Vyhláška o formulářových podáních pro daně z příjmů

1. 25) Poplatník je oprávněn podat též dodatečné daňové přiznání, kterým se nemění poslední známá daň nebo poslední známá daňová ztráta, ale pouze údaje jím dříve tvrzené, a to do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém změny údajů zjistil (§ 141 odst. 4 DŘ). V dodatečném daňovém přiznání poplatník uvede důvody pro jeho podání a den zjištění změn v údajích jím dříve tvrzených (§ 141 odst. 5 DŘ).
2. 26) Lhůta pro podání dodatečného daňového přiznání podle § 141 odst. 1 DŘ věty první neběží po dobu, kdy není přípustné podat dodatečné daňové přiznání (§ 141 odst. 6 DŘ).
3. 27) Podání daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání v průběhu vyměřovacího nebo doměřovacího řízení či v průběhu řízení o mimořádném opravném prostředku nebo dozorčím prostředku proti rozhodnutí o stanovení daně, není přípustné a nezahajuje další řízení. Údaje uvedené v takto podaném daňovém tvrzení se využijí při stanovení daně, pokud to stav řízení umožňuje (§ 145a DŘ).
4. 28) Poplatník je povinen podat dodatečné daňové přiznání též na další daňovou povinnost, pokud mu vznikne po dni zpracování návrhu na použití likvidačního zůstatku. Tato daňová povinnost se považuje za daňovou povinnost vzniklou do dne zpracování návrhu na použití likvidačního zůstatku (§ 240c odst. 4 DŘ).

   Dodatečné daňové přiznání se podává na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí, v jehož záhlaví (položka 03) bude označeno jako „dodatečné“. Současně se u položky 03 uvede den, kdy byly zjištěny důvody zakládající povinnost nebo právo podat dodatečné daňové přiznání.

   Údaje v příslušných řádcích II. oddílu se vyplní v celkových částkách, nikoli pouze rozdíly oproti původním částkám měněných údajů. Rozdíly proti poslední známé dani nebo poslední známé daňové ztrátě se v dodatečném daňovém přiznání vyznačí pouze ve IV. oddílu, a to podle dílčího pokynu k jeho vyplnění.

1. 29) Pokud lze důvodně předpokládat, že bude daň doměřena, může správce daně vyzvat poplatníka k podání dodatečného daňového přiznání a stanovit mu náhradní lhůtu. Nevyhoví-li poplatník této výzvě ve stanovené lhůtě, může správce daně doměřit daň podle pomůcek (§ 145 odst. 2 DŘ).

Opravná daňová přiznání

1. 30) Před uplynutím lhůty k podání daňového přiznání může poplatník nahradit již podané daňové přiznání opravným daňovým přiznáním (§ 138 odst. 1 DŘ). Daňové přiznání podané po uplynutí tříměsíční lhůty podle § 136 odst. 1 DŘ lze nahradit opravným daňovým přiznáním pouze, jsou-li obě tato daňová přiznání podána elektronicky v prodloužené lhůtě podle § 136 odst. 2 písm. a) DŘ, nebo jsou-li podána poradcem v prodloužené lhůtě podle § 136 odst. 2 písm. b) bodu 2 DŘ, nebo ve lhůtě, která byla prodloužena pouze podle § 36 DŘ (§ 138 odst. 3 DŘ). V řízení se dále postupuje podle opravného daňového přiznání a k předchozímu daňovému přiznání se nepřihlíží. Takto lze nahradit i dodatečná daňová přiznání nebo již podaná opravná daňová přiznání (§ 138 odst. 2 DŘ). Údaje v příslušných řádcích II. oddílu se v opravném daňovém přiznání vyplní v celkových částkách, nikoli pouze v částkách rozdílů oproti původním částkám měněných údajů.

Daňové nedoplatky, úrok z prodlení a penále

1. 31) Nedoplatek je částka daně, která není uhrazena, a již uplynul den splatnosti této daně (§ 153 odst. 1 DŘ).
2. 32) Základem pro výpočet úroku z prodlení je splatná daň, která nebyla uhrazena. Úrok z prodlení vzniká od čtvrtého dne následujícího po původním dni splatnosti daně do dne její platby. Stanovení náhradního dne splatnosti daně nemá vliv na určení doby, po kterou vzniká úrok z prodlení. Výše úroku z prodlení odpovídá výši úroku z prodlení podle občanského zákoníku (§ 252 DŘ). Úrok z prodlení u záloh vzniká do dne splatnosti zálohované daně (§ 251b odst. 4 DŘ).
3. 33) Úrok z prodlení se nepředepíše a poplatníkovi nevzniká povinnost jej uhradit, nepřesáhne-li v úhrnu za jedno zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, částku 1 000 Kč (§ 251a odst. 2 DŘ).
4. 34) Poplatníkovi vzniká povinnost uhradit penále z částky doměřené daně tak, jak byla stanovena oproti poslední známé dani, ve výši 20 %, je-li daň zvyšována, nebo 1 %, je-li snižována daňová ztráta.

