Zákon České národní rady o změnách v nemocenském a sociálním zabezpečení a některých pracovněprávních předpisů

§ 145a

(1) Osoba samostatně výdělečně činná (§ 2 odst. 3 a 4), která vykonává samostatnou výdělečnou činnost na území České republiky a splňuje dále stanovené podmínky, je nemocensky pojištěna (dále jen „pojištěna“).

(2) Pro nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných platí ustanovení předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců, pokud se dále nestanoví jinak.

(3) Osoba samostatně výdělečně činná je podle tohoto zákona pojištěna jen jednou, i když vykonává několik činností uvedených v § 2 odst. 3.

§ 145b

(1) Pojištění osoby samostatně výdělečně činné vzniká dnem, v němž zahájila nebo znovu zahájila (dále jen „zahájila“) samostatnou výdělečnou činnost, nejdříve však dnem, od kterého je oprávněna tuto činnost vykonávat.

(2) Při zahájení samostatné výdělečné činnosti je osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce, v němž zahájila svou činnost, pojištěna až do 31. prosince tohoto roku. Zahájila-li osoba samostatně výdělečně činná svou činnost před 1. říjnem, je pojištěna v následujícím kalendářním roce, a to až do dne podání odhlášky z pojištění (§ 145c odst. 2). Zahájila-li osoba samostatně výdělečně činná svou činnost po 30. září, je pojištěna po celý následující kalendářní rok a v dalším kalendářním roce, a to až do dne podání odhlášky z pojištění (§ 145c odst. 2) v tomto dalším kalendářním roce.

§ 145c

(1) Osoba samostatně výdělečně činná je v kalendářním roce pojištěna, pokud se v § 145b odst. 2 nestanoví jinak, dosáhl-li její příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení⁴¹) (dále jen „příjem“) v předchozím kalendářním roce částky dvanáctinásobku minimální mzdy; tato částka se sníží o částku minimální mzdy za každý kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc netrvalo pojištění osoby samostatně výdělečně činné nebo v němž takové osobě za celý měsíc náleželo nemocenské nebo peněžitá pomoc v mateřství. Pokud však osoba samostatně výdělečně činná, která nesplňuje podmínku stanovené výše příjmu, nepodala odhlášku z pojištění, je nadále účastna pojištění podle tohoto zákona. Minimální mzdou se zde rozumí částka minimální mzdy za měsíc pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou,⁴²) která je platná 1. ledna kalendářního roku, v němž se posuzuje účast na pojištění.

(2) Osoba samostatně výdělečně činná, jejíž příjem v předchozím kalendářním roce nedosáhl výše uvedené v odstavci 1, je na základě odhlášky vyňata z pojištění od toho měsíce, za který nebylo zaplaceno pojistné.

(3) Pojištění osoby samostatně výdělečně činné, která byla podle odstavce 2 vyňata z pojištění, vzniká znovu dnem 1. ledna kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, v němž její příjem dosáhl výše uvedené v odstavci 1. Přihlášku k pojištění je osoba samostatně výdělečně činná povinna podat nejpozději do 30. června kalendářního roku, v němž vzniklo pojištění, a to spolu s výpisem z daňového přiznání za kalendářní rok, v němž její příjem dosáhl výše uvedené v odstavci 1; do osmi dnů od podání přihlášky je povinna zaplatit pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti³⁰⁾ (dále jen „pojistné“) za dobu od 1. ledna.

§ 145d

(1) Osoba samostatně výdělečně činná, které byl pozastaven výkon její činnosti,⁴³) je na tuto dobu vyňata z pojištění.

(2) Pokud osoba samostatně výdělečně činná přeruší svou samostatnou výdělečnou činnost na dobu nepřesahující 12 měsíců z důvodu výkonu služby v ozbrojených silách nebo civilní služby, péče o dítě nebo z jiných vážných dlouhodobých důvodů, je na základě odhlášky vyňata z pojištění dnem jejího podání, avšak jen na dobu, za kterou ještě nebylo zaplaceno pojistné; za dobu před podáním odhlášky je vyňata jen se souhlasem příslušného orgánu sociálního zabezpečení provádějícího nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných.⁴⁴)

(3) Pokud osoba samostatně výdělečně činná do 12 měsíců po zániku oprávnění vykonávat samostatnou výdělečnou činnost znovu zahájila tuto činnost na základě nového oprávnění ke stejnému nebo obdobnému předmětu podnikání, považuje se doba před opětovným zahájením samostatné výdělečné činnosti za vynětí z pojištění.

§ 145e

Pojištění osoby samostatně výdělečně činné zaniká dnem

1. a) zániku oprávnění vykonávat samostatnou výdělečnou činnost,
2. b) kdy přestala samostatnou výdělečnou činnost vykonávat soustavně, pokud jde o osoby uvedené v § 2 odst. 3 písm. d) a f), nebo
3. c) podání odhlášky z pojištění, pokud jde o osobu, která přerušuje výkon samostatné výdělečné činnosti na dobu delší 12 měsíců po dni podání odhlášky.

