Vyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy

§ 1

Základy organizace

Základem vnitřního uspořádání soudů jsou soudní oddělení, která se vytvářejí pro jednotlivé senáty a samosoudce. Administrativní a jiné kancelářské práce pro jedno nebo více oddělení provádí soudní kancelář. Dále jsou zřízeny společné útvary vykonávající úkony pro celý soud.

§ 2

(1) Na trestním úseku zajistí předseda soudu v rozvrhu práce specializaci v řízení ve věcech

1. a) korupce úředních osob,
2. b) korupce při veřejných zakázkách,
3. c) korupce při veřejných soutěžích,
4. d) korupce při veřejných dražbách.

(2) Při rozdělení věcí mezi jednotlivá soudní oddělení v rozvrhu práce se v rozsahu, v jakém je soud příslušný na daném stupni v těchto věcech podle zákona jednat, a s přihlédnutím k personálnímu obsazení soudu, zajistí specializace soudních oddělení

1. a) na trestním úseku zejména v řízení ve věcech
   1. 1. mladistvých,
   2. 2. cizinců,
   3. 3. dopravní kriminality,
   4. 4. finanční a bankovní kriminality,
   5. 5. trestných činů vojenských,
   6. 6. závažné organizované kriminality (zejména účast na organizované zločinecké skupině a trestné činy spáchané organizovanou skupinou),
   7. 7. trestných činů proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti a trestných činů obchodování s lidmi podle § 168 odst. 1 písm. a) a § 168 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku, týrání svěřené osoby (§ 198 trestního zákoníku), týrání osoby žijící ve společném obydlí (§ 199 trestního zákoníku) a svádění k pohlavnímu styku (§ 202 trestního zákoníku),
   8. 8. mezinárodní justiční spolupráce;

1. b) na občanskoprávním úseku zejména v řízení ve věcech
   1. 1. péče soudu o nezletilé,
   2. 2. pozůstalostních,
   3. 3. duševního vlastnictví,
   4. 4. nekalé soutěže a nedovoleného omezování hospodářské soutěže,
   5. 5. veřejných rejstříků právnických a fyzických osob,
   6. 6. insolvenčních a restrukturalizačních,
   7. 7. směnečných a šekových,
   8. 8. pracovněprávních,
   9. 9. výkonu rozhodnutí a exekucí,
   10. 10. s cizím prvkem;

1. c) na úseku správního soudnictví.

(3) Na úřední desce soudu se uvede, kde je rozvrh práce na soudu uložen a v jakou dobu lze do něj nahlížet a činit z něj opisy a výpisy. Rozvrh práce musí být veřejně přístupný též způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 2a

(1) Nemůže-li věc v určeném soudním oddělení projednat a rozhodnout žádný senát nebo samosoudce určený rozvrhem práce podle § 2, přidělí předseda soudu věc jinému senátu (samosoudci); obdobně postupuje, nemůže-li ve věci provést úkony žádný z vyšších soudních úředníků, soudních tajemníků nebo soudních vykonavatelů určených rozvrhem práce.

(2) Brání-li náhlá překážka nebo překážka krátkodobé povahy soudci nebo vyššímu soudnímu úředníku, soudnímu tajemníku, soudnímu vykonavateli anebo justičnímu kandidátovi provést ve věci jednotlivé úkony, určí předseda soudu, kdo místo něj potřebné úkony provede.

§ 3

Úkony mimo soudní budovu

(1) Má-li být některý úkon soudu vykonán mimo pracoviště soudu v budově státního orgánu nebo státního ústavu, zařízení, obchodního závodu nebo jiné právnické osoby, je nutno úkon předem dohodnout s jejich vedoucím.

(2) Ve vojenských objektech nebo v objektech ozbrojených bezpečnostních sborů může soud vykonat úkon jen se svolením příslušného velitele.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se neužije, jde-li o provedení důkazu ohledáním.

(4) Soudní úkony v budovách a místnostech těch osob, které požívají diplomatické výsady a imunity, mohou být provedeny jen potud, pokud to připouští mezinárodní právo. O takových úkonech musí soud včas vyrozumět Ministerstvo spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“) a Ministerstvo zahraničních věcí a požádat je o vyslání zástupce k takovému úkonu.

§ 4

Okruh soudních pracovníků

Úkoly výkonu soudnictví u okresních a krajských soudů plní soudci, přísedící, justiční kandidáti, asistenti soudců, vyšší soudní úředníci, soudní tajemníci, soudní vykonavatelé a zaměstnanci odborného aparátu soudů.

§ 5

(1) Vyšší soudní úředníci, soudní tajemníci, soudní vykonavatelé a zaměstnanci odborného aparátu soudů jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s výkonem soudnictví. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení pracovního poměru.

(2) Povinnosti zachovávat mlčenlivost může vyššího soudního úředníka, soudního tajemníka, soudního vykonavatele a zaměstnance odborného aparátu zprostit předseda soudu.

§ 6

Jednoduché úkony konané soudními tajemníky a vedoucími soudní kanceláře

(1) Předseda soudu může pověřit soudní tajemníky, aby v trestních věcech samostatně vykonávali tyto jednoduché úkony vyhrazené podle zákonů o soudním řízení předsedovi senátu (samosoudci):

1. a) dožádání v jednoduchých věcech,
2. b) doručování soudních písemností osobám ve vazbě, ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve výkonu zabezpečovací detence a sepisování protokolu o tomto úkonu,
3. c) sepisování podání, včetně návrhů a opravných prostředků v jednoduchých věcech,
4. d) rozhodnutí o vrácení věci důležité pro trestní řízení po právní moci rozhodnutí ve věci samé,
5. e) rozhodnutí o povinnosti odsouzeného hradit náklady trestního řízení, nejde-li o náklady spojené s výkonem trestu odnětí svobody, a hradit náklady spojené s účastí poškozeného v trestním řízení, včetně povinnosti odsouzeného nahradit odměnu a hotové výdaje uhrazené státem přibranému zmocněnci poškozeného, který má nárok na právní pomoc poskytovanou zmocněncem bezplatně nebo za sníženou odměnu,
6. f) opatření potřebná k výkonu trestu odnětí svobody,
7. g) rozhodnutí o zápočtu vazby a trestu a o jiných zápočtech podle trestního zákoníku a trestního řádu,
8. h) opatření ve věcech výkonu trestu propadnutí majetku,
9. i) výzva k zaplacení peněžitého trestu nebo pořádkové pokuty a opatření související s prováděním výkonu rozhodnutí o nich,
10. j) opatření potřebná k výkonu jiných uložených trestů,
11. k) opatření k výkonu ochranného léčení, zabezpečovací detence, ochranné výchovy, zabrání věci a zabrání části majetku,
12. l) zajišťování podkladů pro rozhodování
    1. 1. o podmíněném zastavení trestního stíhání a schválení narovnání,
    2. 2. o tom, zda zbytek závazku zdržet se během zkušební doby podmíněného zastavení trestního stíhání určité činnosti, včetně držení a chovu zvířat nebo péče o ně, nebude vykonán,
    3. 3. o tom, zda se zruší uložené přiměřené omezení, přiměřená povinnost, výchovné opatření nebo dohled,
    4. 4. v průběhu výkonu trestu obecně prospěšných prací, trestu domácího vězení a trestu zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce,
    5. 5. o podmíněném propuštění a podmíněném upuštění od výkonu zbytku trestu,
    6. 6. o změně způsobu výkonu trestu odnětí svobody a o umístění do oddělení s nižším stupněm zabezpečení věznice s ostrahou,
    7. 7. o osvědčení,
    8. 8. o zahlazení odsouzení,

1. m) vyrozumění o podmíněném propuštění a o zahlazení odsouzení,
2. n) vyhotovování trestních listů a dodatečných zpráv pro Rejstřík trestů,
3. o) rozhodnutí o výši odměny obhájce a zmocněnce poškozeného, kteří mají vůči státu nárok na odměnu, svědečného, znalečného, tlumočného, odměny konzultanta přibraného pro účely trestního řízení, odměny za odborné vyjádření podané na žádost orgánů činných v trestním řízení a o výši náhrad jejich výdajů,
4. p) účast při návštěvách obviněných ve vazbě,
5. q) kontrola korespondence obviněných,
6. r) přibrání tlumočníka,
7. s) pověření Probační a mediační služby.

