Zákon České národní rady o správě daní a poplatků

§ 64 Přeplatky a úrok (1) Částka plateb převyšující splatnou daň včetně příslušenství daně a záloh na daň, je daňovým přeplatkem. (2) Přeplatek se použije na úhradu případného nedoplatku u jiné daně nebo, není-li takového nedoplatku, jako záloha na dosud nesplatnou daňovou povinnost na dani, u které přeplatek vznikl. O převedení přeplatku na úhradu nedoplatku u jiné daně se daňový dlužník vyrozumí. Za den úhrady tohoto nedoplatku se považuje den, který následuje po dni vzniku přeplatku. (3) O použití přeplatku na úhradu nedoplatku u jiné daně může požádat též daňový dlužník. Je-li této žádosti vyhověno, považuje se za den platby den, který následuje po dni, kdy tato žádost došla správci daně. (4) Požádá-li daňový dlužník o vrácení přeplatku, přeplatek se vrátí, činí-li více než 50 Kčs a nemá-li současně daňový dlužník nedoplatek na jiné dani u téhož správce daně, a to do jednoho měsíce třiceti dnů od doručení žádosti, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak. Za den vrácení přeplatku se považuje den, kdy došlo k odepsání z účtu správce daně. Žádost o vrácení přeplatku nebo jeho přeúčtování je od správních poplatků osvobozena. (5) Nepožádá-li daňový dlužník, jehož daňová povinnost již zcela zanikla, o vrácení daňového přeplatku do tří let od konce roku v němž se stal pravomocným poslední předpis daně na které je přeplatek, nárok na přeplatek zaniká. (6) Zavinil-li vznik přeplatku správce daně nebo vrátí přeplatek bez žádosti do patnácti dnů a vrátil-li jej po stanovené lhůtě, je povinen zaplatit daňovému dlužníkovi úrok z přeplatku ve výši 140 % diskontní úrokové sazby Státní České národní banky československé platné první den kalendářního čtvrtletí. (7) Proti rozhodnutí správce daně o žádosti o vrácení přeplatku může daňový dlužník podat odvolání do patnácti dnů ode dne jeho doručení. Odvolání nemá odkladný účinek.