379

ZÁKON

ze dne 5. prosince 2007,

kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky ČÁST PRVNÍ

Čl. I

změněno 1. 9. 2008 Odkaz Čl. I

Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb. a zákona č. 170/2007 Sb., se mění takto:

  1. 1. V § 1 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 1 zní:

    „(1) Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelný právní předpis Evropských společenství1) podmínky vstupu cizince na území České republiky (dále jen „území“) a vycestování cizince z území, stanoví podmínky pobytu cizince na území a vymezuje působnost Policie České republiky (dále jen „policie“), Ministerstva vnitra (dále jen „ministerstvo“) a Ministerstva zahraničních věcí v této oblasti státní správy.

  2. 1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex).“.
  3. Dosavadní poznámky pod čarou č. 1 až 1c se označují jako poznámky pod čarou č. 1a až 1d, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.

  1. 2. V § 3 se odstavec 3 zrušuje.
  2. 3. V § 4 se odstavec 2 zrušuje.

    Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.

  1. 4. V § 4 odstavec 2 zní:

    „(2) Policie potvrdí v souladu s přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství1) cizinci vstup na území vyznačením otisku vstupního razítka do jeho cestovního dokladu.“.

  1. 5. § 5 včetně poznámky pod čarou č. 5 zní:

    „§ 5

    Odkaz „§ 5

    (1) Podmínky vstupu na území a provádění hraniční kontroly stanoví přímo použitelný právní předpis Evropských společenství1).

    (2) Při vstupu na území je cizinec při hraniční kontrole povinen prokázat splnění podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropských společenství1) a dále je na požádání povinen

    1. a) vyplnit a podepsat hraniční průvodku,
    2. b) strpět ověření pravosti cestovního dokladu a ověření své totožnosti pomocí osobních údajů zapsaných v cestovním dokladu, popřípadě porovnání biometrických údajů zpracovaných v nosiči dat prostřednictvím technického zařízení umožňujícího srovnání aktuálně zobrazených biometrických údajů cizince s biometrickými údaji zpracovanými v nosiči dat cestovního dokladu, jde-li o cestovní doklad, který obsahuje nosič dat s biometrickými údaji.

    (3) Povinnost předložit cestovní doklad se nevztahuje na cizince, který je mladší 15 let a je zapsán do cestovního dokladu jiného cizince.

    (4) Splnění podmínek podle odstavce 1 a odstavce 2 písm. a) se nevztahuje na cizince, který je

    1. a) přebírán od orgánu cizího státu podle zvláštního zákona5),
    2. b) přes území provážen (§ 152), nebo
    3. c) na území předáván podle mezinárodní smlouvy nebo přímo použitelného právního předpisu Evropských společenství.

    (5) Občan Evropské unie a rodinný příslušník občana Evropské unie je povinen při hraniční kontrole předložit policii cestovní doklad. Nemá-li občan Evropské unie cestovní doklad nebo nemůže-li si jej obstarat, policie mu při hraniční kontrole umožní, aby svou totožnost a skutečnost, že je občanem členského státu Evropské unie, prokázal jiným dokladem. Nemá-li rodinný příslušník občana Evropské unie cestovní doklad nebo nemůže-li si jej obstarat, policie mu při hraniční kontrole umožní, aby svou totožnost a skutečnost, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unie, prokázal jiným dokladem.

    (6) Rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, je dále povinen při hraniční kontrole policii předložit vízum opravňující k pobytu na území, vztahuje-li se na něho vízová povinnost.

  2. 5) Hlava dvacátá pátá trestního řádu.“.