Zákon o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon stanoví určitá práva a povinnosti osob, které souvisejí s vytvářením, užíváním, provozem a rozvojem informačních systémů veřejné správy.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

1. a) informační činností získávání a poskytování informací, reprezentace informací daty, shromažďování, vyhodnocování a ukládání dat na hmotné nosiče a uchovávání, vyhledávání, úprava nebo pozměňování dat, jejich předávání, šíření, zpřístupňování, výměna, třídění nebo kombinování, blokování a likvidace dat ukládaných na hmotných nosičích. Informační činnost je prováděna správci, provozovateli a uživateli informačních systémů prostřednictvím technických a programových prostředků;
2. b) informačním systémem funkční celek nebo jeho část zabezpečující cílevědomou a systematickou informační činnost. Každý informační systém zahrnuje data, která jsou uspořádána tak, aby bylo možné jejich zpracování a zpřístupnění, a dále nástroje umožňující výkon informačních činností;
3. c) správcem informačního systému veřejné správy subjekt, který podle zákona určuje účel a prostředky zpracování informací a za informační systém odpovídá;
4. d) provozovatelem informačního systému veřejné správy subjekt, který provádí alespoň některé informační činnosti související s informačním systémem. Provozováním informačního systému veřejné správy může správce pověřit jiné subjekty, pokud to jiný zákon nevylučuje;
5. e) vytvářením informačních systémů veřejné správy proces zavádění informačních a komunikačních technologií, včetně jeho právního, organizačního, znalostního a technického zajištění;
6. f) standardem informačních systémů veřejné správy (dále jen „standard“) soubor pravidel pro výkon odborných činností spojených s vytvářením, rozvojem a využíváním informačních systémů veřejné správy uveřejněný ve Věstníku [§ 4 odst. 3 písm. j)];
7. g) datovým prvkem jednotka dat, která je v daném kontextu dále považována za nedělitelnou a je jednoznačně definována;
8. h) službou činnost informačního systému uspokojující dané požadavky oprávněného subjektu spojená s funkcí informačního systému;
9. i) číselníkem seznam přípustných hodnot datového prvku obvykle ve formě dvojic, to znamená kódovaného údaje a hodnoty jeho kódu;
10. j) referenčním, sdíleným a bezpečným rozhraním informačních systémů veřejné správy (dále jen „referenční rozhraní“) souhrn právních, technických, organizačních a jiných opatření vytvářejících jednotné integrační prostředí informačních systémů veřejné správy, které poskytuje kvalitní soustavu společných služeb, včetně služeb výměny oprávněně vyžadovaných informací mezi jednotlivými informačními systémy orgánů veřejné správy a dalšími subjekty, a to i se systémy mimo Českou republiku;
11. k) atestacemi informačních systémů, produktů nebo připojení k referenčnímu rozhraní (dále jen „atestace“) stanovení jejich způsobilosti pro použití v informačních systémech veřejné správy na základě shody se stanovenými standardy, technickými normami, požadovaným stupněm bezpečnosti nebo na základě dosažení vyšší úrovně technických a užitných vlastností, než požadují standardy a technické normy;
12. l) produktem souhrnný název pro technické vybavení, programové vybavení, dokumentaci informačních systémů nebo služby nebo jejich kombinaci;
13. m) atestem úřední doklad osvědčující kladný výsledek atestace;
14. n) atestačním střediskem právnická nebo fyzická osoba provádějící atestace;
15. o) dálkovým přístupem přístup do informačního systému prostřednictvím telekomunikačního zařízení (například prostřednictvím sítě Internet);
16. p) správcem datového prvku právní subjekt, který nové datové prvky předkládá, navrhuje jejich změnu nebo zrušení;
17. q) správcem číselníku právní subjekt odpovědný za tvorbu a distribuci číselníku;
18. r) portálem veřejné správy informační systém vytvořený a provozovaný se záměrem usnadnit veřejnosti dálkový přístup k pro ni potřebným informacím z veřejné správy;
19. s) sdílením dat umožnění přístupu (tj. poskytování příslušné služby) k daným datům prostřednictvím referenčního rozhraní více subjektům současně;
20. t) vazbou mezi informačními systémy veřejné správy vzájemné nebo jednostranné poskytování služeb a informací, například sdílení dat;
21. u) veřejným informačním systémem informační systém vedený správci uvedenými v § 3 odst. 2 nebo jiný informační systém poskytující služby veřejnosti, který má vazby na informační systémy veřejné správy;
22. v) provozním informačním systémem informační systém zajišťující informační činnosti nutné pro vnitřní provoz příslušného orgánu, například účetnictví, správu majetku, a nesouvisející bezprostředně s výkonem veřejné správy.

