Zákon České národní rady o ochraně zemědělského půdního fondu

§ 1

účinné od 1. 7. 1992(1) Zemědělský půdní fond je základním přírodním bohatstvím naší země, nenahraditelným výrobním prostředkem umožňujícím zemědělskou výrobu a je jednou z hlavních složek životního prostředí. Ochrana zemědělského půdního fondu, jeho zvelebování a racionální využívání jsou činnosti, kterými je také zajišťována ochrana a zlepšování životního prostředí.

účinné od 1. 7. 1992(2) Zemědělský půdní fond tvoří pozemky zemědělsky obhospodařované, to je orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, louky, pastviny (dále jen „zemědělská půda“) a půda, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována, ale dočasně obdělávána není (dále jen „půda dočasně neobdělávaná“).

účinné od 1. 7. 1992(3) Do zemědělského půdního fondu náležejí též rybníky s chovem ryb nebo vodní drůbeže a nezemědělská půda potřebná k zajišťování zemědělské výroby, jako polní cesty, pozemky se zařízením důležitým pro polní závlahy, závlahové vodní nádrže, odvodňovací příkopy, hráze sloužící k ochraně před zamokřením nebo zátopou, ochranné terasy proti erozi apod.

účinné od 1. 7. 1992(4) O tom, že jde podle odstavců 2 a 3 o součásti zemědělského půdního fondu, rozhoduje v pochybnostech orgán ochrany zemědělského půdního fondu.

§ 2

účinné od 1. 7. 1992Změny kultur zemědělské a nezemědělské půdy

účinné od 1. 7. 1992(1) Na základě rozhodnutí vydaného v řízení o využití území¹) na návrh vlastníka pozemku, popřípadě na návrh nájemce pozemku doloženého souhlasem jeho vlastníka může být provedena přeměna nezemědělské půdy²) na půdu zemědělskou (§ 1 odst. 2).

účinné od 1. 7. 1992(2) Změnu louky nebo pastviny na ornou půdu lze uskutečnit jen na základě souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu.

účinné od 1. 7. 1992(3) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu je oprávněn z důvodu ochrany životního prostředí uložit vlastníku či nájemci zemědělské půdy změnu kultury. Rozhodnutí o uložení změny kultury zemědělské půdy opravňuje vlastníka či nájemce, aby mu orgán ochrany zemědělského půdního fondu uhradil vzniklé náklady a ztráty z této změny vyplývající. Na úhradu výdajů podle tohoto ustanovení lze použít prostředky ze Státního fondu životního prostředí České republiky.³)

§ 3

účinné od 1. 7. 1992Hospodaření na zemědělském půdním fondu

účinné od 1. 7. 1992(1) Hospodařit na zemědělském půdním fondu musí vlastníci nebo nájemci pozemků tak, aby neznečišťovali půdu a tím potravní řetězec a zdroje pitné vody škodlivými látkami ohrožujícími zdraví nebo život lidí a existenci živých organismů,⁴) nepoškozovali okolní pozemky a příznivé fyzikální, biologické a chemické vlastnosti půdy a chránili obdělávané pozemky podle schválených projektů pozemkových úprav.

účinné od 1. 7. 1992(2) Vlastníci nebo nájemci pozemků náležejících do zemědělského půdního fondu jsou povinni umožnit orgánům ochrany zemědělského půdního fondu vstup na pozemky za účelem dozorové a kontrolní činnosti.

účinné od 1. 7. 1992(3) Jsou-li pro to závažné důvody, mohou orgány ochrany zemědělského půdního fondu uložit odstranění zjištěných závad podle odstavce 1, popřípadě rozhodnout, že pozemek kontaminovaný škodlivými látkami ohrožujícími zdraví nebo život lidí nesmí být používán pro výrobu zemědělských výrobků vstupujících do potravního řetězce.

účinné od 1. 7. 1992(4) Opatření ukládaná podle odstavce 3 musí být předem projednána s vlastníky nebo nájemci pozemků náležejících do zemědělského půdního fondu.

účinné od 1. 7. 1992(5) Po provedení opatření na základě rozhodnutí podle odstavce 3 může vlastník nebo nájemce pozemků požádat Státní fond životního prostředí České republiky³) o poskytnutí příspěvku na zmírnění ekonomických důsledků vyplývajících z uložených opatření, jde-li o odstranění jím nezaviněných závad.

