úprava náhrady za ztrátu na výdělku vojáků

§ 1

Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání plné invalidity nebo částečné invalidity vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a náhrada za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu služby nebo při uznání plné invalidity nebo částečné invalidity vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání (dále jen „náhrada za ztrátu na výdělku“), příslušející vojákovi podle zvláštního právního předpisu¹), se upravují tak, že se průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku zvyšuje

1. a) o 25,4 %, vznikl-li nárok na náhradu za ztrátu na výdělku v období od 1. prosince 1999 do 31. prosince 1999,
2. b) o 19,4 %, vznikl-li nárok na náhradu za ztrátu na výdělku v období od 1. ledna 2000 do 31. prosince 2000,
3. c) o 14,9 %, vznikl-li nárok na náhradu za ztrátu na výdělku v období od 1. ledna 2001 do 31. prosince 2001,
4. d) o 7,9 %, vznikl-li nárok na náhradu za ztrátu na výdělku v období od 1. ledna 2002 do 31. prosince 2003,
5. e) o 5,4 %, vznikl-li nárok na náhradu za ztrátu na výdělku v období od 1. ledna 2004 do 31. prosince 2004.

§ 2

Úprava podle § 1 se provede bez žádosti vojáka; na žádost vojáka se provede v případech, kdy mu náhrada za ztrátu na výdělku nepříslušela pouze v důsledku zvýšení invalidního nebo částečného invalidního důchodu podle předpisů o sociálním zabezpečení nebo zvýšení plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu podle předpisů o důchodovém pojištění.

§ 3

Náhrada za ztrátu na výdělku podle tohoto nařízení přísluší od 1. září 2005.

§ 4