§ 3

Informační systémy veřejné správy

(1) Informační systémy veřejné správy jsou souborem informačních systémů, které slouží pro výkon veřejné správy. Jsou jimi i informační systémy zajišťující činnosti podle zvláštních zákonů.¹)

(2) Správci informačních systémů veřejné správy jsou ministerstva, jiné správní úřady, orgány územní samosprávy a další státní orgány (dále jen „orgány veřejné správy“).

(3) Zákon se nevztahuje na informační systémy veřejné správy vedené

1. a) zpravodajskými službami;²)
2. b) Policií České republiky při prevenci a odhalování trestné činnosti;³)
3. c) Ministerstvem financí v rámci finančně-analytické činnosti podle zvláštního zákona;⁴)
4. d) Národním bezpečnostním úřadem, zpravodajskou službou nebo Ministerstvem vnitra při provádění bezpečnostního řízení a vedení evidencí podle zvláštního zákona⁵),
5. e) Ministerstvem obrany při činnostech vykonávaných podle zvláštního zákona.⁶)

(4) Mají-li informační systémy uvedené v odstavci 3 vazby na jiné informační systémy veřejné správy realizované prostřednictvím informačních činností, vztahuje se na ně zákon pouze v rozsahu těchto vazeb, nestanoví-li zvláštní právní předpisy jinak.

(5) Zákon se nevztahuje na provozní informační systémy správců informačních systémů veřejné správy.

(6) Zákon se rovněž nevztahuje na informační systémy veřejné správy nakládající s utajovanými informacemi⁵).

(7) Práva a povinnosti správců a provozovatelů informačních systémů při zpracovávání informací v informačních systémech stanovené zvláštními zákony⁷) nejsou tímto zákonem dotčeny.

(8) Provozovatel je povinen při provozování informačního systému [§ 2 písm. d)] dodržovat závazná ustanovení standardů, zajišťovat ochranu a bezpečnost informací v rámci provozovaného informačního systému.

§ 4

Ministerstvo informatiky

(1) Ministerstvo informatiky (dále jen „ministerstvo“) ve spolupráci s orgány veřejné správy

1. a) vyhledává, zpracovává, ukládá a vytváří nové informace, které jsou znalostní základnou pro kvalitní vytváření a rozvoj informačních systémů veřejné správy;
2. b) zpracovává návrhy strategických dokumentů v oblasti informačních systémů veřejné správy, a to i z hlediska bezpečnosti těchto systémů, a předkládá tyto dokumenty vládě, sleduje a analyzuje informační potřeby veřejné správy a stav informačních systémů veřejné správy;
3. c) připravuje nebo koordinuje přípravu záměrů pro budování nebo přetváření informačních systémů veřejné správy vyvolané společnou potřebou více správců informačních systémů veřejné správy;
4. d) připravuje nebo koordinuje přípravu záměrů pro budování nebo přetváření informačních systémů veřejné správy vyvolané potřebou spolupráce a koordinace na mezinárodní úrovni;
5. e) zajišťuje tvorbu standardů;
6. f) stanoví a spravuje referenční rozhraní;
7. g) vytváří a spravuje veřejně přístupný informační systém, který obsahuje základní informace o dostupnosti a obsahu zpřístupněných informačních systémů veřejné správy;
8. h) vytváří a spravuje veřejně přístupný informační systém o datových prvcích;
9. i) vytváří a spravuje portál veřejné správy;
10. j) koordinuje a vytváří podmínky pro podporu rozvoje elektronického obchodu;
11. k) koordinuje a vytváří podmínky pro činnost veřejné správy prostřednictvím veřejných informačních systémů, včetně dálkového přístupu.

