§ 2
změněno 1. 11. 2005 zákonem 429/2005 Sb.
§ 2 Základní pojmy Pro účely tohoto nařízení se rozumí a) cílovým imisním limitem pro ozon – hodnota přípustné úrovně znečištění koncentrace znečišťující látky ve vnějším ovzduší troposférickým ozonem stanovená tak za účelem odstranění, aby se zamezilo dlouhodobým negativním vlivům zabránění nebo omezení škodlivých účinků na lidské zdraví lidí, zvířat nebo a na životní prostředí celkově, která musí být dosažena nejpozději které je třeba dosáhnout, pokud je to možné, ve lhůtě stanovené tímto nařízením době, b) dlouhodobým imisním cílem pro ozon – taková úroveň znečištění ovzduší troposférickým ozonem, pod níž lze na základě současného stavu vědeckého poznání vyloučit přímý škodlivý vliv na zdraví lidí nebo zvířat nebo na životní prostředí, c) posuzováním kvality ovzduší – tímto nařízením stanovená, popřípadě orgány ochrany ovzduší schválená metoda k provádění měření, výpočtu, předpovědi nebo odborného odhadu úrovně znečištění ovzduší, d) horní mezí pro posuzování úrovně znečištění ovzduší – hodnota koncentrace znečišťující látky, při jejímž dosažení či překročení na určitém území je nutno užívat k posuzování úrovně znečištění ovzduší pouze měření, e) dolní mezí pro posuzování úrovně znečištění ovzduší – hodnota koncentrace znečišťující látky, pod níž je na určitém území možné užívat k posuzování úrovně znečištění ovzduší pouze modelových výpočtů nebo odborných odhadů, f) referenční metodou měření – postup, který zahrnuje popis odběru, transportu a úpravy vzorku ovzduší a stanovení koncentrace dané látky, g) ekvivalentní metodou – metoda, kterou se prokazatelně vykazují stejné jakostní znaky a která poskytuje stejné, v případě metod rozptylu znečišťujících látek v ovzduší srovnatelné výsledky jako metoda referenční, h) oxidy dusíku – směs oxidu dusnatého a oxidu dusičitého, jejichž koncentrace je součtem koncentrací oxidu dusnatého a oxidu dusičitého sečtených v jednotkách ppbv a vyjádřených jako oxid dusičitý v mikrogramech na metr krychlový, i) suspendovanými částicemi – částice, které v důsledku zanedbatelné pádové rychlosti přetrvávají dlouhou dobu v atmosféře, j) suspendovanými částicemi frakce PM10 – částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 μm odlučovací účinnost 50 %, k) jemnými suspendovanými částicemi frakce PM2,5 – částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 2,5 μm odlučovací účinnost 50 %, l) metoda pro výpočet rozptylu znečištění ovzduší (rozptylová metoda) – způsob výpočtu koncentrací znečišťujících látek a jejich rozptylu v čase a prostoru, m) prekurzory ozonu – znečišťující látky vstupující do fotochemických reakcí vedoucích ke vzniku troposférického ozonu, n) depozičním limitem – maximální přípustné množství látek znečišťujících ovzduší usazené nebo vstřebané na jednotce plochy zemského povrchu za časovou jednotku v důsledku vynášecích a vymývacích procesů z atmosféry, které nevyvolá žádné negativní efekty a procesy v ekosystému, o) liniovým zdrojem znečišťování ovzduší – dopravní komunikace, která je používána pro provoz mobilních zdrojů znečišťování ovzduší nebo je k užívání pro provoz těchto zdrojů navrhována v rámci územního, stavebního, kolaudačního nebo jiného řízení, p) prašným spadem – hmotnost deponovaného materiálu, který se po předcházejícím znečištění ovzduší usadil na jednotku plochy zemského povrchu za časovou jednotku v důsledku vynášecích a vymývacích procesů z atmosféry, r) troposférickým ozonem – ozon nacházející se v přízemní vrstvě atmosféry a vznikající na základě vzájemných chemických reakcí prekurzorů ozonu.