Zákon o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech)

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon upravuje vydávání cestovních dokladů státním občanům České republiky (dále jen „občan“), jejich používání občany a vedení evidencí cestovních dokladů.

§ 2

(1) Cestovní doklad je veřejná listina opravňující občana k opuštění území České republiky (dále jen „území“) přes hraniční přechod, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána, (dále jen „mezinárodní smlouva“). Cestovním dokladem občan prokazuje své jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, podobu, státní občanství České republiky¹) (dále jen „státní občanství“) a další údaje zapsané v cestovním dokladu podle tohoto zákona.

(2) Cestovní doklad je zakázáno ponechávat a přijímat jako zástavu a odebírat jej při vstupu do objektů nebo na pozemky; občan není oprávněn ponechávat cestovní doklad jako zástavu ani při svém pobytu v zahraničí.

(3) Je zakázáno pořizovat jakýmikoliv prostředky kopie cestovního dokladu bez souhlasu^1a) občana, kterému byl cestovní doklad vydán, pokud zvláštní zákon nebo mezinárodní smlouva nestanoví jinak.

§ 3

(1) Opustit území přes hraniční přechod lze jen s platným cestovním dokladem v provozní době a v souladu s účelem zřízení hraničního přechodu, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak^1b). Občan mladší 15 let smí opustit území bez vlastního cestovního dokladu jen s rodičem, v jehož cestovním dokladu je zapsán.

(2) Stanoví-li mezinárodní smlouva, že území lze opouštět na jiných místech, než na hraničních přechodech, (dále jen „jiné místo“), lze jiné místo používat jen v rozsahu stanoveném takovou mezinárodní smlouvou.

(3) Občan opouštějící území nebo vstupující na území je povinen na výzvu předložit svůj cestovní doklad a strpět jeho kontrolu. Výzva k předložení cestovního dokladu a jeho kontrola přísluší Policii České republiky (dále jen „policie“).

(4) Ministerstvo vnitra (dále jen „ministerstvo“) vyhlašuje sdělením ve Sbírce zákonů seznam hraničních přechodů a rozsah provozu na těchto přechodech.

§ 4

Hraničním přechodem se pro účely tohoto zákona rozumí

1. a) místo vymezené mezinárodní smlouvou určené k překračování státních hranic,
2. b) mezinárodní letiště,²) anebo
3. c) prostor mezinárodního vlaku nebo paluba plavidla mezinárodní osobní nebo nákladní vodní dopravy v době, kdy je v tomto prostoru prováděna kontrola cestovních dokladů.

§ 5

Druhy cestovních dokladů

(1) Druhy cestovních dokladů jsou

1. a) cestovní pas,
2. b) diplomatický pas,
3. c) služební pas,
4. d) cestovní průkaz,
5. e) náhradní cestovní doklad Evropské unie,^2a)
6. f) jiný cestovní doklad na základě mezinárodní smlouvy.

(2) Cestovní doklady uvedené v odstavci 1 písm. a) až c) jsou opatřeny strojově čitelnou zónou. Cestovní pas se strojově čitelnou zónou se vydává ve lhůtě 30 dnů. Žádá-li občan o vydání cestovního pasu v kratší lhůtě, lze mu vydat cestovní pas do 30 dnů bez strojově čitelné zóny.

(3) Vyhláškou stanoví

1. a) ministerstvo vzory cestovního pasu, cestovního průkazu a vzory jiných cestovních dokladů vydávaných na základě mezinárodní smlouvy, pokud je nestanoví tato smlouva,
2. b) Ministerstvo zahraničních věcí vzory diplomatického pasu a služebního pasu.

§ 6

(1) Cestovní doklad obsahuje údaje stanovené tímto zákonem a digitální zpracování fotografie občana a jeho podpisu.