   Penále je splatné do 30 dnů ode dne oznámení platebního výměru, nejdříve však ke stejnému dni jako stanovená daň, ze které se toto penále vypočte (§ 251 odst. 3 DŘ). Pro účely výpočtu penále se vychází z částky daně tak, jak by byla stanovena oproti poslední známé dani, pokud by nebyly v rámci postupu vedoucího k doměření této daně z moci úřední dodatečně uplatněny vyšší částky odčitatelných položek podle § 34 zákona (§ 38p zákona). Povinnost uhradit penále nevzniká z dané dodatečně tvrzené v dodatečném daňovém přiznání, na jehož základě došlo k doměření daně. To neplatí, pokud toto dodatečné daňové přiznání nebylo přípustné (§ 251 odst. 4 DŘ).

Pokuta za opožděné tvrzení daně

1. 35) Poplatníkovi vzniká povinnost uhradit pokutu za opožděné tvrzení daně, nepodá-li daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo učiní-li tak po stanovené lhůtě, a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů, ve výši

   0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně,

   0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daňové ztráty (§ 250 odst. 1 DŘ).

   Maximální výše pokuty nesmí být vyšší než 300 000 Kč (§ 250 odst. 5 DŘ). Základem pro výpočet pokuty je výše daně nebo daňové ztráty stanovená ve vyměřovacím nebo doměřovacím řízení, která souvisejí s opožděně podaným daňovým přiznáním nebo dodatečným daňovým přiznáním. Pokud by takto vypočtená částka pokuty byla nižší než 1 000 Kč, nepředepíše se a poplatníkovi nevzniká povinnost ji uhradit (§ 250 odst. 3 DŘ). Nepodá-li však poplatník daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání ani dodatečně po dobu, kdy možnost podat tato přiznání trvá, použije se při výpočtu částky pokuty podle § 250 odst. 1 DŘ stanovená horní hranice; výše pokuty v tomto případě činí vždy nejméně 500 Kč (§ 250 odst. 4 DŘ).

   Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne oznámení platebního výměru, kterým správce daně rozhodne o povinnosti platit pokutu za opožděné tvrzení daně (§ 250 odst. 6 DŘ).

   Výše pokuty je poloviční, pokud poplatník podá řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení do 30 dnů od marného uplynutí nebo možnost lhůty pro jeho podání a v daném kalendářním roce nebylo správcem daně u daňového subjektu v době vydání platebního výměru zjištěno jiné prodlení při podání řádného daňového tvrzení nebo dodatečného daňového tvrzení (§ 250 odst. 7 DŘ).

Tiskopis Přiznání k dani z příjmů právnických osob

Tiskopis je členěn do pěti oddílů (I–V).

Nedílnou součástí tiskopisu je Příloha č. 1 II. oddílu (dále jen "Příloha").

Nedílnou součástí tiskopisu přiznání je též Samostatná příloha k tabulce I Přílohy č. 1 II. oddílu, Příloha č. 2 II. oddílu, Samostatná příloha k řádku 5 tabulky H Přílohy č. 1 II. oddílu, Samostatná příloha k položce 12 I. oddílu, Příloha č. 3 II. oddílu, Samostatná příloha k tabulce V. Přílohy č. 3 II. oddílu, Samostatná příloha k ř. 319 II. oddílu a Žádost o předání účetní závěrky do sbírky listin veřejného rejstříku, pokud povinnost, nebo možnost k jejich vyplnění vyplývá z následující části těchto pokynů.

Tiskopis pro přiznání k dani (dále jen „tiskopis“) použijí i poplatníci, kteří jsou daňovými nerezidenty (§ 17 odst. 4 zákona), jestliže jim plynou příjmy z činností vykonávaných ve stálé provozovně umístěné na území ČR.

Jsou-li v tomto formulářovém podání požadovány údaje, jejichž obsah nebo forma jsou stanoveny jiným právním předpisem, uvádějí se tyto údaje s tímto obsahem a v této formě, není-li stanoveno jinak.

Částky v jednotlivých položkách a v přílohách tiskopisu se uvádějí v české měně zaokrouhlené na celé koruny, pokud v náplni příslušné položky není uvedeno jinak.

