§ 7
změněno 18. 8. 2006 zákonem 308/2006 Sb.
§ 7 (1) Notářem může být jmenován občan České a Slovenské Federativní Republiky, který a) má plnou způsobilost k právním úkonům, b) získal úplné vysokoškolské vzdělání v rámci magisterského studijního programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice nebo získal vzdělání v oblasti práva na vysoké škole v zahraničí, pokud tak stanoví mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, anebo je toto vzdělání uznáno podle zvláštních právních předpisů. Za toto vzdělání se považuje též vzdělání získané na právnické fakultě vysoké školy se sídlem v na území České a Slovenské Federativní Republice Republiky nebo jejich právních předchůdců, c) je bezúhonný, d) vykonal alespoň pětiletou notářskou praxi a e) složil notářskou zkoušku. (2) Notářskou praxí se rozumí praxe notáře, notářského kandidáta a notářského koncipienta podle tohoto zákona a praxe státního notáře a notářského čekatele podle dřívějších předpisů. Do notářské praxe se započte zcela praxi praxe soudce, prokurátora, advokáta, komerčního právníka, soudního exekutora, soudce Ústavního soudu, asistenta soudce Ústavního soudu nebo Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu, exekutorského kandidáta, justičního čekatele, právního čekatele prokuratury, advokátního koncipienta, exekutorského koncipienta nebo právního čekatele u komerčního právníka; z jiné právní praxe může započítat nejvýše dva roky. (3) Notářskou zkouškou se rozumí notářská zkouška podle tohoto zákona a notářská zkouška podle dřívějších předpisů. Za osobu, která složila notářskou zkoušku, se považuje i ten, kdo složil odbornou justiční zkoušku, soudcovskou zkoušku, jednotnou soudcovskou zkoušku, jednotnou soudcovskou a advokátní zkoušku, prokurátorskou zkoušku, advokátní zkoušku, exekutorskou zkoušku a profesní zkoušku na komerčního právníka za notářskou zkoušku podle tohoto zákona.