Platné znění

Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů

zrušený předpis

387

VYHLÁŠKA

ze dne 21. listopadu 2016,

kterou se mění vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů

Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 14 odst. 5, § 19 odst. 3, § 21 odst. 5 a § 45 odst. 3 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 188/2004 Sb. a zákona č. 229/2014 Sb., (dále jen „zákon“):

ČÁST PRVNÍ Změna vyhlášky o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu ČÁST PRVNÍ

Čl. I

změněno 1. 1. 2018 Odkaz Čl. I

Vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění vyhlášky č. 341/2008 Sb., vyhlášky č. 61/2010 Sb. a vyhlášky č. 93/2013 Sb., se mění takto:

  1. 1. V § 1 se písmeno i) zrušuje.

    Dosavadní písmeno j) se označuje jako písmeno i).

  1. 2. V § 2 písmena e) a f) včetně poznámek pod čarou č. 3 a 5 znějí:
    1. „e) sedimentem - materiál vytěžený z vodních nádrží, vodních ploch a koryt vodních toků vzniklý převážně erozí půdy, s výjimkou materiálu, který byl těžen jako říční materiál5),
    2. f) směsnými komunálními odpady - odpady katalogových čísel3) 20 03 01, 20 03 02, 20 03 03 a 20 03 07,
  2. 3) Vyhláška č. 93/2016 Sb., o Katalogu odpadů.
  3. 5) § 14 odst. 1 písm. b) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.
  1. 3. V § 2 písmeno j) zní:
    1. „j) využíváním odpadů na povrchu terénu - rekultivace povrchu terénu, vyrovnávání terénních nerovností a jiné úpravy terénu, vytváření uzavíracích vrstev skládky, rekultivace uzavřených skládek, rekultivace odkališť, zavážení vytěžených lomů; využíváním odpadů na povrchu terénu není aplikace na zemědělskou půdu,“.
  1. 4. V § 2 písm. n) se slova „, povrchové doly“ zrušují.
  2. 5. V § 2 písm. p) se slovo „případně“ nahrazuje slovy „vzájemnému ovlivnění nebo“.
  3. 6. V § 2 písm. v) se za slovo „frakce“ vkládají slova „recyklovaného umělého kameniva“.
  4. 7. V § 4 odst. 2 se slova „ve zvláštním právním předpise“ nahrazují slovy „v technické normě ČSN EN 14899 ze dne 1. července 2006 Charakterizace odpadů - Vzorkování odpadů - Zásady přípravy programu vzorkování a jeho použití“ a na konci se doplňuje věta „Odběr vzorků sedimentů pro účely zpracování základního popisu odpadu může být proveden před jejich vytěžením.“.

    Poznámka pod čarou č. 5 se zrušuje.

  1. 8. V § 4 odst. 7 písm. a) se slova „, která zamezí možnost jejich reakce s jinými ukládanými odpady a s prostředím skládky“ zrušují.
  2. 9. § 5 se zrušuje
  3. 10. V § 6 se odstavec 3 zrušuje.
  4. 11. V § 8 se slovo „stabilizací“ zrušuje.
  5. 12. V § 12 odstavec 1 zní:

    „(1) Na povrchu terénu nelze využívat odpady nebezpečné, odpady kategorie ostatní odpad, které vznikly úpravou nebezpečných odpadů s výjimkou případů odstranění nebezpečných složek v odpadu, směsné komunální odpady, odpady uvedené v příloze č. 5 a výstupy z úpravy směsných komunálních odpadů. Na povrchu terénu dále nelze využívat stavební a demoliční odpady s výjimkou zeminy, jalové horniny, hlušiny, sedimentů, recyklátu ze stavebního a demoličního odpadu a vybouraných betonových nebo železobetonových bloků využívaných jako náhrada za lomový kámen k účelům, pro které není technicky možné využít recyklát ze stavebního a demoličního odpadu. Zákaz využívání stavebních a demoličních odpadů podle tohoto odstavce se nevztahuje na jejich využívání při uzavírání skládek k vytváření uzavírací těsnicí vrstvy skládky.“.