(2) Předseda soudu může pověřit soudní tajemníky, aby ve věcech projednávaných v občanském soudním řízení samostatně vykonávali tyto jednoduché úkony příslušející podle zákonů o soudním řízení předsedovi senátu (samosoudci):

1. a) sepisování jednoduchých podání, včetně návrhů,
2. b) vyřizování dožádání v jednoduchých věcech,
3. c) úkony při odstraňování vad podání podle § 43 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“),
4. d) řízení o určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů,
5. e) úkony při přípravě jednání podle § 114a o. s. ř. a rozhodování podle § 114b odst. 1 o.s.ř., bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, evropským platebním rozkazem , elektronickým platebním rozkazem nebo rozkazem k vyklizení,
6. f) vyžádání spisů správního orgánu podle § 250c odst. 1 o. s. ř. a doručení stejnopisu žaloby správnímu orgánu podle § 250c odst. 2 o. s. ř.,
7. g) rozhodování o osvobození od soudních poplatků podle § 138 o. s. ř., nejde-li o rozhodování při jednání,
8. h) rozhodování ve věcech soudních poplatků, nejde-li o rozhodování při jednání,
9. i) rozhodování o vrácení záloh složených v občanském soudním řízení,
10. j) rozhodování v řízení o návrzích na vydání platebního rozkazu, bylo-li výslovně vydání platebního rozkazu navrženo v žalobě, na vydání elektronického platebního rozkazu , evropského platebního rozkazu nebo rozkazu k vyklizení,
11. k) úkony a rozhodování v řízení o pozůstalosti, nejde-li o ustanovení správce pozůstalosti nebo její části podle § 97 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. z. ř.“), o postup podle § 167 odst. 2 z. z. ř., o likvidaci pozůstalosti podle § 192 z. z. ř., o rozvrh výtěžku zpeněžení majetku zůstavitele podle § 269 z. z. ř., o zrušení pověření notáře podle § 103 z. z. ř., o vyloučení notáře a jeho zaměstnanců podle § 104 z. z. ř., o pozůstalosti, jejíž obecná cena je vyšší než 5 miliónů Kč, o pozůstalosti, která se nachází v cizině, nebo o pozůstalosti po zůstaviteli, který žil v cizině,
12. l) úkony ve věcech péče soudu o nezletilé, ve věcech určení, zda je třeba souhlasu rodičů dítěte k jeho osvojení, v opatrovnických věcech osob omezených ve svéprávnosti, osob nepřítomných nebo neznámých a právnických osob, jakož i úkony v těchto věcech směřující k přípravě rozhodnutí soudce vydávaného bez jednání,
13. m) úkony a rozhodování v řízení o úschovách,
14. n) úkony a rozhodování v řízení o umořování listin,
15. o) vyřizování jednoduchých věcí týkajících se veřejných rejstříků právnických a fyzických osob,
16. p) vydávání úředních opisů, výpisů nebo potvrzení,
17. q) úkony soudu podle § 260 odst. 2 o. s. ř.,
18. r) úkony při prohlášení o majetku povinného s výjimkou postupu podle § 260e o. s. ř.,
19. s) výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky nebo prodejem movitých věcí s výjimkou odkladu výkonu rozhodnutí podle § 266 o. s. ř. a zastavení výkonu rozhodnutí podle § 268 odst. 1 písm. g) a h) o. s. ř.,
20. t) úkony v insolvenčním řízení s výjimkou jednání a rozhodnutí o
    1. 1. ustanovení insolvenčního správce,
    2. 2. odvolání insolvenčního správce z funkce,
    3. 3. zproštění výkonu funkce insolvenčního správce,
    4. 4. zrušení usnesení schůze věřitelů,
    5. 5. ustanovení prozatímního věřitelského výboru,
    6. 6. opatřeních přijatých při provádění výkonu rozhodnutí nebo exekuce v rozporu s omezeními podle insolvenčního zákona,
    7. 7. návrhu na nařízení předběžného opatření, jímž má být omezeno právo dlužníka nakládat s majetkovou podstatou,
    8. 8. návrhu na moratorium,
    9. 9. úpadku,
    10. 10. zamítnutí insolvenčního návrhu,
    11. 11. tom, že dlužník není v úpadku,
    12. 12. prohlášení konkursu a o jeho zrušení,
    13. 13. schválení konečné zprávy a rozvrhového usnesení,
    14. 14. povolení reorganizace, o schválení reorganizačního plánu a jeho změn a o přeměně reorganizace v konkurs,
    15. 15. schválení oddlužení a jeho změn, o přiznání osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení a o odejmutí tohoto osvobození a o zrušení oddlužení,
    16. 16. ukončení provozu dlužníkova obchodního závodu,
    17. 17. věci samé v incidenčních sporech,

1. u) úkony v restrukturalizačním řízení s výjimkou jednání a rozhodnutí o
   1. 1. jmenování restrukturalizačního správce,
   2. 2. odvolání restrukturalizačního správce z funkce,
   3. 3. ukončení výkonu funkce restrukturalizačního správce,
   4. 4. návrhu na vyhlášení všeobecného moratoria,
   5. 5. návrhu na vyhlášení individuálního moratoria,
   6. 6. návrhu na provedení předběžného přezkumu spornosti pohledávky,
   7. 7. návrhu na potvrzení restrukturalizačního plánu,
   8. 8. skončení preventivní restrukturalizace,
   9. 9. návrhu na zrušení restrukturalizačního plánu,

1. v) protesty směnek a šeků.

(3) Předseda soudu může pověřit soudní tajemníky, aby ve věcech projednávaných ve správním soudnictví samostatně vykonávali tyto jednoduché úkony příslušející podle zákonů o soudním řízení předsedovi senátu (samosoudci):

1. a) sepisování jednoduchých podání, včetně návrhů,
2. b) vyřizování dožádání v jednoduchých věcech s výjimkou dožádání ve styku s cizinou,
3. c) úkony při odstraňování vad podání, zejména výzvy k odstranění konkrétních vad a upozornění na následky spojené s jejich neodstraněním,
4. d) úkony při přípravě jednání,
5. e) doručení stejnopisu žaloby žalovanému a osobám zúčastněným na řízení, uložení žalovanému nebo jiným osobám anebo úřadům předložit ve stanovené lhůtě správní spisy a své vyjádření k žalobě nebo stanovisko k věci,
6. f) vyrozumění osob, které přicházejí v úvahu jako osoby zúčastněné na řízení, o probíhajícím řízení, poučení těchto osob o jejich právech a výzvy těmto osobám k oznámení, zda budou uplatňovat práva osoby zúčastněné na řízení,
7. g) zjišťování pobytu žalobce v řízení ve věcech azylu nebo doplňkové ochrany,
8. h) vydávání úředních opisů, výpisů nebo potvrzení.

(4) Soudní tajemníci mohou na pověření předsedy soudu provádět v trestním řízení podle pokynů předsedy senátu (samosoudce) i jiné úkony související s výkonem rozhodnutí.

