§ 2
změněno 1. 1. 2012
§ 2 Občanský průkaz (1) Občanský průkaz je veřejná listina,1) kterou občan prokazuje své jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, podobu a státní občanství České republiky2) (dále jen „státní občanství“), jakož i další údaje v ní zapsané podle tohoto zákona. (2) Občanovi může být vydán občanský průkaz se strojově čitelnými údaji s dobou platnosti 5 let [§ 10 písm. vydává a)] nebo občanský průkaz se strojově čitelnými údaji a s dobou platnosti 10 let [§ 10 písm. kontaktním elektronickým čipem, b)], občanský průkaz bez se strojově čitelných údajů s dobou platnosti jeden rok (§ 24a) čitelnými údaji, nebo c) občanský průkaz bez strojově čitelných údajů s dobou platnosti jeden měsíc (§ 24b). (3) Občanský průkaz je povinen mít občan, který dosáhl věku 15 let a má trvalý pobyt na území České republiky. Tuto povinnost má i občan, jehož způsobilost k právním úkonům byla rozhodnutím soudu omezena. (4) Občanský průkaz lze na žádost vydat i občanovi mladšímu 15 let nebo občanovi, který nemá trvalý pobyt na území České republiky. (5) Občanský průkaz podle § 2 odst. 2 písm. c) lze na žádost vydat také občanovi bezprostředně po nabytí státního občanství udělením2). (6) Občan, který byl rozhodnutím soudu zbaven způsobilosti k právním úkonům, může mít občanský průkaz jen v případě, že o jeho vydání požádá soudem ustanovený opatrovník3) (dále jen „opatrovník“) nebo jiný zákonný zástupce. (57) Občanský průkaz je zakázáno ponechávat Občanské průkazy uvedené v odstavci 2 písm. a přijímat jako zástavu) a odebírat jej při vstupu do objektů nebo na pozemky. (6 b) Je zakázáno pořizovat jakýmikoliv prostředky kopie slouží rovněž k elektronické identifikaci držitele občanského průkazu bez souhlasu3a při komunikaci s informačními systémy veřejné správy (§ 3a) občana, kterému byl občanský průkaz vydán, pokud zvláštní právní předpis nebo mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak.