Vyhláška o podrobnostech nakládání s vozidly s ukončenou životností

Příloha č. 5

1. 1. Vzor dokladu o opravitelnosti vozidla:

   Doklad o opravitelnosti vozidla

   

   Vysvětlivky:

   Držitel vozidla – uvedou se údaje o vlastníkovi vozidla před přeshraniční přepravou; v případě, že je vlastníkem podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba, uvede se jméno a příjmení / název společnosti a IČO, bylo-li přiděleno. V případě, že držitel není shodný s vlastníkem vozidla, je nezbytné prokázat se plnou mocí vlastníka vozidla.

   Specifikace vozidla – je třeba vyplnit všechny uvedené identifikační údaje vozidla (druh, značka, model, identifikační číslo VIN, stav tachometru, odhadovaná tržní hodnota); stav tachometru musí odpovídat aktuálnímu stavu vozidla při přepravě.

   Popis technické zkoušky vozidla – postup, jakým způsobem byla u daného vozidla zkouška provedena (kontrola identifikačních údajů, brzdného systému, řízení, podvozku a dalších částí vozidla), popis zjištěných závad, odhadované náklady na opravu, případně popis opravy, pokud byla provedena, a další relevantní informace.

   Identifikace zařízení, ve kterém byla zkouška provedena – název, adresa, IČO osoby, která provedla technickou zkoušku vozidla. Uvede se, bylo-li přiděleno.

   Jméno a kontaktní údaje autorizovaného znalce nebo mechanika vozidla, který zkoušku prováděl – autorizovaným znalcem se rozumí osoba oprávněná vykonávat znaleckou činnost, samostatný likvidátor pojistných událostí nebo osoba s odpovídající kvalifikací v zemi odeslání. Mechanikem vozidla se rozumí osoba oprávněná k podnikání v oboru opravy a údržby motorových vozidel nebo osoba s odpovídající kvalifikací v zemi odeslání. Jedná se o osoby podle § 112 odst. 4 zákona.

   Prohlášení – autorizovaný znalec nebo mechanik označí vhodnou variantu a v případě, že vozidlo vyžaduje opravu, uvede odhadovanou cenu opravy v Kč nebo EUR.

1. 2. Vzor dokladu o funkčnosti části vozidla:

   Doklad o funkčnosti části vozidla

   

   Vysvětlivky:

   Držitel části vozidla – uvedou se údaje o vlastníkovi části vozidla před přeshraniční přepravou; v případě, že je vlastníkem podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba, uvede se název společnosti a IČO, bylo-li přiděleno.

   Specifikace části vozidla – vyplňuje se oficiální nebo vžitý název části vozidla, označení části vozidla, specifikace vozidla, ze kterého část vozidla pochází, včetně identifikačního čísla VIN, a odhadovaná aktuální tržní hodnota části vozidla.

   Popis technické zkoušky části vozidla – postup, jakým způsobem byla u daného vozidla zkouška provedena (specificky podle přepravované části vozidla), výsledné hodnoty zkoušek, měření, popis opravy části vozidla, pokud bylo nezbytné provést opravu, apod.

   Identifikace zařízení, ve kterém byla zkouška provedena – název, adresa, IČO osoby, která provedla zkoušku funkčnosti části vozidla, příp. opravu části vozidla. Uvede se, bylo-li přiděleno.

   Jméno a kontaktní údaje autorizovaného znalce nebo mechanika vozidla, který zkoušku prováděl – autorizovaným znalcem se rozumí osoba oprávněná vykonávat znaleckou činnost, samostatný likvidátor pojistných událostí nebo osoba s odpovídající kvalifikací v zemi odeslání. Mechanikem vozidla se rozumí osoba oprávněná k podnikání v oboru opravy a údržby motorových vozidel nebo osoba s odpovídající kvalifikací v zemi odeslání. Jedná se o osoby podle § 112 odst. 4 zákona.

1. 1. Vzor dokladu o opravitelnosti vozidla – anglická verze:

   Declaration of vehicle repairability

   

   Explanations:

   Holder of the vehicle – the details of the vehicle owner before the transboundary shipment shall be provided; if the owner is a legal entity, the name of the company and the ID number shall be stated. In the case the holder is not the same person as owner, it is necessary to prove with the power of attorney the owner of the vehicle.

   Specification of the vehicle – vehicle identification data (type, mark, model, VIN code, mileage on the clock, estimated market value) must be completed; the mileage on the clock must correspond to the current condition of the vehicle during transport.

   The testing procedure for the vehicle – the procedure by which the test was performed on the vehicle (check of identification of the vehicle, braking systém, vehicle control system, chassis and other parts of the vehicle), description of the damage found, estimated repair costs, where appropriate, a description of the repair, if any, and other relevant information.

   Identification of the facility, where the vehicle was tested – name, address, identification number of the person, who performed the technical test of the vehicle.

   Name and contact details of the authorized expert or vehicle mechanic, who has tested the vehicle – Authorized expert means a person authorized to carry out expert activities, an independent claims adjuster or a person with appropriate qualifications in the country of destination. Vehicle mechanic means a person authorized to do business in the field of repair and maintenance of motor vehicles or a person with appropriate qualification in the country of destination. It is a person according to § 112 paragraph 4 of the Act no. 542/2020 Coll., on end-of-life products.

   Declaration – authorized expert or mechanic will indicate a suitable variant and, if the vehicle requires repair, state the estimated price of the repair in CZK or EUR.

1. 2. Vzor dokladu o funkčnosti části vozidla – anglická verze:

   Declaration of the functionality of the vehicle part

   

   Explanations:

   Vehicle part holder – the details of the owner of the vehicle part before transboundary shipment, shall be provided; if the owner is a legal entity, the name of the company and the ID number shall be stated. In the case the holder is not the same person as owner, it is necessary to prove with the power of attorney the owner of the vehicle.

   Vehicle part specification – fill in the official or utility name of the vehicle part, the designation of the vehicle part, the specification of the vehicle from which the vehicle part originates, including VIN identification numbers, and the estimated current market value of the vehicle part.

   The testing procedure for the vehicle part – the procedure by which the test was performed on the vehicle part (specifically according to the transported part of the vehicle), the resulting test values, measurements, description of the repair of the vehicle part, if any, etc.

   Identification of the facility, where the vehicle part was tested – name, address, ID number of the person who proved the test of the functionality of the vehicle part, or vehicle part repair.

   Name and contact details of the authorized expert or vehicle mechanic who has tested the vehicle part – authorized expert means a person authorized to carry out expert activities, an independent claims adjuster or a person with appropriate qualifications in the country of destination. Vehicle mechanic means a person authorized to do business in the field of repair and maintenance of motor vehicles or a person with appropriate qualification in the country of destination. It is a person according to § 112 paragraph 4 of the Act no. 542/2020 Coll., on end-of-life products.

Příloha č. 6

Potvrzení o převzetí autuvraku do zařízení ke sběru autovraků

Vysvětlivky:

Pořadové číslo potvrzení (PČP) – toto číslo musí být pro každé potvrzení vystavené provozovatelem zařízení ke sběru autovraků jedinečné v souvislé vzestupné řadě.

Identifikační číslo potvrzení v systému (IČPS) – vyplňuje se jedinečné číslo generované informačním systémem sledování toku vybraných autovraků pro každé potvrzení o převzetí autovraku do zařízení vystavené provozovatelem zařízení ke sběru autovraků.

IČO provozovatele – vyplňuje se identifikační číslo provozovatele zařízení ke sběru autovraků; pokud má provozovatel IČO méně než osmimístné, doplní se zleva nuly na celkový počet 8 míst.

Označení provozovatele – vyplňuje se obchodní firma nebo název, je-li provozovatel právnickou osobou a jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, je-li provozovatel fyzickou osobou oprávněnou k podnikání tak, jak je zapsán v obchodním rejstříku nebo v živnostenském rejstříku.

Adresa provozovny, ve které došlo k převzetí autovraku – uvádí se přesná a úplná adresa provozovny provozovatele, ve které došlo k převzetí autovraku.

Přejímající osoba – vyplňuje se jméno a příjmení osoby, která potvrzení vystavila.

Souhlas vydal – uvádí se název krajského úřadu, který vydal souhlas k provozu zařízení ke sběru autovraků.

Číslo jednací souhlasu – uvádí se číslo jednací souhlasu vydaného provozovateli ke sběru autovraků.

Datum vydání souhlasu – uvádí se datum vydání souhlasu vydaného provozovateli ke sběru autovraků ve formátu dd/mm/rr.

Datum převzetí autovraku – vyplňuje se datum převzetí vozidla provozovatelem do zařízení ke sběru autovraků ve formátu dd/mm/rr.

Číslo technického průkazu – uvádí se číslo technického průkazu.

Registrační značka autovraku – vyplňuje se registrační značka, respektive dříve uváděná státní poznávací značka vozidla, které bylo předáno provozovateli.

Rok výroby / první registrace vozidla ve státě registrace – uvádí se rok výroby nebo první registrace vozidla.

Kategorie vozidla, výrobce a typ (model) – vyplňuje se podle údajů uvedených v technickém průkazu.

Identifikační číslo vozidla (VIN) – vyplňuje se podle technického průkazu. Pokud je VIN méně než sedmnáctimístné, doplní se zleva nuly na celkový počet 17 míst, znaky jako /- se zapisují do samostatného políčka.

Hmotnost autovraku – vyplňuje se hmotnost vozidla v tunách na tři desetinná místa zjištěná v okamžiku jeho předání do zařízení.

Hmotnost autovraku dle technického průkazu – hmotnost v tunách (s přesností na tři desetinná místa) dle technického průkazu; od pohotovostní hmotnosti je třeba odečíst 40 kg (hmotnost paliva). Není-li v TP uvedena pohotovostní hmotnost, je možné zadat provozní hmotnost, od které se odečte 115 kg (hmotnost řidiče a paliva).

Předávající – vyplňuje se jméno a příjmení osoby, která vozidlo do zařízení předala. V případě právnické osoby nebo fyzické osoby oprávněné k podnikání se uvádí název subjektu tak, jak je zapsán v obchodním nebo v živnostenském rejstříku. V případě obce se vyplňuje její název.

Státní příslušnost předávajícího – uvádí se u fyzických osob.

Adresa předávajícího (trvalý pobyt / sídlo) – uvádí se trvalý pobyt osoby, která vozidlo do zařízení předala, v případě právnické osoby nebo fyzické osoby oprávněné k podnikání adresa sídla, v případě obce se vyplňuje její adresa; trvalý pobyt se nevyžaduje u státních příslušníků jiných zemí EU a EHP.

IČO nebo datum narození předávajícího – v případě právnické osoby nebo fyzické osoby oprávněné k podnikání se uvede IČO; v případě, že je předávající fyzickou osobou, vyplňuje se v řádku pouze datum narození.

Příloha č. 7

Hlášení o sběru a zpracování autovraků, jejich částí, o produkci a nakládání s odpady za rok

Vysvětlivky:

Vyplňují se pouze údaje o autovracích a odpadech. Na listu č. 2 a č. 3 se nevyplňují údaje o dílech vzniklých zpracováním autovraků, které jsou určeny k opětovnému použití.

Hlášení určeno pro ORP/SOP (kód, název) – vyplňuje se kód ORP a název místně příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností, kterému je roční hlášení zasíláno.

List č. 1 - Identifikace oprávněné osoby

slouží k identifikaci oprávněné osoby k nakládání s vybranými autovraky nebo autovraky (dále „provozovatel zařízení ke sběru nebo zpracovatel autovraků“)

Oprávněná osoba – uvedou se informace o sídle ohlašovatele.

IČO – uvede se identifikační číslo provozovatele zařízení ke sběru nebo zpracování autovraků; pokud je IČO méně než osmimístné, doplní se zleva nuly na celkový počet 8 míst.

Označení oprávněné osoby – uvede se název provozovatele zařízení ke sběru nebo zpracovatele autovraků tak, jak je zapsán v obchodním rejstříku nebo v živnostenském listu.

Ulice, č. p., Obec, PSČ – uvede se přesná a úplná adresa sídla nebo místa podnikání provozovatele zařízení ke sběru nebo zpracovatele autovraků.

Kód ORP (SOP) – uvádí se kód správního obvodu obce s rozšířenou působností nebo správního obvodu hl. m. Prahy, na jehož správním území má provozovatel zařízení ke sběru nebo zpracovatel autovraků adresu, podle číselníků správních obvodů, které byly zavedeny sdělením

Českého statistického úřadu č. 471/2002 Sb., zveřejněné ve sbírce zákonů částka 163/2002 Sb., (uvedené také na internetových stránkách ČSÚ www.czso.cz).

IČZÚJ – uvede se identifikační číslo základní územní jednotky obce, ve které se nachází sídlo oprávněné osoby. Uvádí se podle jednotného číselníku obcí ČR. IČZÚJ lze najít na internetu, stránka www.czso.cz v databázi Číselník obcí a městských částí nebo získat na obecním úřadu obce s rozšířenou působností. Jako zdroj údajů IČZÚJ lze použít také Číselník obcí České republiky, vydaný ČSÚ.

Datum vyhotovení hlášení – uvádí se datum vyhotovení hlášení ve formátu dd/mm/rr.

PID (IPPC kód zařízení) – identifikace zařízení v informačním systému integrované prevence Ministerstva životního prostředí - identifikátor zařízení ve formátu 12místného kódu složený z velkých písmen a čísel.

Poznámka – zde může ohlašovatel využít možnosti zadat krátkou poznámku pro potřeby upřesnění hlášení (nepovinný údaj).

Samostatná provozovna – rozumí se provozovna podle § 17 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů. Jde o prostor, v němž je živnost provozována, nebo v němž je uskutečňována určitá podnikatelská činnost. Provozovna musí být označena názvem subjektu zpracovatele autovraků, k němuž může být připojen název provozovny nebo jiné rozlišující označení.

Identifikační číslo zařízení (IČZ) – vyplní se identifikační číslo zařízení oprávněné osoby přidělené krajským úřadem, včetně zařízení, u kterého byl souhlas k provozování nahrazen integrovaným povolením podle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů.

Název provozovny – uvádí se název provozovny.

Ulice, č. p./č. o., Obec, PSČ – uvádí se přesná a úplná adresa samostatné provozovny.

Kód ORP (SOP) – uvádí se kód správního obvodu obce s rozšířenou působností nebo správního obvodu hl. m. Prahy, na jehož správním území je samostatná provozovna ke sběru nebo zpracovatele autovraků provozována, podle číselníků správních obvodů, které byly zavedeny sdělením Českého statistického úřadu č. 471/2002 Sb. zveřejněné ve Sbírce zákonů částka 163/2002 Sb., (uvedené také na internetových stránkách ČSÚ www.czso.cz).

IČZÚJ – uvádí se identifikační číslo základní územní jednotky obce, ve které se provozovna provozovatele zařízení ke sběru nebo zpracovatele autovraků nachází.

Uvádí se podle jednotného číselníku obcí ČR. IČZÚJ lze najít na internetu, stránka www.czso.cz v databázi Číselník obcí a městských částí nebo získat na obecním úřadu obce s rozšířenou působností. Jako zdroj údajů IČZÚJ lze použít také Číselník obcí České republiky, vydaný ČSÚ.

Hlášení vyplnil – uvádí se jméno, příjmení, číslo telefonu a e-mail osoby, která hlášení vyplnila a která odpovídá za pravdivost uvedených údajů.

List č. 2 – Hlášení o sběru a zpracování vybraných autovraků, samostatně převzatých částí vybraných autovraků a odpadů vzniklých z vybraných autovraků za rok:

Veškeré údaje o množství se uvádějí v tunách na tři desetinná místa.

1. a) List č. 2 a dle potřeby v pořadí další strany listu č. 2 slouží pouze k hlášení údajů o množství převzatých a předaných vybraných autovraků, samostatně převzatých částí vybraných autovraků a o produkci a nakládání s odpady, které vznikly při zpracování vybraných autovraků.
2. b) Každá strana listu č. 2 musí mít v záhlaví uvedeno IČO, IČZ a IČZÚJ provozovny, která hlášení podává, shodné s listem č. 1.
3. c) Každou tovární značku autovraku a každý druh a kategorii autovraku je nutno uvést na samostatném řádku.
4. d) Na samostatném řádku se uvádí množství produkce a nakládání s každým druhem odpadu vzniklým při zpracování vybraných autovraků.

Ve sloupci 1 – uvádí se pořadové číslo záznamu.

Ve sloupci 2 – uvádí se katalogové číslo odpadu podle Katalogu odpadů, v případě druhů odpadů vzniklých zpracováním vybraných autovraků se uvádí katalogové číslo odpadu přednostně zařazené do podskupiny 16 01. U odpadů, pro které v podskupině 16 01 není odpovídající katalogové číslo, se odpad zařadí podle postupu uvedeného v Katalogu odpadů.

Ve sloupci 3 – uvádí se kategorie druhu odpadu podle Katalogu odpadů nebo v případě změny kategorie skutečná kategorie odpadu.

Ve sloupci 4 – uvádí se firemní název značky autovraků (např. Škoda, Fiat apod.), v případě druhů odpadů vzniklých zpracováním vybraných autovraků název druhu odpadu podle Katalogu odpadů a to celkem za všechny tovární značky vybraných autovraků, které jsou uvedeny pod evidovanými sebranými vybranými autovraky.

Ve sloupci 5 – uvádí se celkové množství:

1. a) vlastních vybraných autovraků, podle jednotlivých značek, kategorií a druhů vybraných autovraků uvedených na samostatných řádcích, v tunách na tři desetinná místa. Uvádí se vždy celkové množství jedné tovární značky autovraku, jednoho druhu a jedné kategorie odpadu autovraku s kódem A00 ve sloupci 7,
2. b) převzatých vybraných autovraků, podle jednotlivých značek, kategorií a druhů vybraných autovraků uvedených na samostatných řádcích, v tunách na tři desetinná místa. Uvádí se vždy celkové množství odebrané jedné tovární značky autovraku, jednoho druhu, jedné kategorie odpadu autovraku a jednoho partnera ve sloupci 8 s kódem BN30 ve sloupci 7, pokud se jedná o první převzetí autovraku, když bylo zároveň vydáno potvrzení o převzetí,
3. c) převzatých vybraných autovraků, podle jednotlivých značek, kategorií a druhů vybraných autovraků uvedených na samostatných řádcích, v tunách na tři desetinná místa. Uvádí se vždy celkové množství odebrané jedné tovární značky autovraku, jednoho druhu, jedné kategorie odpadu autovraku a jednoho partnera ve sloupci 8 s kódem B00 ve sloupci 7, pokud se nejedná o první převzetí autovraku (nebylo vydáno potvrzení o převzetí),
4. d) vybraných autovraků, které bylo převedeno (zůstalo na skladu) z předchozího roku s kódem C00 ve sloupci 7,
5. e) odpadů vzniklých z vybraných autovraků, které byly převedeny (zůstaly na skladu) z předchozího roku s kódem C00 ve sloupci 7,
6. f) jednoho druhu odpadu vzniklého ze zpracování vybraných autovraků ve sloupci 7.

Ve sloupci 6 – uvádí se celkové množství:

1. a) jedné tovární značky, jednoho druhu, jedné kategorie odpadu vzniklého zpracováním vybraného autovraku, se kterým bylo nakládáno způsobem, uvedeným ve sloupci 7, v tunách na tři desetinná místa. Způsoby nakládání jsou uvedeny v tabulce č. 1,
2. b) předaných vybraných autovraků,
3. c) předaných odpadů vzniklých z vybraných autovraků,
4. d) využitých nebo odstraněných odpadů vzniklých z vybraných autovraků.

Součet všech celkových množství uvedených ve sloupci 5 se musí rovnat součtu všech množství uvedených v sloupci 6, včetně zůstatků na skladu k 31. 12. vykazovaného roku.

Ve sloupci 7 – uvádí se kód skutečného způsobu nakládání dle tabulky č. 1 s množstvím uvedeným ve sloupci 6.

Partner – partnerem se rozumí původce, oprávněná osoba k nakládání s vybranými autovraky nebo autovraky, oprávněná osoba nebo nepodnikající fyzická osoba, od které byl autovrak, jeho části nebo odpad převzat nebo oprávněná osoba k nakládání s vybranými autovraky nebo autovraky nebo oprávněná osoba, které byl vybraný autovrak, nebo odpad předán k dalšímu využití či odstranění.

Ve sloupci 8 – v případě převzetí vybraného autovraků nebo odpadu se uvede IČO, název každého partnera, adresa jeho provozovny, identifikační číslo zařízení oprávněné osoby (IČZ) nebo číslo provozovny partnera (IČP), pokud bylo přiděleno, IČZÚJ obce na jejímž správním území má partner sídlo nebo na jejímž správním území se nachází provozovna partnera, od které byl vybraný autovrak nebo odpad převzat.

V případě převzetí autovraku nebo odpadu od fyzické nepodnikající osoby se v partnerovi uvede název a IČZÚJ obce, ve které byl autovrak nebo odpad vyprodukován.

V případě předání vybraného autovraku nebo odpadu jiné oprávněné osobě, nebo jiné provozovně za účelem dalšího využití nebo odstranění se uvádí IČO, obchodní název každé provozovny oprávněné osoby (příjemce odpadu), identifikační číslo zařízení (IČZ) oprávněné osoby nebo číslo provozovny partnera (IČP), pokud bylo přiděleno, adresa provozovny příjemce a IČZÚJ provozovny, na kterém se provozovna příjemce vybraného autovraku nebo odpadu nachází. Neuvádí se dopravce. V případě dovozu, vývozu nebo přeshraniční přepravy odpadu se uvede kód státu podle ČSN ISO 3166 Kódy pro názvy zemí, oddíl 1, kód A-2 a název státu dovozu, vývozu nebo přeshraniční přepravy.

Ve sloupci 9 – uvádí se celkový počet kusů vybraných autovraků jedné značky, vyplňuje se pouze u autovraku, obsahujících podstatné části vozidla.

List č. 3 – Hlášení o sběru a zpracování jiných než vybraných autovraků, jejich částí, včetně hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok

Veškeré údaje o množství se udávají v tunách na tři desetinná místa.

1. a) List č. 3 a dle potřeby v pořadí další strany listu č. 3 slouží k hlášení údajů o sběru a zpracování jiných než vybraných autovraků, jejich částí včetně hlášení o produkci a nakládání s jinými odpady za rok. Každá strana listu musí mít v záhlaví uvedeno IČO, IČZ a IČZÚJ provozovny, která hlášení podává, shodné s identifikačními čísly z listu č. 1.
2. b) Každé katalogové číslo odpadu se uvádí na samostatném řádku.
3. c) Všechny převzaté a zpracované jiné než vybrané autovraky, a odpady vzniklé zpracováním těchto autovraků se přednostně zařazují pod katalogová čísla odpadů podskupiny 16 01 Katalogu odpadů. U odpadů, pro které v podskupině 16 01 není odpovídající katalogové číslo, se odpad zařadí podle postupu uvedeného v Katalogu odpadů.

Ve sloupci 1 – uvádí se pořadové číslo záznamu.

Ve sloupci 2 – uvádí se katalogové číslo odpadu podle Katalogu odpadů. Výhodné je uvádět katalogová čísla odpadů ve vzestupné řadě, jak jsou uvedena v Katalogu odpadů. Odpady vzniklé zpracováním autovraků se přednostně zařazují pod katalogové číslo odpadu podskupiny 16 01. U odpadů, pro které v podskupině 16 01 není odpovídající katalogové číslo, se odpad zařadí podle postupu uvedeného v Katalogu odpadů.

Ve sloupci 3 – uvádí se kategorie odpadu dle Katalogu odpadů nebo v případě změny kategorie se uvede skutečná kategorie odpadu. Pro účely evidence a ohlašování odpadů zůstává zachováno vžité označování kategorie „N“ pro odpad nebezpečný (v Katalogu odpadů označený symbolem „*“), „O“ pro odpad ostatní a označení „O/N“ pro odpady, které nejsou v Katalogu odpadů označeny jako nebezpečné a nemají zde ani tzv. „zrcadlovou položku“ a kategorie „nebezpečný odpad“ jim byla přiřazena na základě skutečných vlastností (v případě změny kategorie).

Ve sloupci 4 – uvádí se název druhu odpadu podle Katalogu odpadů (je možno uvést i zkrácený název). U odpadů končících na dvojčíslí „99“, „odpady jinak blíže neurčené“, se uvede bližší popis odpadu (např. vžitý technický název).

Ve sloupci 5 – se uvádí vždy celkové množství v tunách, na tři desetinná místa. Ke každému druhu odpadu (kódu druhu odpadu) je nutno údaj o celkovém množství produkce nebo převzetí nebo zůstatku odpadu ve skladu uvést ve sloupci 5 na samostatném řádku. Na samostatném řádku se uvádí vždy celkové množství:

1. a) jednoho druhu odpadu (v tunách, na tři desetinná místa) vyprodukovaného provozovatelem zařízení (vlastního odpadu), s kódem A00 ve sloupci 7 (za vyprodukovaný odpad se považuje i odpad vzniklý úpravou nebo přepracováním převzatého odpadu, pokud vznikl jiný druh odpadu, než byl původní, tj. odpad pod novým katalogovým číslem),
2. b) převzatého jednoho druhu odpadu, které bylo odebráno od jednoho původce nebo oprávněné osoby, s kódem B00 ve sloupci 7,
3. c) převzatého jednoho druhu odpadu, které bylo odebráno od fyzické nepodnikající osoby s kódem BN30 ve sloupci 7,
4. d) dovezeného nebo přepraveného odpadu z členského státu EU s kódem BN6 nebo BN16 ve sloupci 7.

Ve sloupci 6 – uvádí se celkové množství jednoho druhu odpadu podle jednotlivých způsobů nakládání dle tabulky č. 1, odpovídající způsobu nakládání uvedenému ve sloupci 7, a to pro každý způsob nakládání na zvláštní řádek. Přitom se rozlišuje, zda jde o nakládání s vlastním odpadem, převzatým odpadem nebo odpadem odebraným ze skladu.

Bilančně, pro jeden druh odpadu, součet všech celkových množství uvedených v sloupci 5 se musí rovnat součtu všech množství dle jednotlivých způsobů nakládání, včetně zůstatku na skladu k 31. 12. vykazovaného roku, uvedených ve sloupci 6.

Ve sloupci 7 – uvádí se kódy dle tabulky č. 1 skutečně provedených způsobů nakládání s odpady s množstvím odpadů uvedených ve sloupci 6.

Partner – partnerem se rozumí původce, oprávněná osoba k nakládání s vybranými autovraky nebo autovraky, oprávněná osoba nebo nepodnikající fyzická osoba, od které byl autovrak, jeho část nebo odpad převzat nebo oprávněná osoba k nakládání s autovraky, nebo oprávněná osoba, které byl autovrak nebo odpad předán k dalšímu využití či odstranění.

Ve sloupci 8 – v případě převzetí autovraku nebo odpadu se uvede IČO, název každého partnera, adresa jeho provozovny, identifikační číslo zařízení oprávněné osoby nebo číslo provozovny partnera, IČZÚJ obce na jejímž správním území má partner sídlo nebo na jejímž správním území se nachází provozovna partnera, od které byl autovrak nebo odpad převzat. V případě převzetí autovraku nebo odpadu od fyzické nepodnikající osoby se v partnerovi uvede název a IČZÚJ obce, ve které byl autovrak nebo odpad vyprodukován.

V případě převzetí zpětně odebraného některého výrobku se uvede IČO, název každého partnera, adresa jeho provozovny, identifikační číslo zařízení oprávněné osoby nebo číslo provozovny partnera, IČZÚJ obce na jejímž správním území má partner sídlo nebo na jejímž správním území se nachází provozovna partnera, od které byl zpětně odebraný některý výrobek převzat. V případě převzetí zpětně odebraného některého výrobku od fyzické nepodnikající osoby se v partnerovi uvede název a IČZÚJ obce, ve které zpětně odebraný některý výrobek vznikl.

V případě předání autovraku nebo odpadu jiné oprávněné osobě, nebo jiné provozovně za účelem dalšího využití nebo odstranění se uvádí IČO, obchodní název každé provozovny oprávněné osoby (příjemce odpadu), identifikační číslo zařízení oprávněné osoby nebo číslo provozovny příjemce, adresa provozovny příjemce a IČZÚJ provozovny, na kterém se provozovna příjemce autovraku nebo odpadu nachází. Neuvádí se dopravce. V případě opětovného použití N8 či N15 je jako partnera možné uvést i společnost, která není osobou oprávněnou k nakládání s odpady (kvalifikovaný zájemce o části vozidel či společnost provádějící protektorování). V případě dovozu, vývozu nebo přeshraniční přepravy odpadu se uvede kód státu podle ČSN, ISO 3166 Kódy pro názvy zemí, oddíl 1, kód A-2 a název státu dovozu, vývozu nebo přeshraniční přepravy.

Ve sloupci 9 – uvádí se číslo osvědčení vydaného pověřenou osobou pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů v případě odpadu, pro který bylo vydáno osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností.

List č. 4 – Způsob nakládání s materiály a odpady, které vznikly z vybraných autovraků (kategorie vozidla M1, N1 a tříkolová motorová vozidla) a plnění cílů opětovného použití, využití a recyklace

Veškeré údaje o množství se udávají v tunách na tři desetinná místa.

1. a) Tento list vyplňují všichni, kdo v daném roce provedli první převzetí vybraného autovraku (BN30) do zařízení ke sběru a zpracování autovraků. To znamená ti, kdo v daném roce evidovali autovraky v systému MA ISOH.
2. b) Každá strana listu č. 4 musí mít v záhlaví uvedeno IČO, IČZ a IČZÚJ provozovny, která hlášení podává, shodné s listem č. 1 a pořadové číslo strany.

Řádek č. 1 – uvádí se počet autovraků v kusech za zařízení, za které je hlášení podáváno. Uvádí se pouze autovraky evidované za dané zařízení v daném ohlašovacím roce v MA ISOH (převzaté pod kódem BN30), neuvádí se autovraky převzaté kódem B00 od jiného zpracovatele, ani autovraky v daném roce převedené z minulého roku (kód C00), dále se neuvádějí autovraky, které byly v MA ISOH stornované.

Řádek č. 2 – uvádí se suma hmotností dle TP autovraků evidovaných v daném ohlašovacím roce v MA ISOH. Autovraků uvedených v řádku č. 1. Hmotnost dle TP (t) = hmotnost v tunách (s přesností na tři desetinná místa) dle technického průkazu; od pohotovostní hmotnosti je třeba odečíst 40 kg (hmotnost paliva). Není-li v TP uvedena pohotovostní hmotnost, je možné zadat provozní hmotnost, od které se odečte 115 kg (hmotnost řidiče a paliva).

Řádek č. 3 – uvádí se suma hmotností uvedených v MA ISOH v poli Hmotnost (t). Uvádí se skutečná hmotnost autovraku v okamžiku převzetí do zařízení. Autovraků uvedených v řádku č. 1.

Řádek č. 4 – uvádí se rozdíl mezi sumou hmotností dle TP a skutečnou hmotností přijatých autovraků. Tento rozdíl představuje hmotnost chybějících částí (náhradních dílů), které si případně odmontoval konečný uživatel autovraku.

Řádek č. 5 – uvádí se hmotnost dílů, které provozovatel ohlašovaného zařízení demontoval za účelem opětovného použití, uvádí se pouze v roce, kdy bylo předání (dílů, odpadů) pro opětovné použití provedeno.

Řádek č. 6 – uvádí se množství odpadů ze zpracování autovraků, které zůstaly ve skladu z předchozího roku C00.

Řádek č. 7 – součet množství odpadů ze zpracování autovraků uvedených pod kódy R13, D15, N5.

Řádky č. 8 až 10 – nakládání s odpady vzniklými z vybraných autovraků - zpracování na šrédru. Vyplňují provozovatelé zařízení ke sběru nebo zpracování autovraku, kteří předávají autovrak ke zpracování drtícímu zařízení. Tyto informace je provozovatel zařízení povinen zjistit od provozovatele drtícího zařízení. V případě, že požadované údaje nejsou k dispozici, není možné autovrak do takového zařízení předat. Při vývozu odpadu se vyplňuje skutečné využití odpadu.

Řádky č. 11 až 13 – nakládání s odpady vzniklými z vybraných autovraků - zpracování mimo šrédr. Vyplňují provozovatelé zařízení ke sběru nebo zpracování autovraku, kteří autovrak zpracovávají nebo předávají autovrak ke zpracování dalšímu zařízení. Tyto informace je provozovatel zařízení povinen zjistit od provozovatele dalšího zařízení. V případě, že požadované údaje nejsou k dispozici, není možné autovrak do takového zařízení předat. Při vývozu odpadu se vyplňuje skutečné využití odpadu provedené mimo území ČR.

Řádky č. 14 až 15 – od 1. ledna 2015 musí být vybrané autovraky opětovně použity a využity nejméně v míře 95 % průměrné hmotnosti všech vybraných vozidel převzatých za kalendářní rok a opětovně použity a materiálově využity v míře nejméně 85 % průměrné hmotnosti všech vybraných vozidel převzatých za kalendářní rok. Stanovené cíle se počítají z předchozích řádků.

List č. 5: Materiál získaný z drcení autovraků (povinně vyplňují pouze zařízení, která ve svém provozu používají drtící zařízení) Veškeré údaje o množství se udávají v tunách na tři desetinná místa.

1. a) Vyplňují povinně pouze zařízení, která ve svém provozu používají drtící zařízení.
2. b) Každá strana listu č. 5 musí mít v záhlaví uvedeno IČO, IČZ a IČZÚJ provozovny, která hlášení podává, shodné s listem č. 1 a pořadové číslo strany.

Řádek č. 1 – uvádí se pouze hmotnost odpadů z autovraků vzniklých v České republice.

Řádek č. 2 až 5 – podíl frakcí vznikajících na šrédru z odpadů z vybraných autovraků. Součet řádků č. 2 až 5 musí být 100.

Řádek č. 6 až 10 – způsob nakládání s jednotlivými frakcemi vzniklými z odpadů z vybraných autovraků. Při vývozu odpadu se vyplňuje skutečné využití odpadu provedené mimo území ČR.

Upozornění k hlášení:

Hlášení podle této přílohy se zasílá v elektronické podobě prostřednictvím Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí podle zákona č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.