§ 4
změněno 1. 1. 1994 zákonem 322/1993 Sb.
§ 4 (1) Základem daně dědické je cena majetku nabytého jednotlivým dědicem snížená o a) prokázané dluhy zůstavitele, které na dědice přešly zůstavitelovou smrtí, b) cenu majetku osvobozeného, podle tohoto zákona od daně dědické, c) přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele, d) odměnu a hotové výdaje notáře pověřeného soudem k úkonům v řízení o dědictví a cenu jiných povinností uložených v řízení o dědictví, e) dědickou dávku prokazatelně zaplacenou jinému státu z nabytí majetku děděním v cizině, je-li tento majetek též předmětem daně dědické v tuzemsku. (2) Dluhy podle odstavce 1 písm. a), náklady podle odstavce 1 písm. c) a, odměna a hotové výdaje podle odstavce 1 písm. d), cena jiných povinností podle odstavce 1 písm. d) vážících se k celé části dědictví, připadající na jednotlivého dědice a dědická dávka podle odstavce 1 písm. e) (dále jen „dluhy“), se odečtou ve výši odpovídající poměru jím zděděného majetku, který není od daně osvobozen, a k celkové hodnotě majetku, který je od daně osvobozen nabytého jednotlivým dědicem. Poměr Výše těchto dluhů se vypočte na celé Kčs Kč bez zaokrouhlení. Cena jiných povinností podle odstavce 1 písm. d) vážících se jen k určité části dědictví se odečte pouze od této části dědictví. (3) Cenou podle odstavce 1 u movitého majetku je cena obvyklá v době smrti zůstavitele a u nemovitostí cena zjištěná podle zvláštního předpisu,1) platná v den smrti zůstavitele. U pohledávek, cenných papírů a hotovostí v cizích měnách se přepočet na Kčs provede podle kursu platného pro nákup valut nebo deviz v den smrti zůstavitele.