§ 11
změněno 1. 1. 1995 zákonem 255/1994 Sb.
§ 11 Vyloučení ze zastupování (1) Správce daně je oprávněn k daňovému řízení nepřipustit nebo z daňového řízení vyloučit též zástupce, pokud by došlo ke střetu se zájmy zastupovaného nebo ke střetu zájmů daňových subjektů v daňových věcech zastupovaných týmž zástupcem. (2) Je-li zástupcem daňový poradce, advokát nebo komerční právník (dále jen „daňový poradce“) nemůže ho správce daně vyloučit z podání daňového přiznání nebo hlášení a podání řádných a mimořádných opravných prostředků proti rozhodnutí správce daně, i když by jinak byly splněny podmínky pro vyloučení podle odstavce 1. (3) Není-li zástupcem daňový poradce, advokát nebo komerční právník a nejde-li o společného zástupce, může zástupce zastupovat současně u jednoho správce daně pouze jeden daňový subjekt, nejde-li o osoby blízké.