  1. 13. V § 12 odst. 2 se věta první nahrazuje větou „S výjimkou odpadů využívaných k rekultivaci skládek podle § 13 odst. 1 nesmí obsahy škodlivin v sušině odpadů a výsledky ekotoxikologických testů odpadů využívaných na povrchu terénu překročit limitní hodnoty ukazatelů stanovených v příloze č. 10.“.
  2. 14. V § 13 se doplňuje odstavec 3, který zní:

    „(3) Sedimenty využívané při uzavírání skládek k vytváření uzavírací ochranné vrstvy kryjící uzavírací těsnicí vrstvu skládky a odpady využívané do svrchní rekultivační vrstvy skládky musí splňovat podmínky stanovené v bodě 6 přílohy č. 11.“.

  1. 15. V § 14 odst. 1 se slova „povrchových dolů,“ a „a pískoven“ zrušují.
  2. 16. V § 14 se doplňuje odstavec 3, který zní:

    „(3) Sedimenty využívané k zavážení vytěžených lomů, za účelem jejich rekultivace, k terénním úpravám, rekultivacím a jiným úpravám povrchu lidskou činností postižených pozemků musí splňovat podmínky stanovené v bodě 6 přílohy č. 11.“.

  1. 17. V § 15 odst. 3 se slova „č. 2 a 4“ nahrazují slovy „č. 2, 4 a 10“.
  2. 18. V příloze č. 1 se za bod 1.3. doplňuje bod 1.4., který zní:
    1. „1.4. V případech využívání sedimentů na povrchu terénu, kdy původcem sedimentu a provozovatelem zařízení k využívání sedimentů na povrchu terénu je táž osoba, se bod 1.1. písm. a), b), c), e) a f) nepoužije.“.
  1. 19. V příloze č. 1 bodě 2 písm. g) se slova „zvláštním právním předpisem,5)“ nahrazují slovy „technickou normou ČSN EN 14899 ze dne 1. července 2006 Charakterizace odpadů - Vzorkování odpadů - Zásady přípravy programu vzorkování a jeho použití,“.
  2. 20. V příloze č. 1 bodě 3 písmeno d) zní:
    1. „d) prohlášení, že s odpadem nelze nakládat jiným způsobem v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady podle § 9a zákona,“.
  1. 21. V příloze č. 2 bodě 1 se věta poslední zrušuje.
  2. 22. V příloze č. 2 tabulce č. 2.1. se slova „Fenolový index“ nahrazují slovy „Jednosytné fenoly“.
  3. 23. V příloze č. 4 bodě 4 se slovo „stabilizací“ nahrazuje slovy „způsobem podle přílohy č. 6“.
  4. 24. V příloze č. 4 bodě 7 písm. c) se slova „stabilizovaný bioodpad (výstup ze zařízení pro biologické zpracování bioodpadů 3. skupiny podle přílohy č. 6 k vyhlášce č. 341/2008 Sb.)“ nahrazují slovy „výstup ze zařízení pro biologické zpracování bioodpadů 3. skupiny podle přílohy č. 6 k vyhlášce č. 341/2008 Sb.“.
  5. 25. V příloze č. 4 bodě 7 písmeno f) zní:
    1. „f) výstup z úpravy směsných komunálních odpadů obsahující biologicky rozložitelnou složku, který splňuje parametry bodů 10 a 11 této přílohy, může být přijímán bez zkoušek podle přílohy č. 2,“.
  1. 26. V příloze č. 4 bodě 7 se doplňuje písmeno g), které zní:
    1. „g) pokud je překročena nejvýše přípustná hodnota ukazatele DOC, uvedená v příloze č. 2 pro výluhovou třídu číslo IIa, lze odpad přijmout na skládku za podmínky, že nebude obsahovat vyšší koncentrace organických škodlivin, než je uvedeno v tabulce č. 4.2.

      Tabulka č. 4.2.

      Nejvýše přípustné koncentrace škodlivin pro odpady, které smějí být ukládány na skládku S-OO3, pokud je překročena nejvýše přípustná hodnota ukazatele DOC uvedená v příloze č. 2 pro výluhovou třídu číslo IIa:

      Čl. I Tabulka č. 4.2.
      UkazatelJednotkaLimitní hodnota
      Uhlovodíky C10 - C40mg/kg sušiny750
      PAUmg/kg sušiny80
      EOXmg/kg sušiny50

      C10 - C40 - uhlovodíky obsahující 10 až 40 uhlíkových atomů v molekule

      PAU - polycyklické aromatické uhlovodíky (suma antracenu, benzo(a)antracenu, benzo(a)pyrenu, benzo(b)fluoranthenu, benzo(ghi)perylenu, benzo(k)fluoranthenu, fluoranthenu, fenanthrenu, chrysenu, indeno(1,2,3-cd)pyrenu, naftalenu a pyrenu)

      EOX - extrahovatelné organicky vázané halogeny“.

