Vyhláška o monitorování radiační situace

§ 1

účinné od 1. 1. 2017Předmět úpravy

účinné od 1. 1. 2017Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Euratomu¹) a zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Euratomu²) a upravuje

1. účinné od 1. 1. 2017a) výčet změn ovlivňujících monitorování radiační situace pracoviště III. kategorie a pracoviště IV. kategorie,
2. účinné od 1. 1. 2017b) požadavky na obsah dokumentace pro povolovanou činnost v oblasti monitorování radiační situace,
3. účinné od 1. 1. 2017c) výčet veličin a skutečností důležitých z hlediska monitorování radiační situace,
4. účinné od 1. 1. 2017d) rozsah a způsob sledování, měření, hodnocení, ověřování a zaznamenávání veličin a skutečností důležitých z hlediska monitorování radiační situace a uchovávání informací o nich,
5. účinné od 1. 1. 2017e) rozsah a způsob předávání informací Úřadu o veličinách a skutečnostech důležitých z hlediska monitorování radiační situace,
6. účinné od 1. 1. 2017f) okruh údajů předávaných Evropské komisi a Úřadu a způsob jejich předávání,
7. účinné od 1. 1. 2017g) výčet změn souvisejících s monitorováním radiační situace na pracovišti se zdrojem ionizujícího záření,
8. účinné od 1. 1. 2017h) rozsah a způsob dokumentování změny související s monitorováním radiační situace na pracovišti se zdrojem ionizujícího záření a jejího oznamování Úřadu,
9. účinné od 1. 1. 2017i) rozsah a způsob monitorování úložiště radioaktivního odpadu,
10. účinné od 1. 1. 2017j) podrobné požadavky na formu a způsob monitorování radiační situace,
11. účinné od 1. 1. 2017k) kritéria pro výběr dalších osob pro provádění monitorování radiační situace,
12. účinné od 1. 1. 2017l) obsah národního programu monitorování,
13. účinné od 1. 1. 2017m) požadavky na činnosti vykonávané měřicí laboratoří a její vybavení,
14. účinné od 1. 1. 2017n) rozsah a způsob provádění porovnávacích měření a
15. účinné od 1. 1. 2017o) obsah výroční zprávy o monitorování výpustí a okolí.

§ 2

účinné od 1. 1. 2017Vymezení pojmů

účinné od 1. 1. 2017Pro účely této vyhlášky se rozumí

1. účinné od 1. 1. 2017a) smíšenou stravou směs vybraných základních potravin, která složením a množstvím ve směsi odpovídá průměrné denní spotřebě obyvatele České republiky, a
2. účinné od 1. 1. 2017b) položkami smíšené stravy jednotlivé základní druhy potravin.

§ 3

účinné od 1. 1. 2017Monitorování radiační situace

účinné od 1. 1. 2017Monitorování radiační situace na území České republiky ke stanovení velikosti zevního a vnitřního ozáření obyvatelstva musí být provedeno tak, aby

1. účinné od 1. 1. 2017a) při normálním monitorování
   1. účinné od 1. 1. 20171. bylo zajištěno systematické a trvalé měření úrovně ozáření,
   2. účinné od 1. 1. 20172. byly stanoveny obvyklé hodnoty ozáření,
   3. účinné od 1. 1. 20173. bylo umožněno včasné zjištění zvýšené úrovně zevního ozáření nad obvyklé hodnoty a
   4. účinné od 1. 1. 20174. byl potvrzen vznik nehodové expoziční situace,

1. účinné od 1. 1. 2017b) při havarijním monitorování
   1. účinné od 1. 1. 20171. byl identifikován a charakterizován nastalý únik radioaktivní látky a šíření ionizujícího záření; jedná-li se o nehodovou expoziční situaci vzniklou na území České republiky, je součástí monitorování radiační situace odhad šíření nastalého úniku radioaktivní látky a ionizujícího záření v okolí jaderného zařízení nebo pracoviště, na němž k radiační mimořádné události došlo, nebo v okolí místa, kde byla nehodová expoziční situace vyvolána svévolným činem,
   2. účinné od 1. 1. 20172. bylo identifikováno kontaminované území a
   3. účinné od 1. 1. 20173. bylo umožněno předpovědět vývoj nehodové expoziční situace.

§ 4

účinné od 1. 1. 2017Monitorovací sítě

účinné od 1. 1. 2017(1) Monitorování musí být prováděno prostřednictvím monitorovacích sítí.

