§ 21
změněno 1. 1. 2014
§ 21 Zajištění daně (1) Zajištění daně může být poskytnuto a) složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně, přičemž složiteli nevzniká nárok na úrok ze složené částky, b) bankovní finanční zárukou, pokud o jejím přijetí rozhodne kterou přijal správce daně, nebo c) ručením, pokud osobu ručitele povolí správce daně. (2) Má-li být daň zajištěna ručením, ručitel v záruční listině podle vzoru a náležitostí stanovených v prováděcím právním předpisu musí prohlásit, že s dlužníkem splní zaručenou výši daně a jejího příslušenství do výše uvedené v záruční listině. (3) Jestliže dlužník nezaplatí daň v zákonné lhůtě její splatnosti, správce daně jej vyzve k jejímu zaplacení. Byla-li daň zajištěna ručením, zašle správce daně tuto výzvu ručiteli na vědomí. (4) Správce daně použije zajištění daně na úhradu daně, pokud daň není zaplacena v zákonné lhůtě její splatnosti. (5) Byla-li daň zajištěna ručením, správce daně vyzve ručitele ke splnění ručitelského závazku jeho ručitelské povinnosti, pokud není daň zaplacena v zákonné lhůtě její splatnosti a výzva dlužníkovi k zaplacení daně a jejího příslušenství, vydaná podle zvláštního právního předpisu upravujícího správu daní, byla marná. (6) Ručitel může i bez udání důvodů své ručení vypovědět, účinky výpovědi jsou naplněny až 16. dnem po doručení výpovědi správci daně. Ručitel však ručí za všechny závazky k placení nedoplatky na spotřební daně dani, které v období od okamžiku nabytí účinnosti povolení ručit do nabytí účinnosti výpovědi ručení vznikly nebo vzniknou. (7) Pro každý daňový sklad musí zajištění daně odpovídat, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 58 a 77), a) výši daně, která připadá na vybrané výrobky, u nichž provozovatel daňového skladu předpokládá, že bude zahájena jejich doprava ve zdaňovacím období, ve kterém se zajištění daně poskytuje; minimální výše zajištění daně však musí odpovídat jedné dvanáctině výše daně, která připadala na vybrané výrobky, u nichž provozovatel daňového skladu zahájil dopravu v běžném roce bezprostředně předcházejícím zdaňovacímu období, ve kterém se zajištění daně poskytuje, b) jedné dvanáctině výše daňové povinnosti, která provozovateli daňového skladu vznikla podle § 8 při výrobě vybraných výrobků v běžném roce bezprostředně předcházejícím zdaňovacímu období, ve kterém se zajištění daně poskytuje; to se týká jen těch vybraných výrobků, které jsou v tomto zdaňovacím období umístěny v daňovém skladu v režimu podmíněného osvobození od daně a u nichž daň již není zajištěna podle písmene a), c) jedné dvanáctině výše daně, která připadá na vybrané výrobky přijaté provozovatelem daňového skladu v běžném roce bezprostředně předcházejícím zdaňovacímu období, ve kterém se zajištění daně poskytuje; to se týká jen těch vybraných výrobků, které jsou v tomto zdaňovacím období umístěny v daňovém skladu v režimu podmíněného osvobození od daně a u nichž daň již není zajištěna podle písmene a) nebo b). (8) V případě nově založeného daňového skladu musí zajištění daně odpovídat očekávané daňové povinnosti nebo výši daně podle odstavce 7 za jednu dvanáctinu běžného roku bezprostředně následujícího po zdaňovacím období, ve kterém byl daňový sklad založen. Za den založení daňového skladu se považuje den, kdy povolení k provozování daňového skladu nabylo právní moci. (9) Provozovatel daňového skladu je povinen průběžně sledovat výši zajištění daně a předávat správci daně podle jeho požadavků evidenční údaje vztahující se k daňové povinnosti, která vznikla při