(2) Ministerstvo

1. a) kontroluje u orgánů veřejné správy dodržování povinností stanovených tímto zákonem. Při kontrole postupuje podle zvláštního zákona;⁸)
2. b) hodnotí projekty, které mají meziresortní dopady na informační systémy veřejné správy;
3. c) vyhlašuje standardy;
4. d) vydává a odnímá pověření právnickým nebo fyzickým osobám k výkonu atestací v rámci informačních systémů veřejné správy;
5. e) stanoví pravidla pro sdílení dat a služby mezi jednotlivými informačními systémy veřejné správy prostřednictvím referenčního rozhraní;
6. f) kontroluje u jednotlivých správců informačních systémů veřejné správy, zda použitím nové verze produktů nebo změnou jimi vedených informačních systémů není daný informační systém podstatně změněn nebo jestli příslušný správce neprovozuje neatestovaný informační systém;
7. g) ukládá sankce za porušení povinností stanovených tímto zákonem;
8. h) ukládá opatření směřující k nápravě nedostatků;
9. i) vyjadřuje se k projektům informačních systémů veřejné správy a jejich finančním nárokům;
10. j) vydává Věstník, v němž uveřejňuje standardy a oznamuje jejich platnost, seznam atestačních středisek, udělení atestů a další dokumenty vztahující se k informačním systémům veřejné správy. Obsah Věstníku zároveň zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 5

Orgány veřejné správy

(1) Orgány veřejné správy v rozsahu své zákonné působnosti provádějí výběr technických a programových prostředků a dalších produktů pro provoz jimi vytvářených a spravovaných informačních systémů.

(2) Orgány veřejné správy jsou v rámci informačních systémů veřejné správy povinny

1. a) vytvářet koncepční záměry pro vedení informačních systémů v souladu s vládou schválenými dokumenty v oblasti informačních systémů veřejné správy;
2. b) dodržovat závazná ustanovení standardů;
3. c) uplatňovat ve všech fázích životního cyklu informačního systému požadavky vyplývající ze standardů, u nově vytvářených informačních systémů zajistit udělení atestu ve shodě se závaznými standardy nebo na základě dosažení vyšší úrovně technických nebo užitných vlastností, než požadují standardy a technické normy před uvedením do provozu, a neuvádět informační systém do provozu bez udělení atestu;
4. d) zajistit udělení atestů ve shodě se závaznými ustanoveními standardů pro jimi spravované informační systémy, a to nejpozději do 1 roku od vydání nového standardu;
5. e) spolupracovat s ministerstvem při plnění jeho úkolů podle § 4 odst. 2, včetně kontroly na místě podle § 4 odst. 3 prováděné ministerstvem;
6. f) zveřejňovat číselníky datových prvků, pokud jsou správci těchto číselníků a není zákonem stanoveno jinak, a to i způsobem umožňujícím dálkový přístup;
7. g) poskytovat informace uložené v jimi provozovaném informačním systému v odůvodněném a potřebném rozsahu i jinému orgánu veřejné správy výhradně prostřednictvím referenčního rozhraní;
8. h) zveřejňovat bez zbytečného odkladu informace o jimi provozovaném informačním systému a jím poskytovaných službách a používaných datových prvcích, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,⁹) a to i způsobem umožňujícím dálkový přístup;
9. i) zajišťovat ochranu a bezpečnost informací v rámci provozovaných informačních systémů;
10. j) odstranit zjištěné nedostatky ve lhůtě stanovené ministerstvem.

§ 6

Atestace

(1) Atestace provádějí atestační střediska na základě pověření k výkonu atestací uděleného ministerstvem.

(2) Atestační střediska jsou povinna při zabezpečování atestací dodržovat závazné standardy, a přestanou-li splňovat některý z požadavků stanovených v odstavcích 3 a 7, jsou povinna tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oznámit ministerstvu.