§ 4

účinné od 1. 7. 1992Pro nezemědělské účely je nutno použít především nezemědělskou půdu, zejména nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v současně zastavěném území obce nebo na nezastavěných plochách stavebních pozemků⁵) staveb mimo toto území, stavební proluky a plochy získané zbořením přežilých budov a zařízení. Musí-li však v nezbytných případech dojít k odnětí zemědělského půdního fondu, nutno zejména

1. účinné od 1. 7. 1992a) co nejméně narušovat organizaci zemědělského půdního fondu, hydrologické a odtokové poměry v území a síť zemědělských účelových komunikací,
2. účinné od 1. 7. 1992b) odnímat jen nejnutnější plochu zemědělského půdního fondu,
3. účinné od 1. 7. 1992c) při umisťování směrových a liniových staveb co nejméně ztěžovat obhospodařování zemědělského půdního fondu,
4. účinné od 1. 7. 1992d) po ukončení povolení nezemědělské činnosti neprodleně provést takovou terénní úpravu, aby dotčená půda mohla být rekultivována a byla způsobilá k plnění dalších funkcí v krajině podle schváleného plánu rekultivace.

§ 5

účinné od 1. 7. 1992Při územně plánovací činnosti

účinné od 1. 7. 1992(1) Aby ochrana zemědělského půdního fondu byla při územně plánovací činnosti prováděné podle zvláštních předpisů⁶) zajištěna, jsou pořizovatelé a zpracovatelé územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů povinni řídit se zásadami této ochrany (§ 4), navrhnout a zdůvodnit takové řešení, které je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější. Přitom musí vyhodnotit předpokládané důsledky navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond, a to zpravidla ve srovnání s jiným možným řešením.

účinné od 1. 7. 1992(2) Návrhy územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů musí být již v období zpracování konceptů projednány s orgány ochrany zemědělského půdního fondu a před schválením opatřeny jejich souhlasem.

účinné od 1. 7. 1992(3) Územní rozhodnutí,⁷) jímž má být dotčen zemědělský půdní fond, nelze vydat, pokud nebyl dán orgánem ochrany zemědělského půdního fondu souhlas k jejímu odnětí (§ 9), s výjimkou případů, kdy takového souhlasu není třeba.

§ 6

účinné od 1. 7. 1992Při zpracování návrhů na stanovení dobývacích prostorů

účinné od 1. 7. 1992(1) Právnické a fyzické osoby oprávněné k těžbě nerostů jsou povinny se řídit při zpracování návrhů na stanovení dobývacích prostorů podle zvláštních předpisů⁸) zásadami ochrany zemědělského půdního fondu (§ 4), navrhnout a zdůvodnit takové řešení, které je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější. Přitom musí vyhodnotit předpokládané důsledky navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond s přihlédnutím k možnostem rekultivace, a to zpravidla ve srovnání s jiným možným řešením.

účinné od 1. 7. 1992(2) Návrhy na stanovení dobývacích prostorů musí být projednány s orgány ochrany zemědělského půdního fondu a před schválením opatřeny jejich souhlasem.

§ 7

účinné od 1. 7. 1992Při zpracování zadání staveb

účinné od 1. 7. 1992(1) Při zpracování zadání staveb⁹) jsou investoři povinni řídit se zásadami ochrany zemědělského půdního fondu (§ 4) a navrhnout umístění stavby tak, aby z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů došlo k co nejmenším ztrátám zemědělského půdního fondu, a zároveň vyhodnotit důsledky navrhovaného řešení na tento fond. Pokud řešení není jednoznačné, je třeba navrhovat umístění stavby v alternativách.

účinné od 1. 7. 1992(2) Návrh na schválení zadání stavby, v němž se předpokládá odnětí zemědělského půdního fondu, musí být doložen souhlasem orgánů ochrany zemědělského půdního fondu (§ 9), s výjimkou případů, kdy takového souhlasu není třeba.

účinné od 1. 7. 1992(3) Návrh tras nadzemních a podzemních vedení, pozemních komunikací,¹⁰) celostátních drah¹¹) a vodních cest a jejich součástí,¹²) který se zpracovává v etapě před zpracováním zadání těchto staveb, musí být projednán s orgány ochrany zemědělského půdního fondu a opatřen jejich souhlasem.