(5) Předseda soudu může pověřit některé zaměstnance odborného aparátu, jestliže to považuje pro snížení pracovního zatížení soudců bez újmy kvality a hospodárnosti prací za účelné, aby vyhotovovali statistické listy a prováděli v určeném rozsahu další práce v oboru statistiky.

(6) Předseda soudu může pověřit soudní tajemníky, aby samostatně vykonávali úkony v jiné činnosti soudu podle § 352 o. s. ř.

(7) Předseda senátu (samosoudce), jemuž byla věc přikázána podle rozvrhu práce, dohlíží na to, aby úkony, které vykonává zaměstnanec tím pověřený podle odstavců 1 až 3 a 6, byly správně a včas prováděny.

(8) Oprávnění soudních tajemníků podle jiných předpisů není dotčeno.

(9) Vedoucí soudní kanceláře vykonávají vedle dalších úkolů uvedených v jiných ustanoveních samostatně zejména tyto práce:

1. a) sepisují do protokolu podání a ústní prohlášení účastníků řízení o udělení, odvolání nebo výpovědi plné moci, učiněná mimo jednání, a oznamují odvolání nebo výpověď plné moci účastníkům řízení,
2. b) přijímají do protokolu žádosti o osvobození od soudních poplatků (§ 138 o. s. ř.) a o ustanovení zástupce, byla-li žádost podána mimo jednání,
3. c) vyznačují doložku právní moci a doložku vykonatelnosti na stejnopisy rozhodnutí,
4. d) oznamují příslušnému katastrálnímu úřadu, že byl podán návrh na nařízení výkonu rozhodnutí správou nemovité věci, návrh na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitých věcí nebo návrh na nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovité věci,
5. e) v insolvenčním řízení sepisují do protokolu prohlášení podle § 18 odst. 3 insolvenčního zákona, vyznačují na originálech i stejnopisech písemností, pro jejichž zveřejnění je rozhodný den nebo okamžik jejich zveřejnění v insolvenčním rejstříku, doložku okamžiku zveřejnění v insolvenčním rejstříku a v jednoduchých případech provádí znepřístupnění osobních údajů fyzických osob v podáních zveřejňovaných v insolvenčním rejstříku,
6. f) v restrukturalizačním řízení vyznačují na prvopisech i stejnopisech písemností, pro jejichž zveřejnění je rozhodný den nebo okamžik jejich zveřejnění v restrukturalizačním rejstříku nebo na elektronické úřední desce restrukturalizačního soudu, doložku okamžiku zveřejnění v restrukturalizačním rejstříku nebo na elektronické úřední desce restrukturalizačního soudu a v jednoduchých případech provádí znepřístupnění osobních údajů fyzických osob v písemnostech (dokumentech) zveřejňovaných v restrukturalizačním rejstříku, na elektronické úřední desce restrukturalizačního soudu nebo ve sbírce listin obchodního rejstříku podnikatele,
7. g) zasílají státnímu zastupitelství návrh nebo usnesení o zahájení řízení ve věcech podle § 8 odst. 1 z. z. ř.

§ 6a

Justiční kandidát v občanském soudním řízení a v soudním řízení správním může provádět veškeré úkony soudu prvního stupně, s výjimkou

1. a) vedení jednání ve věci samé,
2. b) rozhodování ve věci samé formou rozsudku,
3. c) rozhodování ve věci samé formou usnesení v řízeních podle občanského soudního řádu, soudního řádu správního a zákona o zvláštních řízeních soudních mimo rozhodování v
   1. 1. řízení o úschovách,
   2. 2. řízení o umoření listin,
   3. 3. věcech určení otcovství souhlasným prohlášením,
   4. 4. řízení ve věcech péče soudu o nezletilé a v opatrovnických věcech osob omezených ve svéprávnosti nebo osob, o jejichž svéprávnosti je vedeno řízení, osob, o kterých není známo, kde pobývají, neznámých osob a dále osob, jejichž zdravotní stav jim působí obtíže při správě jmění nebo hájení práv, v nichž nebylo nařízeno jednání,
   5. 5. řízení ve věcech veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a insolvenčního nebo restrukturalizačního rejstříku, v nichž nebylo nařízeno jednání,

1. d) rozhodování o předběžném opatření,
2. e) rozhodování o prozatímní úpravě poměrů dítěte,
3. f) rozhodování o nařízení výkonu rozhodnutí správou nemovité věci, prodejem nemovité věci, postižením obchodního závodu nebo zřízením soudcovského zástavního práva,
4. g) rozhodování o nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky nebo prodejem movitých věcí v řízeních, v nichž bylo nařízeno jednání,
5. h) rozhodování o nařízení výkonu rozhodnutí nebo pověřování soudního exekutora a nařizování exekuce k vymožení peněžitého plnění, je-li exekučním titulem exekutorský zápis nebo notářský zápis včetně rozhodování o zastavení výkonu rozhodnutí, nebyl-li návrh podán oprávněným nebo soudním exekutorem, popřípadě bylo-li proti návrhu podáno odvolání,
6. i) rozhodování o uspokojení práv na nepeněžité plnění,
7. j) rozhodování o nařízení výkonu rozhodnutí o péči o nezletilé děti s výjimkou výživného,
8. k) vydání potvrzení evropského exekučního titulu,
9. l) rozhodování o odkladném účinku žaloby v soudním řízení správním,
10. m) věcí, kde je úkon zvláštním zákonem výslovně svěřen soudci,
11. n) jednání a rozhodnutí v insolvenčním řízení o
    1. 1. ustanovení insolvenčního správce,
    2. 2. odvolání insolvenčního správce z funkce,
    3. 3. zproštění výkonu funkce insolvenčního správce,
    4. 4. zrušení usnesení schůze věřitelů,
    5. 5. ustanovení prozatímního věřitelského výboru,
    6. 6. rozhodnutích a opatřeních přijatých při provádění výkonu rozhodnutí nebo exekuce v rozporu s omezeními podle insolvenčního zákona,
    7. 7. návrhu na nařízení předběžného opatření, jímž má být omezeno právo dlužníka nakládat s majetkovou podstatou,
    8. 8. návrhu na moratorium,
    9. 9. tom, že dlužník je v úpadku,
    10. 10. zamítnutí insolvenčního návrhu,
    11. 11. zrušení úpadku,
    12. 12. prohlášení konkursu a o jeho zrušení,
    13. 13. schválení konečné zprávy a rozvrhového usnesení,
    14. 14. povolení reorganizace, o schválení reorganizačního plánu a jeho změn a o přeměně reorganizace v konkurs,
    15. 15. schválení oddlužení a jeho změn, o přiznání osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení a o odejmutí tohoto osvobození a o zrušení oddlužení,
    16. 16. ukončení provozu dlužníkova obchodního závodu,
    17. 17. věci samé v incidenčních sporech,

1. o) jednání a rozhodnutí v restrukturalizačním řízení o
   1. 1. jmenování restrukturalizačního správce,
   2. 2. odvolání restrukturalizačního správce z funkce,
   3. 3. ukončení výkonu funkce restrukturalizačního správce,
   4. 4. návrhu na vyhlášení všeobecného moratoria,
   5. 5. návrhu na vyhlášení individuálního moratoria,
   6. 6. návrhu na provedení předběžného přezkumu spornosti pohledávky,
   7. 7. návrhu na potvrzení restrukturalizačního plánu,
   8. 8. skončení preventivní restrukturalizace,
   9. 9. návrhu na zrušení restrukturalizačního plánu,

1. p) vyřizování dožádání s cizinou, mimo Slovenské republiky.

