§ 17
změněno 1. 10. 2018 zákonem 182/2018 Sb.
§ 17 (1) Česká národní banka, je-li to účelné po konzultaci s orgány příslušnými k řešení krize jiných členských států, na jejichž území vykonává činnost člen skupiny prostřednictvím významné pobočky (dále jen „orgán příslušný k řešení krize významné pobočky“), vypracuje plán řešení krize instituce se sídlem v České republice, která není členem skupiny podléhající dohledu na konsolidovaném základě, a současně posoudí její způsobilost k řešení krize podle § 22, 23 a podle kritérií obsažených v příloze č. 2 k tomuto zákonu. (2) Česká národní banka poskytne instituci shrnutí hlavních prvků jejího plánu řešení krize. (3) Při vypracování plánu řešení krize Česká národní banka zohlední možný dopad selhání instituce a následného řešení selhání podle insolvenčního zákona na finanční systém, ostatní instituce včetně podmínek jejich financování a hospodářství jako celek; přitom přihlédne k povaze podnikání instituce, její vlastnické struktuře, právní formě instituce, jejímu rizikovému profilu, velikosti, právnímu postavení, provázanosti s jinými účastníky finančního systému, rozsahu a složitosti jejích činností, jejímu členství v institucionálním systému ochrany nebo jiném obdobném systému podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) a k investičním službám, které instituce poskytuje. (4) Plán řešení krize obsahuje popis možných situací, ve kterých může dojít k selhání, včetně případu selhání, ke kterému došlo v době narušené finanční stability nebo po předchozích událostech se systémovým dopadem a stanoví možnosti uplatnění opatření k řešení krize. Plán řešení krize nesmí předpokládat poskytnutí nouzové likviditní pomoci Českou národní bankou ani použití veřejných prostředků vyjma použití prostředků Fondu pro řešení krize a Fondu pojištění vkladů. (5) Plán řešení krize zahrnuje alespoň a) shrnutí hlavních prvků plánu, b) shrnutí podstatných změn v instituci od posledního poskytnutí informací podle odstavce 6, c) popis možností právního a ekonomického oddělení zásadních činností a hlavních obchodních činností, aby mohlo být zajištěno jejich poskytování v případě selhání instituce, d) odhad časového rámce provedení každého podstatného prvku plánu, e) popis posouzení způsobilosti k řešení krize instituce, f) popis opatření k odstranění překážek způsobilosti k řešení krize, g) popis způsobů ocenění a posouzení možnosti převodu nebo prodeje zásadních činností, hlavních obchodních činností a aktiv instituce, h) stanovení rozsahu informačních povinností instituce ve vztahu k České národní bance, i) popis možných způsobů financování řešení krize, j) popis možných selhání instituce a jejich řešení v rámci řešení krize, k) popis zásadních vazeb a propojení instituce, l) popis možných postupů pro zachování přístupu do platebních a vypořádacích systémů a k další infrastruktuře a posouzení převoditelnosti klientských a zákaznických pozic, m) popis dopadů plánu na zaměstnance včetně posouzení souvisejících nákladů, popřípadě proces konzultace zaměstnanců a jejich zástupců při řešení krize, n) plán komunikace s médii a s veřejností, o) informaci o minimálních požadavcích podle § 129 a případných smluvních nástrojích podle § 137 a lhůtu pro jejich dosažení, p) popis procesů a systémů nutných pro zachování soustavného fungování provozního systému instituce, q) případné vyjádření instituce k plánu řešení krize a r) analýzu situace, za které by instituce mohla provádět obchody s Českou národní bankou, a určení aktiv, která by mohla sloužit jako zajištění. (6) Nemá-li Česká národní banka k dispozici informace nezbytné k vypracování plánu řešení krize obsažené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, je instituce povinna poskytnout jí na vyžádání veškeré potřebné informace, včetně případných analýz nebo simulací podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu. Instituce je povinna poskytnout České národní bance také veškerou další součinnost potřebnou pro vypracování plánu řešení krize.