§ 8

účinné od 1. 7. 1992Při stavební, těžební a průmyslové činnosti a při geologickém a hydrogeologickém průzkumu

účinné od 1. 7. 1992(1) Aby bylo zabráněno škodám na zemědělském půdním fondu při stavební, těžební a průmyslové činnosti, popřípadě, aby tyto škody byly omezeny na míru co nejmenší, jsou právnické a fyzické osoby tyto činnosti provozující, povinny řídit se zásadami ochrany zemědělského půdního fondu (§ 4), zejména

1. účinné od 1. 7. 1992a) skrývat odděleně svrchní kulturní vrstvu půdy, popřípadě i hlouběji uložené zúrodnění schopné zeminy na celé dotčené ploše a postarat se o jejich hospodárné využití nebo řádné uskladnění pro účely rekultivace anebo zajistit na vlastní náklad jejich odvoz a rozprostření na plochy určené orgánem ochrany zemědělského půdního fondu, pokud v odůvodněných případech tento orgán neudělí výjimku z povinnosti provést skrývku uvedených zemin,
2. účinné od 1. 7. 1992b) ukládat odklizové zeminy ve vytěžených prostorech a není-li to možné nebo hospodářsky odůvodněné, uložit je v prvé řadě na plochách neplodných nebo na plochách horší jakosti, které byly za tím účelem odňaty ze zemědělského půdního fondu,
3. účinné od 1. 7. 1992c) provádět vhodné povrchové úpravy dotčených ploch, aby tvarem, uložením zeminy a vodními poměry byly připraveny k rekultivaci, pokud provedení rekultivace přichází v úvahu,
4. účinné od 1. 7. 1992d) provádět podle schválených plánů rekultivaci dotčených ploch, aby byly způsobilé k plnění dalších funkcí v krajině,
5. účinné od 1. 7. 1992e) učinit opatření k zabránění úniku pevných, kapalných a plynných látek poškozujících zemědělský půdní fond a jeho vegetační kryt.

účinné od 1. 7. 1992(2) Při geologickém a hydrogeologickém průzkumu a při budování, opravách a údržbě nadzemních a podzemních vedení na zemědělském půdním fondu jsou provozovatelé těchto prací povinni dodržovat povinnosti uvedené v odstavci 1 a dále

1. účinné od 1. 7. 1992a) provádět práce na pozemcích především v době vegetačního klidu a po jejich skončení uvést dotčené plochy do původního stavu,
2. účinné od 1. 7. 1992b) provádět práce tak, aby na zemědělském půdním fondu a jeho vegetačním krytu došlo k co nejmenším škodám,
3. účinné od 1. 7. 1992c) projednat včas zamýšlené provádění prací s vlastníkem, popřípadě s nájemcem pozemku náležejícího do zemědělského půdního fondu.

účinné od 1. 7. 1992(3) Pokud si práce spojené s geologickým a hydrogeologickým průzkumem a s budováním, opravami a údržbou nadzemních a podzemních vedení vyžádají odnětí zemědělského půdního fondu na dobu delší než jeden rok včetně doby potřebné k uvedení dotčených pozemků do původního stavu, jsou provozovatelé těchto prací povinni požádat orgán ochrany zemědělského půdního fondu o souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu (§ 9).

§ 9

účinné od 1. 7. 1992(1) K odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu pro nezemědělské účely je třeba souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, který je nezbytný k vydání rozhodnutí podle zvláštních předpisů,¹³) s výjimkou případů uvedených v odstavci 2.

účinné od 1. 7. 1992(2) Souhlasu orgánu zemědělského půdního fondu podle odstavce 1 není třeba, má-li být ze zemědělského půdního fondu odňata půda

1. účinné od 1. 7. 1992a) na pozemcích, které jsou
   1. účinné od 1. 7. 19921. nezastavěnou plochou zastavěných stavebních pozemků,¹⁴)
   2. účinné od 1. 7. 19922. v zahrádkových osadách¹⁵) zájmových organizací, popřípadě jiných právnických osob,
   3. účinné od 1. 7. 19923. účelovými plochami u objektů a zařízení občanské vybavenosti¹⁶) nebo u objektů a zařízení zdravotnických, kulturních, osvětových a církevních,
   4. účinné od 1. 7. 19924. v současně zastavěném území obce, jsou ve vlastnictví fyzické osoby a jejichž odnětí se má uskutečnit v zájmu této osoby pro výstavbu rodinného domku, garáže, zahrádkářské chaty, rekreační chaty, drobné stavby (stavby s doplňkovou funkcí ke stavbě hlavní),¹⁷) stavby pro drobné pěstitelství nebo chovatelství a stavby vinného sklepa,

1. účinné od 1. 7. 1992b) pro umístění
   1. účinné od 1. 7. 19921. signálů, stabilizačních kamenů a jiných značek pro geodetické účely, stožárů nadzemních vedení, vstupních šachet podzemního vedení, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 30 m²,
   2. účinné od 1. 7. 19922. přečerpávacích stanic, vrtů a studní a stanic nadzemního nebo podzemního vedení, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 55 m², a větrných jam,

1. účinné od 1. 7. 1992c) k nezemědělským účelům po dobu kratší než jeden rok včetně doby potřebné k uvedení půdy do původního stavu.