§ 145f

(1) Po dobu vynětí z pojištění osoby samostatně výdělečně činné je vyňata z pojištění i její spolupracující osoba.

(2) Dnem zániku pojištění osoby samostatně výdělečně činné zaniká pojištění i její spolupracující osoby.

§ 145g

Z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných se poskytují tyto dávky:

1. a) nemocenské,
2. b) peněžitá pomoc v mateřství,
3. c) podpora při narození dítěte,
4. d) přídavky na děti,
5. e) pohřebné.

§ 145h

(1) Osoba samostatně výdělečně činná má nárok na dávky nemocenského pojištění, jen pokud zaplatila pojistné za celou dobu trvání pojištění, včetně doby, po kterou se mají dávky vyplácet, s výjimkou případů uvedených v odstavci 3, a jsou-li splněny ostatní podmínky stanovené pro nárok na ně. Nárok na dávky nemocenského pojištění však zaniká vynětím z pojištění podle § 145c odst. 2 a § 145d odst. 2.

(2) Je-li dlužné pojistné doplaceno do jednoho roku ode dne, kdy by jinak vznikl nárok na dávku nemocenského pojištění, považuje se podmínka zaplacení pojistného za splněnou.

(3) Zaplacení pojistného pro nárok na dávky nemocenského pojištění se nevyžaduje za dobu po zániku pojištění a po dobu vynětí z pojištění podle § 145d odst. 1.

(4) Ochranná lhůta neplyne při vynětí z pojištění podle § 145d odst. 2.

§ 145i

Přídavky na děti, podpora při narození dítěte a pohřebné se neposkytnou z nemocenského pojištění podle tohoto zákona, pokud náležejí tyto dávky podle předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců nebo o nemocenské péči v ozbrojených silách.

§ 145j

(1) Nemocenské náleží osobě samostatně výdělečně činné, která je uznána dočasně neschopnou k výkonu své dosavadní samostatné výdělečné činnosti pro nemoc nebo úraz nebo z důvodu poskytování lázeňské péče (dále jen „pracovní neschopnost“); za pracovní neschopnost se považuje též přijetí osoby samostatně výdělečně činné do ústavní péče ve zdravotnickém zařízení. Nemocenské náleží též, byla-li osobě samostatně výdělečně činné nařízena karanténa podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem (dále jen „karanténa“).

(2) Nemocenské podle odstavce 1 náleží, pokud osoba samostatně výdělečně činná nevykonává po dobu pracovní neschopnosti nebo karantény samostatnou výdělečnou činnost.

§ 145k

(1) Nemocenské náleží za kalendářní dny od prvního dne pracovní neschopnosti a stanoví se z denního vyměřovacího základu, nejvýše však z částky 190 Kčs.

(2) Denním vyměřovacím základem je průměr připadající na kalendářní den z úhrnu vyměřovacích základů spadajících do rozhodného období. Zjištěný denní vyměřovací základ se nemění, i když osoba samostatně výdělečně činná doplácí pojistné podle § 15 odst. 2 zákona České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Vyměřovacím základem je vyměřovací základ⁴⁵) pro pojistné.

(3) Rozhodným obdobím je kalendářní rok předcházející roku, v němž vznikla pracovní neschopnost, pokud není dále stanoveno jinak.

(4) Vzniklo-li pojištění v kalendářním roce předcházejícím roku, v němž vznikla pracovní neschopnost, je rozhodným obdobím doba od prvního dne kalendářního měsíce, v němž vzniklo pojištění, do konce předcházejícího kalendářního roku, pokud v této době pojištění trvalo aspoň tři kalendářní měsíce. Trvalo-li pojištění v předchozím kalendářním roce méně než tři kalendářní měsíce, je rozhodným obdobím doba od prvního dne kalendářního měsíce, v němž vzniklo pojištění, do konce kalendářního měsíce bezprostředně předcházejícího kalendářnímu měsíci, v němž vznikla pracovní neschopnost.

(5) Vzniklo-li pojištění v kalendářním roce, v němž vznikla pracovní neschopnost, je rozhodným obdobím doba od prvního dne kalendářního měsíce, v němž vzniklo pojištění, do konce kalendářního měsíce bezprostředně předcházejícího kalendářnímu měsíci, v němž vznikla pracovní neschopnost. Vzniklo-li však pojištění v kalendářním měsíci, v němž vznikla pracovní neschopnost, je rozhodným obdobím tento kalendářní měsíc.

(6) Denní vyměřovací základ zjištěný při vzniku pracovní neschopnosti platí po celou dobu jejího trvání, a to i tehdy, přechází-li tato neschopnost do následujícího kalendářního roku.

(7) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně pro stanovení nemocenského při karanténě.

§ 145l

Peněžitá pomoc v mateřství náleží ode dne, od kterého osoba samostatně výdělečně činná již nevykonává samostatnou výdělečnou činnost, a to od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku osmého týdne před tímto dnem.

§ 145m

Pro nárok na přídavky na děti se podmínky pracovního úvazku a odpracované doby považují za splněny, pokud osoba samostatně výdělečně činná je pojištěna podle tohoto zákona.“.