(2) Povinnými údaji zapisovanými do cestovního dokladu jsou

1. a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, pohlaví, státní občanství, datum a místo narození, a jde-li o diplomatický nebo služební pas, i diplomatická nebo služební hodnost (funkce), přičemž název místa narození se zapisuje podle aktuálního stavu;^2b) u občanů narozených v cizině se zapisuje pouze kód státu narození,^2c) místo narození se u nich nezapisuje,
2. b) územní a časová platnost cestovního dokladu, číslo dokladu, datum jeho vydání a označení úřadu, který jej vydal,
3. c) strojově čitelné údaje zapisované do strojově čitelné zóny cestovního pasu, diplomatického pasu nebo služebního pasu v tomto pořadí: typ dokladu, kód vydávajícího státu, příjmení, jméno, popřípadě jména občana, číslo cestovního dokladu, státní občanství, datum narození, pohlaví, doba platnosti cestovního dokladu, rodné číslo a kontrolní číslice, které jsou číselným vyjádřením vybraných údajů ve strojově čitelné zóně.

(3) Cestovní průkaz vydaný z důvodu návratu na území České republiky pro nově narozeného občana nemusí obsahovat rodné číslo.

§ 7

Nepovinnými údaji zapisovanými na žádost občana do cestovního dokladu jsou:

1. a) v cestovním dokladu rodiče jméno, popřípadě jména a příjmení, datum narození a pohlaví občana mladšího 15 let,
2. b) označení absolventa vyšší odborné školy,³) akademický titul, stavovské označení, jiný titul absolventa vysoké školy,^3a) označení „docent“ nebo „profesor“^3b) (dále jen „titul“) nebo vědecká hodnost;⁴) titul nebo vědecká hodnost se uvádějí ve zkratce, pokud je stanovena zvláštním právním předpisem.

§ 9

(1) Policie může na hraničním přechodu zapsat do cestovního dokladu rok, měsíc, den, hodinu a směr opuštění území, počet dětí cestujících v doprovodu rodiče, pokud jsou zapsány v jeho cestovním dokladu, a název hraničního přechodu. Tyto údaje musí policie zapsat na hraničním přechodu do cestovního dokladu, pokud o to občan požádá.

(2) Jedná-li se o cestovní doklad, do něhož nelze údaje podle odstavce 1 zapsat, policie vydá na hraničním přechodu držiteli takového cestovního dokladu na jeho žádost písemné potvrzení s těmito údaji.

§ 10

Změny a doplnění údajů

(1) V cestovním dokladu lze provést změny údajů o

1. a) občanu mladším 15 let, zapsaném do cestovního dokladu jeho rodiče, je-li tímto cestovním dokladem cestovní pas, diplomatický pas, služební pas nebo cestovní průkaz,
2. b) časové platnosti cestovního dokladu, je-li tímto cestovním dokladem cestovní průkaz.

(2) V cestovním dokladu lze provést doplnění údajů o

1. a) občanu mladším 15 let do cestovního dokladu jeho rodiče, je-li tímto cestovním dokladem cestovní pas, diplomatický pas, služební pas nebo cestovní průkaz,
2. b) titulu nebo vědecké hodnosti.

(3) V jiném cestovním dokladu vydaném podle mezinárodní smlouvy lze provést změny zapsaných údajů nebo doplnění údajů, jen pokud to mezinárodní smlouva umožňuje.

(4) Změnu a doplnění údajů v cestovním dokladu provádí orgán příslušný k jeho vydání. V zahraničí může provádět změny údajů podle odstavce 1 a doplnění údajů podle odstavce 2 písm. a) diplomatická mise České republiky nebo konzulární úřad České republiky (dále jen „zastupitelský úřad“).

§ 11

Územní a časová platnost

(1) Cestovní pas, diplomatický pas a služební pas se vydá s územní platností do všech států světa a s dobou platnosti na 10 let, občanům mladším 15 let s dobou platnosti na 5 let; cestovní pas bez strojově čitelné zóny se vydá s dobou platnosti na 1 rok.

(2) Dobu platnosti cestovních dokladů uvedených v odstavci 1 nelze prodloužit.