Přepočet cizí měny na českou měnu jedná-li se o položku pro výpočet daně, o které se neúčtuje provádí poplatník kurzem pro přepočet daně pro poslední den zdaňovacího období, období, za které se podává daňové přiznání, nebo části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání (§ 38 odst. 1 písm. a) bod 2 zákona). Poplatník, jehož měnou účetnictví je cizí měna provede přepočet položky pro výpočet daně, o které se účtuje, která se uvádí v daňovém přiznání, na českou měnu kurzem pro přepočet daně pro poslední den zdaňovacího období, období, za které se podává daňové přiznání, nebo části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání (§ 38 odst. 8 písm. b) zákona).

Kurzem pro přepočet daně se pro účely daní z příjmů rozumí kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou (§ 38 odst. 5 zákona).

Majetek, dluhy, rezervy vytvářené pro daňové účely a jiné položky, jejichž způsob tvorby nebo uplatnění je upraven zákonem upravujícím daně z příjmů, evidují v měně účetnictví (§ 38ba odst. 1 zákona).

Kritérium uvedené v české měně v zákoně, v jiném právním předpisu nebo v rozhodnutí orgánu veřejné moci, které se posuzuje pro účely daní z příjmů a vztahuje se k položce pro výpočet daně, o které se účtuje, nebo k majetku, dluhu, rezervě vytvářené pro daňové účely nebo jiné položce evidované v měně účetnictví, se v případě, že je měnou účetnictví poplatníka cizí měna, přepočte na měnu účetnictví kurzem pro přepočet daně pro poslední den bezprostředně předcházejícího zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání. Takto přepočtená částka se zaokrouhluje na celá čísla, pokud je přepočítávaná částka uvedena s přesností na celé tisícikoruny, v ostatních případech se nezaokrouhluje (§ 38bb zákona).

Výše zákonem definované přenositelné daňové položky (§ 38bc odst. 1 zákona), která vznikla ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých byla měnou účetnictví cizím měna, odpovídá pro účely jejího uplatnění nebo jiného zohlednění v jiném zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, než ve kterých vznikla, výši této přenositelné daňové položky v měně účetnictví ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých tato položka vznikla, přepočtené na českou měnu kurzem pro přepočet daně poslední den tohoto období (§ 38bc odst. 2 zákona).

Záhlaví tiskopisu

V editovatelném poli s označením Finančnímu úřadu pro / Specializovanému finančnímu úřadu doplní poplatník zbývající část oficiálního názvu svého místně příslušného finančního úřadu (např. – pro hlavní město Prahu – pro Jihočeský kraj, apod.). Bude-li poplatník vybraným subjektem podle § 11 odst. 2 zákona o Finanční správě České republiky, doplní údaj slovy Specializovanému finančnímu úřadu.

V editovatelném poli Územní pracoviště v, ve, pro bude uvedeno územní pracoviště, kde je umístěn spis daňového subjektu k dani z příjmů právnických osob (§ 13 zákona o Finanční správě České republiky).

Dále bude v předtištěných polích záhlaví uveden počet příloh II. oddílu a počet zvláštních a samostatných příloh. Zvláštní přílohy, které rozvádějí věcnou náplň vykázané částky, nebo její propočet, a jejichž forma není předepsána, musí být označeny otiskem razítka poplatníka, včetně podpisu oprávněné osoby, a musí na nich být uvedeno DIČ poplatníka.

01 Daňové identifikační číslo – za předtištěným kódem CZ se uvede kmenová část přiděleného DIČ (§ 130 odst. 1 DŘ).

02 Identifikační číslo – bude uvedeno přidělené identifikační číslo (ve smyslu zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů). Podílové fondy, podfondy investičních fondů podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy a fondy penzijní společnosti tento údaj nevyplňují.

03 Daňové přiznání – přeškrtnutím nehodících se možností vyznačte, zda se jedná o řádné daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, či opravné daňové přiznání, kterým je možno před uplynutím zákonných lhůt pro podání daňového přiznání nahradit řádné nebo dodatečné anebo již podané opravné daňové přiznání.

Při podání opravného daňového přiznání zůstane nepřeškrtnuto též označení daňového přiznání, které je jím nahrazováno, např. u opravného daňového přiznání nahrazujícího dodatečné daňové přiznání zůstanou nepřeškrtnuta označení „dodatečné“ a „opravné“, tzn. že přeškrtnuto bude pouze označení „řádné“. V případě opravného daňového přiznání nahrazujícího předchozí opravné daňové přiznání bude použita kombinace nepřeškrtnutého označení „opravné“ a nepřeškrtnutého označení výchozího daňového přiznání, které bylo předchozím opravným daňovým přiznáním nahrazováno, např. u opravného daňového přiznání nahrazujícího opravné daňové přiznání nahrazující řádné daňové přiznání, zůstanou nepřeškrtnuta označení „řádné“ a „opravné“, a přeškrtnuto bude pouze označení „dodatečné“.