Zákon o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie

§ 1

Tento zákon upravuje služební poměr policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie (dále jen „policejní sbor“).¹)

§ 2

(1) Policista je ve služebním poměru k policejnímu sboru.

(2) Jménem policejního sboru činí právní úkony ve věcech služebního poměru ředitel policejního sboru a v rozsahu jím stanoveném též vedoucí organizačních celků policejního sboru (dále jen „služební orgán“).

(3) Ve vztahu k policistům povolaným k plnění úkolů federálního ministerstva vnitra¹) činí právní úkony ve věcech služebního poměru ministr vnitra České a Slovenské Federativní Republiky a v rozsahu jím stanoveném též služební orgány federálního ministerstva vnitra.

§ 3

Podmínky přijetí a přijímací řízení

(1) Do služebního poměru může být po přijímacím řízení přijat občan České a Slovenské Federativní Republiky starší 18 let, který o přijetí písemně požádá a

1. a) je bezúhonný a má morální vlastnosti potřebné pro výkon služby,
2. b) je fyzicky a duševně způsobilý pro výkon služby,
3. c) splňuje vzdělání stanovené pro funkci, do které má být ustanoven,
4. d) není členem politické strany nebo politického hnutí²) a
5. e) vykonal základní (náhradní) vojenskou službu, pokud podléhá branné povinnosti.

(2) Občan, který požádal o přijetí do služebního poměru, musí být o výsledku přijímacího řízení písemně vyrozuměn.

(3) Federální ministerstvo vnitra stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o přijímacím řízení.

§ 4

Vznik služebního poměru

(1) Služební poměr se zakládá rozhodnutím služebního orgánu o přijetí občana do služebního poměru.

(2) Rozhodnutí o přijetí občana do služebního poměru musí obsahovat den vzniku služebního poměru, jinak je neplatné. Dále musí obsahovat ustanovení do funkce, jmenování do hodnosti, ustanovení o zkušební době a místo služebního působiště.

(3) Služební poměr však nevznikne, jestliže občan nenastoupí službu v den určený v rozhodnutí o přijetí do služebního poměru, aniž mu v tom bránila překážka ve službě, nebo do týdne neuvědomí o této překážce služební orgán, který vydal rozhodnutí o přijetí do služebního poměru.

(4) Rozhodnutí o přijetí do služebního poměru musí být vydáno písemně a doručeno občanu, jinak je neplatné.

(5) Policista skládá při nastoupení služby služební přísahu.

(6) Služební přísaha zní:

(7) Odmítne-li policista složit služební přísahu, skončí jeho služební poměr dnem, kdy k odmítnutí došlo.

§ 5

Zkušební doba

(1) V rozhodnutí o přijetí do služebního poměru se občanu stanoví zkušební doba v délce 6 měsíců.

(2) Ve zkušební době nesmí policista samostatně provádět služební zákroky a služební úkony.¹)

§ 6

Hodnosti

Stanoví se tyto hodnosti policistů:

1. a) praporčické
   rotný, strážmistr, nadstrážmistr, podpraporčík, praporčík, nadpraporčík,
2. b) důstojnické
   podporučík, poručík, nadporučík, kapitán, major, podplukovník, plukovník,
3. c) generálské
   generálmajor, generálporučík, generálplukovník.

§ 7

Při přijetí do služebního poměru je policista jmenován do hodnosti rotného; ukončil-li studium na střední škole maturitní zkouškou,³) je jmenován nejméně do hodnosti strážmistra, a ukončil-li vysokoškolské studium nebo alespoň ucelenou část vysokoškolského studia,⁴) je jmenován nejméně do hodnosti podporučíka.

§ 8

(1) Policista má nárok na povýšení do vyšší hodnosti, splňuje-li tyto podmínky:

1. a) je ustanoven ve funkci, pro kterou je stanovena vyšší hodnost, než kterou skutečně má, a dosahuje dobrých výsledků ve výkonu služby,
2. b) od jeho posledního povýšení uplynula stanovená doba výsluhy let v hodnosti a
3. c) splňuje kvalifikační předpoklad vzdělání stanovený pro vykonávanou funkci.

(2) Policista v praporčické hodnosti má nárok na

1. a) povýšení do vyšší praporčické, hodnosti, dosáhl-li úplného středního vzdělání,
2. b) povýšení do hodnosti podporučíka, ukončil-li vysokoškolské studium nebo alespoň jeho ucelenou část.⁴)

(3) Federální ministerstvo vnitra stanoví obecně závazným právním předpisem

1. a) kvalifikační předpoklady pro funkce a dobu výsluhy let v hodnosti,
2. b) podmínky, za nichž policista, který dosáhl vysokoškolského vzdělání nebo alespoň jeho ucelené části, může být jmenován při přijetí do služebního poměru do hodnosti poručíka nebo do hodnosti vyšší,
3. c) podmínky pro jmenování do hodnosti při přijetí občana do služebního poměru, který již byl ve služebním poměru.