§ 12

Cestovní pas

(1) Cestovní pas vydá občanovi obecní úřad obce s rozšířenou působností, v hlavním městě Praze úřad městské části určený Statutem hlavního města Prahy, a v městech Brno, Ostrava a Plzeň magistráty těchto měst (dále jen „obecní úřad obce s rozšířenou působností“), příslušné podle místa jeho trvalého pobytu.

(2) Nemá-li občan trvalý pobyt na území, vydá cestovní pas obecní úřad obce s rozšířenou působností příslušný podle místa jeho posledního trvalého pobytu v České republice. Pokud občan neměl trvalý pobyt v České republice nebo pokud jej nelze zjistit, vydá cestovní pas Magistrát města Brna.

(3) Pro účely vydání cestovního pasu a vedení údajů v informačním systému evidence cestovních dokladů (dále jen „evidence cestovních dokladů“) provádí ministerstvo digitální zpracování podpisu a fotografie občana; namísto ministerstva může tuto činnost provádět obecní úřad obce s rozšířenou působností, který vydává cestovní pas podle odstavce 1, pokud to umožňují technické podmínky.

§ 13

Diplomatický pas

(1) Diplomatický pas vydá Ministerstvo zahraničních věcí

1. a) prezidentu republiky,
2. b) poslanci a senátorovi,
3. c) členovi vlády,
4. d) soudci Ústavního soudu, předsedovi Nejvyššího soudu, předsedovi Nejvyššího správního soudu,
5. e) prezidentu Nejvyššího kontrolního úřadu,
6. f) manželu prezidenta republiky, manželu předsedy Poslanecké sněmovny a manželu předsedy Senátu, manželu člena vlády, manželu předsedy Ústavního soudu, manželu předsedy Nejvyššího soudu, manželu předsedy Nejvyššího správního soudu,
7. g) diplomatickému pracovníku Ministerstva zahraničních věcí, manželu a nezaopatřenému dítěti⁵) diplomatického pracovníka pracujícího na zastupitelském úřadě, pokud s ním žijí ve společné domácnosti v místě působení.

(2) Jiným osobám, u nichž to odpovídá mezinárodním zvyklostem, může být diplomatický pas vydán se souhlasem ministra zahraničních věcí.

§ 14

Služební pas

(1) Služební pas vydá Ministerstvo zahraničních věcí

1. a) nejvyššímu státnímu zástupci, náměstkovi ministra, místopředsedovi Nejvyššího soudu, náměstkovi nejvyššího státního zástupce, viceprezidentovi Nejvyššího kontrolního úřadu, vedoucímu Úřadu vlády, vedoucímu Kanceláře prezidenta republiky, vedoucímu Kanceláře Poslanecké sněmovny a vedoucímu Kanceláře Senátu,
2. b) zaměstnanci Ministerstva zahraničních věcí k cestám při plnění pracovních úkolů v zahraničí, není-li držitelem diplomatického pasu,
3. c) zaměstnanci zastupitelského úřadu, pokud není držitelem diplomatického pasu, a jeho manželu a nezaopatřenému dítěti,⁵) pokud s ním žijí ve společné domácnosti v místě působení.

(2) Jiným osobám, než uvedeným v odstavci 1, může být služební pas vydán se souhlasem ministra zahraničních věcí na základě žádosti potvrzené vedoucím Kanceláře prezidenta republiky, vedoucím Kanceláře Poslanecké sněmovny, vedoucím Kanceláře Senátu, předsedou Nejvyššího soudu, předsedou Nejvyššího správního soudu, ministrem anebo vedoucím jiného ústředního orgánu státní správy, pokud cestují do zahraničí v záležitostech České republiky.

(3) Služební pas lze použít pouze ke služební cestě do zahraničí; po jejím skončení je držitel služebního pasu povinen jej bezodkladně odevzdat orgánu, který o vydání tohoto pasu požádal.

(4) Orgán, kterému občan odevzdal služební pas podle odstavce 3, je povinen zabezpečit tento pas před ztrátou, odcizením, zničením, poškozením a zneužitím a předat jej jeho držiteli, pokud má uskutečnit služební cestu do zahraničí.