§ 6b

Justiční kandidát v trestních věcech může provádět veškeré úkony soudu prvního stupně s výjimkou

1. a) rozhodování a provádění úkonů při jednání soudu v hlavním líčení, veřejném zasedání, neveřejném zasedání a vazebním zasedání,
2. b) vydání trestního příkazu, příkazu k zatčení, příkazu k zadržení, příkazu k odnětí věci, příkazu k domovní prohlídce, příkazu k prohlídce jiných prostor a pozemků, příkazu k osobní prohlídce, příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, příkazu ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu, příkazu k uchování dat nebo k znemožnění přístupu k nim, nařízení vydání zásilky, otevření vydané zásilky, nařízení záměny obsahu zásilky a povolení použití operativně pátracích prostředků,
3. c) rozhodnutí o zajištění věci důležité pro trestní řízení,
4. d) rozhodnutí ve věcech mezinárodní justiční spolupráce ve věcech trestních,
5. e) udělování souhlasu za předsedu senátu orgánům činným v trestním řízení k provedení úkonů podle trestního řádu,
6. f) úkonů soudce v přípravném řízení,
7. g) rozhodnutí o tom, zda se zruší uložené přiměřené omezení, přiměřená povinnost, výchovné opatření nebo dohled.

§ 7

Opravný prostředek proti rozhodnutí justičního kandidáta nebo soudního tajemníka

(1) Proti rozhodnutí vydanému soudním tajemníkem ve věcech uvedených v § 6 odst. 1 až 4 nebo justičním kandidátem ve věcech uvedených v § 6a a 6b lze podat opravný prostředek za stejných podmínek jako proti rozhodnutí předsedy senátu (samosoudce). Podaný opravný prostředek se však předloží nejprve předsedovi senátu (samosoudci), který o něm v občanskoprávních a obchodních věcech rozhodne, má-li za to, že se mu má zcela vyhovět (§ 374 odst. 3 o. s. ř.), v trestních věcech, má-li za to, že se mu má vyhovět a nedotkne-li se změna původního rozhodnutí práv jiné strany trestního řízení [§ 146 odst. 1 trestního řádu (dále jen „tr. ř.“)], jinak jej předloží soudu druhého stupně, aby o něm rozhodl.

(2) Rozhodne-li předseda senátu (samosoudce) o opravném prostředku sám, považuje se i jeho rozhodnutí za rozhodnutí soudu prvního stupně; proti němu přísluší opravný prostředek podle obecných ustanovení o řízení před soudy.

§ 8

(1) Do soudního spisu nebo veřejných rejstříků právnických a fyzických osob lze u soudu nahlížet a pořizovat z nich opisy a výpisy podle zvláštního právního předpisu v úředních hodinách pod dozorem pověřeného zaměstnance soudu. Místnosti k tomu určené musí být zřetelně označeny a uvedeny na orientační tabuli soudu. Pro nahlížení do soudního spisu je třeba předchozí objednání.

(2) Je-li součástí spisu zvukový nebo zvukově obrazový záznam (dále jen „záznam“), soud umožní jeho přehrání a pořízení jeho kopie za stejných podmínek jako v odstavci 1. Záznam uložený v jednotném úložišti zvukových a obrazových záznamů (dále jen „jednotné úložiště záznamů“) lze přehrát a pořídit si jeho kopii také prostřednictvím časově omezeného dálkového přístupu.

(3) Je-li spis veden v elektronické podobě (dále jen „elektronický spis“), lze do něj nahlížet, pořizovat z něho opisy a výpisy a přehrávat záznamy a pořizovat jejich kopie za stejných podmínek jako v odstavci 1 nebo prostřednictvím dálkového přístupu, pokud to technická povaha systému, ve kterém je elektronický spis veden, umožňuje. Dálkový přístup je možný po prokázání totožnosti osoby s využitím elektronické identifikace podle zákona upravujícího elektronickou identifikaci.

§ 9

Předložení stejnopisů účastníky

V občanském soudním řízení mohou účastníci pro urychlené vyřízení věci předložit soudu současně s podáním též vyhotovení a potřebné stejnopisy rozhodnutí, jehož vydání navrhují a které má soud vydat bez slyšení účastníků. Tato vyhotovení soud po případném doplnění využije k vydání rozhodnutí.

§ 10

Seznam projednávaných věcí

Vedoucí soudní kanceláře učiní opatření, aby seznam všech věcí, v nichž je nařízeno jednání, hlavní líčení nebo veřejné zasedání na týž den nebo v nichž bude vyhlášen rozsudek, byl vyvěšen na dveřích jednací síně. V seznamu se uvedou příslušné soudní oddělení, jméno, příjmení a akademické tituly členů senátu (samosoudce), spisová značka, jména a příjmení účastníků nebo obžalovaných starších osmnácti let a doba jednání.

§ 11

(1) Před zahájením jednání vyvolá zapisovatel přede dveřmi jednací síně hlasitě a srozumitelně věc, která bude projednávána. Zároveň předběžně zjistí, zda se dostavily osoby, které byly k jednání obeslány a vyzve je ke vstupu do jednací síně. Vyvolání věci tímto způsobem může být nahrazeno vhodným technickým zařízením. Není přípustné, aby se kromě soudních osob někdo další zdržoval v jednací síni před vyvoláním věci.

(2) Před zahájením jednání se na místech určených v jednací síni pro členy senátu (samosoudce) a zapisovatele viditelně umístí štítky uvádějící jména, příjmení a akademické tituly soudců a přísedících, kteří věc projednají, a jméno a příjmení zapisovatele a ponechají se tam po celou dobu jednání.

(3) Do jednací síně se vstupuje s nepokrytou hlavou; to se nevztahuje na příslušníky ozbrojených sborů ve službě a na ženy.

§ 12

(1) Při použití pout, předváděcích řetízků a dalších donucovacích prostředků předváděných osob se orgány Vězeňské služby řídí zvláštními předpisy.

(2) Po dobu přítomnosti v jednací síni se předvedeným donucovací prostředky snímají. Ponechat, případně je znovu přiložit, lze jen na pokyn předsedy senátu (samosoudce). Při rozhodování o takovém opatření zváží předseda senátu (samosoudce) zejména, zda podle dostupných informací o předváděném je dáno důvodné podezření z pokusu o útěk, napadení přítomných osob nebo jiného násilného jednání. Ponechání nebo znovupřiložení donucovacích prostředků se uvede v protokolu o jednání.

§ 13

(1) Při příchodu nebo odchodu senátu (samosoudce) povstanou osoby přítomné v jednací síni. Jestliže není k dispozici poradní síň, musí být soudní osoby v úředním oděvu a na svých místech již při vyvolání věci.

(2) K senátu (samosoudci) se mluví jen ve stoje. Předseda senátu (samosoudce) však může dovolit osobám, jejichž věk nebo zdravotní stav to odůvodňuje, aby při přednesech i výpovědi seděly.

(3) Ve stoje vyslechnou všichni přítomní, včetně soudních osob, vyhlášení výroku rozsudku. Jinak během jednání sedí všichni přítomní včetně soudních osob na svých místech.

(4) Klást otázky a vyjadřovat se lze jen se souhlasem nebo na pokyn předsedy senátu (samosoudce).

(5) Slovní projevy soudců i ostatních osob, kterým bylo uděleno slovo, musí být hlasité a srozumitelné.

(6) Osoby přítomné v jednací síni jsou povinny zdržet se všeho, co by mohlo narušit průběh či důstojnost soudního jednání, včetně projevování souhlasu nebo nesouhlasu s průběhem jednání, výpovědí osob, s vyhlášenými rozhodnutími aj.

(7) Účastníkům a jejich zástupcům, zmocněncům nebo podpůrcům je třeba umožnit, aby se v průběhu soudního jednání navzájem poradili o svých stanoviscích a návrzích. Za tím účelem je možno jednání na přiměřenou dobu přerušit.

