§ 3
změněno 27. 12. 2010 zákonem 398/2010 Sb.
§ 3 Postup při kusovém ověřování stanovených střelných zbraní (1) Při kusovém ověřování stanovených střelných zbraní (dále jen „kusové ověřování“) kontrolovaná osoba nebo ten, kdo je zapsán v průkazu zbraně, spolu se žádostí (§ 18 zákona) předkládají úřadu každou stanovenou střelnou zbraň opatřenou označením výrobce obchodní firmou, pod kterou je zapsán v obchodním rejstříku, nebo názvem, jde-li o právnickou osobu, nebo jménem a příjmením, jde-li o fyzickou osobu, anebo ochrannou známkou a typovým označením, dále výrobním číslem a ráží použitého střeliva. Označením ráže se dále opatří každá hlaveň a revolverový válec, jde-li o výměnné hlavně nebo válce rozdílné ráže. Pokud se jedná o výměnné hlavně nebo válce stejné ráže, označí se touto ráží pouze jedna hlaveň nebo revolverový válec. Každá broková hlaveň se navíc označuje údaji o měřeném průměru vývrtu a označením materiálu, ze kterého je vyrobena, případně i údajem o hmotnosti. Zbraň, kde se používají brokové náboje s ocelovými broky vysokého výkonu, musí být konstruována tak, že zahrdlení brokové hlavně nesmí být větší než 0,5 pro ráži 12 a 10/89 při použití ocelových broků o průměru větším než 4 mm a pro ráži 20 při použití ocelových broků o průměru větším než 3,25 mm. Každá hlaveň určená výhradně pro použití černého prachu se označuje tak, aby bylo nesporné, že jde o hlaveň určenou k použití černého prachu, pokud úřad neurčí jinak. K žádosti se současně přikládají dva spotřební náboje na každou nábojovou komoru a ke zbrani určené výhradně pro použití černého prachu dvě střely na každou hlaveň. (2) Při kusovém ověřování úřad provádí a) prohlídku před zkušební střelbou, b) zkušební střelbu, c) prohlídku po zkušební střelbě. (3) Technické požadavky při kusovém ověřování jsou uvedeny v příloze č. 1 a v českých technických normách.2) (4) Při prohlídce před zkušební střelbou vyřadí úřad stanovenou střelnou zbraň, která nesplňuje požadavky uvedené v příloze č. 1 bodě 1, nebo takovou, jejíž označení neodpovídá požadavkům uvedeným v odstavci 1. Tuto skutečnost oznámí kontrolované osobě nebo tomu, kdo je zapsán v průkazu zbraně. (5) Úřad neověří stanovenou střelnou zbraň, která je viditelně poškozena zkušební střelbou, a stanovené střelné zbraně, které vykazují závady uvedené v příloze č. 1 bodě 3 nebo mají neopravitelnou závadu uvedenou v příloze č. 1 bodě 4. Tuto skutečnost oznámí kontrolované osobě nebo tomu, kdo je zapsán v průkazu zbraně. (6) Vznikne-li při zkušební střelbě prováděné podle přílohy č. 1 podezření, že došlo ke snížení tlaku zkušebního náboje, zejména únikem plynů, úřad provede doplňkovou střelbu nad rámec předepsaného počtu zkušebních výstřelů. V případě pochybnosti o pevnosti stanovené střelné zbraně podrobené zkušební střelbě nebo při pochybnostech o existenci poškození nebo jiné vady stanovené střelné zbraně anebo v případě výskytu závady na nábojnici zkušebního náboje provede úřad rovněž doplňkovou střelbu zkušebními náboji. (7) Dojde-li při zkušební střelbě prováděné podle přílohy č. 1 k vadné funkci zkoušené stanovené střelné zbraně, úřad provede ověření funkce doplňkovou střelbou spotřebními náboji, a to minimálně dvěma výstřely na každou nábojovou komoru. (8) Na žádost kontrolované osoby nebo toho, kdo je zapsán v průkazu zbraně, může být ověřování brokovnice nahrazeno zkouškou s vyšším tlakem (vyšší zkouška) nebo zkouškou pro ocelové broky. (9) Má-li u stanovené střelné zbraně s více hlavněmi jen některá z hlavní neopravitelnou závadu, navrhne úřad kontrolované osobě nebo tomu, kdo je zapsán v průkazu zbraně, odborné znehodnocení3) vadné hlavně, přičemž úřad postupuje podle § 19 odst. 2 zákona. (10) U kusového ověřování zbraní dovezených ze zahraničí, jejichž zkušební značky nejsou v České republice uznávány na základě Úmluvy1) a které mají sklopné hlavně, se navíc zjišťuje a) délka hlavní s přesností na 1 mm, b) průměr vývrtu brokové hlavně s přesností na 0,1 mm a průměr vývrtu kulové hlavně s přesností na 0,01 mm, c) hmotnost hlavně bez předpažbí s přesností na 1 g, d) pevnost materiálu hlavních částí stanovené střelné zbraně zkouškou tvrdosti a na základě této zkoušky se stanoví, zda je tloušťka stěny hlavně vyhovující, pokud kontrolovaná osoba neprokáže, že pevnost použitého materiálu odpovídá české technické normě.2) (11) Stanovená střelná zbraň, která je předkládána opravcem [§ 16 odst. 4 písm. b) zákona], je podrobena kusovému ověřování. Kusovému ověřování jsou taktéž podrobeny stanovené střelné zbraně, které jsou již označeny zkušební značkou. (12) Úřad na základě žádosti kontrolované osoby ověří nově vyrobené vojenské zbraně,4) které nejsou určeny pro Armádu České republiky, zda mají identifikační údaje, tj. rok výroby, výrobce nebo stát původu a výrobní číslo zbraně. Splňuje-li zbraň tento požadavek, úřad ji označí příslušnou zkušební značkou podle přílohy č. 3 části I. (13) Úřad vždy po kusovém ověřování zbraň označí příslušnou zkušební značkou podle přílohy č. 3 části I a současně vydá kontrolované osobě nebo tomu, kdo je zapsán v průkazu zbraně, protokol, který obsahuje a) identifikační údaje o kontrolované osobě, b) identifikační údaje o stanovené střelné zbrani a c) datum a místo zkoušky ověření. Pokud zbraň při tomto ověřování stanoveným podmínkám nevyhoví, úřad ji označí podle § 19 odst. 2 zákona a vydá rozhodnutí o odmítnutí označit stanovenou střelnou zbraň obsahující kromě údajů shodných s protokolem i popis zjištěné závady (§ 21 odst. 3 zákona). (14) Stanovené střelné zbraně, které nevyhověly podmínkám kusového ověřování, jsou označeny identifikační značkou úřadu podle přílohy č. 3 části I a jsou vráceny zpět kontrolované osobě nebo tomu, kdo je zapsán v průkazu zbraně, k odstranění nedostatků. Po jejich odstranění úřad provede opakované kusové ověřování.