§ 15

Cestovní průkaz

(1) Občanovi, který nemá jiný cestovní doklad, lze v odůvodněných případech, například při ztrátě cestovního dokladu, vydat cestovní průkaz k jednotlivé cestě s územní a časovou platností omezenou účelem cesty. Cestovní průkaz vydá obecní úřad obce s rozšířenou působností příslušný podle místa trvalého pobytu občana nebo zastupitelský úřad.

(2) Zastupitelský úřad je oprávněn za účelem vydání cestovního průkazu požádat ministerstvo nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností příslušný k vydání cestovního dokladu o potvrzení správnosti či upřesnění údajů uváděných na žádosti o vydání cestovního průkazu nebo o sdělení doplňujících údajů, pokud občan nemůže příslušnými doklady prokázat pravdivost těchto údajů.

§ 15a

Náhradní cestovní doklad Evropské unie

Zastupitelský úřad je oprávněn za účelem vydání zmocnění k vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie^2a) požádat ministerstvo nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností příslušný k vydání cestovního dokladu o potvrzení správnosti či upřesnění údajů uváděných na žádosti o vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie.

§ 16

Jiný cestovní doklad na základě mezinárodní smlouvy

(1) Jiný cestovní doklad na základě mezinárodní smlouvy vydá občanovi obecní úřad obce s rozšířenou působností příslušný podle místa jeho trvalého pobytu.

(2) Námořnická knížka vydaná Ministerstvem dopravy a spojů podle zvláštního právního předpisu⁶) opravňuje k opuštění území, jestliže je registrována obecním úřadem obce s rozšířenou působností příslušným podle místa trvalého pobytu občana.

§ 17

Podmínky k vydání cestovního dokladu a provedení změn nebo doplnění jeho údajů

(1) Cestovní doklad lze vydat a změny nebo doplnění údajů v něm zapsaných lze provést na žádost, která splňuje náležitosti stanovené tímto zákonem. Občanovi se vydá cestovní doklad, pokud k tomu jsou splněny podmínky stanovené tímto zákonem nebo mezinárodní smlouvou. Občanovi, který je držitelem platného cestovního pasu, lze vydat další cestovní pas jen v odůvodněných případech; odůvodněným případem se rozumí například vyřízení vízových záležitostí souvisejících s cestou do zahraničí, jestliže občan cestovní doklad naléhavě potřebuje k jiné cestě do zahraničí.

(2) Žádost o vydání cestovního dokladu, popřípadě o provedení změn v něm zapsaných údajů nebo o jejich doplnění může podat občan starší 15 let; pokud je občan nezletilý, připojí k žádosti písemný souhlas zákonného zástupce s jeho ověřeným podpisem.

(3) Za občana mladšího 15 let podává žádost zákonný zástupce.

(4) Místo zákonného zástupce může podat žádost podle odstavce 3 pěstoun,⁷) osoba, které byl občan mladší 15 let svěřen do výchovy,⁸) nebo ředitel zařízení pro výkon ústavní výchovy, které pečuje na základě soudního rozhodnutí o občana mladšího 15 let.⁹) Tyto osoby připojují k žádosti souhlas zákonného zástupce s jeho ověřeným podpisem.

(5) Souhlas zákonného zástupce podle odstavců 2 a 4 se nevyžaduje, pokud je jeho opatření spojeno s překážkou těžko překonatelnou.

(6) Jde-li o osvojení nezletilého občana do ciziny, podává žádost místo zákonného zástupce nebo dává místo zákonného zástupce souhlas podle odstavce 2 Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí.¹⁰)

(7) Je-li zákonným zástupcem podle odstavce 2 nebo 4 rodič, postačí souhlas jednoho z rodičů.

(8) Za občana, který je zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jehož způsobilost k právním úkonům je omezena, podává žádost zákonný zástupce.