§ 9

Služební hodnocení

(1) Služební hodnocení je jedním z podkladů pro rozhodování ve věcech služebního poměru policisty.

(2) Služební hodnocení spočívá v posouzení způsobilosti policisty pro výkon funkce, zejména odborné a zdravotní způsobilosti a způsobu plnění služebních povinností.

(3) Federální ministerstvo vnitra stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o služebním hodnocení.

§ 10

Ustanovování do funkcí

(1) Služební orgány ustanovují policisty do volných funkcí podle dosaženého vzdělání, závěru služebního hodnocení, zdravotního stavu.

(2) Ustanovení policisty do volné funkce může být spojeno s podmínkou výběrového řízení.

(3) Federální ministerstvo vnitra stanoví obecně závazným právním předpisem funkce, které se obsazují výběrovým řízením, způsob provádění výběrového řízení, jeho náležitosti a průběh.

(4) Ustanovení předchozích odstavců se netýkají funkcí, do kterých se ustanovuje podle zvláštních předpisů.

(5) Do funkce vyšetřovatele¹) může být jmenován jen policista, který dosáhl věku nejméně 25 let a má vysokoškolské právnické vzdělání nebo alespoň ucelenou část vysokoškolského právnického studia.⁴)

§ 11

Přemístění a přeložení

(1) Jestliže policista nemůže nadále vykonávat dosavadní funkci, protože

1. a) v důsledku organizačních změn došlo k jejímu zrušení,
2. b) podle posudku lékařské komise dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost pro její výkon,
3. c) podle závěru služebního hodnocení není způsobilý ji vykonávat, nebo
4. d) vykonává trest zákazu činnosti,

přemístí se na jinou funkci v místě téhož služebního působiště, a není-li to možné, přeloží se na jinou funkci v jiném místě služebního působiště.

(2) Policista může být přemístěn na jinou funkci v témže místě služebního působiště nebo přeložen na jinou funkci v jiném místě služebního působiště,

1. a) má-li být v důležitém zájmu služby ustanoven do jiné funkce alespoň na stejné úrovni,
2. b) bylo-li rozhodnuto o jeho propuštění ze služebního poměru z důvodů uvedených v § 16 odst. 1 písm. d) nebo e).

(3) Policista může být přeložen do jiného místa služebního působiště na vlastní žádost po předchozí dohodě s nadřízeným služebním orgánem.

(4) Policistovi, který byl přemístěn nebo přeložen na jinou funkci podle odstavce 1 písm. a) nebo b), náleží dosavadní funkční plat ještě po dobu šesti měsíců, pokud je to pro něho výhodnější.

§ 12

Služební cesta a zastupování

(1) Policista může být vyslán na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na dobu tří měsíců, na služební cestu.

(2) Policista může být pověřen na dobu nezbytně nutnou zastupováním jiného policisty ve funkci stejné nebo vyšší úrovně.

§ 13

Zproštění výkonu služby

(1) Stane-li se policista podezřelým, že se dopustil trestného činu, a další ponechání ve výkonu služby by ohrožovalo důležitý zájem služby nebo průběh prošetřování jeho činu, bude rozhodnutím služebního orgánu dočasně zproštěn výkonu služby.

(2) Policistu lze zprostit výkonu služby jen na dobu nezbytně nutnou k prošetřování jeho činu, nejdéle však na dobu šesti měsíců. V případě, že je proti policistovi vedeno trestní řízení, zprostí se výkonu služby do pravomocného skončení trestního řízení.

(3) Policistovi, který byl zproštěn výkonu služby, náleží ode dne zproštění 50% služebního příjmu, nejméně však vždy ve výši minimální mzdy stanovené zvláštními předpisy. Tato část služebního příjmu se zvyšuje o 10 % služebního příjmu na každou vyživovanou osobu, nejvíce však do výše 80 % služebního příjmu.

(4) Pominou-li důvody pro zproštění výkonu služby, služební orgán rozhodnutí o zproštění výkonu služby zruší; policistovi se doplatí rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen; to neplatí, bylo-li jednání, pro které byl zproštěn výkonu služby, úmyslným trestným činem, za který byl pravomocně odsouzen, nebo byl-li pro jednání, pro něž byl zproštěn výkonu služby, propuštěn ze služebního poměru.

§ 14

Skončení služebního poměru

Služební poměr policisty končí

1. a) uvolněním,
2. b) propuštěním,
3. c) ztrátou hodnosti,
4. d) zrušením ve zkušební době,
5. e) úmrtím.

§ 15

Uvolnění

(1) Policista musí být uvolněn ze služebního poměru, jestliže o to požádá. Žádost musí být písemná a doručena služebnímu orgánu, jinak je neplatná.

(2) Při uvolnění skončí služební poměr uplynutím dvou měsíců, pokud se služební orgán a policista nedohodnou jinak. Lhůta pro skončení služebního poměru začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení žádosti o uvolnění služebnímu orgánu.