(3) Ministerstvo rozhodne o pověření k výkonu atestací na základě písemné žádosti u něho podané (dále jen „žádost“), o udělení pověření právnické osobě se sídlem v České republice nebo fyzické osobě s trvalým pobytem na území České republiky,

1. a) která není v konkursním řízení;
2. b) která nemá splatné nedoplatky podle odstavce 5 písm. h);
3. c) která nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin nebo nedbalostní trestný čin spáchaný v souvislosti s předmětem podnikání;
4. d) jejíž statutární zástupce nebyl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo nedbalostní trestný čin spáchaný v souvislosti s předmětem podnikání.

(4) Pověření se vydává nejvýše na dobu 5 let od data vystavení a je nepřenosné na jiný subjekt.

(5) Žádost musí obsahovat

1. a) obchodní jméno (název), sídlo a identifikační číslo¹⁰) v případě právnické osoby nebo jméno, příjmení, bydliště, rodné číslo a identifikační číslo (bylo-li přiděleno) v případě fyzické osoby;
2. b) výpis z obchodního rejstříku nebo živnostenského rejstříku, je-li v něm žadatel zapsán, ne starší než 90 dnů;
3. c) u právnické osoby jméno a příjmení statutárního zástupce;
4. d) výpis z rejstříku trestů fyzické osoby nebo v případě právnické osoby statutárního zástupce ne starší než 90 dnů;
5. e) specifikace rozsahu a druhu prováděných atestací;
6. f) návrh lhůty na dobu platnosti pověření;
7. g) specifikaci odborných, metodických a technických předpokladů pro provádění atestací;
8. h) potvrzení příslušných orgánů, že žadatel nemá splatný nedoplatek na pojistném na veřejné zdravotní pojištění, na pojistném na sociální zabezpečení, na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky;
9. i) doklad o zaplacení správního poplatku.

(6) Pověření k výkonu atestací ministerstvo odejme, jestliže atestační středisko

1. a) nedodržuje standardy;
2. b) přestalo splňovat požadavky stanovené v odstavcích 3 a 7;
3. c) provádí atestace v rozporu s vydaným pověřením k výkonu atestací.

(7) Atestační středisko není oprávněno provádět atestace informačních systémů, produktů nebo připojení k referenčnímu rozhraní, na jejichž vývoji, přípravě nebo výrobě a na obchodu s nimi se jakkoliv podílelo samo nebo s ním ekonomicky nebo personálně spojená osoba, kdy

1. a) ekonomicky nebo personálně spojenými osobami se rozumí, jestliže se jedna osoba podílí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo jmění druhé osoby nebo jestliže se shodné právnické nebo fyzické osoby přímo nebo nepřímo podílejí na vedení, kontrole nebo jmění obou osob anebo fyzické osoby blízké;¹¹)
2. b) účastí na kontrole nebo jmění se rozumí vlastnictví jakéhokoli podílu na základním jmění nebo jakýchkoli podílů s hlasovacím právem.

(8) Atestační středisko provádí atestace na základě smlouvy uzavřené s žadatelem o atestaci za úhradu.

(9) O výsledku atestace vydá atestační středisko žadateli o atestaci protokol o provedené zkoušce. Atestační středisko vydá o kladném výsledku atestace žadateli atest. Atest musí mít uvedenu dobu platnosti atestu, která nesmí být delší než 5 let, a stanoveny podmínky platnosti atestu. Opis atestu a protokolu zašle atestační středisko neprodleně ministerstvu. Vydání atestu ministerstvo zveřejní do 1 měsíce od obdržení opisů ve Věstníku.

(10) Způsob organizace atestací, metodiky jejich provádění, náležitosti protokolu o provedené atestaci, náležitosti atestu a termíny pro udělení vydá ministerstvo jako standardy.

§ 6f

Dodání datové zprávy orgánu veřejné moci prostřednictvím portálu veřejné správy

(1) Správce portálu veřejné správy (dále jen „správce portálu“) zajišťuje podle podmínek stanovených tímto zákonem dodání datové zprávy orgánu veřejné moci, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis.