(8) Kouření nebo požívání jídel a nápojů v jednací síni je zakázáno. Předseda senátu (samosoudce) je povinen účastníkům a dalším osobám zajistit možnost dodržet pitný režim.

§ 14

(1) V jednací síni se všem, s výjimkou osob mladších patnácti roků, vyká.

(2) Soudní osoby i ostatní přítomné osoby se vzájemně oslovují „pane-paní-slečno“ s připojením funkce či procesního postavení, ve kterém oslovený vystupuje, nebo jeho akademického titulu. Pouze osoby mladší patnácti roků lze oslovit, jeví-li se to účelným pro překonání jejich ostychu, jen osobním jménem.

(3) V případě, že je nezbytné rozlišit osoby se stejným procesním postavením, lze oslovení podle předchozího odstavce doplnit i příjmením konkrétní osoby.

§ 15

(1) Před vyhlášením rozhodnutí se senát odebere do poradní síně. Není-li k dispozici poradní síň, vyzve předseda senátu přítomné, aby jednací síň se všemi svými věcmi opustili.

(2) Před návratem soudu z poradní síně zařídí zapisovatel, aby účastníci jednání zaujali opět svá místa v jednací síni. Konala-li se porada přímo v jednací síni, vyzve zapisovatel po skončení porady účastníky k návratu do jednací síně, případně se k výzvě využije vhodné technické zařízení.

(3) Obdobně jako senát může postupovat i samosoudce.

§ 16

(1) Před vyhlášením rozsudku vyzve předseda senátu (samosoudce) přítomné, aby povstali. Sám vyhlašuje rozsudek až do konce výrokové části rovněž ve stoje, důstojným způsobem, plynule a hlasitě.

(2) Po vyhlášení výrokové části rozsudku vyzve předseda senátu (samosoudce) přítomné, aby usedli, a sám, rovněž vsedě, rozsudek odůvodní, poučí účastníky o odvolání (dovolání) a o možnosti výkonu rozhodnutí a zpravidla účastníky vyzve, aby se vyjádřili, zda se vzdávají odvolání proti vyhlášenému rozsudku; to neplatí, není-li přítomen vyhlášení rozsudku žádný z účastníků. Jde-li o správní soudnictví, předseda senátu (samosoudce) poučí účastníky a osoby zúčastněné na řízení o kasační stížnosti a možnosti výkonu rozhodnutí. Jde-li o trestní řízení, poučí předseda senátu oprávněné osoby o odvolání a vyzve je, aby se vyjádřily, zda se vzdávají práva odvolání proti vyhlášenému rozsudku nebo zda odvolání podávají anebo zda si ponechávají zákonnou lhůtu k případnému podání odvolání po doručení písemného vyhotovení rozsudku; předseda senátu také zpravidla vyzve státního zástupce a obžalovaného, aby se vyjádřili, zda trvají na vyhotovení odůvodnění, jsou-li jinak splněny podmínky pro vydání zjednodušeného rozsudku (§ 129 odst. 2 tr. ř.); jde-li o rozhodnutí, proti kterému je přípustné dovolání, poučí oprávněné osoby v rozsahu stanoveném zákonem.

(3) Obdobně se postupuje i při vyhlašování usnesení s tím rozdílem, že se celé usnesení vyhlašuje vsedě a že usnesení uvedená v § 169 odst. 2 o.s.ř. nemusí být odůvodněna.

(4) Po úplném vyčerpání obsahu jednání prohlásí předseda senátu (samosoudce) jednání za skončené a vyzve přítomné, aby se vzdálili z jednací síně.

§ 17

(1) Jestliže je veřejnost vyloučena, oznámí se takové rozhodnutí senátu (samosoudce) zřetelně na dveřích jednací síně zároveň se zákazem vstupu nepovolaným osobám.

(2) Jestliže lze očekávat, že občané projeví o projednání některé věci větší zájem, učiní předseda senátu (samosoudce) za součinnosti správy soudu opatření k důstojnému průběhu jednání. Zejména nařídí projednání věci do vhodné jednací síně s přihlédnutím k rozsahu předpokládaného zájmu i možnostem soudu.

§ 18

Přibrání tlumočníka

Ustanoví-li soud tlumočníka, může být tlumočník zároveň zapisovatelem. Tato okolnost se poznamená v protokolu.

§ 19

Předvolání některých osob k soudu

(1) Vojáci v činné službě se k soudu předvolávají prostřednictvím jejich velitele. Není-li znám útvar, ve kterém voják koná službu, předvolává se prostřednictvím příslušné územní vojenské správy.

(2) Osoba ve výkonu trestu odnětí svobody, osoba ve výkonu zabezpečovací detence nebo ve vazbě se předvolává a předvádí prostřednictvím příslušného orgánu Vězeňské služby. Je-li předvolaná osoba ve vazbě v jiné věci, je třeba k žádosti připojit písemný souhlas příslušného orgánu činného v trestním řízení s předvedením.

(3) Osoba v ústavní péči, která v ní byla umístěna bez svého souhlasu nebo která je v ní z důvodů, pro něž by mohla být umístěna i bez svého souhlasu, se předvolává prostřednictvím ústavu zdravotnické péče nebo zdravotnického zařízení, který také zajistí její předvedení.

(4) Mladistvý, který je ve výkonu ochranné výchovy, se předvolává prostřednictvím ústavu, kde vykonává tuto výchovu, a který rovněž zajistí jeho účast, včetně doprovodu k jednání soudu.

§ 20

Nebrání-li tomu důležité důvody, předseda senátu (samosoudce) při nařízení hlavního líčení nebo veřejného zasedání v trestních věcech přihlíží k požadavku státního zástupce, který před podáním obžaloby vykonával dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení, aby se mohl osobně zúčastnit projednávání věci před soudem. Obdobně přihlíží k odůvodněnému požadavku obhájce.

§ 21

Protokoly v řízení před soudem

(1) Protokol o jednání se diktuje hlasitě, aby přítomní diktované znění slyšeli, pokud zákon nepřipouští jiný postup.²) Předseda senátu (samosoudce) může vyslýchanému, zejména jde-li o znalce, dovolit, aby svou výpověď do protokolu nadiktoval. Tato okolnost se zaznamená v protokolu nebo uvede do zvukového záznamu, pokud se protokol pořizuje následně podle takového záznamu. O úplnost a srozumitelnost zvukového záznamu v trestním řízení dbá vyšší soudní úředník nebo protokolující úředník.

(2) Pokud to zákony o řízení před soudem připouštějí, může být protokol o jednání vyhotoven podle nahlas diktovaného znění záznamovou technikou; o tom se k protokolu připojí doložka, v níž se uvede osobní jméno a příjmení zaměstnance, který protokol podle záznamu vyhotovil. Předseda senátu (samosoudce) a v případech, kdy tak stanoví zákon, jiná osoba odpovědná za správnost a úplnost protokolace, jsou povinni ověřit, zda obsah vyhotoveného protokolu je totožný s obsahem záznamu a správnost vyhotovení protokolu potvrdí svým podpisem. Pokud zákony o řízení před soudem nestanoví jinak, není třeba záznam uchovávat. Je-li protokol o jednání vyhotoven tímto způsobem, lze upustit od přítomnosti zapisovatele při jednání, s výjimkou hlavního líčení, veřejného a neveřejného zasedání.

(3) Byl-li při jednání, o němž je pořizován protokol podle odstavce 2, uzavřen smír nebo jiná dohoda o předmětu řízení, dohoda pozůstalého manžela s dědici o vypořádání majetku patřícího do společného jmění manželů, dohoda o vypořádání povinného dílu pro nepominutelného dědice, nadiktuje předseda senátu jeho znění do záznamu. Zároveň musí být při jednání vyhotovena příloha protokolu o jednání, která obsahuje označení soudu, spisovou značku projednávané věci, datum, úplné znění smíru nebo dohody a podpisy předsedy senátu (samosoudce), účastníků smíru nebo dohody a zapisovatele, pokud byl k jejímu vyhotovení přizván. Příloha se po přepisu protokolu o jednání k němu trvale připojí.