§ 16

(1) Policista bude propuštěn ze služebního poměru, jestliže

1. a) pro něj v důsledku organizačních změn není jiné zařazení,
2. b) podle posudku lékařské komise dlouhodobě pozbyl ze zdravotních důvodů způsobilost vykonávat dosavadní funkci a nelze ho převést na jinou funkci,
3. c) byl při služebním hodnocení hodnocen jako nezpůsobilý vykonávat jakoukoli funkci,
4. d) porušil služební povinnost zvlášť hrubým způsobem,
5. e) byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, nebo
6. f) nesplňuje podmínky pro přijetí do služebního poměru.

(2) Policista může být ze služebního poměru propuštěn, jestliže

1. a) splňuje podmínky nároku na starobní důchod nebo
2. b) byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin.

(3) O propuštění z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. c), d) a e) musí být rozhodnuto do dvou měsíců ode dne, kdy se služební orgán o důvodu propuštění dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy tento důvod vznikl; v těchto lhůtách musí být rozhodnutí policistovi též doručeno. Jde-li o propuštění z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. c), nezapočítává se do lhůty dvou měsíců doba, po kterou je policista uznán dočasně neschopným služby pro nemoc nebo úraz.

§ 17

(1) Rozhodnutí o propuštění musí být vyhotoveno písemně a musí v něm být uveden důvod propuštění a skutkově vymezen tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem, jinak je neplatné.

(2) Při propuštění skončí služební poměr uplynutím dvou měsíců, pokud se služební orgán a policista nedohodnou jinak. Lhůta pro skončení služebního poměru začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni doručení rozhodnutí o propuštění. Jde-li o propuštění z důvodu uvedeného v § 16 odst. 1 písm. d), kdy policista porušil služební povinnost zvlášť hrubým způsobem úmyslně, nebo jde-li o propuštění z důvodu uvedeného v § 16 odst. 1 písm. e) anebo o propuštění z důvodu uvedeného v § 16 odst. 2 písm. b), skončí služební poměr dnem doručení rozhodnutí o propuštění.

§ 18

Zákaz propuštění v ochranné době

(1) Policista nesmí být propuštěn ze služebního poměru v ochranné době, to je v době,

1. a) kdy byl uznán dočasně neschopným služby pro nemoc nebo úraz, pokud si tuto neschopnost úmyslně nevyvolal nebo nezpůsobil v opilosti nebo zneužitím omamného prostředku,
2. b) od podání návrhu na ústavní ošetřování nebo od povolení lázeňského léčení poskytovaného v době dočasné neschopnosti k výkonu služby až do jeho skončení; při onemocnění tuberkulózou nebo nemocí z povolání se tato doba prodlužuje o šest měsíců po propuštění z ústavního ošetřování nebo
3. c) kdy je policistka těhotná nebo kdy policistka nebo osamělý policista trvale pečuje alespoň o jedno dítě mladší než tři roky.

(2) Zákaz propuštění se nevztahuje na propuštění z důvodů uvedených v § 16 odst. 1 písm. d) a e).

(3) Bylo-li rozhodnutí o propuštění doručeno policistovi před počátkem ochranné doby a služební poměr by měl skončit v této době, ochranná doba se do dvouměsíční lhůty uvedené v § 17 odst. 2 nezapočítává, ledaže policista písemně prohlásí, že na prodloužení služebního poměru netrvá.

§ 19

Ztráta hodnosti

Byl-li policistovi soudem uložen trest ztráty hodnosti, skončí služební poměr dnem, kdy rozsudek nabyl právní moci.

§ 20

Zrušení služebního poměru ve zkušební době

Ve zkušební době může služební orgán nebo policista zrušit služební poměr i bez uvedení důvodů. Služební poměr skončí uplynutím tří kalendářních dnů po doručení rozhodnutí služebního orgánu nebo po písemném oznámení policisty.

§ 21

Nároky po zrušení rozhodnutí o skončení služebního poměru

Zruší-li se rozhodnutí o skončení služebního poměru, služební poměr nadále trvá bez přerušení se všemi právy a povinnostmi. Oznámí-li policista nejpozději před doručením rozhodnutí o zrušení, že netrvá na dalším výkonu služby, platí, pokud se policista a služební orgán nedohodnou jinak, že služební poměr skončí uvolněním uplynutím dvou měsíců. Lhůta pro skončení služebního poměru začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni doručení původního rozhodnutí o skončení služebního poměru.

§ 22

Potvrzení o služebním poměru a služební posudky

(1) Nejpozději v den doručení rozhodnutí o skončení služebního poměru je služební orgán povinen policistovi vydat posudek o jeho služební činnosti.

(2) Podává-li služební orgán jinému orgánu nebo organizaci posudek o služební činnosti policisty, musí policistu s jeho obsahem seznámit a na požádání mu vydat jeho opis. Jiné informace o policistovi je služební orgán oprávněn podávat pouze s jeho souhlasem, pokud obecně závazný právní předpis nestanoví jinak.

