§ 11

změněno 30. 4. 2004 zákonem 233/2004 Sb.

§ 11 Společná ustanovení k odměně za výkon exekuční činnosti (1) Upustí Nestanoví-li exekutor se dále jinak, náleží exekutorovi, který upustil od provedení exekuce (§ 46 odst. 3 zákona), náleží mu odměna a) v případě exekuce ukládající zaplacení peněžité částky ve výši 50 % odměny podle § 6 s tím, že za základ odměny se považuje výše pohledávky, která má být vymožena, b) v případě exekuce jde-li o exekuci ukládající jinou povinnost než zaplacení peněžité částky, b) ve výši 30 % odměny podle § 7 až 10, jde-li o exekuci ukládající jinou povinnost než zaplacení peněžité částky. (2) Exekutorovi náleží odměna v plné výši, upustil-li od provedení exekuce poté, co a) písemně vyzval povinného k dobrovolnému splnění povinnosti, kterou povinnému ukládá exekuční titul, a b) povinný splnil dobrovolně to, co mu ukládá exekuční titul, a uhradil náklady exekuce až po uplynutí přiměřené lhůty stanovené exekutorem ve výzvě podle písmene a). (3) Zanikne-li pověření exekutora k provedení exekuce rozhodnutím soudu o vyloučení exekutora nebo o zastavení exekuce anebo o pověření jiného exekutora provedením exekuce [§ 51 písm. a), b) a d) zákona], činí odměna exekutora, jehož pověření zaniklo, 3 000 Kč, nestanoví-li se dále jinak. (34) Pokud exekutor před tím, než z důvodů podle odstavce 2 3 zaniklo jeho pověření k provedení exekuce na peněžité plnění, již vymohl část pohledávky, náleží mu odměna stanovená podle § 6 z výše vymožené části pohledávky, nejméně však ve výši podle odstavce 2 3. (45) Pokud pověření exekutora zaniklo z důvodů, které exekutor zavinil, odměna mu nenáleží. (56) Nároky exekutora na náhradu výdajů vynaložených v souvislosti s exekuční činností nejsou ustanoveními odstavců 1 až 4 5 dotčeny.

Číst toto znění

Číst předchozí znění