výrobě vybraných výrobků. (10) Provozovatel daňového skladu je povinen sledovat výši zajištění daně. Pokud součet skutečné výše daňové povinnosti a výše daně podle odstavce 7 za tři po sobě jdoucí zdaňovací období je vyšší než součet tří dvanáctin výše daňové povinnosti, která vznikla při výrobě vybraných výrobků v běžném roce, a tří dvanáctin výše daně, která připadá na vybrané výrobky přijaté provozovatelem daňového skladu v běžném roce, je provozovatel daňového skladu povinen zvýšit zajištění daně ve lhůtě 10 dní ode dne zjištění rozdílu. To neplatí v případech, kdy bylo podle odstavce 12 povoleno snížení výše zajištění daně nebo od zajištění daně bylo upuštěno. (11) Pokud bude výše daňové povinnosti vzniklé podle § 8 při výrobě vybraných výrobků a daně připadající na vybrané výrobky přijaté provozovatelem daňového skladu, které nevstupují do výroby, nižší o 20 % než výše zajištění daně ve třech po sobě jdoucích zdaňovacích obdobích, provozovatel daňového skladu může prostřednictvím správce daně místně příslušného daňovému skladu požádat celní úřad o snížení zajištění daně. Správce daně rozhodne o žádosti do 30 dnů ode dne, kdy mu byla postoupena. Vznikne-li tak vratitelný přeplatek, vrátí jej správce daně bez žádosti do 10 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o snížení zajištění daně. (12) Provozovatel daňového skladu může též požádat o snížení výše zajištění daně nebo o upuštění od zajištění daně. Správce daně může povolit snížení zajištění daně nebo povolit upuštění od zajištění daně, pokud nejsou pochybnosti o daňové spolehlivosti žadatele, s tím, že žadatel vykazuje dlouhodobou finanční stabilitu, plní řádně a včas své platební povinnosti, je schopen plně dostát svým finančním závazkům peněžním dluhům a aktivně spolupracuje s orgány Celní správy České republiky. Žadatel prokazuje svoji daňovou spolehlivost, dlouhodobou finanční stabilitu, plnění platebních povinností a schopnost dostát závazkům peněžním dluhům způsobem, který stanoví prováděcí právní předpis. (13) Rozhodnutí, kterým správce daně povolí snížení zajištění daně nebo upuštění od jeho poskytnutí, se vydává na dobu určitou, a to nejdéle na dobu jednoho roku ode dne vydání tohoto povolení. O vydání nového povolení je provozovatel daňového skladu nebo navrhovatel povinen požádat nejpozději tři kalendářní měsíce před ukončením doby platnosti předchozího povolení, pokud chce, aby mu bylo poskytnuto nepřerušeně snížení zajištění daně nebo upuštění od jeho poskytnutí. Správce daně rozhodne o návrhu na snížení zajištění daně nebo upuštění od jeho poskytnutí do 60 kalendářních dní od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 kalendářních dní. Nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit nejblíže nadřízený správce daně. Nemůže-li správce daně rozhodnout do 60 kalendářních dní, popřípadě do 90 kalendářních dní, je povinen o tom navrhovatele s uvedením důvodů uvědomit. (14) K nové žádosti podané před uplynutím tří měsíců od nabytí právní moci zamítavého rozhodnutí se nepřihlíží. (15) Provozovatel daňového skladu je povinen oznámit správci daně každou změnu skutečností, na jejichž základě bylo vydáno rozhodnutí o snížení zajištění daně nebo o upuštění od jeho poskytnutí, a to do 5 kalendářních dní ode dne vzniku změny. (16) Správce daně může změnit nebo zrušit rozhodnutí o snížení zajištění daně nebo o upuštění od jeho poskytnutí, pokud by bylo ohroženo zaplacení daně nebo pokud se změní skutečnosti, na jejichž základě bylo zajištění daně sníženo nebo bylo od něj upuštěno.