(3) Při skončení služebního poměru je služební orgán povinen vydat policistovi, popřípadě zaměstnavateli, na jeho žádost potvrzení o služebním poměru a uvést v něm zejména dobu jeho trvání, skutečnosti rozhodné pro posouzení jeho nároku na dovolenou, závazky policisty vůči policejnímu sboru a zda, v jaké výši, v jakém pořadí a v čí prospěch jsou prováděny ze služebního příjmu policisty srážky a skutečnosti rozhodné pro hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání poskytované podle zvláštních předpisů.⁵)

§ 23

Služební kázeň

Služební kázeň zavazuje policistu k důslednému plnění služebních povinností stanovených zákony, dalšími obecně závaznými právními předpisy a rozkazy nadřízených.

§ 24

Základní povinnosti policisty

(1) Policista je povinen

1. a) plnit důsledně a přesně úkoly uložené mu zákony a dalšími obecně závaznými právními předpisy, jakož i úkoly uložené mu rozkazy nadřízených, pokud byl s nimi řádně seznámen,
2. b) vykonávat řádně službu,
3. c) oznámit svému nadřízenému závady a nedostatky, které ohrožují nebo ztěžují výkon služby, a hrozící škodu,
4. d) dodržovat při výkonu služby pravidla služební zdvořilosti,
5. e) zachovávat mlčenlivost o věcech, s nimiž se seznámil při výkonu služby nebo v souvislosti s výkonem služby.

(2) Výdělečnou činnost na základě pracovního nebo obdobného poměru může policista vykonávat jen se souhlasem služebního orgánu. To platí obdobně o činnosti policisty v orgánech společností zabývajících se výdělečnou činností.

(3) Domnívá-li se policista, že rozkaz jeho nadřízeného je v rozporu s obecně závazným právním předpisem, je povinen nadřízeného na to upozornit; trvá-li nadřízený na splnění rozkazu, je policista povinen jej splnit. Policista je povinen odepřít splnění rozkazu nadřízeného, jestliže by jeho splněním spáchal trestný čin; tuto skutečnost ohlásí bez zbytečného odkladu vyššímu nadřízenému. V těchto případech se pořídí písemný záznam.

§ 25

Základní povinnosti nadřízeného

Nadřízený je povinen

1. a) organizovat, řídit a kontrolovat výkon služby,
2. b) zabezpečovat, aby policisté byli pro výkon služby náležitě vycvičeni a vyškoleni,
3. c) oceňovat záslužné činy a příkladné plnění služebních povinností a vyvozovat důsledky z porušování služebních povinností.

§ 26

Kázeňská pravomoc

Nadřízený v rozsahu své pravomoci uděluje kázeňské odměny a ukládá kázeňské tresty.

§ 27

Kázeňské odměny

(1) Kázeňskými odměnami jsou:

1. a) peněžitý dar,
2. b) mimořádné povýšení do vyšší hodnosti.

(2) Kázeňská odměna musí být úměrná záslužnému činu nebo příkladnému plnění služebních povinností.

§ 28

Kázeňský přestupek

(1) Kázeňským přestupkem je zaviněné porušení základních povinností policisty, pokud nejde o trestný čin nebo přestupek.

(2) Jako kázeňský přestupek se vyřizuje též jednání policisty, které má znaky trestného činu nebo přestupku, pokud tak stanoví zákon.⁶)

§ 29

Kázeňské tresty

(1) Kázeňskými tresty jsou:

1. a) písemná důtka,
2. b) snížení funkčního platu až o 15 % na dobu nejdéle tří měsíců a při opětovném kázeňském přestupku, jehož se policista dopustil v době před zahlazením kázeňského trestu, na dobu nejdéle šesti měsíců,
3. c) snížení hodnosti o jeden stupeň až na dobu jednoho roku,
4. d) zákaz činnosti,
5. e) propadnutí věci.

(2) Kázeňský trest snížení hodnosti o jeden stupeň nelze uložit policistovi v hodnosti rotného, podporučíka nebo generálmajora.

(3) Kázeňský trest zákazu činnosti a propadnutí věci lze uložit jen za jednání mající znaky přestupku a za podmínek stanovených zvláštními předpisy.⁷) Tyto kázeňské tresty je možno uložit samostatně nebo společně, a to i s kázeňským trestem snížení funkčního platu nebo snížení hodnosti o jeden stupeň.

(4) Kázeňským trestem zákazu činnosti nelze policistovi uložit zákaz výkonu funkce.

(5) Kázeňský trest zákazu činnosti se vykoná i tehdy, jestliže policistovi, kterému byl tento kázeňský trest uložen, skončil služební poměr. O upuštění od výkonu zbytku kázeňského trestu zákazu činnosti rozhoduje služební orgán, který trest uložil.