účinné od 1. 1. 2017(2) Monitorovací sítě se dělí

1. účinné od 1. 1. 2017a) podle území na síť řídkou³) a hustou⁴), která se dále dělí na teritoriální síť, která pokrývá celé území České republiky, lokální síť, která pokrývá vybrané území a je na něm cíleně zahuštěná, a hraniční síť, která pokrývá hranice vymezeného, popřípadě uzavřeného prostoru, a
2. účinné od 1. 1. 2017b) podle účelu a použitého způsobu měření nebo provádění odběrů na síť pro zevní a vnitřní ozáření.

účinné od 1. 1. 2017(3) Podrobnosti k dělení monitorovacích sítí jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce.

§ 5

účinné od 1. 1. 2017Monitorovací místa

účinné od 1. 1. 2017(1) Monitorovací místa se dělí na měřicí, odběrová a sběrná.

účinné od 1. 1. 2017(2) Monitorovací místa se dále dělí na stálá a na nestálá. Pro nestálá monitorovací místa, ve kterých se provede pouze jedno měření, jeden odběr nebo jeden sběr vzorku, se určuje alespoň zeměpisná šířka a zeměpisná délka a pro stálá monitorovací místa se určuje též název a nadmořská výška. Všem monitorovacím místům je datovým střediskem Úřadu přidělen identifikátor.

účinné od 1. 1. 2017(3) Měřicí a odběrová místa s výjimkou měřicích míst v monitorovacích trasách a v hraničních sítích se stanovují před zahájením příslušného měření nebo odběru tak, aby byl minimalizován případný vliv okolních budov, porostu a dalších objektů na výsledek měření. Měřicí a odběrová místa v lokálních sítích, měřicí místa v monitorovacích trasách a sběrná místa se stanovují tak, aby při havarijním monitorování bylo možné využít výsledky monitorování pro zpracování návrhu na zavedení, upřesnění nebo odvolání ochranných opatření.

účinné od 1. 1. 2017(4) Měřicí místa pro provádění měření v monitorovacích sítích

1. účinné od 1. 1. 2017a) pro zevní ozáření s výjimkou monitorovacích tras musí umožnit umístění měřicích zařízení do výšky nejméně 1 m nad zemí,
2. účinné od 1. 1. 2017b) včasného zjištění musí být stanovena tak hustě, aby umožnila včasné zjištění zvýšené úrovně zevního ozáření nad obvyklé hodnoty na území České republiky s tím, že za obvyklé hodnoty se považují horní meze běžně se vyskytujících hodnot ze všech dosavadních měření provedených v daném měřicím místě, a
3. účinné od 1. 1. 2017c) teledozimetrického systému musí umožnit při nehodové expoziční situaci vzniklé v energetickém jaderném zařízení nebo při podezření na ni včasné zjištění případného úniku radioaktivních látek nebo šíření ionizujícího záření do ovzduší a provedení odhadu jeho velikosti.

účinné od 1. 1. 2017(5) Odběrová místa se stanovují tak, aby byl prováděn odběr vzorků

1. účinné od 1. 1. 2017a) životního prostředí v atmosféře, hydrosféře, pedosféře a na zemském nebo jiném povrchu; stálá odběrová místa pro provádění odběru vzorků v hydrosféře musí umožnit u povrchové vody, s výjimkou říčních vod, odběr z velkých vodních ploch, u říční vody odběr v místech, kde je možné zjistit průtok, u pitné vody v místech, jež umožní vykazovat odpovídající objemy vody vyrobené nebo dodané zásobovací sítí za rok, a u odpadních vod v místech, kde je možné stanovit objem výpusti, a
2. účinné od 1. 1. 2017b) potravního řetězce v obchodní síti nebo u producenta mléka, mléčných výrobků, položek smíšené stravy nebo krmiva; odběrová místa pro provádění odběru vzorků samosběrem lesních plodin a hub musí být volena tak, aby charakterizovala území jejich výskytu.

účinné od 1. 1. 2017(6) Sběrná místa jsou místa shromažďování a sběru vzorků z exkretů, při havarijním monitorování navíc i vzorků z potravního řetězce, a místa soustředění osob k měření obsahu radionuklidů ve vybraných orgánech lidského těla nebo v celém lidském těle.

§ 6

účinné od 1. 1. 2017Monitorované položky

účinné od 1. 1. 2017(1) Monitorovanými položkami charakterizujícími vnější pole ionizujícího záření zdrojů, které mohou způsobit zevní ozáření a které se nacházejí v atmosféře, hydrosféře, pedosféře a na zemském nebo jiném povrchu, jsou ovzduší, voda, půda a povrch lidského těla, těla zvířete a předmětu.