  1. 27. V příloze č. 4 bod 10 zní:
    1. „10. Odpady obsahující biologicky rozložitelnou složku s výjimkou směsných komunálních odpadů a odpady, které přestaly být biologicky rozložitelné po úpravě, ukládané na skládku musí splnit parametr biologické stability AT4 uvedený v tabulce 4.3. Tento parametr je kritickým ukazatelem, který se v případě opakovaných dodávek sleduje s četností podle tabulky č. 4.4.

      Tabulka č. 4.3.

      Čl. I Tabulka č. 4.2. Tabulka č. 4.3.
      ParametrLimitní hodnotaJednotka
      spotřeba kyslíku po 4 dnech (AT4)*)10mg O2/g sušiny
  2. *) AT4 - test respirační aktivity, testovací metoda pro hodnocení stability bioodpadu na základě měření spotřeby O2 za 4 dny podle přílohy č. 12“.
  1. 28. V příloze č. 4 se doplňuje bod 11, který zní:
    1. „11. Výstup z úpravy směsných komunálních odpadů může být ukládán na skládku, pouze pokud jeho výhřevnost v sušině nepřekročí hodnotu 6,5 MJ/kg. Tento parametr je kritickým ukazatelem, který se v případě opakovaných dodávek sleduje s četností podle tabulky č. 4.4.

      Tabulka č. 4.4.

      Čl. I Tabulka č. 4.2. Tabulka č. 4.3. Tabulka č. 4.4.
      Roční produkce odpadu nebo výstupuČetnost kontrol
      0 - 1 000 t2 x za rok*
      1 001 - 5 000 t4 x za rok*
      5 001 a více t12 x za rok*
      “.
  1. 29. V příloze č. 5 části A se na konci textu bodu 1 doplňují slova „s výjimkou využívání pneumatik při výstavbě a uzavírání skládek“.
  2. 30. V příloze č. 5 části A bodě 3 se slova „výbušnost, vysoká hořlavost, oxidační schopnost, schopnost uvolňovat vysoce toxické nebo toxické plyny ve styku s vodou, vzduchem nebo kyselinami nebo infekčnost“ nahrazují slovy „HP 1 Výbušné, HP 2 Oxidující, HP 3 Hořlavé, HP 9 Infekční, HP 12 Uvolňování akutně toxického plynu“.
  3. 31. V příloze č. 5 části B bodě 1 se slova „v souladu s § 11 odst. 2 zákona“ zrušují.
  4. 32. V příloze č. 5 části B body 3 a 4 znějí:
    1. „3. Neupravené směsné komunální odpady pouze, pokud byly při jejich shromažďování vytříděny nebezpečné složky komunálního odpadu, komodity určené ke zpětnému odběru podle § 38 odst. 1 zákona a zajištěno oddělené soustřeďování využitelných složek podle § 16 odst. 1 písm. b) a § 17 odst. 3 zákona. V případě obecního systému nakládání s komunálním odpadem se považuje podmínka vytřídění jednotlivých složek za splněnou, pokud je v obci zajištěno oddělené soustřeďování složek komunálního odpadu v rozsahu § 17 odst. 3 zákona.
    2. 4. Biologicky rozložitelné odpady pouze, jedná-li se o biologicky rozložitelnou složku směsných komunálních odpadů. V případě, že je tato složka ze směsných komunálních odpadů oddělena, může být uložena pouze, pokud splní požadavky bodů 10 a 11 přílohy č. 4.“.
  1. 33. V příloze č. 5 části B se doplňuje bod 6, který zní:
    1. „6. Výstupy ze zařízení na využití biologicky rozložitelných odpadů pouze, pokud jde o výstupy skupiny 3 a 4 podle vyhlášky č. 341/2008 Sb.10a)“.
  1. 34. V příloze č. 6 část „D9 - Fyzikálně-chemická úprava“ zní:

    „D9 - Fyzikálně-chemická úprava - např. odpařování, sušení, kalcinace, změna reakce (změna pH - neutralizace), změna chemického složení, odvodnění, srážení, filtrace, zpevňování (solidifikace), zapouzdření (enkapsulace), zeskelnění (vitrifikace), zatavení do skla (vitrifikace), zatavení do asfaltu (bitumenace), zatavení do síry, kombinace uvedených postupů atd., při nichž může dojít k úplné nebo částečné stabilizaci odpadu.