§ 30

(1) Před uložením kázeňského trestu musí být úplně a přesně zjištěn skutkový stav. Nadřízený musí vyslechnout též toho, kdo podal podnět. Policistovi musí být dána před uložením kázeňského trestu možnost se k podnětu vyjádřit, hájit se a navrhovat důkazy.

(2) Postačí-li k nápravě policisty a k obnovení služební kázně vytknutí méně závažného jednání, které má znaky kázeňského přestupku nebo přestupku, kázeňský trest se neuloží.

(3) Za jednání mající znaky přestupku ublížení na cti a přestupků ublížení na zdraví z nedbalosti, úmyslného narušení občanského soužití nebo proti majetku spáchané mezi blízkými osobami, může být uložen kázeňský trest jen tehdy, podala-li podnět postižená osoba nebo její zákonný zástupce anebo opatrovník; jde-li o přestupek ublížení na cti, může být kázeňský trest uložen teprve po neúspěšném pokusu o smír.⁸)

(4) Při rozhodování o uložení kázeňského trestu se přihlíží k povaze protiprávního jednání, k jeho okolnostem, k následkům, k míře zavinění a k dosavadnímu plnění služebních povinností.

(5) Je-li spolehlivě prokázána výše škody, rozhodne služební orgán též o nároku na náhradu škody.

§ 31

(1) Za kázeňský přestupek nebo za jednání mající znaky přestupku lze kázeňský trest uložit nejdříve následující den po jeho spáchání, nejpozději však do 30 dnů ode dne, kdy se o jeho spáchání dověděl nejbližší nadřízený policisty. Je-li jednání policisty, v němž lze spatřovat naplnění skutkové podstaty kázeňského přestupku, předmětem šetření jiného orgánu, počíná lhůta 30 dnů pro uložení kázeňského trestu dnem, kdy se kterýkoli z nadřízených policisty dověděl o výsledku tohoto šetření. Kázeňský trest lze uložit nejpozději do jednoho roku ode dne spáchání kázeňského přestupku nebo přestupku.

(2) Kázeňský trest za jednání, které má znaky trestného činu, lze uložit jen do 30 dnů ode dne, kdy se o výsledcích šetření nebo o tomto jednání dověděl kterýkoli z nadřízených policisty. Lhůta, do které nejpozději může být v těchto případech uložen kázeňský trest, se řídí promlčecí dobou stanovenou zvláštním předpisem.⁹)

§ 32

(1) Kázeňský trest nelze uložit, byl-li policista za týž skutek již pravomocně odsouzen soudem; byl-li kázeňský trest uložen dříve, zruší se s účinností ode dne uložení.

(2) Kázeňský trest nelze uložit, popřípadě vykonat, byl-li kázeňský přestupek prominut nebo vztahuje-li se na trestný čin amnestie.

(3) Kázeňské tresty promíjí ministr vnitra České a Slovenské Federativní Republiky.

§ 33

Zahlazení kázeňského trestu

(1) Nedopustil-li se policista během jednoho roku od pravomocného uložení kázeňského trestu dalšího kázeňského přestupku nebo jednání majícího znaky přestupku, je kázeňský trest zahlazen a policista se posuzuje, jako by mu kázeňský trest nebyl uložen. Jestliže kázeňský trest zákazu činnosti neskončil v této době, zahlazuje se jeho vykonáním.

(2) Nadřízený (§ 26) může i před uplynutím doby uvedené v předchozím odstavci rozhodnout o zahlazení vykonaného kázeňského trestu, jestliže policista výkonem služby a chováním prokázal, že si toho zasluhuje; byl-li však uložen kázeňský trest zákazu činnosti, může tak učinit nejdříve po uplynutí poloviny výkonu tohoto trestu.

§ 34

Použití zvláštních předpisů

Při projednávání jednání policisty, které má znaky přestupku, se postupuje podle zvláštních předpisů,⁷) jde-li o

1. a) rozhodování, zda jednání policisty má všechny znaky přestupku potřebné k určení viny,
2. b) rozhodování o propadnutí věci, zákazu činnosti a upuštění od výkonu jeho zbytku,
3. c) posuzování, zda byla zmeškána lhůta k podání podnětu,
4. d) určování osoby blízké,
5. e) zjišťování výše způsobené škody.

§ 35

Základní doba služby v týdnu

(1) Délka základní doby služby v týdnu se řídí obecně závaznými právními předpisy platnými pro pracovníky v pracovním poměru.

(2) Služební orgán může stanovit policistovi kratší dobu služby v týdnu nebo ji jinak vhodně upravit, jestliže o to policista požádá ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů a nebrání-li tomu důležitý zájem služby.

§ 36

Rozvržení základní doby služby v týdnu

(1) Základní doba služby v týdnu se rozvrhuje zpravidla na pět dnů služby tak, aby dny nepřetržitého odpočinku v týdnu připadaly pokud možno na sobotu a neděli. Pokud to povaha služby vyžaduje, může být služba rozvržena nerovnoměrně; průměrná týdenní doba služby nesmí přitom v určitém období, zpravidla čtyřtýdenním, přesahovat hranici stanovenou pro délku základní doby služby v týdnu.