účinné od 1. 1. 2017(2) Monitorovanými položkami, ve kterých se sleduje obsah radionuklidů a které mohou při požití nebo vdechnutí způsobit vnitřní ozáření, jsou ovzduší a voda, které reprezentují životní prostředí, dále mléko, mléčné výrobky, smíšená strava, položky smíšené stravy a krmiva, které reprezentují potravní řetězec.

účinné od 1. 1. 2017(3) Monitorovanými položkami, ve kterých se sleduje vnitřní ozáření, jsou exkrety, vybrané orgány lidského těla nebo celé lidské tělo.

účinné od 1. 1. 2017(4) Podrobnosti k členění monitorovaných položek podle odstavců 1 až 3 jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce.

§ 7

účinné od 1. 1. 2017Měření a vyhodnocování fyzikálních veličin

účinné od 1. 1. 2017(1) Přímé měření musí být provedeno jako okamžité v určitém čase nebo integrální za určitý časový úsek, kontinuální po určitou dobu, jednorázové nebo opakované. Nepřímé měření musí být provedeno v měřicí laboratoři po odběru a případném zpracování vzorku; přiřazení typu měření k jednotlivým sítím je uvedeno v příloze č. 1 k této vyhlášce.

účinné od 1. 1. 2017(2) Nové postupy měření nebo jejich revize se zavádějí do praxe po jejich úspěšném prověření, zejména v rámci nácviku nebo porovnávacího měření. Prověřuje se srovnatelnost hodnot získaných různými postupy, splnění požadavků na nejmenší detekovatelné hodnoty meřených fyzikálních veličin, popřípadě na rozsah měření, uvedených v příloze č. 3 k této vyhlášce.

účinné od 1. 1. 2017(3) Podrobnosti k měření a vyhodnocování fyzikálních veličin v monitorovaných položkách jsou uvedeny v příloze č. 3 k této vyhlášce.

§ 8

účinné od 1. 1. 2017Měřicí a odběrová zařízení

účinné od 1. 1. 2017(1) Měřicí zařízení, které slouží k měření příslušné fyzikální veličiny na měřicích místech, musí

1. účinné od 1. 1. 2017a) splňovat požadavky na nejmenší detekovatelnou hodnotu meřené fyzikální veličiny nebo na rozsah měření, který je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce,
2. účinné od 1. 1. 2017b) být schopno měřit i ve ztížených meteorologických podmínkách,
3. účinné od 1. 1. 2017c) poskytovat v síti včasného zjištění spolu s výsledkem měření datum a časové údaje měření,
4. účinné od 1. 1. 2017d) poskytovat na monitorovacích trasách spolu s výsledkem měření datum a časové údaje měření, zeměpisné souřadnice měřicího místa a
5. účinné od 1. 1. 2017e) poskytovat v síti spektrometrického měření spolu s výsledkem časové údaje měření.

účinné od 1. 1. 2017(2) Měřicí zařízení používané k měření příslušné fyzikální veličiny charakterizující obsah radionuklidu v monitorovaných položkách musí umožnit stanovení obsahu radionuklidu ve vzorku odebraném na odběrovém místě nebo ve vzorku reprezentujícím lidské tělo nebo v celém těle a musí splňovat požadavky na nejmenší detekovatelnou hodnotu měřené fyzikální veličiny uvedenou v příloze č. 3 k této vyhlášce.

účinné od 1. 1. 2017(3) Odběrové zařízení

1. účinné od 1. 1. 2017a) používané na odběrovém místě musí umožnit provedení odběru vzorků tak, aby následné měření vzorků splňovalo požadavky na nejmenší detekovatelnou hodnotu měřené fyzikální veličiny uvedenou v příloze č. 3 k této vyhlášce,
2. účinné od 1. 1. 2017b) určené k odběrům vzduchu a aerosolů musí umožnit provádění kontinuálního odběru a stanovení průtoku nebo objemu odebraného vzduchu,
3. účinné od 1. 1. 2017c) uspořádané do souboru zařízení určených k odběru vzorků výpustí do ovzduší a kapalných výpustí musí umožnit určení objemu výpusti a
4. účinné od 1. 1. 2017d) umístěné stabilně na odběrovém místě musí být schopné provádět odběry i za ztížených meteorologických podmínek.

účinné od 1. 1. 2017(4) U zařízení podle odstavců 1 až 3 určených v programu monitorování nebo v národním programu monitorování se kontroluje stálost parametrů a provádí kalibrace.

§ 9

účinné od 1. 1. 2017Vzorky

účinné od 1. 1. 2017(1) Vzorek se odebírá jako

1. účinné od 1. 1. 2017a) bodový nebo kontinuální,
2. účinné od 1. 1. 2017b) směsný nebo reprezentativní.

