§ 25
změněno 10. 3. 1993 zákonem 77/1993 Sb.
§ 25 Řízení o odměnách a náhradách nákladů (1) Státní orgán, který si vyžádal znalecký posudek (tlumočnický úkon), rozhodne o odměně a náhradě nákladů, popřípadě o náhradě mzdy znalce (tlumočníka) v rámci řízení, v němž byl znalecký (tlumočnický) úkon proveden. (2) Při určování výše odměny za znalecký (tlumočnický) úkon se hodnotí především: a) povaha a rozsah úkonu a stupeň odborné kvalifikace potřebné k jeho provedení, a to v každé z položek provedeného úkonu, b) charakter a účelnost přípravných prací pomocných prací1); při znaleckém úkonu je studium spisu zpravidla součástí úkonu, c) přiměřenost doby trvání úkonu, a to též porovnáním s obdobnými odbornými úkony a částkami odměn za ně účtovanými, d) dodržení stanovené lhůty znalcem, zejména bylo-li uloženo spěšné provedení úkonu, e) zda úkon spočíval v přezkoumávání posudku provedeného jiným znalcem. (3) Při určování odměny za znalecký (tlumočnický) úkon, který bylo uloženo provést spěšně (§ 12 odst. 2), se přihlíží též k ustanovení § 20 odst. 1. (4) Jsou-li pro znalecké (tlumočnické) úkony stanoveny zvláštní úpravou paušální odměny, určuje se odměna paušální částkou, pokud znalec (tlumočník) neosvědčí při likvidaci odměny a nákladů mimořádné okolnosti svědčící pro to, aby odměna nebyla účtována paušální částkou. Při stanovení odměny paušální částkou nelze současně použít ustanovení o snížení odměny podle § 21. (54) V rozhodnutí, kterým se určuje odměna a náhrada nákladů, popř. náhrada mzdy, se s odkazem na příslušné ustanovení vyhlášky uvedou důvody, podle kterých bylo rozhodnuto o jednotlivých položkách, z nichž se skládá odměna a náhrada nákladů, popř. náhrada mzdy.