(2) O rozvržení základní doby služby v týdnu rozhoduje příslušný služební orgán; stanoví též začátek a konec doby služby v jednotlivých dnech. Délka jedné nepřetržité služby může činit nejvýše 12 hodin.

(3) Federální ministerstvo vnitra stanoví obecně závazným právním předpisem podmínky, za nichž může být doba služby v týdnu rozvržena jinak než podle předchozích odstavců.

§ 37

Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma službami a v týdnu

Základní doba služby v týdnu se rozvrhuje tak, aby policista měl mezi koncem jedné služby a počátkem následující služby nepřetržitý odpočinek v trvání nejméně 12 hodin a jednou v týdnu nepřetržitý odpočinek v trvání nejméně 32 hodin.

§ 38

Přestávky ve službě

(1) Policista má nejdéle po každých pěti hodinách nepřetržitého výkonu služby nárok na přestávku na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut. Jde-li o službu, jejíž výkon nemůže být přerušen, musí být policistovi i bez přerušení výkonu služby zajištěna přiměřená doba pro jídlo a oddech.

(2) Federální ministerstvo vnitra stanoví obecně závazným právním předpisem, v jakém rozsahu se přestávky na jídlo a oddech započítávají do základní doby služby.

§ 39

Služba konaná nad základní dobu služby v týdnu

(1) Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, je policista povinen konat službu nad stanovenou základní dobu služby v týdnu.

(2) Koná-li policista službu nad stanovenou základní dobu služby v týdnu, náleží mu za každou hodinu výkonu této služby náhradní volno; náhradní volno musí být poskytnuto do jednoho měsíce, a není-li to možné z důležitého zájmu služby, poskytne se policistovi za každou hodinu výkonu takové služby odměna ve výši odpovídající jeho průměrnému hodinovému služebnímu příjmu. Za službu ve dnech nepřetržitého odpočinku v týdnu nebo ve svátek anebo za službu v noci se odměna zvyšuje o 33 %.

(3) Nocí se rozumí doba od 22 hodin do 6 hodin.

(4) Při službě konané nad základní dobu služby v týdnu lze nepřetržitý odpočinek mezi dvěma službami zkrátit až na 6 hodin; nepřetržitý odpočinek v týdnu musí vždy činit nejméně 24 hodin.

§ 40

Služební pohotovost a dosažitelnost

(1) Policistovi lze nařídit v důležitém zájmu služby služební pohotovost nebo dosažitelnost.

(2) Za služební pohotovost a dosažitelnost náleží policistovi zvláštní odměna.

(3) Federální ministerstvo vnitra stanoví obecně závazným právním předpisem podmínky pro nařizování služební pohotovosti a dosažitelnosti a výši zvláštní odměny poskytované za služební pohotovost a dosažitelnost.

§ 41

Vznik nároku na dovolenou

(1) Policista má nárok na dovolenou za kalendářní rok, jestliže v něm vykonával službu alespoň 60 dnů.

(2) Za kalendářní rok, v němž vznikl nebo skončil služební poměr, náleží policistovi poměrná část dovolené, i když nesplnil podmínku uvedenou v odstavci 1.

(3) Federální ministerstvo vnitra stanoví obecně závazným právním předpisem, které doby se posuzují jako doba výkonu služby.

§ 42

Délka dovolené

(1) Základní délka dovolené činí pět týdnů.

(2) Poměrná část dovolené se určí tak, že za každý kalendářní měsíc trvání služebního poměru v kalendářním roce náleží jedna dvanáctina dovolené. Vznikne-li služební poměr nejpozději 15. den v měsíci, náleží policistovi poměrná část dovolené i za tento kalendářní měsíc; za kalendářní měsíc, v němž služební poměr skončil, náleží policistovi poměrná část dovolené, jen jestliže v tomto měsíci trval služební poměr nejméně 15 dnů.

§ 43

(1) Dovolenou lze policistovi poskytnout ještě před splněním podmínky stanovené v § 41 odst. 1. Jestliže však policista do konce kalendářního roku tuto podmínku nesplní, je povinen vrátit služební příjem, který mu byl vyplacen za dobu dovolené, na níž mu nevznikl nárok.

(2) Nástup dovolené určuje služební orgán, a to s přihlédnutím k zájmům služby i k oprávněným požadavkům policisty. Den nástupu dovolené musí být policistovi oznámen nejméně 15 dnů předem; tato lhůta může být zkrácena, jestliže s tím policista souhlasí.

(3) Nástup dovolené je nutno určit tak, aby ji policista mohl vyčerpat zpravidla do konce kalendářního roku. Jestliže policista nemohl dovolenou v kalendářním roce vyčerpat, je služební orgán povinen určit nástup dovolené tak, aby ji policista vyčerpal nejpozději do konce příštího kalendářního roku. Služební orgán je však povinen určit policistovi čerpání alespoň dvou týdnů dovolené v kalendářním roce, pokud na ně má nárok.