účinné od 1. 1. 2017(2) Vzorek musí být odebrán v množství umožňujícím jeho měření, které splní požadavek na nejmenší detekovatelnou hodnotu měřené fyzikální veličiny podle přílohy č. 3 k této vyhlášce, popřípadě i jeho opakované měření, pokud je to pro danou monitorovanou položku určeno v příslušném programu monitorování. Vzorek pro opakované měření musí být uchován nejméně tak dlouho, dokud datové středisko Úřadu nevydá pokyn k jeho likvidaci.

účinné od 1. 1. 2017(3) Ke každému odebranému vzorku musí být proveden záznam o odběru, který obsahuje údaje, jejichž přehled a forma jsou uvedeny v příloze č. 4 k této vyhlášce, a který spolu s odebraným vzorkem musí být předán přímo nebo prostřednictvím sběrných míst měřicí laboratoři.

§ 10

účinné od 1. 1. 2017Měřicí laboratoř

účinné od 1. 1. 2017(1) Měřicí laboratoř musí provést příjem vzorku odebraného v souladu s § 9, přípravu k měření, popřípadě zpracování, měření a vyhodnocení měření odebraného vzorku.

účinné od 1. 1. 2017(2) Měřicí laboratoř musí

1. účinné od 1. 1. 2017a) převzít vzorek a potvrdit jeho převzetí,
2. účinné od 1. 1. 2017b) převzít vyplněný záznam o odběru,
3. účinné od 1. 1. 2017c) zkontrolovat úplnost údajů v záznamu,
4. účinné od 1. 1. 2017d) zkontrolovat, zda označení vzorku odpovídá příslušným údajům v záznamu o odběru,
5. účinné od 1. 1. 2017e) zaevidovat vzorek a přidělit jednoznačné označení vzorku a
6. účinné od 1. 1. 2017f) třídit vzorky podle kontaminace za nehodové expoziční situace.

účinné od 1. 1. 2017(3) Měřicí laboratoř dále musí

1. účinné od 1. 1. 2017a) provést měření obsahu jednotlivých radionuklidů ve vzorcích v souladu s požadavky na nejmenší detekovatelnou hodnotu měřené fyzikální veličiny uvedenou v příloze č. 3 k této vyhlášce,
2. účinné od 1. 1. 2017b) při měření soustavně kontrolovat správné provádění měření tak, aby byla zajištěna jeho opakovatelnost, přesnost a citlivost,
3. účinné od 1. 1. 2017c) předat údaje o vzorku ze záznamů o odběru a o měření uvedené v příloze č. 4 k této vyhlášce do datového střediska Úřadu,
4. účinné od 1. 1. 2017d) účastnit se porovnávacího měření a
5. účinné od 1. 1. 2017e) o prováděných činnostech vést a uchovávat záznamy po dobu 10 let, jedná-li se o činnosti prováděné v souvislosti s havarijním monitorováním při radiační havárii, uchovává záznamy po dobu 30 let. Pokud měřicí laboratoř není schopna dobu pro uchování záznamů dodržet, musí předat záznamy datovému středisku Úřadu.

§ 11

účinné od 1. 1. 2017Předávání dat z monitorování

účinné od 1. 1. 2017(1) Osoby podle § 149 odst. 2 atomového zákona musí předat data z monitorování, která obsahují kromě výsledků měření také datum, časové a zeměpisné údaje, datovému středisku Úřadu neprodleně po jejich získání, dálkovým přístupem⁵) v datovém formátu, který musí splňovat požadavky souboru technických opatření (dále jen „datové rozhraní“) uvedeného v národním programu monitorování.

účinné od 1. 1. 2017(2) Datové rozhraní pro data z monitorování ze sítě včasného zjištění, sítě integrálního měření, sítě okamžitého měření, hraniční sítě a ze sítě vnitřního ozáření musí být pro danou síť jednotné.

účinné od 1. 1. 2017(3) Pokud je dálkový přístup podle odstavce 1 nefunkční nebo za nehodové expoziční situace není možné předání dat dálkovým přístupem, je přípustné předávání dat v analogové formě nebo na jiných nosičích digitálních dat odsouhlasených datovým střediskem Úřadu.

účinné od 1. 1. 2017(4) Obsah výroční zprávy o monitorování výpustí a okolí je uveden v příloze č. 5 k této vyhlášce.

