§ 2
změněno 1. 1. 2014 zákonem 303/2013 Sb.
§ 2 Občanský průkaz (1) Občanský průkaz je veřejná listina,1) kterou občan prokazuje své jméno, popřípadě jména, příjmení, podobu a státní občanství České republiky2) (dále jen „státní občanství“), jakož i další údaje v ní zapsané podle tohoto zákona. (2) Občanovi se vydává a) občanský průkaz se strojově čitelnými údaji a s kontaktním elektronickým čipem, b) občanský průkaz se strojově čitelnými údaji, nebo c) občanský průkaz bez strojově čitelných údajů. (3) Občanský průkaz je povinen mít občan, který dosáhl věku 15 let a má trvalý pobyt na území České republiky. Tuto povinnost má Občanský průkaz může mít i občan, jehož způsobilost k právním úkonům svéprávnost byla rozhodnutím soudu omezena. (4) Občanský průkaz lze na žádost vydat i občanovi mladšímu 15 let nebo občanovi, který nemá trvalý pobyt na území České republiky. (5) Občanský průkaz podle § 2 odst. 2 písm. c) lze na žádost vydat také občanovi bezprostředně po nabytí státního občanství udělením2). (6) Občan, který byl rozhodnutím soudu zbaven způsobilosti k právním úkonům, může mít občanský průkaz jen v případě, že o jeho vydání požádá soudem ustanovený opatrovník3) (dále jen „opatrovník“) nebo jiný zákonný zástupce. (7) Občanské průkazy uvedené v odstavci 2 písm. a) a b) slouží rovněž k elektronické identifikaci držitele občanského průkazu při komunikaci s informačními systémy veřejné správy (§ 3a).