zákon o léčivech

§ 92 (1) Držitel rozhodnutí o registraci musí vést podrobné záznamy o všech podezřeních na nežádoucí účinky, které se vyskytnou ve Společenství v Evropské unii nebo ve třetí zemi, a tyto informace předává elektronicky podle pokynů vydaných Komisí a agenturou. Ve výjimečných a řádně odůvodněných případech může, na základě žádosti držitele rozhodnutí o registraci, Ústav schválit, aby držitel rozhodnutí o registraci tyto informace předával způsobem stanoveným v pokynu zveřejněném v informačním prostředku Ústavu. (2) Držitel rozhodnutí o registraci musí zaznamenávat a hlásit Ústavu všechna podezření na závažné nežádoucí účinky, o kterých byl informován zdravotnickými pracovníky v České republice, a to nejpozději do 15 dnů od obdržení informace. (3) Držitel rozhodnutí o registraci musí zaznamenávat a hlásit Ústavu všechna ostatní podezření na závažné nežádoucí účinky, kromě uvedených v odstavci 2, která jsou mu známa, pokud splňují kritéria podle pokynů pro hlášení vydaných Komisí a agenturou a pokud k nim došlo v České republice, a to nejpozději do 15 dnů od obdržení informace. (4) Držitel rozhodnutí o registraci zajistí, aby všechna podezření na závažné neočekávané nežádoucí účinky a jakékoliv podezření na přenos původců infekčního onemocnění léčivým přípravkem, které se vyskytly na území třetí země, byla hlášena podle pokynů Komise a agentury tak, aby byla dostupná agentuře a příslušným orgánům členských států, v nichž je léčivý přípravek registrován, a to nejpozději do 15 dnů od obdržení informace. (5) Podezření podle odstavců 2 až 4 se sdělují elektronicky, za výjimečných okolností, kdy nelze tímto způsobem hlášení uskutečnit, se postupuje podle pokynů Komise a agentury. Při oznamování podezření se využívá mezinárodně uznané lékařské terminologie v souladu s pokyny Komise a agentury. (6) Pro léčivé přípravky, které byly registrovány členskými státy na základě stanoviska výboru vydaného před 1. lednem 1995 v souladu s předpisem Společenství54 Evropské unie54) nebo pro něž bylo použito postupů vzájemného uznávání podle § 41, a léčivé přípravky, u kterých byl uplatněn postup přezkoumání53), držitel rozhodnutí o registraci dále zajistí, aby všechna podezření na závažné nežádoucí účinky, vyskytující se ve Společenství v Evropské unii, byla hlášena ve formátu a ve lhůtách dohodnutých s referenčním členským státem nebo s příslušným orgánem zastupujícím referenční členský stát takovým způsobem, aby byla referenčnímu členskému státu dostupná. Je-li referenčním členským státem Česká republika a Ústav jakožto příslušný orgán referenčního členského státu činí úkony, provádí i analýzu a monitorování takových nežádoucích účinků. (7) Pokud v rozhodnutí o registraci nejsou stanoveny další povinnosti podle § 32 odst. 3 nebo 4, držitel rozhodnutí o registraci předkládá Ústavu periodicky aktualizované zprávy o bezpečnosti, buď neprodleně na vyžádání nebo alespoň každých 6 měsíců od udělení registrace až do uvedení na trh. Periodicky aktualizované zprávy o bezpečnosti se také předkládají neprodleně na vyžádání nebo alespoň každých 6 měsíců vždy po 6 měsících v prvních 2 letech po prvním uvedení na trh a 1 ročně v následujících 2 letech. Poté se tyto zprávy předkládají v tříletých intervalech nebo neprodleně na vyžádání Ústavu. Pravidelně aktualizované zprávy o bezpečnosti obsahují vědecké vyhodnocení poměru rizika a prospěšnosti léčivého přípravku. Za účelem spolupráce v rámci Společenství Evropské unie může Ústav změnit data a periody předkládání těchto zpráv. (8) Držitel rozhodnutí o registraci předkládá periodicky aktualizované zprávy o bezpečnosti uvedené v odstavci 7 rovněž příslušným orgánům Společenství Evropské unie a členských států podle pokynů Komise a agentury. (9) Po vydání rozhodnutí o registraci může jeho držitel požadovat změnu lhůt uvedených v odstavci 7 formou žádosti o změnu registrace. (10) Držitel rozhodnutí o registraci nesmí sdělovat veřejnosti informace týkající se farmakovigilance v souvislosti se svým registrovaným léčivým přípravkem, aniž by předem nebo současně informoval Ústav. Držitel rozhodnutí o registraci musí zajistit, aby takové informace byly poskytovány objektivně. (11) Držitel rozhodnutí o registraci musí uchovávat dokumentaci vztahující se k farmakovigilanci po dobu nejméně 10 let, s výjimkou dokumentace podle zvláštního právního předpisu63). Prováděcí právní předpis stanoví rozsah a způsob vedení a uchovávání dokumentace. (12) Držitel rozhodnutí o registraci je povinen předem informovat Ústav o zahájení neintervenční studie v České republice, dále je povinen informovat Ústav o jejím ukončení. Prováděcí právní předpis stanoví rozsah a způsob poskytování informací Ústavu.