§ 12

účinné od 1. 1. 2017Datové středisko Úřadu

účinné od 1. 1. 2017(1) Datové středisko Úřadu data z monitorování

1. účinné od 1. 1. 2017a) nepřetržitě přijímá prostřednictvím datového rozhraní stanoveného v národním programu monitorování,
2. účinné od 1. 1. 2017b) posuzuje z hlediska jejich použitelnosti podle přílohy č. 3 k této vyhlášce,
3. účinné od 1. 1. 2017c) porovnává s monitorovacími úrovněmi uvedenými v národním programu monitorování; v případě překročení příslušné monitorovací úrovně prověřuje, zda toto překročení není důsledkem vzniku nehodové expoziční situace; pokud se jedná o chybu, vyšetřuje její příčinu a požaduje zjednání nápravy u dodavatele dat,
4. účinné od 1. 1. 2017d) shromažďuje, ukládá a uchovává; pokud se jedná o data z normálního monitorování provedeného při havarijním cvičení, nácviku nebo porovnávacím měření nebo o data z havarijního monitorování, ukládá a uchovává data odděleně od ostatních předávaných dat,
5. účinné od 1. 1. 2017e) zveřejňuje⁶) přednostně jako prostorová data⁷), a to způsobem umožňujícím dálkový přístup a zobrazení dat pro potřeby řešení krizových situací za využití jednotných zeměpisných podkladů v souladu s jiným právním předpisem⁸),
6. účinné od 1. 1. 2017f) zpracovává ve formě podkladů potřebných pro vypracování návrhu Úřadu podle § 208 písm. f) atomového zákona a k zavedení, potvrzení, upřesnění nebo odvolání ochranných opatření, pokud se jedná o data z havarijního monitorování,
7. účinné od 1. 1. 2017g) zpracovává do výroční zprávy o monitorování radiační situace na území České republiky a
8. účinné od 1. 1. 2017h) starší 10 let uchovává na datových nosičích umožňujících případné budoucí zpracování v historických řadách.

účinné od 1. 1. 2017(2) Datové středisko Úřadu předává Evropské komisi dálkovým přístupem podle Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii⁹) použitelná data

1. účinné od 1. 1. 2017a) z monitorování radiační situace na území České republiky prováděného monitorovacími sítěmi zevního a vnitřního ozáření z radionuklidů obsažených v ovzduší průběžně,
2. účinné od 1. 1. 2017b) z normálního monitorování provedeného v rámci řídké sítě za kalendářní rok do 30. června následujícího roku¹⁰) a
3. účinné od 1. 1. 2017c) z monitorování výpustí z energetických jaderných zařízení za kalendářní rok ve formě standardizovaných informací podle přílohy č. 6 k této vyhlášce do 30. září následujícího roku¹¹).

účinné od 1. 1. 2017(3) Datové středisko Úřadu dále

1. účinné od 1. 1. 2017a) poskytuje měřicí laboratoři identifikátory stálých monitorovacích míst a dodavateli dat z přímého měření identifikátory stálých měřicích míst,
2. účinné od 1. 1. 2017b) poskytuje držiteli povolení datové formáty pro předávání dat,
3. účinné od 1. 1. 2017c) vydává měřicí laboratoři pokyn k likvidaci vzorku pro opakované měření a
4. účinné od 1. 1. 2017d) zabezpečuje kompatibilitu s formáty prostorových dat stanovených jiným právním předpisem¹²).

§ 13

účinné od 1. 1. 2017Rozsah a způsob provádění porovnávacího měření

účinné od 1. 1. 2017(1) Porovnávacím měřením musí být prověřeno plnění požadavků měření a vyhodnocování fyzikálních veličin na nejmenší detekovatelnou hodnotu měřené fyzikální veličiny nebo rozsah měření podle přílohy č. 3 k této vyhlášce a na nejistotu výsledků měření.

účinné od 1. 1. 2017(2) Porovnávací měření se dělí na přípravnou, realizační a hodnotící část. Přípravná část obsahuje přípravu referenčního vzorku, přípravu pokynů, popřípadě dotazníku pro účastníky porovnávacího měření, stanovení termínu a podmínek měření, včetně požadovaného datového formátu. Realizační část obsahuje přípravu k měření, případné zpracování dodaného vzorku, měření, vyhodnocování výsledků a předání dat v požadovaném datovém formátu a určeným datovým rozhraním.

účinné od 1. 1. 2017(3) Rozsah porovnávacích měření organizovaných Úřadem je uveden v příloze č. 7 k této vyhlášce. Úřad stanoví kritéria pro hodnocení výsledků porovnávacího měření a následně podle nich hodnotí příslušné měření. Po vyhodnocení výsledků z porovnávacího měření Úřad určí, které výsledky nevyhověly stanoveným kritériím pro toto měření, a vyhodnocuje, zda účastník byl v porovnávacím měření úspěšný.