*) Jednotka curie (c) je takové množství radioizotopů, v němž dochází za jednu vteřinu k 3,7.1010 přeměnám atomových jader.
**) Absorbovaná dávka je množství energie pohlcené na určitém místě jedním gramem hmoty, ve které došlo k interakci s ionizujícím zářením.
*) Instrukce min. zdrav. poř. č. 113/1958 Sb. instr. (na Slovensku poř. č. 141/1958 Zb. inštr.) o provádění povinných preventivních periodických prohlídek pracovníků na rizikových pracovištích.
**) Zejména instrukce min. zdrav. poř. č. 42/1959 Věst. min. zdrav. (na Slovensku poř. č. 46/1959 Vest. pov. zdrav.) - Směrnice o hygienických podmínkách pro práci se svítivými radioaktivními barvami, ČSN 34 1720 - Rentgenová zařízení a pracoviště, ČSN 34 1730 - Předpisy pro pracoviště s radioaktivními látkami.
*) Hygienické podmínky pro výstavbu průmyslových podniků, poř. č. 5/1958 sb. Hygienické předpisy.
*) Směrnice o hygienických podmínkách pro provoz a udržování průmyslových podniků, poř. č. 20/1959 sb. Hygienické předpisy.
*) Přípustnou kontaminací uvedených ploch po očistě jsou pro všechny druhy pracovišť se zdroji záření tyto hodnoty: u zářičů beta 1.10-10 c/cm2 úhrnného množství radioizotopů, u zářičů alfa 1.10-11 c/cm2 úhrnného množství radioizotopů.
**) Technické normy ČSN 34 1730 - Předpisy pro pracoviště s radioaktivními látkami a ČSN 34 1720 - Rentgenová zařízení a pracoviště, pokud nejsou v rozporu s touto vyhláškou.
*) Tyto dávky záření jsou součástí léčebného postupu.
**) Nejvyšší přípustné neutronové toky, jež odpovídají přípustné týdenní dávce, jsou uvedeny v tabulce 1.
***) Pro zevní záření beta je uvažována v závislosti od lokalizace buď nejvyšší přípustná dávka záření pro ruce, předloktí, nohy a kotníky nebo nejvyšší přípustná dávka pro kůži ostatních částí těla. Nejde-li o ruce, předloktí, nohy a kotníky, vychází se při zjišťování dávky zevního záření rentgenového nebo gama v kostní dřeni zpravidla z povrchové dávky záření měřené na hrudníku v blízkosti prsní kosti (na místě nepokrytém ochranným oděvem). Ve zvláštních případech, kdy záření je v podstatně větší míře vystavena jiná část těla, vychází se z měření dávky na nejvíce exponovaném místě povrchu těla.