§ 19
změněno 1. 1. 1992 zákonem 528/1991 Sb.
§ 19 (1) Organizace, které připravují a provádějí ložiskový a hydrogeologický průzkum (dále jen „geologické organizace“) a) vycházejí při výběru území určených k průzkumu ze zhodnocení výsledků předcházejících etap geologických prací, přičemž berou na zřetel potřebu ochrany zemědělské půdy zejména v produkčních zemědělských oblastech, a to též s ohledem na vliv budoucího využívání ložisek nerostů a zdrojů podzemních vod na základě výsledků provedených geologických prací na zemědělský půdní fond a na zemědělskou výrobu. Podle možností se přitom zaměřují na nezemědělské pozemky a zemědělskou půdu horší bonitní třídy tak, b) nepřipravují a neprojektují vyhledávací a předběžný průzkum ložisek nevyhrazených nerostů,34) až na nezbytné výjimky, na půdě aby půda zvlášť chráněné chráněná nebyla zásadně dotčena, c) v projektech geologických prací uvádějí, zda jimi bude dotčena zemědělská půda (plocha, druh pozemku – kultura, údaje o bonitní třídě půdy, odvodnění, závlahy), podle potřeby návrh opatření k omezení negativních vlivů geologických prací na zemědělský půdní fond a zemědělskou výrobu,35) postup rekultivace pozemků dotčených geologickými pracemi, s návrhem způsobu odstranění škod vzniklých v souvislosti s geologickými pracemi zemědělské organizaci; jsou-li projektovány vrty nebo jiná průzkumná díla, která mají dlouhodobě sloužit dalšímu průzkumu nebo využití jeho výsledků včetně případného stanovení ochranných pásem, je třeba jejich umístění navrhovat podle možnosti tak, aby nedocházelo ke zbytečnému odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě nebo omezení zemědělské výroby, d) ve zprávách o výsledku provedení geologických prací se uvádějí též údaje uvedené u písmene c) a navrhují možnosti těžby ložisek se zjištěnými a ověřenými zásobami nerostů tak, aby byly omezeny negativní vlivy na zemědělský půdní fond a zemědělskou výrobu. Obdobně se postupuje i při hydrogeologických pracích zaměřených na budoucí odběr podzemní vody. Ve zprávě o výsledku hydrogeologických prací, na jejímž základě se stanoví vodohospodářským řízením ochrana ověřených podzemních vodních zdrojů nebo se rozhoduje o jejich využití, se uvádějí též údaje o důsledcích těchto opatření na zemědělskou výrobu, a to zejména s ohledem na nutnost stanovení ochrany vodního zdroje. (2) Vznikne-li výjimečně naléhavá národohospodářská potřeba provádět předběžný průzkum ložisek nevyhrazených nerostů34) na půdě zvlášť chráněné, projednávají takové případy Český geologický úřad a Slovenský geologický úřad a příslušný ústřední orgán, jehož organizace bude ložisko dobývat, předběžně s ministerstvy zemědělství a výživy republik k objasnění možnosti a k usměrnění budoucího využití ložiska; obdobně se postupuje i při hydrogeologických pracích, a to i s ohledem na možnost budoucích odběrů podzemní vody a zřizování ochranných pásem vodních zdrojů a přírodních léčivých zdrojů a přirozeně se vyskytujících zdrojů minerálních vod stolních. (3) Geologické organizace jsou povinny projednat průzkumné záměry s uživateli vlastníky (uživateli) zemědělské půdy, orgány státního hospodářského řízení zemědělství a orgány ochrany zemědělského půdního fondu v předstihu, aby mohla být provedena nezbytná opatření k přizpůsobení zemědělské výroby na zemědělských pozemcích, které budou dotčeny geologickými pracemi. Přitom vycházejí z plánů a projektů geologických prací, z požadované doby zahájení geologických prací a projektované délky jejich trvání. (4) Geologické organizace jsou povinny v době zpracování projektů geologických prací a při jejich uskutečňování vytvářet účinné předpoklady zejména k tomu, aby a) geologické práce byly zahajovány především v době vegetačního klidu nebo v období, kdy bude docházet k nejmenším škodám na vegetaci a zemědělské produkci, b) podle přírodních a technických možností byly geologické práce organizovány tak, aby se co nejvíce zkracovala doba vyloučení nebo omezení zemědělské výroby, c) při vyhledávání a průzkumu ložisek nevyhrazených nerostů,34) nebyla podle možností narušována realizace opatření ke zvýšení intenzity zemědělské výroby podle plánu jejího rozvoje, d) byly dodržovány stanovené, popřípadě dohodnuté rozsahy geologických pracovišť a přístupy k nim a omezilo se narušování zemědělské půdy v jejich okolí, e) ve stanovených, popřípadě dohodnutých termínech byly zahlazeny následky geologických a souvisejících prací a provedena následná rekultivace, f) při zahlazování následků geologických prací nebylo dlouhodobě, popřípadě trvale ztíženo obhospodařování zemědělských pozemků a nebyla zhoršována produkční schopnost zemědělské půdy.