Zákon o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech)

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon upravuje vydávání cestovních dokladů státním občanům České republiky (dále jen „občan“), jejich používání občany a vedení evidencí cestovních dokladů.

§ 2

(1) Cestovní doklad je veřejná listina opravňující občana k opuštění území České republiky (dále jen „území“) přes hraniční přechod, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána, (dále jen „mezinárodní smlouva“). Cestovním dokladem občan prokazuje své jméno, příjmení, rodné číslo, podobu, státní občanství České republiky¹) (dále jen „státní občanství“) a další údaje zapsané v cestovním dokladu podle tohoto zákona.

(2) Cestovní doklad je zakázáno ponechávat a přijímat jako zástavu a odebírat jej při vstupu do objektů nebo na pozemky.

§ 3

(1) Opustit území přes hraniční přechod lze jen s platným cestovním dokladem v provozní době a v souladu s účelem zřízení hraničního přechodu. Občan mladší 15 let smí opustit území bez vlastního cestovního dokladu jen s rodičem, v jehož cestovním dokladu je zapsán.

(2) Stanoví-li mezinárodní smlouva, že území lze opouštět na jiných místech, než na hraničních přechodech, (dále jen „jiné místo“), lze jiné místo používat jen v rozsahu stanoveném takovou mezinárodní smlouvou.

(3) Občan opouštějící území nebo vstupující na území je povinen na výzvu předložit svůj cestovní doklad a strpět jeho kontrolu. Výzva k předložení cestovního dokladu a jeho kontrola přísluší Policii České republiky (dále jen „policie“).

(4) Ministerstvo vyhlašuje sdělením ve Sbírce zákonů seznam hraničních přechodů a rozsah provozu na těchto přechodech.

§ 4

Hraničním přechodem se pro účely tohoto zákona rozumí

1. a) místo vymezené mezinárodní smlouvou určené k překračování státních hranic,
2. b) mezinárodní letiště,²) anebo
3. c) prostor mezinárodního vlaku nebo paluba plavidla mezinárodní osobní nebo nákladní vodní dopravy v době, kdy je v tomto prostoru prováděna kontrola cestovních dokladů.

§ 5

Druhy cestovních dokladů

(1) Druhy cestovních dokladů jsou

1. a) cestovní pas,
2. b) diplomatický pas,
3. c) služební pas,
4. d) cestovní průkaz,
5. e) jiný cestovní doklad na základě mezinárodní smlouvy.

(2) Cestovní doklady uvedené v odstavci 1 písm. a) až c) jsou opatřeny strojově čitelnou zónou. Cestovní pas se strojově čitelnou zónou se vydává ve lhůtě 30 dnů. Žádá-li občan o vydání cestovního pasu v kratší lhůtě, lze mu vydat cestovní pas do 30 dnů bez strojově čitelné zóny.

(3) Vyhláškou stanoví

1. a) ministerstvo vzory cestovního pasu, cestovního průkazu a vzory jiných cestovních dokladů vydávaných na základě mezinárodní smlouvy, pokud je nestanoví tato smlouva,
2. b) Ministerstvo zahraničních věcí vzory diplomatického pasu a služebního pasu.

§ 6

(1) Do cestovního dokladu lze zapsat pouze údaje stanovené tímto zákonem, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva.

(2) Cestovní doklad musí obsahovat údaje o

1. a) jménu a příjmení,
2. b) dni, měsíci, roku a místě narození,
3. c) rodném čísle,
4. d) pohlaví,
5. e) státním občanství,
6. f) diplomatické nebo služební hodnosti (funkci), jde-li o diplomatický nebo služební pas,
7. g) podpisu občana,
8. h) podobě občana,
9. i) územní a časové platnosti cestovního dokladu,
10. j) číslu dokladu,
11. k) datu vydání a orgánu, který jej vydal.

(3) Podpis občana se u cestovního dokladu nevyžaduje, pokud je jeho opatření spojeno s překážkou těžko překonatelnou.

§ 7

(1) Na žádost občana zapíše do cestovního dokladu orgán příslušný k jeho vydání také tyto údaje:

1. a) do cestovního dokladu rodiče jméno a příjmení, den, měsíc a rok narození a pohlaví občana mladšího 15 let,
2. b) označení absolventa vyšší odborné školy,³) akademický titul, stavovské označení, jiný titul absolventa vysoké školy (dále jen „titul“) nebo vědeckou hodnost;⁴) získal-li občan více titulů nebo vědeckých hodností, zapíše se pouze jeden titul a jedna vědecká hodnost podle výběru občana.

(2) Údaje uvedené v odstavci 1 písm. a) může do cestovního dokladu zapsat v zahraničí diplomatická mise České republiky nebo konzulární úřad České republiky (dále jen „zastupitelský úřad“).

§ 8

Do strojově čitelné zóny cestovního pasu, diplomatického pasu nebo služebního pasu se zapisují ve strojově čitelné podobě tyto údaje v pořadí:

1. a) druh pasu,
2. b) vydávající stát,
3. c) příjmení a jméno,
4. d) číslo pasu,
5. e) státní občanství,
6. f) den, měsíc a rok narození,
7. g) pohlaví,
8. h) datum uplynutí platnosti pasu,
9. i) rodné číslo,
10. j) kontrolní číslice, které jsou číselným vyjádřením vybraných údajů ve strojově čitelné zóně.

§ 9

(1) Policie může na hraničním přechodu zapsat do cestovního dokladu rok, měsíc, den, hodinu a směr opuštění území, počet dětí cestujících v doprovodu rodiče, pokud jsou zapsány v jeho cestovním dokladu, a název hraničního přechodu. Tyto údaje musí policie zapsat na hraničním přechodu do cestovního dokladu, pokud o to občan požádá.

(2) Jedná-li se o cestovní doklad, do něhož nelze údaje podle odstavce 1 zapsat, policie vydá na hraničním přechodu držiteli takového cestovního dokladu na jeho žádost písemné potvrzení s těmito údaji.

§ 10

Změny údajů

(1) V cestovním dokladu lze provést změny údajů o

1. a) občanu mladším 15 let, zapsaném do cestovního dokladu rodiče, je-li tímto cestovním dokladem cestovní pas, diplomatický pas, služební pas nebo cestovní průkaz,
2. b) časové platnosti cestovního dokladu, je-li tímto dokladem cestovní průkaz.

(2) V jiném cestovním dokladu vydaném podle mezinárodní smlouvy lze provést změny zapsaných údajů, jen pokud to mezinárodní smlouva umožňuje.

(3) Změny údajů v cestovních dokladech provádějí orgány příslušné k jejich vydání nebo zastupitelské úřady.

§ 11

Územní a časová platnost

(1) Cestovní pas, diplomatický pas a služební pas se vydá s územní platností do všech států světa a s dobou platnosti na 10 let, občanům mladším 15 let s dobou platnosti na 5 let; cestovní pas bez strojově čitelné zóny se vydá s dobou platnosti na 1 rok.

(2) Dobu platnosti cestovních dokladů uvedených v odstavci 1 nelze prodloužit.

§ 12

Cestovní pas

(1) Cestovní pas vydá občanovi obecní úřad obce s rozšířenou působností, v hlavním městě Praze úřad městské části určený Statutem hlavního města Prahy, a v městech Brno, Ostrava a Plzeň magistráty těchto měst (dále jen „obecní úřad obce s rozšířenou působností“), příslušné podle místa jeho trvalého pobytu.

(2) Nemá-li občan trvalý pobyt na území, vydá cestovní pas obecní úřad obce s rozšířenou působností příslušný podle místa jeho posledního trvalého pobytu v České republice. Pokud občan neměl trvalý pobyt v České republice nebo pokud jej nelze zjistit, vydá cestovní pas Magistrát města Brna.

§ 13

Diplomatický pas

(1) Diplomatický pas vydá Ministerstvo zahraničních věcí

1. a) prezidentu republiky,
2. b) poslanci a senátorovi,
3. c) členovi vlády,
4. d) soudci Ústavního soudu, předsedovi Nejvyššího soudu, předsedovi Nejvyššího správního soudu,
5. e) prezidentu Nejvyššího kontrolního úřadu,
6. f) manželu prezidenta republiky, manželu předsedy Poslanecké sněmovny a manželu předsedy Senátu, manželu člena vlády, manželu předsedy Ústavního soudu, manželu předsedy Nejvyššího soudu, manželu předsedy Nejvyššího správního soudu,
7. g) diplomatickému pracovníku Ministerstva zahraničních věcí, manželu a nezaopatřenému dítěti⁵) diplomatického pracovníka pracujícího na zastupitelském úřadě, pokud s ním žijí ve společné domácnosti v místě působení.

(2) Jiným osobám, u nichž to odpovídá mezinárodním zvyklostem, může být diplomatický pas vydán se souhlasem ministra zahraničních věcí.

§ 14

Služební pas

(1) Služební pas vydá Ministerstvo zahraničních věcí

1. a) nejvyššímu státnímu zástupci, náměstkovi ministra, místopředsedovi Nejvyššího soudu, náměstkovi nejvyššího státního zástupce, viceprezidentovi Nejvyššího kontrolního úřadu, vedoucímu Úřadu vlády, vedoucímu Kanceláře prezidenta republiky, vedoucímu Kanceláře Poslanecké sněmovny a vedoucímu Kanceláře Senátu,
2. b) zaměstnanci Ministerstva zahraničních věcí k cestám při plnění pracovních úkolů v zahraničí, není-li držitelem diplomatického pasu,
3. c) zaměstnanci zastupitelského úřadu, pokud není držitelem diplomatického pasu, a jeho manželu a nezaopatřenému dítěti,⁵) pokud s ním žijí ve společné domácnosti v místě působení.

(2) Jiným osobám, než uvedeným v odstavci 1, může být služební pas vydán se souhlasem ministra zahraničních věcí na základě žádosti potvrzené vedoucím Kanceláře prezidenta republiky, vedoucím Kanceláře Poslanecké sněmovny, vedoucím Kanceláře Senátu, předsedou Nejvyššího soudu, předsedou Nejvyššího správního soudu, ministrem anebo vedoucím jiného ústředního orgánu státní správy, pokud cestují do zahraničí v záležitostech České republiky.

(3) Služební pas lze použít pouze ke služební cestě do zahraničí; po jejím skončení je držitel služebního pasu povinen jej bezodkladně odevzdat orgánu, který o vydání tohoto pasu požádal.

(4) Orgán, kterému občan odevzdal služební pas podle odstavce 3, je povinen zabezpečit tento pas před ztrátou, odcizením, zničením, poškozením a zneužitím a předat jej jeho držiteli, pokud má uskutečnit služební cestu do zahraničí.

§ 15

Cestovní průkaz

(1) Občanovi, který nemá jiný cestovní doklad, lze v odůvodněných případech, například při ztrátě cestovního dokladu, vydat cestovní průkaz k jednotlivé cestě s územní a časovou platností omezenou účelem cesty. Cestovní průkaz vydá obecní úřad obce s rozšířenou působností příslušný podle místa trvalého pobytu občana nebo zastupitelský úřad.

(2) Zastupitelský úřad je oprávněn za účelem vydání cestovního průkazu požádat ministerstvo nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností příslušný k vydání cestovního dokladu o potvrzení správnosti či upřesnění údajů uváděných na žádosti o vydání cestovního průkazu nebo o sdělení doplňujících údajů, pokud občan nemůže příslušnými doklady prokázat pravdivost těchto údajů.

§ 16

Jiný cestovní doklad na základě mezinárodní smlouvy

(1) Jiný cestovní doklad na základě mezinárodní smlouvy vydá občanovi obecní úřad obce s rozšířenou působností příslušný podle místa jeho trvalého pobytu.

(2) Námořnická knížka vydaná Ministerstvem dopravy a spojů podle zvláštního právního předpisu⁶) opravňuje k opuštění území, jestliže je registrována obecním úřadem obce s rozšířenou působností příslušným podle místa trvalého pobytu občana.

§ 17

Podmínky k vydání cestovního dokladu a provedení změn jeho údajů

(1) Cestovní doklad lze vydat nebo změny údajů v něm uvedených provést na žádost. Občanovi se vydá cestovní doklad, pokud k tomu jsou splněny podmínky stanovené tímto zákonem nebo mezinárodní smlouvou. Občanovi, který je držitelem platného cestovního pasu, lze vydat další cestovní pas jen v odůvodněných případech; odůvodněným případem se rozumí například vyřízení vízových záležitostí souvisejících s cestou do zahraničí, jestliže občan cestovní doklad naléhavě potřebuje k jiné cestě do zahraničí.

(2) Žádost o vydání cestovního dokladu nebo provedení změn údajů v něm uvedených může podat občan starší 15 let; pokud je občan nezletilý, připojí k žádosti písemný souhlas zákonného zástupce s jeho ověřeným podpisem.

(3) Za občana mladšího 15 let podává žádost zákonný zástupce.

(4) Místo zákonného zástupce může podat žádost podle odstavce 3 pěstoun,⁷) osoba, které byl občan mladší 15 let svěřen do výchovy,⁸) anebo vedoucí ústavu, v němž se vykonává ústavní výchova občana mladšího 15 let nařízená soudem.⁹) Tyto osoby připojují k žádosti souhlas zákonného zástupce s jeho ověřeným podpisem.

(5) Souhlas zákonného zástupce podle odstavců 2 a 4 se nevyžaduje, pokud je jeho opatření spojeno s překážkou těžko překonatelnou.

(6) Jde-li o osvojení nezletilého občana do ciziny, podává žádost místo zákonného zástupce nebo dává místo zákonného zástupce souhlas podle odstavce 2 Ústředí pro mezinárodní právní ochranu mládeže.¹⁰)

(7) Je-li zákonným zástupcem podle odstavce 2 nebo 4 rodič, postačí souhlas jednoho z rodičů.

(8) Za občana, který je zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jehož způsobilost k právním úkonům je omezena, podává žádost zákonný zástupce.

(9) Jde-li o diplomatický pas, služební pas nebo cestovní doklad vydávaný k plnění pracovních úkolů v zahraničí podle mezinárodní smlouvy, může podat žádost za občana pověřený zástupce právnické osoby zřízené státem.

(10) Ověření podpisu podle odstavce 2 nebo 4 se nevyžaduje, jestliže osoby oprávněné dát souhlas se žádostí vyjádří svůj souhlas a žádost podepíší před orgánem příslušným k vydání cestovního dokladu, u obecního úřadu pověřeného vedením matrik¹¹) nebo v zahraničí u zastupitelského úřadu.

(11) Nemůže-li v zahraničí podat žádost o vydání cestovního průkazu zákonný zástupce nebo jiná osoba k tomu oprávněná podle odstavce 4, popřípadě podle odstavce 8, vydá zastupitelský úřad cestovní průkaz občanovi z úřední moci.

(12) Nelze-li k žádosti o vydání cestovního průkazu podané v zahraničí získat souhlas zákonného zástupce nebo jiných osob k tomu oprávněných podle odstavce 2 nebo 4, vydá zastupitelský úřad cestovní průkaz bez tohoto souhlasu.

§ 18

Osoby oprávněné k podání žádosti podle tohoto zákona se mohou dát zastupovat na základě plné moci při řízení o vydání cestovního dokladu nebo provedení změn údajů v cestovním dokladu, s výjimkou převzetí cestovního dokladu.

§ 19

Místo podání žádosti

(1) Žádost o vydání cestovního dokladu nebo žádost o provedení změn údajů v cestovním dokladu se podává na tiskopisech (§ 20 odst. 4) u orgánu příslušného k vydání cestovního dokladu nebo u zastupitelského úřadu.

(2) Jedná-li se o cestovní pas, cestovní průkaz nebo jiný cestovní doklad na základě mezinárodní smlouvy, lze podat žádost podle odstavce 1 u obecního úřadu obce s rozšířenou působností mimo místo trvalého pobytu občana anebo u obecního úřadu pověřeného vedením matrik.¹¹)

§ 20

Náležitosti žádosti

(1) Žádost o vydání cestovního dokladu obsahuje údaje uvedené v § 6 odst. 2 písm. a) až g) a tyto údaje:

1. a) rodné příjmení a rodné číslo občana, pokud se nezapisuje do cestovního dokladu,
2. b) adresu trvalého pobytu na území. Občan žijící v zahraničí uvádí adresu svého posledního trvalého pobytu v České republice; pokud jej neměl, uvádí adresu posledního trvalého pobytu svých rodičů nebo jiného zákonného zástupce v České republice,
3. c) jméno, příjmení a rodné číslo manžela nebo rodičů, jde-li o vydání diplomatického pasu nebo služebního pasu manželu nebo nezaopatřenému dítěti držitele diplomatického nebo služebního pasu,
4. d) odůvodnění, pokud občan žádá o vydání dalšího cestovního pasu (§ 17 odst. 1),
5. e) údaje, které jsou podmínkou vydání cestovního dokladu na základě mezinárodní smlouvy.

(2) K žádosti o vydání cestovního dokladu se přikládá 1 fotografie o rozměru 35 mm x 45 mm, odpovídající současné podobě občana, zobrazující občana v čelném pohledu, v občanském oděvu, bez pokrývky hlavy, bez brýlí s tmavými skly, s výjimkou nevidomých, s výškou obličejové části hlavy od očí k bradě minimálně 13 mm (dále jen „fotografie“), která splňuje požadavky na technické provedení stanovené vyhláškou ministerstva. Jde-li o cestovní doklad bez strojově čitelné zóny, diplomatický pas nebo služební pas, přikládají se 2 fotografie. K žádosti o vydání cestovního dokladu lze v odůvodněném případě z náboženských nebo zdravotních důvodů předložit fotografii s pokrývkou hlavy; tato pokrývka nesmí zakrývat obličejovou část způsobem, který by znemožňoval identifikaci.

(3) Žádost o provedení změn v cestovním dokladu obsahuje údaje uvedené v odstavci 1 v rozsahu potřebném k provedení změny.

(4) Vzor tiskopisu žádosti o vydání cestovního dokladu, žádosti o provedení změn údajů v cestovním dokladu a požadavky na technické provedení fotografie stanoví vyhláškou ministerstvo; je-li cestovním dokladem diplomatický nebo služební pas, stanoví vzor tiskopisu těchto žádostí vyhláškou Ministerstvo zahraničních věcí.

§ 21

Prokazování údajů v žádosti

(1) Žadatel je povinen uvést v žádosti podle § 20 odst. 1 nebo § 20 odst. 3 pravdivě všechny požadované údaje a jejich pravdivost prokázat. Nemůže-li prokázat pravdivost požadovaných údajů, je povinen předložit podklady pro jejich zjištění. Pravdivost údajů uváděných v žádosti se prokazuje doklady podle zvláštních právních předpisů,¹²) popřípadě dalšími doklady podle mezinárodní smlouvy, jedná-li se o jiný cestovní doklad vydávaný na jejím základě.

(2) Pokud je dokladem o jménu nebo příjmení matriční doklad vydaný matrikou cizího státu, je žadatel povinen předložit matriční doklad vydaný zvláštní matrikou.¹³) Předložení tohoto dokladu se nevyžaduje v případě stanoveném zvláštním právním předpisem, anebo stanoví-li tak mezinárodní smlouva.

(3) Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu nebo k provedení změn údajů v cestovním dokladu zastaví řízení, pokud osoba oprávněná podat žádost neprokáže ve lhůtě stanovené rozhodnutím tohoto orgánu o přerušení řízení pravdivost údajů požadovaných v žádosti nebo nepředloží podklady pro jejich zjištění.

§ 22

Převzetí cestovního dokladu

(1) Cestovní doklad může převzít

1. a) občan starší 15 let,
2. b) zákonný zástupce nebo pěstoun občana mladšího 15 let, osoba, které byl tento občan svěřen do výchovy, vedoucí ústavu, v němž se vykonává ústavní výchova občana mladšího 15 let, anebo Ústředí pro mezinárodní právní ochranu mládeže,
3. c) zákonný zástupce občana, který byl zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jehož způsobilost k právním úkonům byla omezena, anebo
4. d) pověřený zástupce právnické osoby zřízené státem, jedná-li se o diplomatický pas, služební pas nebo jiný cestovní doklad vydaný k plnění pracovních úkolů v zahraničí podle mezinárodní smlouvy.

(2) Osoby uvedené v odstavci 1 jsou povinny osobně se dostavit k převzetí cestovního dokladu k orgánu, u kterého podaly žádost o vydání cestovního dokladu, popřípadě k jinému orgánu oprávněnému předávat cestovní doklady, který uvedly v této žádosti.

§ 23

Vydání cestovního dokladu se odepře nebo vydaný cestovní doklad se odejme na žádost

1. a) soudu občanovi, proti kterému je nařízen výkon soudního rozhodnutí pro neplnění vyživovací povinnosti nebo finančních závazků,
2. b) orgánu činného v trestním řízení občanovi, proti kterému je vedeno trestní stíhání pro úmyslný trestný čin, nebo
3. c) orgánu, jenž vykonává rozhodnutí nebo jeho výkon zařizuje podle zvláštního právního předpisu,¹⁴) občanovi, který nevykonal trest odnětí svobody za úmyslný trestný čin, jestliže mu trest nebyl prominut nebo výkon trestu nebyl promlčen.

§ 24

(1) O odepření vydání nebo o odnětí cestovního dokladu rozhoduje orgán příslušný k jeho vydání.

(2) Bylo-li rozhodnuto nebo lze-li důvodně očekávat, že bude rozhodnuto o odnětí cestovního dokladu, může cestovní doklad zadržet orgán příslušný k vydání cestovních dokladů, policie nebo jiný orgán činný v trestním řízení.

(3) Orgán, který cestovní doklad zadržel, je povinen vydat o tom jeho držiteli potvrzení a cestovní doklad bezodkladně zaslat orgánu příslušnému k jeho vydání s uvedením důvodů zadržení.

(4) Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu rozhodne o odnětí zadrženého cestovního dokladu nebo o jeho vrácení do 15 dnů poté, co obdržel oznámení o zadržení cestovního dokladu.

(5) Odvolání proti rozhodnutí o odnětí cestovního dokladu nemá odkladný účinek.

§ 25

Orgán, který rozhodl o odepření vydání nebo o odnětí cestovního dokladu, vydá nebo vrátí cestovní doklad občanovi na jeho písemnou žádost, pokud pominul důvod pro toto odepření nebo odnětí.

§ 26

Vyhovuje-li se podle tohoto zákona v plném rozsahu podání žadatele, na základě kterého se vydá cestovní doklad, provádí změny údajů v tomto dokladu nebo se vrací odňatý cestovní doklad, nevydává se rozhodnutí ve správním řízení.¹⁵)

§ 27

Na registraci námořnické knížky se vztahují ustanovení části první hlavy první dílu druhého tohoto zákona; odepřením vydání cestovního dokladu se rozumí odepření registrace námořnické knížky, odnětím cestovního dokladu zrušení provedené registrace námořnické knížky.

§ 28

(1) Cestovní doklad je neplatný, jestliže

1. a) uplynula doba platnosti v něm uvedená,
2. b) držitel cestovního dokladu pozbyl státní občanství,
3. c) držitel cestovního dokladu zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého.

(2) Cestovní doklad se stane neplatným, jestliže orgán příslušný k jeho vydání rozhodne, že

1. a) jeho držitel podstatně změnil svou podobu (§ 20 odst. 2),
2. b) je poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost,
3. c) obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny.

(3) Diplomatický nebo služební pas je neplatný také tehdy, jestliže zanikne důvod, pro který byl vydán. Jiný cestovní doklad na základě mezinárodní smlouvy je neplatný také tehdy, jestliže jeho držitel již nesplňuje podmínky stanovené touto mezinárodní smlouvou pro jeho vydání.

§ 29

(1) Evidence cestovních dokladů je vedena v informačním systému, jehož provozovatelem¹⁶) je ministerstvo.

(2) Informační systém evidence cestovních dokladů je veden na prostředcích výpočetní techniky a obsahuje

1. a) údaje o žádostech o vydání cestovního dokladu:
   1. číslo žádosti o vydání cestovního pasu se strojově čitelnou zónou,

1. b) údaje o vydání cestovního dokladu:
   1. 1. jméno, příjmení a rodné číslo držitele,
   2. 2. číslo a druh vydaného cestovního dokladu,
   3. 3. datum vydání cestovního dokladu,
   4. 4. dobu platnosti cestovního dokladu,
   5. 5. orgán, který cestovní doklad vydal,
   6. 6. podobu (§ 20 odst. 2) a podpis držitele,
   7. 7. údaje uvedené v § 7 odst. 1 písm. b),
   8. 8. jméno, příjmení, datum narození a pohlaví občana mladšího 15 let zapsaného v cestovním dokladu rodiče,
   9. 9. prodloužení doby platnosti cestovního dokladu,

1. c) údaje o ztracených nebo odcizených cestovních dokladech:
   1. číslo a druh ztraceného nebo odcizeného cestovního dokladu,

1. d) údaje o zadržení cestovního dokladu:
   1. 1. druh a číslo cestovního dokladu, který má být nebo byl zadržen,
   2. 2. orgán, který požádal o zadržení cestovního dokladu,
   3. 3. orgán, který cestovní doklad zadržel,
   4. 4. datum a důvod zadržení cestovního dokladu,
   5. 5. datum a důvod vrácení zadrženého cestovního dokladu,
   6. 6. jméno, příjmení a rodné číslo držitele,