    Význam pojmů stabilizace odpadů, částečná stabilizace odpadů a solidifikace odpadů je uveden v Katalogu odpadů3).“.

  1. 35. Příloha č. 10 zní:
    „Příloha č. 10 k vyhlášce č. 294/2005 Sb.

    Požadavky na obsah škodlivin v odpadech využívaných na povrchu terénu

    Tabulka č. 10. 1 Limitní koncentrace škodlivin v sušině odpadů

    Čl. I Tabulka č. 4.2. Tabulka č. 4.3. Tabulka č. 4.4. Požadavky na obsah škodlivin v odpadech využívaných na povrchu terénu Tabulka č. 10. 1 Limitní koncentrace škodlivin v sušině odpadů
    UkazatelJednotkaLimitní hodnota
    Kovy
    Asmg/kg sušiny10
    Cdmg/kg sušiny1
    Cr celk.mg/kg sušiny200
    Hgmg/kg sušiny0,8
    Nimg/kg sušiny80
    Pbmg/kg sušiny100
    Vmg/kg sušiny180
    Monocyklické aromatické uhlovodíky (nehalogenované)
    BTEXmg/kg sušiny0,4
    Polycyklické aromatické uhlovodíky
    PAUmg/kg sušiny6
    Chlorované alifatické uhlovodíky
    EOXmg/kg sušiny1
    Ostatní uhlovodíky (směsné, nehalogenované)
    Uhlovodíky C10 - C40mg/kg sušiny300
    Ostatní aromatické uhlovodíky (halogenované)
    PCBmg/kg sušiny0,2
    1. Poznámka k tabulce č. 10.1:

    Technické normy pro metody k provádění zkoušek jsou stanoveny v příloze č. 12.

    1. Použité zkratky:

    BTEX - suma benzenu, toluenu, ethylbenzenu a xylenů

    PAU - polycyklické aromatické uhlovodíky (suma antracenu, benzo(a)antracenu, benzo(a)pyrenu, benzo(b)fluoranthenu, benzo(ghi)perylenu, benzo(k)fluoranthenu, fluoranthenu, fenanthrenu, chrysenu, indeno(1,2,3-cd)pyrenu, naftalenu a pyrenu)

    EOX - extrahovatelné organicky vázané halogeny

    PCB - polychlorované bifenyly (suma kongenerů č. 28, 52, 101, 118, 138, 153, 180)

    Tabulka č. 10.2 Požadavky na výsledky ekotoxikologických testů

    Čl. I Tabulka č. 4.2. Tabulka č. 4.3. Tabulka č. 4.4. Požadavky na obsah škodlivin v odpadech využívaných na povrchu terénu Tabulka č. 10. 1 Limitní koncentrace škodlivin v sušině odpadů Tabulka č. 10.2 Požadavky na výsledky ekotoxikologických testů
    Testovaný organismusDoba působení [hodina]I.II.
    Ryba
    Poecilia reticulata, nebo Brachydanio rerio    		96ryby nesmí vykazovat v ověřovacím testu výrazné změny chování ve srovnání s kontrolními vzorky a nesmí uhynout ani jedna rybaryby nesmí vykazovat v ověřovacím testu výrazné změny chování ve srovnání s kontrolními vzorky a nesmí uhynout ani jedna ryba
    Perloočka
    Daphnia magna Straus    		48procento imobilizace perlooček nesmí v ověřovacím testu přesáhnout 30 % ve srovnání s kontrolními vzorkyprocento imobilizace perlooček nesmí v ověřovacím testu přesáhnout 30 % ve srovnání s kontrolními vzorky
    Řasa
    Desmodesmus subspicatus nebo Pseudokirchneriella subcapitata    		72neprokáže se v ověřovacím testu inhibice růstu řasy větší než 30 % ve srovnání s kontrolními vzorkyneprokáže se v ověřovacím testu inhibice nebo stimulace růstu řasy větší než 30 % ve srovnání s kontrolními vzorky
    Semeno
    Sinapis alba    		72neprokáže se v ověřovacím testu inhibice růstu kořene semene větší než 30 % ve srovnání s kontrolními vzorkyneprokáže se v ověřovacím testu inhibice nebo stimulace růstu kořene semene větší než 30 % ve srovnání s kontrolními vzorky