(4) Služební orgán nemůže určit čerpání dovolené na dobu, kdy je policista uznán neschopným ke službě pro nemoc nebo úraz, ani na dobu, po kterou je policistka na mateřské dovolené. Na dobu trvání ostatních důležitých osobních překážek ve službě může služební orgán určit policistovi čerpání dovolené jen na jeho žádost.

(5) Čerpá-li dovolenou policista s dobou služby rozvrženou nerovnoměrně, přísluší mu tolik pracovních dnů dovolené, kolik jich na dobu jeho dovolené připadá v celoročním průměru.

(6) Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, může služební orgán změnit policistovi původně určený nástup dovolené nebo ho odvolat z dovolené; policista má nárok na náhradu nákladů, které mu tím bez jeho zavinění vznikly.

§ 44

(1) Dovolená se přerušuje, jestliže policista je v době čerpání dovolené uznán neschopným služby pro nemoc nebo úraz, nebo ošetřuje-li nemocného člena rodiny. Dovolená se přerušuje také nástupem mateřské dovolené.

(2) Připadne-li v době dovolené svátek na den, který je jinak obvyklým dnem služby, nezapočítává se do dovolené.

§ 45

Služební příjem za dobu dovolené

(1) Policista má za dobu dovolené nárok na služební příjem, který tvoří jednotlivé složky služebního příjmu stanovené měsíční výměrou, na které měl nárok v den předcházející dni nástupu dovolené; proměnlivé příplatky a odměny se do služebního příjmu za dobu dovolené nezapočítávají. Na žádost policisty musí být služební příjem splatný během dovolené vyplacen již před nástupem dovolené.

(2) Policistovi náleží za nevyčerpanou dovolenou nebo za její poměrnou část náhrada ve výši služebního příjmu odpovídajícího době nevyčerpané základní délky dovolené, pokud dovolenou nebo její poměrnou část nemohl vyčerpat ani do konce příštího kalendářního roku.

§ 46

Vliv skončení služebního poměru na dovolenou

Skončí-li služební poměr policisty po vyčerpání dovolené nebo její části, na níž mu nevznikl nárok, je povinen vrátit služební příjem, vyplacený mu za dovolenou nebo její část, na níž mu nevznikl nárok, jen skončil-li služební poměr propuštěním podle § 16 odst. 1 písm. d) a e) nebo ztrátou hodnosti.

§ 47

Dodatková dovolená

(1) Policista, který vykonává po celý kalendářní rok zdraví škodlivou nebo zvlášť obtížnou službu, má nárok též na dodatkovou dovolenou v délce jednoho týdne. Vykonává-li tuto službu jen po část kalendářního roku, náleží mu poměrná část dodatkové dovolené.

(2) Za dodatkovou dovolenou nelze poskytnout náhradu podle § 45 odst. 2; tato dovolená musí být vždy vyčerpána, a to přednostně.

(3) Federální ministerstvo vnitra v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí a ministerstvem zdravotnictví České republiky a ministerstvem zdravotnictví Slovenské republiky stanoví obecně závazným právním předpisem, která služba je zdraví škodlivá nebo zvlášť obtížná.

§ 48

Služební volno

(1) Jestliže policista nemůže pro překážky z důvodu obecného zájmu nebo pro důležité osobní překážky konat službu, má nárok na udělení služebního volna.

(2) Služební volno bez nároku na služební příjem se poskytne policistovi po dobu, po kterou se mu poskytuje peněžitá pomoc podle právních předpisů o nemocenském pojištění nebo příspěvek podle zákona o rodičovském příspěvku, nejdéle však do tří let věku dítěte.

(3) Policistovi může být poskytnuto, jestliže o to z vážných důvodů požádá, služební volno bez nároku na služební příjem na nezbytně nutnou dobu.

(4) Federální ministerstvo vnitra stanoví v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí obecně závazným právním předpisem, ve kterých případech a v jakém rozsahu se poskytuje služební volno pro překážky z důvodu obecného zájmu nebo pro důležité osobní překážky ve službě a v jakém rozsahu náleží služební příjem po dobu tohoto služebního volna.

§ 49

Náležitosti

(1) Policista má nárok na peněžní a naturální náležitosti.

(2) Peněžními náležitostmi jsou:

1. a) služební příjem, který tvoří funkční plat, hodnostní plat, přídavek za výsluhu let, příplatky a odměny,
2. b) zvláštní jednorázové peněžní náležitosti.

(3) Naturálními náležitostmi jsou věcná plnění potřebná pro výkon služby.

(4) Federální ministerstvo vnitra po dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí a federálním ministerstvem financí stanoví obecně závazným právním předpisem podmínky a podrobnosti nároku na jednotlivé druhy náležitostí, jejich výši a výplatní termíny.

§ 50

Splatnost služebního příjmu

(1) Služební příjem se vyplácí za kalendářní měsíc.