(4) Uzná-li při jednání, o němž je pořizován protokol podle odstavce 2, žalovaný zcela nebo zčásti nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, nadiktuje předseda senátu obsah uznávacího prohlášení žalovaného do záznamu. Zároveň musí být při jednání vyhotovena příloha protokolu o jednání, která obsahuje označení soudu, spisovou značku projednávané věci, datum, úplné znění uznávacího prohlášení žalovaného a podpisy předsedy senátu (samosoudce), žalovaného a zapisovatele, pokud byl k jejímu vyhotovení přizván. Příloha se po přepisu protokolu o jednání k němu trvale připojí.

(5) Není-li poradě o hlasování přítomen zapisovatel, sepíše a zalepí protokol o hlasování předseda senátu nebo jím pověřený člen senátu; v protokolu se vyznačí, kdo jej sepsal a podepíší jej všichni členové senátu.

(6) Protokol se zapisuje v českém jazyce. Záleží-li na doslovném znění výpovědi toho, kdo nevypovídá v českém jazyce, zapíše zapisovatel nebo tlumočník její příslušnou část pokud možno také v jazyce, jímž vyslýchaný vypovídal, případně zapisovatel či protokolující úředník pořídí zvukový záznam.

(7) Protokol o hlasování smí otevřít jen předseda nebo člen senátu, který jedná o opravném prostředku podaném proti rozhodnutí, o jehož přijetí byl protokol vyhotoven. Po nahlédnutí musí být protokol o hlasování ihned zalepen a opatřen otiskem kulatého úředního razítka soudu, u něhož byl otevřen, a podpisem soudce, který tyto úkony provedl.

(8) Protokol o hlasování se nesepisuje, jde-li o jednoduchá rozhodnutí, na kterých se senát usnesl jednomyslně a kterým předcházela porada pouze v jednací síni bez přerušení jednání; v protokole o jednání se v takovém případě poznamená, že rozhodnutí bylo učiněno bez přerušení jednání.

(9) O poučení, které je povinen předseda senátu (samosoudce) poskytnout k zajištění tajnosti utajovaných skutečností podle zvláštního zákona¹) a o trestních následcích porušení tajnosti utajovaných skutečností, se sepíše zvláštní protokol, a jde-li o trestní řízení, učiní záznam do protokolu; postup podle odstavce 2 je vyloučen. Protokol nebo záznam musí obsahovat rovněž jména a příjmení, povolání, zaměstnavatele a bydliště všech osob, kterým bylo poučení poskytnuto. Protokol podepíší předseda senátu (samosoudce), poučené osoby a zapisovatel, který byl k jeho vyhotovení přizván.

§ 21a

Pořizování záznamu a jeho přepisu v řízení před soudem v civilním řízení

(1) Záznam podle § 40 o.s.ř. se pořizuje pomocí záznamového zařízení schopného zajistit automatickou identifikaci řečníka. O úplnost a srozumitelnost záznamu dbá zapisovatel nebo jiný pověřený zaměstnanec soudu.

(2) V listinném spisu se záznam uchovává na technickém nosiči nebo na jednotném úložišti záznamů, které je elektronickým úložištěm spravovaným ministerstvem. Technický nosič záznamu se připojí ke spisu, je-li to možné, nebo se ve spisu uvede, kde je technický nosič záznamu uložen nebo že je záznam uchováván na jednotném úložišti záznamů. Záznam se vyřazuje ve skartačním řízení současně se spisem.

(3) V elektronickém spisu se záznam uchovává v systému, ve kterém je elektronický spis veden. Pro skartační řízení platí odstavec 2 věta poslední obdobně.

(4) Přepis se zapisuje v českém jazyce. Vypovídá-li někdo v jiném než českém jazyce, zapíše příslušnou část v jazyce, jímž vyslýchaný vypovídal, zapisovatel nebo tlumočník.

§ 21b

Rozhodnutí a další písemnosti soudu

(1) Soud vyhotovuje rozhodnutí a další písemnosti v té podobě, v jaké je veden spis; je-li však o věci veden listinný spis, předseda senátu (samosoudce) může rozhodnout, že se rozhodnutí nebo jiné písemnosti vyhotoví v elektronické podobě. Opisy nebo stejnopisy rozhodnutí a dalších písemností se vyhotovují v listinné nebo v elektronické podobě podle způsobu doručování účastníkům nebo jiným osobám.

(2) Listinné opisy nebo stejnopisy podepisuje ten, kdo je vyhotovil.

(3) Elektronicky vyhotovené rozhodnutí a další písemnosti soudu a jejich elektronicky vyhotovené opisy nebo stejnopisy musí být podepsány kvalifikovaným elektronickým podpisem toho, kdo je vyhotovil, nebo zapečetěny kvalifikovanou elektronickou pečetí soudu. Podepsaný nebo zapečetěný elektronický dokument musí být opatřen kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem.

(4) Listinné stejnopisy rozhodnutí a další písemnosti soudu, které se vyhotovují za součinnosti provozovatele poštovních služeb, musí soud opatřit specifickým identifikátorem rozhodnutí nebo další písemnosti soudu a vizualizovanou podobou kvalifikovaného elektronického podpisu toho, kdo jej vyhotovil, nebo kvalifikované elektronické pečetě soudu, a to společně s vizualizovanou podobou kvalifikovaného elektronického časového razítka. Provozovatel poštovních služeb může opatřit takový stejnopis řídícími znaky pro vyhotovování. Elektronické rozhodnutí a další písemnosti soudu v elektronické podobě se účastníkovi zpřístupní způsobem umožňujícím dálkový přístup; o tom musí být účastník poučen.

(5) Má-li být na podkladě rozhodnutí soudu proveden vklad do katastru nemovitostí, vyhotoví soud, který ve věci rozhodoval v prvním stupni, z rozhodnutí výpis v elektronické podobě, který obsahuje

1. a) označení, že se jedná o výpis z rozhodnutí,
2. b) označení soudu, který rozhodnutí vydal,
3. c) označení rozhodnutí číslem jednacím,
4. d) údaje o účastnících řízení, kterých se vklad týká,
5. e) z výroku rozhodnutí jen tu část, která se vkladu do katastru nemovitostí týká,
6. f) cenový údaj v případě, kdy tak stanoví jiný právní předpis,
7. g) datum vydání rozhodnutí,
8. h) údaje o právní moci rozhodnutí a
9. i) jméno a příjmení toho, kdo výpis vyhotovil, a jeho podpis.

(6) Pokud má rozhodnutí, na jehož podkladě má být proveden vklad do katastru nemovitostí, jako součást obsahovat i právní jednání a text příslušného právního jednání nebyl v plném znění uveden ve výroku, soud k výpisu z rozhodnutí připojí příslušné právní jednání v plném znění.

(7) Je-li součástí rozhodnutí geometrický plán, připojí se k výpisu z rozhodnutí. Je-li geometrický plán v listinné podobě, připojí se k výpisu z rozhodnutí, který soud vyhotoví v listinné podobě.