    Vysvětlivky k tabulce č. 10.2:

    1. 1. Zkoušky akutní toxicity se provádějí s neředěným vodným výluhem odpadu.
    2. 2. Příprava výluhu:

      ČSN EN 12457-4: Charakterizace odpadů - Vyluhování - Ověřovací zkouška vyluhovatelnosti zrnitých odpadů a kalů - Část 4: Jednostupňová vsádková zkouška při poměru kapalné a pevné fáze 10 l/kg pro materiály se zrnitostí menší než 10 mm (bez zmenšení velikosti částic, nebo s ním)

      Pro filtraci se použije papírový filtr se středním až rychlým průtokem.

    1. 3. V případě odpadů obsahujících anorganická pojiva (vápno, hydraulické vápno, cement apod.) může být pH výluhu upraveno na hodnotu ležící v intervalu 7,8 ± 0,2.

      Zkušební metody pro ekotoxikologické testy jsou uvedeny v těchto technických předpisech:

      Ryba Poecilia reticulata, nebo Brachydanio rerio - ČSN EN ISO 7346-2 Jakost vod - Stanovení akutní letální toxicity pro sladkovodní ryby [Brachydanio rerio Hamilton-Buchanan (Teleostei, Cyprinidae)] - část 2: Obnovovací metoda.

      Perloočka Daphnia magna Straus - ČSN EN ISO 6341 Kvalita vod - Zkouška inhibice pohyblivosti Daphnia magna Straus (Cladocera, Crustacea) - Zkouška akutní toxicity.

      Řasa Desmodesmus subspicatus nebo Pseudokirchneriella subcapitata - ČSN EN ISO 8692 Kvalita vod - Zkouška inhibice růstu sladkovodních zelených řas.

      Semeno Sinapis alba - Test inhibice růstu kořene hořčice bílé (Sinapis alba). Metodický pokyn Ministerstva životního prostředí ke stanovení ekotoxicity odpadů, zveřejněný ve Věstníku Ministerstva životního prostředí, ročník XVII, částka 4, duben 2007.

    Tabulka č. 10.3 Požadavky na obsah škodlivin v sedimentech využívaných na povrchu terénu

    Čl. I Tabulka č. 4.2. Tabulka č. 4.3. Tabulka č. 4.4. Požadavky na obsah škodlivin v odpadech využívaných na povrchu terénu Tabulka č. 10. 1 Limitní koncentrace škodlivin v sušině odpadů Tabulka č. 10.2 Požadavky na výsledky ekotoxikologických testů Tabulka č. 10.3 Požadavky na obsah škodlivin v sedimentech využívaných na povrchu terénu
    Ukazatel [mg/kg sušiny]JednotkaLimit
    Asmg/kg sušiny30
    Cdmg/kg sušiny2,5
    Cr celk.mg/kg sušiny200
    Hgmg/kg sušiny0,8
    Nimg/kg sušiny80
    Pbmg/kg sušiny100
    Vmg/kg sušiny180
    Cumg/kg sušiny100
    Znmg/kg sušiny600
    Comg/kg sušiny30
    Bamg/kg sušiny600
    Bemg/kg sušiny5
    EOX1)mg/kg sušiny1
    uhlovodíky C10-C40mg/kg sušiny300
    BTEX2)mg/kg sušiny0,4
    PAU3)mg/kg sušiny6
    PCB4)mg/kg sušiny0,2
    1. Poznámka k tabulce č. 10.3:

    Technické normy pro metody k provádění zkoušek jsou stanoveny v příloze č. 12.