(2) Při skončení služebního poměru je služební příjem splatný v den skončení služebního poměru.

§ 51

Výplata služebního příjmu

(1) Služební příjem se vyplácí zpravidla v době služby a na pracovišti. Nemůže-li se policista dostavit k výplatě z vážných důvodů, popřípadě vykonává-li službu na vzdáleném pracovišti, zašle se mu služební příjem v den výplatního termínu nebo nejpozději následující den na náklad a nebezpečí služebního orgánu.

(2) Služební orgán předloží policistovi na jeho žádost k nahlédnutí doklady, na jejichž základě byl jeho služební příjem vypočten.

(3) Policista může k přijetí svého služebního příjmu písemně zmocnit jinou osobu; bez písemného zmocnění lze vyplatit služební příjem jiné osobě, jen pokud to stanoví zvláštní předpis. To se vztahuje i na výplatu zvláštních jednorázových peněžních náležitostí, náhrad výdajů poskytovaných v souvislosti s výkonem služby, výchovného a jednorázové peněžní výpomoci.

(4) Na žádost policisty je služební orgán povinen při výplatě služebního příjmu, popřípadě jiných peněžních plnění ve prospěch policisty, po provedení případných srážek ze služebního příjmu podle příslušných právních předpisů, poukázat částku určenou policistou na jeho účet u československého peněžního ústavu.

§ 52

Srážky ze služebního příjmu

(1) Srážky ze služebního příjmu lze provést jen na základě písemného souhlasu policisty. Jinak lze ze služebního příjmu srazit jen

1. a) daň ze mzdy,
2. b) částky propadající státu v důsledku pravomocně uloženého peněžitého trestu,
3. c) částky postižené výkonem rozhodnutí nařízeným služebním orgánem, soudem, orgány místní samosprávy nebo orgány místní státní správy,
4. d) přeplatky na dávkách nemocenské péče, pokud je policista povinen je vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí,
5. e) neprávem přijaté částky dávek sociálního zabezpečení, pokud je policista povinen je vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí,
6. f) částky rodičovského příspěvku a ostatních dávek poskytovaných státem, které je policista povinen vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí,
7. g) nevyúčtovanou zálohu na náhradu cestovních, stěhovacích a jiných výdajů,
8. h) služební příjem vyplacený za dovolenou nebo její část, pokud je policista povinen jej vrátit při skončení služebního poměru.

(2) O výkonu rozhodnutí srážkami ze služebního příjmu platí obecně závazné právní předpisy.¹⁰)

(3) Pořadí srážek ze služebního příjmu se řídí právními předpisy platnými pro pracovníky v pracovním poměru.¹¹)

§ 53

Náhrady výdajů poskytovaných v souvislosti s výkonem služby

(1) Policistovi náleží náhrada cestovních, stěhovacích a jiných výdajů, které mu vzniknou při plnění služebních povinností; rovněž mu náleží náhrada za používání vlastních předmětů potřebných pro výkon služby, jestliže jich používá se souhlasem služebního orgánu.

(2) Federální ministerstvo vnitra po projednání s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí a federálním ministerstvem financí stanoví obecně závazným právním předpisem podmínky nároku na náhradu výdajů uvedených v odstavci 1, její výši a další podrobnosti.

§ 54

Jednorázová peněžní výpomoc

V mimořádných, zvlášť odůvodněných případech může být policistovi na jeho žádost poskytnuta jednorázová nenávratná peněžní výpomoc. O přiznání jednorázové peněžní výpomoci a její výši rozhoduje služební orgán; při rozhodování může přihlédnout ke stanovisku příslušného odborového orgánu.

§ 55

Povinnosti služebního orgánu

(1) Péči o bezpečnost a ochranu zdraví policistů při výkonu služby zajišťuje služební orgán.

(2) Služební orgán je zejména povinen

1. a) dbát při tvorbě předpisů požadavků bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby,
2. b) kontrolovat dodržování předpisů, rozkazů a pokynů vydaných k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby,
3. c) zjišťovat příčiny služebních úrazů a nemocí z povolání a soustavně vytvářet podmínky pro předcházení služebním úrazům a nemocem z povolání, jakož i onemocněním vznikajícím vlivem prostředí, v němž policista vykonává službu.

(3) Obecně závazné právní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby policistů vydává federální ministerstvo vnitra.

§ 56

Povinnosti policisty

Policista je zejména povinen

1. a) používat při výkonu služby předepsaných ochranných zařízení a prostředků,
2. b) účastnit se školení a výcviku prováděného v zájmu zvyšování bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby a podrobit se zkouškám z předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při výkonu služby stanoveným právním předpisem a lékařským prohlídkám,
3. c) včas oznamovat nadřízenému nedostatky a závady, které by mohly ohrozit bezpečnost a zdraví při výkonu služby.

§ 57

Státní odborný dozor

Státní odborný dozor nad bezpečností a ochranou zdraví při výkonu služby upravuje zvláštní předpis.¹²)