§ 22

Použití úředního razítka

(1) Otiskem kulatého úředního razítka opatřuje soud zejména listinné opisy nebo stejnopisy vyhotovení soudních rozhodnutí, listiny o pověření péčí a zastupováním nezletilého, o ustanovení nebo jmenování opatrovníkem nebo poručníkem, pověření soudního komisaře, pověření a nařízení exekuce, schválení smlouvy o nápomoci, schválení zastoupení členem domácnosti, úřední potvrzení (vysvědčení), nařízení výkonu trestu a ochranných opatření, příkaz k zatčení, příkaz k zadržení, příkaz k vzetí do vazby a příkaz k propuštění z vazby nebo z výkonu trestu odnětí svobody, žádost o vypátrání pobytu osob, opatření o ustanovení obhájce, jakož i všechny písemnosti určené pro soudy nebo jiné orgány v cizině.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije v případech, kdy se na vyhotovování listinných stejnopisů rozhodnutí a jiných písemností soudu podílí provozovatel poštovních služeb podle § 48 odst. 4 o. s. ř.

§ 23

Vyznačení právní moci

(1) Jakmile soudce zjistí, že rozhodnutí nabylo právní moci, zaznamená to na vyhotoveném rozhodnutí založeném ve spise s uvedením dne, kdy nastala právní moc, a připojí svůj čitelný podpis a datum vyznačení. Nabylo-li rozhodnutí právní moci jen zčásti, je to nutno v záznamu přesně vyjádřit. Když byl podán návrh na doplnění rozsudku, není to na překážku tomu, aby byla vyznačena právní moc rozhodnutí.

(2) Právní moc může vyznačit i vyšší soudní úředník, justiční kandidát, asistent soudce a soudní tajemník v případech, kdy rozhodnutí vydal nebo kdy k tomu byl soudcem pověřen.

(3) Do elektronického spisu právní moc rozhodnutí vyznačí osoba uvedená v odstavcích 1 a 2 a podepíše svým kvalifikovaným elektronickým podpisem a opatří jej kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem.

§ 24

Doložka o právní moci a vykonatelnosti rozhodnutí

(1) Na žádost toho, komu bylo elektronické rozhodnutí nebo stejnopis rozhodnutí doručeno dříve než toto rozhodnutí nabylo právní moci, vyznačí soud na předloženém listinném stejnopisu rozhodnutí nebo na listinném výstupu z autorizované konverze elektronického rozhodnutí nebo elektronického stejnopisu rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu^2a) (dále jen „listinná konvertovaná verze“) doložku o právní moci s uvedením data, kdy nastala právní moc, a podpisem osoby, která doložku připojila.

(2) Na žádost toho, komu bylo doručeno elektronické rozhodnutí nebo stejnopis rozhodnutí, vyznačí soud na předloženém listinném stejnopisu rozhodnutí nebo na listinné konvertované verzi doložku vykonatelnosti rozhodnutí s podpisem osoby, která doložku připojila.

(3) Soud zašle jako součást datové zprávy na žádost toho, komu bylo doručeno rozhodnutí nebo stejnopis rozhodnutí, elektronické rozhodnutí s doložkou o právní moci a vykonatelnosti nebo elektronický stejnopis rozhodnutí, jehož obsahem je doložka o právní moci a vykonatelnosti.

(4) Podání návrhu na doplnění rozsudku není na překážku připojení doložky o právní moci a doložky vykonatelnosti rozhodnutí.

§ 25

Podání

(1) Nepředloží-li účastník v občanském soudním řízení nebo ve správním soudnictví ve stanovené lhůtě potřebný počet stejnopisů písemného podání v listinné podobě, ačkoli byl k tomu vyzván, vyhotoví tyto stejnopisy soud a účastníku vyměří soudní poplatek podle zvláštního zákona^1a); na to musí být účastník ve výzvě upozorněn.

(2) Vede-li se ve věci spis v listinné podobě, soud založí podání a jiné písemnosti doručené v listinné podobě do listinného spisu.

(3) Vede-li se ve věci spis v elektronické podobě, soud převede podání a jiné písemnosti doručené v listinné podobě do elektronické podoby, kterou založí do elektronického spisu; autorizovaná konverze se neprovádí. Podání a jiné písemnosti v listinné podobě se založí do sběrného spisu, který soud vede za tímto účelem v souladu se zvláštním právním předpisem^2b).

(4) Bylo-li podání nebo jiná písemnost doručena soudu jako součást datové zprávy, soud jej založí do elektronického spisu nebo převede do listinné podoby a založí do listinného spisu; autorizovaná konverze se neprovádí.

(5) Přílohy podání doručených soudu jako součást datové zprávy soud založí do elektronického spisu nebo převede do listinné podoby, založí do listinného spisu a uloží do příslušného informačního systému. Předseda senátu (samosoudce) může vydat pokyn, aby některé přílohy podání doručeného do datové schránky nebyly převedeny do listinné podoby a založeny do listinného spisu. Listinnou konvertovanou verzi těchto dokumentů soud pořídí, jen je-li to nutné.

§ 26

Rekonstrukce spisu

(1) Spisy, které byly zcela nebo zčásti zničeny nebo se ztratily, rekonstruuje, jestliže je to třeba, na návrh nebo bez návrhu podle záznamů v rejstřících a jiných evidenčních pomůckách soud, který ve věci konal řízení v prvním stupni. O tom pořídí záznam, v němž vyznačí den podání návrhu, data všech jednání, data rozhodnutí ve věci, údaj, zda byl, kým byl a kdy byl podán opravný prostředek a způsob jeho vyřízení. Údaje o soudních poplatcích se nevyznačují.

(2) Soud pořídí ověřené opisy stejnopisů vyhotoveného rozhodnutí nebo jiných písemností, které má sám, nebo které si vyžádá od jiného soudu nebo jiného státního orgánu. Na ověřených opisech stejnopisů připojí doložku, že opis nahrazuje zničenou nebo ztracenou listinu. Za tím účelem může uložit účastníkům, jejich zástupcům a třetím osobám, aby předložili stejnopisy podání, opisy rozhodnutí a jiné písemnosti; tyto listiny soud po opatření ověřeného opisu vrátí.

(3) Nestačí-li prostředky uvedené v odstavci 2, soud provede potřebná šetření, zejména za účelem osvědčení toho, jak výpovědi byly protokolovány, vyslechne osoby, jež byly vyslechnuty jako účastníci, svědci, znalci, popřípadě provede jiná osvědčení a výsledek těchto šetření zachytí v protokole o rekonstrukci. Protokolem o rekonstrukci se nahrazují listiny, zejména různá podání, protokoly o jednání a přílohy. Opis protokolu o rekonstrukci se doručí známým účastníkům. Vznesou-li účastníci námitky proti znění protokolu, soud je k němu připojí.

§ 26a

Elektronický spis

Elektronický spis je možné vést pouze v informačním systému speciálně k tomu určenému.

§ 27

Vydávání úředních potvrzení

Předseda senátu (samosoudce) může na žádost těch, kteří to potřebují k uplatnění nebo hájení svých práv, vydat úřední potvrzení o skutečnostech známých ze spisu, popřípadě opis některé písemnosti po zaplacení soudního poplatku.

§ 28

Vyžadování součinnosti

(1) Soudy jsou oprávněny vyžadovat od orgánů obcí, orgánů policie i od jiných orgánů a právnických a fyzických osob součinnost při plnění svých úkolů, a to zejména sdělování skutečností, které mají význam pro soudní řízení a rozhodování (§ 8 tr. ř., § 128 o. s. ř., § 140 odst. 2, § 141 a 215 z. z. ř.).

(2) Od orgánů obcí lze vyžadovat zejména zprávy o chování, majetkových a sociálních poměrech obviněného a účastníků řízení, zprávy o tom, zda odsouzený řádně vykonává trest obecně prospěšných prací, a zprávy o poměrech mladistvého, které mají podklad ve vlastních poznatcích těchto orgánů.