(9) Při vydání prvního cestovního pasu je občan povinen prokázat státní občanství České republiky.^10a)

(10) Jde-li o diplomatický pas, služební pas nebo cestovní doklad vydávaný k plnění pracovních úkolů v zahraničí podle mezinárodní smlouvy, může podat žádost za občana pověřený zástupce právnické osoby zřízené státem.

(11) Ověření podpisu podle odstavce 2 nebo 4 se nevyžaduje, jestliže osoby oprávněné dát souhlas se žádostí vyjádří svůj souhlas a žádost podepíší před orgánem příslušným k vydání cestovního dokladu, u matričního úřadu¹¹) nebo v zahraničí u zastupitelského úřadu.

(12) Nemůže-li v zahraničí podat žádost o vydání cestovního průkazu zákonný zástupce nebo jiná osoba k tomu oprávněná podle odstavce 4, popřípadě podle odstavce 8, vydá zastupitelský úřad cestovní průkaz občanovi z úřední moci. Zastupitelský úřad vydá občanovi cestovní průkaz z moci úřední rovněž v případech, kdy tak stanoví mezinárodní smlouva.

(13) Nelze-li k žádosti o vydání cestovního průkazu podané v zahraničí získat souhlas zákonného zástupce podle odstavce 2 nebo 4, vydá zastupitelský úřad cestovní průkaz bez tohoto souhlasu.

§ 18

Osoby oprávněné k podání žádosti podle tohoto zákona se mohou dát zastupovat na základě plné moci při řízení o vydání cestovního dokladu, provedení změn nebo doplnění údajů v cestovním dokladu, s výjimkou převzetí cestovního dokladu.

§ 19

Místo podání žádosti

(1) Žádost o vydání cestovního dokladu a žádost o provedení změn nebo doplnění údajů v cestovním dokladu se podávají na tiskopisech stanovených ministerstvem podle § 20 odst. 4 u orgánu příslušného k vydání cestovního dokladu nebo u zastupitelského úřadu.

(2) Jedná-li se o cestovní pas, cestovní průkaz nebo jiný cestovní doklad na základě mezinárodní smlouvy, lze podat žádost podle odstavce 1 u obecního úřadu obce s rozšířenou působností mimo místo trvalého pobytu občana anebo u matričního úřadu.¹¹)

§ 20

Náležitosti žádosti

(1) Občan, který žádá o vydání cestovního dokladu, je povinen předložit vyplněnou žádost o vydání cestovního dokladu, která obsahuje údaje uvedené v § 6 odst. 2, a dále tyto údaje:

1. a) rodné příjmení a rodné číslo občana, pokud se nezapisuje do cestovního dokladu,
2. b) adresu místa trvalého pobytu v České republice; občan žijící v zahraničí uvádí adresu místa svého posledního trvalého pobytu v České republice,
3. c) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo manžela nebo rodičů, jde-li o vydání diplomatického pasu nebo služebního pasu manželu nebo nezaopatřenému dítěti držitele diplomatického nebo služebního pasu,
4. d) nepovinné údaje podle § 7, pokud občan žádá o jejich zapsání do cestovního dokladu,
5. e) odůvodnění, pokud občan žádá o vydání dalšího cestovního pasu (§ 17 odst. 1),
6. f) údaje, které jsou podmínkou vydání cestovního dokladu na základě mezinárodní smlouvy.

Žádost o vydání cestovního dokladu musí být podepsána občanem, jemuž má být cestovní doklad vydán; podpis se nevyžaduje, pokud občanovi v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka.

(2) K žádosti o vydání cestovního dokladu se přikládá 1 fotografie o rozměru 35 mm x 45 mm, odpovídající současné podobě občana, zobrazující občana v čelném pohledu, v občanském oděvu, bez pokrývky hlavy, bez brýlí s tmavými skly, s výjimkou nevidomých, s výškou obličejové části hlavy od očí k bradě minimálně 13 mm (dále jen „fotografie“), která splňuje požadavky na technické provedení stanovené vyhláškou ministerstva. Jde-li o cestovní doklad bez strojově čitelné zóny, diplomatický pas nebo služební pas, přikládají se 2 fotografie. K žádosti o vydání cestovního dokladu lze v odůvodněném případě z náboženských nebo zdravotních důvodů předložit fotografii s pokrývkou hlavy; tato pokrývka nesmí zakrývat obličejovou část způsobem, který by znemožňoval identifikaci.

