědného za výkon působnosti na úseku rostlinolékařské péče podle předpisu Evropské unie⁷⁰) v jiném členském státě Evropské unie.