(2) Každý je oprávněn využít služby dodání datové zprávy orgánu veřejné moci (dále jen „dodání“) prostřednictvím portálu veřejné správy (dále jen „portál“) za podmínek stanovených tímto zákonem, zvláštními právními předpisy^11a) a provozním řádem portálu pro dodávání datových zpráv orgánům veřejné moci prostřednictvím portálu (dále jen „provozní řád“).

(3) Převzetím datové zprávy vzniká správci portálu povinnost bez zbytečného prodlení a za podmínek stanovených tímto zákonem dodat datovou zprávu orgánu veřejné moci, kterého odesílatel datové zprávy označil jako příjemce (dále jen „příjemce“). Datová zpráva je převzata portálem v okamžiku, kdy je mu dostupná a je způsobilá k dalšímu zpracování za účelem dodání.

(4) Převzetí datové zprávy potvrzuje správce portálu neprodleně odesílateli datovou zprávou, která je označena elektronickou značkou^11b) správce portálu a obsahuje datum a čas převzetí.

(5) Správce portálu dodává datovou zprávu příjemci doplněnou o údaje data a času, kdy datovou zprávu převzal.

(6) Dodání potvrzuje příjemce bez zbytečného prodlení správci portálu datovou zprávou, která je označena elektronickou značkou^11b) příjemce a obsahuje datum a čas dodání příjemci. Datová zpráva je dodána příjemci v okamžiku, kdy je dostupná elektronické podatelně orgánu veřejné moci.

(7) Dodání datové zprávy příjemci potvrzuje příjemce prostřednictvím portálu bez zbytečného prodlení odesílateli datovou zprávou, která je označena elektronickou značkou^11b) příjemce a obsahuje datum a čas dodání příjemci.

§ 6g

Provozní řád

(1) Provozní řád pro dodávání datových zpráv orgánu veřejné moci prostřednictvím portálu veřejné správy vydává ministerstvo a zveřejňuje jej ve Věstníku.

(2) Provozní řád obsahuje vymezení

1. a) způsobu předání datové zprávy odesílatelem portálu, včetně stanovení technických parametrů datových zpráv,
2. b) způsobu dodání portálem příjemci, včetně nejvyšší možné doby, která může uplynout od převzetí do dodání,
3. c) orgánů veřejné moci, kterým je podle zvláštního právního předpisu možné prostřednictvím portálu datové zprávy dodávat, a typů podání, která je podle zvláštního právního předpisu možné prostřednictvím portálu dodávat,
4. d) provozní doby přístupnosti portálu.

§ 6h

Povinnost zachovávat mlčenlivost

(1) Správce portálu a fyzické osoby podílející se na straně správce portálu na poskytování služby dodání mají povinnost zachovávat mlčenlivost o obsahu datových zpráv, u kterých zajišťují dodání. Odesílatel nebo příjemce, případně jejich zástupci nebo právní nástupci mohou osoby podle věty první povinnosti mlčenlivosti zprostit.

(2) Správce portálu a fyzické osoby podílející se na straně správce portálu na poskytování služby dodání mají povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech týkajících se služby dodání datové zprávy orgánu veřejné moci prostřednictvím portálu, které se při své činnosti dozvěděli. Znalosti těchto skutečností smějí využívat jen pro potřeby poskytování služby dodání; nesmějí umožnit, aby se s nimi neoprávněně seznámila jiná osoba. Odesílatel nebo příjemce, případně jejich zástupci nebo právní nástupci mohou osoby podle věty první povinnosti mlčenlivosti zprostit.

(3) Povinnost mlčenlivosti podle odstavce 2 se nevztahuje na údaje, ze kterých nevyplývá, kdo byl odesílatelem, ani kdo byl příjemcem.

(4) Porušením povinnosti mlčenlivosti podle odstavce 2 není, pokud správce portálu a osoby podílející se na straně správce portálu na poskytování služby dodání sdělí údaje podle odstavce 2 odesílateli nebo příjemci, popřípadě jejich zástupci, právnímu nástupci nebo jiným osobám, které s vědomím odesílatele nebo příjemce jednají v jeho prospěch.

(5) Povinnost zachovávat mlčenlivost se nevztahuje na případ, kdy má správce portálu podle zvláštního právního předpisu^11d) povinnost

1. a) sdělit osobám a orgánům oprávněným podle zvláštního právního předpisu^11d) informace o poskytovaném nebo poskytnutém dodání, nebo jim umožnit, aby tyto informace získaly,
2. b) vydat osobám a orgánům oprávněným podle zvláštního právního předpisu^11d) záznam o zpracování datové zprávy, která je předmětem dodání, nebo
3. c) učinit nebo umožnit jiná opatření.

§ 6i

Práva a povinnosti správce portálu

(1) Správce portálu je oprávněn zjišťovat obsah datové zprávy pouze v rozsahu údajů nezbytných pro splnění povinností stanovených tímto zákonem. Technické parametry datové zprávy, která je předmětem dodání, je správce portálu oprávněn zjišťovat za účelem ověření, zda odpovídají podmínkám stanoveným provozním řádem.

(2) Právo nakládat s datovou zprávou mají až do jejího dodání jen správce portálu a odesílatel.

(3) Správce portálu není oprávněn datové zprávy, které převzal za účelem dodání, kopírovat nebo uchovávat.

(4) Správce portálu vede evidenci datových zpráv, které převzal za účelem dodání, v rozsahu nutném k naplnění povinností stanovených tímto zákonem. V evidenci vede zejména

1. a) datum a čas převzetí datové zprávy, která je předmětem dodání, potvrzení o jejím převzetí,
2. b) datum a čas dodání datové zprávy, která je předmětem dodání, potvrzení o jejím dodání,
3. c) informace nezbytné k určení odesílatele a příjemce datové zprávy.

(5) Informace podle odstavce 4 je správce portálu povinen uchovávat po dobu 3 let od okamžiku jejich vzniku.

(6) Správce portálu je oprávněn datovou zprávu zničit, jestliže

1. a) jde o datovou zprávu, kterou nelze dodat příjemci ani vrátit odesílateli, nebo
2. b) je to nezbytné pro zabránění vzniku škody.

§ 7

Sankce

(1) Orgánu veřejné správy, který poruší povinnosti stanovené v § 5 odst. 2, a provozovateli informačního systému, který poruší povinnosti stanovené v § 3 odst. 8, může ministerstvo uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč.

(2) Atestačnímu středisku, které poruší povinnosti v § 6 odst. 2, 7 a 9, může ministerstvo uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč.

(3) Porušení povinností a stanovení výše pokuty projednává ministerstvo.

(4) Při ukládání pokuty podle tohoto zákona vychází ministerstvo zejména z povahy, závažnosti, způsobu jednání, míry zavinění, doby trvání a následků protiprávního jednání.

(5) Pokutu lze uložit do 1 roku ode dne, kdy ministerstvo porušení povinnosti zjistilo, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

(6) Pokutu vybírá a vymáhá celní úřad podle zvláštního právního předpisu.¹²)

(7) Výnos pokut je příjmem státního rozpočtu.

§ 8

Ve věcech vydání nebo odnětí pověření k výkonu atestací a ukládání sankcí upravených tímto zákonem se postupuje podle správního řádu.

§ 9

(1) Z informačních systémů veřejné správy nebo jejich částí, které jsou veřejnými evidencemi, rejstříky nebo seznamy, vydávají orgány veřejné správy, které jsou správci nebo provozovateli těchto systémů (dále jen „správci“), na požádání úplný nebo částečný výpis ze zápisu vedeného v elektronické podobě v tomto informačním systému. Z informačních systémů veřejné správy nebo jejich částí, které jsou neveřejnými evidencemi, rejstříky nebo seznamy, vydávají správci, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis, na požádání úplný nebo částečný výpis ze zápisu vedeného v elektronické podobě v tomto informačním systému osobě, které se zápis přímo týká, nebo osobě, která je podle zvláštního právního předpisu oprávněna žádat informaci uvedenou v zápisu, a to v rozsahu tímto zvláštním právním předpisem stanoveném.

(2) Výpis podle odstavce 1 (dále jen „výpis“) v listinné podobě je veřejnou listinou¹⁴).