(3) Podpisem občana podle odstavce 1 se pro účely vydání cestovního dokladu rozumí vlastní rukou občana provedené písemné vyjádření jeho jména i příjmení.

(4) Žádost o provedení změn nebo doplnění údajů v cestovním dokladu obsahuje údaje uvedené v odstavci 1 v rozsahu potřebném k provedení požadované změny nebo doplnění údajů.

(5) Vzor tiskopisu žádosti o vydání cestovního dokladu, žádosti o provedení změn nebo doplnění údajů v cestovním dokladu a požadavky na technické provedení fotografie stanoví vyhláškou ministerstvo; je-li cestovním dokladem diplomatický nebo služební pas, stanoví vzor tiskopisu těchto žádostí vyhláškou Ministerstvo zahraničních věcí.

§ 21

Prokazování údajů v žádosti

(1) Žadatel podle § 17 odst. 2 až 10 je povinen uvést v žádosti podle § 20 odst. 1 nebo § 20 odst. 3 pravdivě všechny požadované údaje a jejich pravdivost prokázat. Nemůže-li prokázat pravdivost požadovaných údajů, je povinen předložit podklady pro jejich zjištění. Pravdivost údajů uváděných v žádosti se prokazuje doklady podle zvláštních právních předpisů,¹²) popřípadě dalšími doklady podle mezinárodní smlouvy, jedná-li se o jiný cestovní doklad vydávaný na jejím základě.

(2) Pokud je dokladem o jménu, popřípadě jménech nebo příjmení matriční doklad vydaný matrikou cizího státu, je žadatel povinen předložit matriční doklad vydaný zvláštní matrikou.¹³) Předložení tohoto dokladu se nevyžaduje v případě vydání cestovního průkazu pro návrat občana nově narozeného v cizině nebo v případě stanoveném zvláštním právním předpisem, anebo stanoví-li tak mezinárodní smlouva.

(3) Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu, k provedení změn nebo doplnění údajů v cestovním dokladu zastaví řízení, pokud osoba oprávněná podat žádost neprokáže ve lhůtě stanovené rozhodnutím tohoto orgánu o přerušení řízení pravdivost údajů požadovaných v žádosti nebo nepředloží podklady pro jejich zjištění.

§ 22

Převzetí cestovního dokladu

(1) Cestovní doklad může převzít

1. a) občan starší 15 let,
2. b) zákonný zástupce, pěstoun, osoba, které byl občan mladší 15 let svěřen do výchovy, ředitel zařízení pro výkon ústavní výchovy, které pečuje na základě soudního rozhodnutí o občana mladšího 15 let, nebo Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí,
3. c) zákonný zástupce občana, který byl zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jehož způsobilost k právním úkonům byla omezena, anebo
4. d) pověřený zástupce právnické osoby zřízené státem, jedná-li se o diplomatický pas, služební pas nebo jiný cestovní doklad vydaný k plnění pracovních úkolů v zahraničí podle mezinárodní smlouvy.

(2) Osoby uvedené v odstavci 1 jsou povinny osobně se dostavit k převzetí cestovního dokladu k orgánu, u kterého podaly žádost o vydání cestovního dokladu, popřípadě k jinému orgánu oprávněnému předávat cestovní doklady, který uvedly v této žádosti.

(3) Zastupitelský úřad může od požadavku osobní přítomnosti upustit a cestovní průkaz zaslat na doručenku do vlastních rukou,^13a) jestliže osoba uvedená v odstavci 1

1. a) se nachází v bezprostředním ohrožení života, nebo se v takovém ohrožení nachází člen její rodiny,
2. b) je hospitalizována a je třeba ji urychleně dopravit zpět do České republiky,
3. c) je neschopna pohybu, nebo
4. d) je zbavena svobody a podle rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu příslušného v trestním řízení má být ze státu, v němž se nachází, vyhoštěna anebo vydána k trestnímu stíhání v České republice.