účinné od 1. 7. 1992(3) Půdu lze odejmout ze zemědělského půdního fondu trvale nebo dočasně. Dočasně lze půdu odejmout jen v případě, že po ukončení účelu jejího odnětí bude dotčená plocha rekultivována podle schváleného plánu rekultivace tak, aby mohla být vrácena do zemědělského půdního fondu.

účinné od 1. 7. 1992(4) Žádost o souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu podle odstavce 1 podává ten, v jehož zájmu má k tomuto odnětí dojít (dále jen „žadatel“).

účinné od 1. 7. 1992(5) V žádosti podle odstavce 4 žadatel uvede účel zamýšleného odnětí a zdůvodní, proč je navrhované řešení z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a životního prostředí nejvýhodnější. K žádosti připojí

1. účinné od 1. 7. 1992a) údaje evidence nemovitostí¹⁸) o pozemcích, které jsou navrhovány k odnětí ze zemědělského půdního fondu, a dále výměry těchto pozemků nebo jejich částí a zákres navrhovaného odnětí ve snímku pozemkové mapy,
2. účinné od 1. 7. 1992b) výpis z evidence nemovitostí s vyznačením vlastnických, popřípadě uživatelských vztahů k dotčeným pozemkům,
3. účinné od 1. 7. 1992c) vyjádření vlastníků dotčených pozemků, popřípadě jejich nájemců k navrhovanému odnětí,
4. účinné od 1. 7. 1992d) výpočet odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, nejde-li o odnětí, při kterém se odvody nepředepisují,
5. účinné od 1. 7. 1992e) plán rekultivace, má-li být půda po ukončení účelu odnětí vrácena do zemědělského půdního fondu nebo rekultivována zalesněním (osázením dřevinami nebo keři) či zřízením vodní plochy,
6. účinné od 1. 7. 1992f) předběžnou bilanci skrývky kulturních vrstev půdy a návrh způsobu jejich hospodárného využití.

účinné od 1. 7. 1992Orgán ochrany zemědělského půdního fondu může v nezbytných případech požadovat předložení dalších dokladů potřebných k posouzení žádosti.

účinné od 1. 7. 1992(6) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu posoudí žádost a její přílohy a shledá-li, že půda může být odňata ze zemědělského půdního fondu, vydá k tomuto odnětí souhlas, ve kterém zejména

1. účinné od 1. 7. 1992a) vymezí, kterých pozemků nebo jejich částí se tento souhlas týká,
2. účinné od 1. 7. 1992b) stanoví podmínky nezbytné k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu,
3. účinné od 1. 7. 1992c) schválí plán rekultivace podle odstavce 5 písm. e), popřípadě stanoví zvláštní režim jeho provádění z hlediska časového plnění a ukončení prací, jsou-li pro to zvláštní důvody při lomové (povrchové) těžbě uhlí nebo při geologickoprůzkumných pracích, zejména u velmi hlubokých vrtů,
4. účinné od 1. 7. 1992d) vymezí, zda a v jaké výši budou předepsány odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu.

§ 10

účinné od 1. 7. 1992(1) Souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu vydaný podle § 9 odst. 6 je závaznou součástí rozhodnutí, která budou ve věci vydána podle zvláštních předpisů.⁶) Žadatel je povinen plnit podmínky v něm stanovené ode dne, kdy tato rozhodnutí nabyla právní moci, popřípadě ve lhůtách v nich určených. Platnost vydaného souhlasu je totožná s platností těchto rozhodnutí a prodlužuje se současně s prodloužením jejich platnosti podle zvláštních předpisů.⁶)

účinné od 1. 7. 1992(2) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu, který vydal souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, může na návrh žadatele změnit podmínky a další skutečnosti v něm stanovené při řízení o změně rozhodnutí vydaných podle zvláštních předpisů.⁶)

účinné od 1. 7. 1992(3) Na základě rozhodnutí vydaného podle zvláštních předpisů,¹⁹) orgán geodézie a kartografie vyřadí pozemek nebo jeho část z evidence zemědělské půdy, je-li souhlasem k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu dotčena zemědělská půda a půda dočasně neobdělávaná (§ 1 odst. 2), nebo provede změnu druhu pozemků (kultury), je-li tímto souhlasem dotčena nezemědělská půda náležející do zemědělského půdního fondu (§ 1 odst. 3).

