§ 2
změněno 21. 12. 2007 zákonem 217/2002 Sb.
§ 2 (1) Cestovní doklad je veřejná listina opravňující občana k opuštění území překračování státních hranic České republiky (dále jen „územíhranice“) přes hraniční přechod, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána, (dále jen „mezinárodní smlouva“). Cestovním dokladem občan prokazuje své jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, podobu, státní občanství České republiky1) (dále jen „státní občanství“) a další údaje zapsané nebo zpracované v cestovním dokladu podle tohoto zákona. (2) Cestovní doklad je zakázáno ponechávat a přijímat jako zástavu a odebírat jej při vstupu do objektů nebo na pozemky; občan není oprávněn ponechávat cestovní doklad jako zástavu ani při svém pobytu v zahraničí. (3) Je zakázáno pořizovat jakýmikoliv prostředky kopie cestovního dokladu bez souhlasu1a) občana, kterému byl cestovní doklad vydán, pokud zvláštní zákon nebo mezinárodní smlouva nestanoví jinak. (4) Údaje zpracované v nosiči dat s biometrickými údaji (§ 5 odst. 2) nelze zpracovávat jiným způsobem, než jaký stanoví zákon.