notářský řád

§ 7 (1) Notářem může být jmenován státní občan České republiky, který a) je plně svéprávný, b) získal vysokoškolské vzdělání v rámci magisterského studijního oboru právo 1. v magisterském studijním programu oborů práva právo a právní věda studiem na vysoké škole v České republice, nebo 2. studiem na vysoké škole v zahraničí, pokud tak stanoví je takové vzdělání v České republice uznáváno za rovnocenné vzdělání uvedenému v bodě 1 na základě mezinárodní smlouva smlouvy, kterou je Česká republika vázána, o vzdělání získaném v oborech práva na vysoké škole v zahraničí, anebo je toto pokud takové vzdělání bylo uznáno podle zvláštních právních předpisů. Za toto zvláštního právního předpisu, a současně takové vzdělání se považuje též odpovídá obsahem a rozsahem obecnému vzdělání získané, které lze získat v magisterském studijním programu právo a právní věda v oboru právo na právnické fakultě vysoké školy se sídlem na území škole v České a Slovenské Federativní Republiky nebo jejích právních předchůdců republice, c) je bezúhonný, d) vykonal alespoň pětiletou notářskou praxi a e) složil notářskou zkoušku. (2) Notářskou praxí se rozumí praxe notáře, notářského kandidáta a notářského koncipienta podle tohoto zákona a praxe státního notáře a notářského čekatele podle dřívějších předpisů. Do notářské praxe Notářská komora České republiky (dále jen „Komora“) započte zcela praxi soudce, prokurátora, státního zástupce, advokáta, komerčního právníka, soudního exekutora, soudce Ústavního soudu, asistenta soudce Ústavního soudu nebo Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu, exekutorského kandidáta, justičního čekatele, asistenta soudce, asistenta veřejného ochránce práv, asistenta státního zástupce, právního čekatele prokuratury, právního čekatele státního zastupitelství, advokátního koncipienta, exekutorského koncipienta nebo právního čekatele u komerčního právníka, činnost zaměstnance Ministerstva spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“), který získal vysokoškolské vzdělání v rámci magisterského studijního programu v oblasti práva na vysoké škole a který se samostatně podílí na tvorbě návrhů obecně závazných právních předpisů; do notářské praxe ministr spravedlnosti (dále jen „ministr“) na návrh Komory z jiné právní praxe může započítat nejvýše 2 roky. (3) Notářskou zkouškou se rozumí notářská zkouška podle tohoto zákona a notářská zkouška podle dřívějších předpisů. Za osobu, která složila notářskou zkoušku, se považuje i ten, kdo složil odbornou justiční zkoušku, soudcovskou zkoušku, jednotnou soudcovskou zkoušku, jednotnou soudcovskou a advokátní zkoušku, prokurátorskou zkoušku, odbornou závěrečnou zkoušku právních čekatelů, advokátní zkoušku, exekutorskou zkoušku a profesní zkoušku na komerčního právníka.