§ 11

účinné od 1. 7. 1992(1) Ten, v jehož zájmu byl vydán souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu (§ 9 odst. 6), je povinen zaplatit odvod ve výši stanovené podle přílohy tohoto zákona, je-li odnímána zemědělská půda nebo půda dočasně neobdělávaná (§ 1 odst. 2)

1. účinné od 1. 7. 1992a) trvale pro účely, kterými bude provedena nevratná změna znemožňující zemědělské využití zemědělského půdního fondu; pro účely tohoto zákona se tím rozumí umístění stavby pevně spojené s pozemkem, důlního či těžebního díla (lomu, dolu, otvírky pro těžbu štěrkopísku apod.) nebo provedení terénní úpravy, která vyžaduje skrývku půdy na dotčených pozemcích,
2. účinné od 1. 7. 1992b) dočasně (§ 9 odst. 3).

účinné od 1. 7. 1992(2) O výši odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu rozhodne orgán ochrany zemědělského půdního fondu podle přílohy k tomuto zákonu v návaznosti na pravomocné rozhodnutí vydané podle zvláštních předpisů.⁶) Část odvodů ve výši 40 % je příjmem rozpočtu obce, v jejímž obvodu se odnímaná půda nachází, zbytek je příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky.³) Odvody, které jsou příjmem rozpočtu obce, mohou být použity jen pro zlepšení životního prostředí v obci a pro ochranu a obnovu přírody a krajiny.

účinné od 1. 7. 1992(3) Odvody za trvale odnímanou půdu [odstavec 1 písm. a)] se nepředepisují, jde-li o odnětí půdy pro

1. účinné od 1. 7. 1992a) stavby zemědělské prvovýroby, pro výstavbu zemědělských účelových komunikací, pro zřizování rybníků s chovem ryb nebo vodní drůbeže a pro uskutečňování investic do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti (meliorační zařízení apod.),
2. účinné od 1. 7. 1992b) výstavbou objektů a zařízení potřebných pro čištění odpadních vod a pro zřizování skládek odpadů,
3. účinné od 1. 7. 1992c) komunikace, nádvoří, zpevněné plochy a zeleň při bytové výstavbě a pro výstavbu občanského a technického vybavení,
4. účinné od 1. 7. 1992d) účely vyjmenované v § 9 odst. 2.

účinné od 1. 7. 1992(4) Je-li půda trvale odnímána ze zemědělského půdního fondu za podmínky, že po ukončení účelu odnětí budou pozemky podle schváleného plánu rekultivovány zalesněním (osázením dřevinami nebo keři) či zřízením vodní plochy, odvody se platí jako u dočasného odnětí.

účinné od 1. 7. 1992(5) Odvody za trvalé odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu se platí jednorázově, s výjimkou případů uvedených v odstavci 4.

účinné od 1. 7. 1992(6) Odvody za dočasné odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu a za trvalé odnětí půdy v případech uvedených v odstavci 4 se platí každoročně až do doby ukončení rekultivace podle schváleného plánu [§ 9 odst. 6 písm. c)].

§ 12

účinné od 1. 7. 1992Splatnost odvodů

účinné od 1. 7. 1992(1) Odvod placený jednorázově (§ 11 odst. 5) je splatný do patnácti dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odvodu. Orgán ochrany zemědělského půdního fondu může v odůvodněných případech stanovit, že povoluje odklad lhůty k úhradě tohoto odvodu, a to na dobu nejvýše pěti let ode dne, kdy rozhodnutí o odvodu nabylo právní moci. Při povolení odkladu lhůty splatnosti odvodu zaplatí povinná osoba úrok ve výši, jako by šlo o úrok požadovaný za úvěry podle zvláštního předpisu.²⁰)

účinné od 1. 7. 1992(2) Jde-li o odvody placené každoročně (§ 11 odst. 6), jsou splatné nejpozději do konce každého kalendářního roku, v němž odnětí trvá.

účinné od 1. 7. 1992(3) Nebyl-li odvod zaplacen včas a v plné výši, vzniká povinnost platit z nezaplacených částek penále, které činí

1. účinné od 1. 7. 1992a) u právnické osoby nebo fyzické osoby oprávněné k podnikání²¹) 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení,
2. účinné od 1. 7. 1992b) u fyzické osoby 5 % dlužné částky ročně.

účinné od 1. 7. 1992Výše penále se stanoví platebním výměrem. Penále je splatné do patnácti dnů ode dne doručení platebního výměru. V odůvodněných případech může ministerstvo financí České republiky penále snížit nebo prominout, popřípadě určit orgány a vymezit jejich oprávnění k povolování této úlevy.