1. e) údaje o odepření vydání nebo odnětí cestovního dokladu:
   1. 1. druh a číslo cestovního dokladu, který byl odňat,
   2. 2. orgán, který požádal o odepření vydání nebo odnětí cestovního dokladu,
   3. 3. orgán, který rozhodl o odepření vydání nebo odnětí cestovního dokladu,
   4. 4. datum a důvod odepření vydání nebo odnětí cestovního dokladu,
   5. 5. datum a důvod vrácení odňatého cestovního dokladu,
   6. 6. jméno, příjmení a rodné číslo občana, k němuž se vztahují údaje o odepření vydání nebo odnětí cestovního dokladu.

(3) Údaje uvedené v odstavci 2 písm. b) a c) se uchovávají po dobu 15 let od skončení platnosti cestovního dokladu, údaje uvedené v odstavci 2 písm. d) se uchovávají po dobu nezbytnou ke splnění účelu zadržení cestovního dokladu a údaje uvedené v odstavci 2 písm. e) se uchovávají po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jedná-li se o odepření vydání cestovního dokladu, a po dobu 15 let od skončení platnosti cestovního dokladu, jedná-li se o jeho odnětí.

§ 30

(1) Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu je pro ministerstvo zprostředkovatelem¹⁷) údajů uvedených v informačním systému evidence cestovních dokladů.

(2) Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu je pro účely výkonu své působnosti uživatelem¹⁸) údajů z informačního systému evidence cestovních dokladů.

(3) Pro výkon státní správy na úseku cestovních dokladů využívá ministerstvo, Ministerstvo zahraničních věcí a obecní úřady obce s rozšířenou působností z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje o občanech:

1. a) jméno, příjmení, případně jejich změnu, rodné příjmení,
2. b) datum narození,
3. c) pohlaví a jeho změnu,
4. d) místo a okres narození a u občana, který se narodil v cizině, pouze stát narození,
5. e) rodné číslo,
6. f) státní občanství,
7. g) adresu místa trvalého pobytu,
8. h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu,
9. i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,
10. j) rodné číslo nebo datum narození otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce,
11. k) jméno, příjmení, datum narození, pohlaví a rodné číslo dítěte, které má být zapsáno do cestovního dokladu.

(4) Pro účely výkonu své působnosti mohou údaje uvedené v § 29 odst. 2 písm. d) využívat orgány, které jsou podle tohoto zákona oprávněny zadržet cestovní doklad, a údaje uvedené v § 29 odst. 2 písm. e) mohou využívat orgány, které jsou podle tohoto zákona oprávněny odepřít vydání cestovního dokladu nebo odejmout cestovní doklad, anebo orgány, které podle tohoto zákona mohou požádat o odepření vydání nebo odnětí cestovního dokladu.

(5) Ministerstvo a orgány příslušné k vydání cestovního dokladu poskytují údaje z informačního systému evidence cestovních dokladů, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis, a to v rozsahu tímto zvláštním právním předpisem vymezeném.

(6) Subjekty, které získávají osobní údaje z informačního systému evidence cestovních dokladů podle zvláštního právního předpisu

1. a) nejsou oprávněny k jejich shromažďování, předávání a využívání mimo působnost stanovenou v tomto předpisu,
2. b) jsou povinny zajistit ochranu dat před náhodným nebo neoprávněným přístupem nebo zpracováváním.

(7) Ochrana osobních údajů v informačním systému evidence cestovních dokladů je stanovena zvláštním právním předpisem.¹⁹)

§ 31

Vedení spisové dokumentace

(1) Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu vede spisovou dokumentaci žádostí a dalších písemností náležejících ke správnímu řízení o

1. a) vydání cestovního dokladu,
2. b) provedení změn cestovního dokladu,
3. c) registraci námořnické knížky,
4. d) odnětí cestovního dokladu,
5. e) přestupcích na úseku cestovních dokladů.

(2) Spisovou dokumentaci o změnách údajů v cestovním dokladu uvedenou v odstavci 1 vede kromě orgánů příslušných k vydání cestovního dokladu též zastupitelský úřad.

(3) Orgány příslušné k vydání cestovního dokladu vedou spisovou dokumentaci o ztrátě, odcizení, nálezu, poškození, zničení nebo zneužití cestovního dokladu.

(4) Při archivování spisové dokumentace se postupuje podle zvláštního právního předpisu.²⁰)