(3) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností a obecní úřady, úřady městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a úřady městských částí hlavního města Prahy, jejichž seznam stanoví prováděcí právní předpis (dále jen „obecní úřad“), notáři, držitel poštovní licence¹⁵) a Hospodářská komora České republiky provádějí na požádání ověření výpisu v elektronické podobě podepsaného zaručeným elektronickým podpisem oprávněné osoby správce nebo označeného elektronickou značkou^11b) správce (dále jen „výstup z informačního systému veřejné správy“) a na základě tohoto ověření vydávají na požádání ověřené výstupy z informačního systému veřejné správy.

(4) Ověřeným výstupem z informačního systému veřejné správy (dále jen „ověřený výstup“) se rozumí listina, která vznikla úplným převodem výstupu z informačního systému veřejné správy z elektronické do listinné podoby a jejíž doslovná shoda s výstupem z informačního systému veřejné správy byla ověřena (§ 9a).

(5) Ověřené výstupy, které vydal notář nebo obecní úřad, jsou veřejnými listinami; také ověřené výstupy, které vydal držitel poštovní licence nebo Hospodářská komora České republiky, potvrzují, není-li dokázán opak, pravdivost toho, co je v nich osvědčeno nebo potvrzeno.

§ 9a

(1) Ověřením výstupu z informačního systému veřejné správy se rozumí ověření té skutečnosti, že se listina, která vznikla převedením výstupu z informačního systému veřejné správy z elektronické do listinné podoby, doslovně shoduje s obsahem výstupu z informačního systému veřejné správy. Ověření se provede ověřovací doložkou, která obsahuje

1. a) údaj o ověření toho, že ověřený výstup odpovídá výstupu z informačního systému veřejné správy,
2. b) údaj o tom, z kolika listů se skládá ověřený výstup,
3. c) údaj o tom, že ověřený výstup obsahuje částečný výpis z informačního systému veřejné správy, pokud neobsahuje výstup úplný,
4. d) místo a datum vyhotovení doložky o ověření,
5. e) pořadové číslo, pod kterým je ověření vedeno v evidenci ověření výstupu z informačního systému veřejné správy,
6. f) otisk úředního razítka a podpis ověřujícího; je-li ověřujícím držitel poštovní licence nebo Hospodářská komora České republiky, použije své ověřovací razítko, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Ověřovací doložku vyhotoví ověřující na listině, která vznikla převedením výstupu z informačního systému veřejné správy z elektronické do listinné podoby, nebo ověřovací doložku vyhotoví zvlášť a s touto listinou ji pevně spojí. Listina, která vznikla převedením výstupu z informačního systému veřejné správy z elektronické do listinné podoby, a na ní vyhotovená nebo s ní pevně spojená ověřovací doložka, se považují za jednu listinu.

§ 9b

Povinnosti ověřujícího

(1) Ti, kteří vydávají ověřené výstupy (dále jen „ověřující“), jsou povinni při ověřování výstupu z informačního systému veřejné správy používat pouze takové technické zařízení, které výstup z informačního systému veřejné správy, který má být ověřen, zobrazí do formy, v níž je jeho obsah pro fyzickou osobu čitelný tak, aby jeho interpretace odpovídala zápisu v informačním systému veřejné správy.

(2) Ověřující je povinen provést veškeré úkony potřebné k tomu, aby ověřil tu skutečnost, že výstup z informačního systému veřejné správy je podepsán zaručeným elektronickým podpisem oprávněné osoby správce nebo označen elektronickou značkou^11b) správce, že tento zaručený elektronický podpis nebo elektronická značka jsou platné a jejich kvalifikovaný certifikát nebo kvalifikovaný systémový certifikát nebyly zneplatněny a výstup z informačního systému veřejné správy nebyl následně změněn.

(3) Při vydávání ověřených výstupů na základě výpisů podle § 9 odst. 1 věty druhé je ověřující povinen prověřit oprávnění žadatele a zjistit jeho totožnost. Jde-li o právnickou osobu, zjišťuje její existenci a totožnost osob jednajících jejím jménem.