(3) Od orgánů policie mohou soudy vyžadovat zejména zprávy o chování obviněného a účastníků řízení, o chování podmíněně odsouzeného a podmíněně propuštěného z výkonu trestu odnětí svobody ve stanovené zkušební době a o chování odsouzeného pro účely rozhodnutí o zahlazení odsouzení a o pobytu a zaměstnání osob. Je-li toho třeba, orgány policie na žádost soudu provádějí pátrání po pobytu osoby.

(4) Od zaměstnavatelů mohou soudy vyžadovat zprávy o chování jejich pracovníků v zaměstnání a o jejich výdělkových poměrech, nebo i o dalších skutečnostech, pokud je toho třeba k soudnímu řízení a rozhodnutí.

§ 28a

Doručování při jednání nebo jiném soudním úkonu

(1) Doručuje-li soud písemnost při jednání nebo při jiném soudním úkonu, uvede se to v protokolu o jednání nebo v protokolu, který byl sepsán o jiném soudním úkonu.

(2) V protokolu musí být uvedeno, kdo doručení provedl, jaká písemnost byla doručena a jak byla zjištěna totožnost adresáta nebo toho, kdo jemu určenou písemnost převzal. Protokol podepíše ten, kdo doručení provedl, a adresát, popřípadě ten, kdo za něho písemnost převzal.

§ 28b

Doručování prostřednictvím veřejné datové sítě

(1) Má-li adresát zpřístupněnou datovou schránku zřízenou podle zvláštního právního předpisu^2a) (dále jen „datová schránka“) nebo požádá-li adresát o doručování na elektronickou adresu podle § 46 odst. 2 a § 46a odst. 2 o.s.ř., soud doručí tomuto adresátovi elektronicky vyhotovené rozhodnutí nebo elektronicky vyhotovený stejnopis nebo opis rozhodnutí nebo další elektronicky vyhotovené písemnosti soudu, umožňuje-li to povaha dokumentu, prostřednictvím veřejné datové sítě do jeho datové schránky nebo na jeho elektronickou adresu.

(2) Bylo-li podání nebo jiná písemnost účastníka nebo jiné osoby (dále jen „podání“) doručena soudu v listinné podobě, soud jej převede do elektronické podoby a zašle adresátu, kterému se doručuje prostřednictvím veřejné datové sítě, jako součást datové zprávy; autorizovaná konverze se neprovádí.

(3) Bylo-li podání doručeno soudu jako součást datové zprávy, zašle soud adresátu, kterému se doručuje prostřednictvím veřejné datové sítě, obsah této datové zprávy. Adresátu, kterému se doručuje v listinné podobě, soud zašle listinnou verzi tohoto podání; autorizovaná konverze se neprovádí.

§ 28c

Vyhotovování rozhodnutí a jiných písemností soudu za součinnosti provozovatele poštovních služeb a jejich doručování

(1) Vede-li se ve věci elektronický spis a soud vyhotovuje listinné stejnopisy rozhodnutí a jiné písemnosti soudu prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, předá je soud v elektronické podobě tomuto provozovateli, který v souladu s uzavřenou smlouvou vyhotoví jejich listinnou podobu a doručí je; autorizovanou konverzi přitom provozovatel poštovních služeb neprovádí. Předávání a vyhotovování se provádí automatizovaným způsobem, který vylučuje lidský zásah nad míru nezbytně nutnou.

(2) Vede-li se ve věci elektronický spis a soud doručuje listinné stejnopisy rozhodnutí a jiné písemnosti soudu způsobem podle odstavce 1, zakládá se do elektronického spisu doručenka v elektronické podobě, kterou převede provozovatel poštovních služeb do elektronické podoby v souladu s uzavřenou smlouvou; autorizovanou konverzi přitom provozovatel poštovních služeb neprovádí. Doručenku v listinné podobě soud založí do sběrného spisu, který soud vede za tímto účelem v souladu se zvláštním právním předpisem^2b).

(3) Vede-li se ve věci listinný spis a soud vyhotovuje listinné stejnopisy rozhodnutí a jiné písemnosti soudu za součinnosti provozovatele poštovních služeb, předá je soud v elektronické podobě tomuto provozovateli, který v souladu s uzavřenou smlouvou vyhotoví jejich listinnou podobu a předá je k doručení. Provozovatel poštovních služeb přitom provádí autorizovanou konverzi u listinných stejnopisů rozhodnutí; u jiných písemností soudu se autorizovaná konverze provádí, stanoví-li tak předseda senátu. Předávání a vyhotovování se provádí automatizovaným způsobem, který vylučuje lidský zásah nad míru nezbytně nutnou.

§ 29

(1) K hotovým výdajům účastníka náleží jízdné, stravné a nocležné.

(2) Podklady pro výpočet ztráty na výdělku účastníka, který je v pracovním poměru nebo v poměru obdobném pracovnímu poměru nebo pracovnímu vztahu, tvoří průměrný výdělek vypočtený podle zvláštního předpisu.³) Výši průměrného výdělku prokáže účastník potvrzením zaměstnavatele, u něhož pracuje, kde je uvedeno, zda a jakou částku zaměstnavatel srazí za dobu nepřítomnosti v práci, a zda účastník může nastoupit do práce na zbytek směny.

(3) U účastníka, který není v pracovním poměru nebo v poměru obdobném pracovnímu poměru, je však výdělečně činný, podklad pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku tvoří částka, vypočtená ze základu daně z příjmů fyzických osob⁴), dělená počtem pracovních hodin stanovených zvláštním právním předpisem⁵) připadajících na týž kalendářní rok. Pro výpočet náhrady ušlého výdělku se použije částka základu daně, podle které je určena poslední známá daňová povinnost, nejvýše však 486 000 Kč; pokud nelze výši ztráty na výdělku tímto způsobem prokázat, přísluší účastníku náhrada za ztrátu na výdělku za hodinu v částce odpovídající výši minimální mzdy za hodinu podle nařízení vlády o minimální mzdě, nejvýše však osminásobek této částky za jeden den.

(4) Potřebuje-li účastník stižený těžkou tělesnou chorobou nebo vadou nebo v jiných závažných případech průvodce, tvoří nutná vydání průvodce a jeho ušlý výdělek součást nákladů řízení účastníka. Součástí nákladů řízení účastníka jsou rovněž nutná vydání a ušlý výdělek důvěrníka dítěte nebo podpůrce.

§ 30

(1) Nárok na jízdné má jen účastník, který nebydlí nebo nepracuje v místě, kde se řízení koná, nebo je předvolán z místa, kde se dočasně zdržuje.

(2) Účastníku se hradí skutečné, účelné a hospodárné cestovní výdaje veřejným hromadným dopravním prostředkem. Pokud s předchozím souhlasem soudu použil účastník vlastního motorového vozidla, poskytne se mu náhrada podle zvláštního právního předpisu.⁶)

§ 31

(1) Jestliže účastník použil ještě také místního veřejného hromadného dopravního prostředku, hradí se mu i místní přepravné.

(2) Místní přepravné se hradí i účastníku, který bydlí nebo pracuje v místě, kde se řízení koná, jestliže použil místního veřejného hromadného dopravního prostředku.

§ 32

Stravné a nocležné náleží účastníku podle zvláštního právního předpisu.⁶)

§ 33

(1) Pro určení výše náhrady nutných výdajů a náhrady ztráty na výdělku a pro určení nákladů zákonného zástupce účastníka nebo jeho zástupce, který není advokátem, pro určení nákladů opatrovníka ustanoveného účastníku, pro určení nákladů nutného průvodce, důvěrníka dítěte a podpůrce (§ 29 odst. 4), jakož i pro určení výše svědečného užije se ustanovení § 29 až § 32 obdobně.

(2) O náhradách poskytovaných znalcům, osobám podávajícím odborné vyjádření, tlumočníkům, překladatelům a konzultantům přibraným pro účely trestního řízení platí zvláštní předpisy.