§ 23

Vydání cestovního dokladu občanovi se odepře nebo vydaný cestovní doklad se odejme na žádost

1. a) soudu, je-li proti občanovi nařízen výkon soudního rozhodnutí,
2. b) soudního exekutora, pověřeného soudem provedením exekuce, jestliže zjevně hrozí nebezpečí, že by občan exekuci cestou do ciziny zmařil,
3. c) orgánu činného v trestním řízení, je-li proti občanovi vedeno trestní stíhání pro trestný čin, za který lze uložit trest odnětí svobody nejméně 3 léta, nebo
4. d) orgánu, který vykonává rozhodnutí nebo jeho výkon zařizuje podle zvláštního právního předpisu,¹⁴) nevykonal-li občan trest odnětí svobody; to neplatí, jestliže mu byl trest prominut nebo byl jeho výkon promlčen.

§ 24

(1) O odepření vydání nebo o odnětí cestovního dokladu rozhoduje orgán příslušný k jeho vydání.

(2) Bylo-li rozhodnuto nebo lze-li důvodně očekávat, že bude rozhodnuto o odnětí cestovního dokladu, může cestovní doklad zadržet orgán příslušný k vydání cestovních dokladů, policie nebo jiný orgán činný v trestním řízení.

(3) Orgán, který cestovní doklad zadržel, je povinen vydat o tom jeho držiteli potvrzení a cestovní doklad bezodkladně zaslat orgánu příslušnému k jeho vydání s uvedením důvodů zadržení.

(4) Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu rozhodne o odnětí zadrženého cestovního dokladu nebo o jeho vrácení do 30 dnů poté, co obdržel oznámení o zadržení cestovního dokladu.

(5) Odvolání proti rozhodnutí o odnětí cestovního dokladu nemá odkladný účinek.

§ 25

Orgán, který rozhodl o odepření vydání nebo o odnětí cestovního dokladu, vydá nebo vrátí cestovní doklad občanovi na jeho písemnou žádost, pokud pominul důvod pro toto odepření nebo odnětí.

§ 26

Vyhovuje-li se podle tohoto zákona v plném rozsahu podání žadatele podle § 17 odst. 2 až 10, na základě kterého se vydá cestovní doklad, provedou se změny nebo doplnění údajů v tomto dokladu nebo se vrací odňatý cestovní doklad, nevydává se rozhodnutí ve správním řízení.¹⁵)

§ 27

Na registraci námořnické knížky se vztahují ustanovení části první hlavy první dílu druhého tohoto zákona; odepřením vydání cestovního dokladu se rozumí odepření registrace námořnické knížky, odnětím cestovního dokladu zrušení provedené registrace námořnické knížky.

§ 28

(1) Platnost cestovního dokladu skončí

1. a) uplynutím doby v něm vyznačené,
2. b) ohlášením jeho ztráty nebo odcizení,
3. c) pozbytím státního občanství, úmrtím nebo nabytím právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení držitele cestovního dokladu (dále jen „držitel“) za mrtvého.

(2) Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu rozhodne o skončení jeho platnosti, jestliže

1. a) je poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost,
2. b) obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny, nebo
3. c) jeho držitel podstatně změnil svou podobu (§ 20 odst. 2).

Souhlasí-li občan s rozhodnutím podle tohoto odstavce, provede se záznam do protokolu, v opačném případě se vydá rozhodnutí. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(3) Diplomatický nebo služební pas je neplatný také tehdy, jestliže zanikne důvod, pro který byl vydán. Jiný cestovní doklad na základě mezinárodní smlouvy je neplatný také tehdy, jestliže jeho držitel již nesplňuje podmínky stanovené touto mezinárodní smlouvou pro jeho vydání.