(4) Ověřující je povinen vést evidenci vydaných ověřených výstupů. Evidence obsahuje alespoň tyto údaje:

1. a) pořadové číslo, pod kterým je ověření vedeno v evidenci ověření výstupu z informačního systému veřejné správy,
2. b) datum vyhotovení doložky o ověření,
3. c) je-li žadatelem fyzická osoba jméno, příjmení, adresu místa trvalého pobytu, nemá-li trvalý pobyt, adresu bydliště, rodné číslo, nemá-li rodné číslo, datum narození osoby, jejíž totožnost byla pro účely vydání ověřeného výstupu ověřena, včetně druhu a čísla průkazu, jímž byla totožnost zjištěna, je-li ověření totožnosti předepsáno; je-li žadatelem právnická osoba, její obchodní firmu nebo název, adresu sídla, identifikační číslo, je-li přiděleno, a jméno, příjmení, rodné číslo, nemá-li rodné číslo, datum narození, a adresu místa trvalého pobytu, nemá-li trvalý pobyt, adresu bydliště osoby nebo osob, jednajících jménem této právnické osoby, nebo osoby jednající za právnickou osobu jejím jménem na základě zastoupení,
4. d) identifikaci informačního systému veřejné správy, ze kterého byl ověřený výstup vydán.

(5) Ověřující uchovává výstupy z informačních systémů veřejné správy, které byly za účelem vydání ověřeného výstupu ověřovány, nebo jejich reprezentaci, a to po dobu nejméně 15 let od vydání ověřeného výstupu.

§ 9c

Povinnosti orgánů veřejné správy, které jsou správci nebo provozovateli informačních systémů veřejné správy

(1) Správci jsou povinni předat ověřující osobě na požádání bezodkladně výstup z informačního systému veřejné správy, a to podepsaný zaručeným elektronickým podpisem oprávněné osoby nebo označený elektronickou značkou^11b) a opatřený datem a časem s uvedením hodiny, minuty a sekundy, kdy byl výstup vytvořen, a datem a časem s uvedením hodiny, minuty a sekundy okamžiku, ke kterému správce odpovídá za soulad výstupu se stavem zápisu v informačním systému veřejné správy (dále jen „okamžik platnosti údajů“).

(2) Správci odpovídají za soulad výpisu, který vydávají podle § 9, nebo výstupu z informačního systému veřejné správy se stavem zápisu v informačním systému veřejné správy k okamžiku platnosti údajů.

(3) Správci jsou povinni uvědomit neprodleně ověřující osoby o tom, že hrozí nebezpečí zneužití dat pro vytváření zaručeného elektronického podpisu oprávněné osoby správce nebo dat pro vytváření elektronické značky^11b) správce.

(4) Správci informačních systémů veřejné správy, které jsou neveřejnými evidencemi, rejstříky nebo seznamy, jsou povinni předat ověřující osobě výstup z informačního systému veřejné správy tak, aby byl tento výstup z informačního systému veřejné správy v průběhu předání odpovídajícím způsobem skryt před třetími osobami.

§ 9d

Zpoplatnění ověřování výstupu z informačního systému veřejné správy

(1) Správce je oprávněn požadovat za poskytnutí výstupu z informačního systému veřejné správy ověřujícímu úplatu, a to za každý poskytnutý výstup z informačního systému veřejné správy částku, která je stanovena zvláštním právním předpisem jako poplatek za vydání výpisu z předmětného záznamu, jenž má jeden list¹⁶).

(2) Odměna držitele poštovní licence a Hospodářské komory České republiky za vydávání ověřených výstupů se řídí cenovými předpisy¹⁰).

(3) Poplatek za vydávání ověřených výstupů obecním úřadem stanoví zvláštní právní předpis¹⁶).

(4) Odměnu notáře za vydávání ověřených výstupů stanoví zvláštní právní předpis¹⁷).

§ 10

Přechodná ustanovení

§ 11

Zrušení Úřadu pro státní informační systém

(1) Úřad pro státní informační systém se zrušuje.

(2) Dosavadní působnost Úřadu pro státní informační systém stanovená zvláštními zákony¹³) přechází na Úřad.

(3) Práva a povinnosti z pracovněprávních a jiných právních vztahů přecházejí z Úřadu pro státní informační systém na Úřad.