    1. Použité zkratky:
    2. 1) EOX - extrahovatelné organicky vázané halogeny
    3. 2) BTEX - suma benzenu, toluenu, ethylbenzenu a xylenů
    4. 3) PAU - polycyklické aromatické uhlovodíky (suma anthracenu, benzo(a)anthracenu, benzo(b)fluoranthenu, benzo(k)fluoranthenu, benzo(a)pyrenu, benzo(g,h,i)perylenu, fenanthrenu, fluoranthenu, chrysenu, ideno(1,2,3-cd)pyrenu, naftalenu a pyrenu)
    5. 4) PCB - ostatní aromatické uhlovodíky halogenované (suma kongenerů č. 28, 52, 101, 118, 138, 153 a 180)

    Tabulka č. 10.4 Požadavky na výsledky ekotoxikologických testů

    Čl. I Tabulka č. 4.2. Tabulka č. 4.3. Tabulka č. 4.4. Požadavky na obsah škodlivin v odpadech využívaných na povrchu terénu Tabulka č. 10. 1 Limitní koncentrace škodlivin v sušině odpadů Tabulka č. 10.2 Požadavky na výsledky ekotoxikologických testů Tabulka č. 10.3 Požadavky na obsah škodlivin v sedimentech využívaných na povrchu terénu Tabulka č. 10.4 Požadavky na výsledky ekotoxikologických testů
    Zkušební organismusDoba působeníI.II.
    Bakterie
    Vibrio fischeri    		15 minut
    a
    30 minut    		neprokáže se ve zkoušce inhibice světelné emise bakterií větší než 20 % při expozici 15 minut a ani při expozici 30 minutneprokáže se ve zkoušce inhibice nebo stimulace světelné emise bakterií větší než 20 % při expozici 15 minut a ani při expozici 30 minut
    Perloočka
    Daphnia magna Straus    		48 hodinprocento imobilizace perlooček nesmí ve zkoušce přesáhnout 20 %procento imobilizace perlooček nesmí ve zkoušce přesáhnout 20 %
    Řasa
    Desmodesmus subspicatus    		72 hodinneprokáže se ve zkoušce inhibice růstu řas větší než 20 % ve srovnání s kontrolouneprokáže se ve zkoušce inhibice nebo stimulace růstu řas větší než 20 % ve srovnání s kontrolou
    Salát
    Lactuca sativa    		120 hodinneprokáže se ve zkoušce inhibice růstu kořene salátu větší než 30 % ve srovnání s kontrolouneprokáže se ve zkoušce inhibice nebo stimulace růstu kořene salátu větší než 30 % ve srovnání s kontrolou

    Vysvětlivky k tabulce č. 10.4:

    1. 1. Zkoušky s bakteriemi, perloočkou a řasami se provádějí s vodným výluhem pevného odpadu, zkouška se salátem se provádí s pevným odpadem.
    2. 2. Koncentrace zkoušeného vzorku pevného odpadu činí 50 % hm. vzorku, tj. 500 g sušiny odpadu + 500 g sušiny umělé půdy. Umělá půda slouží zároveň jako kontrola.
    3. 3. Vodný výluh se používá neředěný s přidáním stejných živin a ve stejné koncentraci jako v kontrole, podle odpovídající technické normy. V případě zkoušky s luminiscenčními bakteriemi Vibrio fischeri to znamená, že se k 0,5 ml vzorku s upravenou salinitou podle pokynů uvedených v technické normě ČSN EN ISO 11348-1,2 Jakost vod - Stanovení inhibičního účinku vzorků vod na světelnou emisi Vibrio fischeri (Zkouška na luminiscenčních bakteriích) - část 1: Metoda s čerstvě připravenými bakteriemi, část 2: Metoda se sušenými bakteriemi přidá 0,5 ml suspenze bakterií (zkoušená koncentrace je 50 % obj.). V případě zkoušky s řasami Desmodesmus subspicatus se jedná o neředěný vodný výluh s přídavkem živin, přídavek řasové suspenze nesmí být větší než 1 % obj. zkoušeného vzorku.
    4. 4. Příprava výluhu:

      ČSN EN 12457-4: Charakterizace odpadů - Vyluhování - Ověřovací zkouška vyluhovatelnosti zrnitých odpadů a kalů - Část 4: Jednostupňová vsádková zkouška při poměru kapalné a pevné fáze 10 l/kg pro materiály se zrnitostí menší než 10 mm (bez zmenšení velikosti částic, nebo s ním)

      Při přípravě výluhu se postupuje podle uvedené normy, pro filtraci se použije papírový filtr se středním až rychlým průtokem.

    1. 5. V případě odpadů obsahujících anorganická pojiva (vápno, hydraulické vápno, cement apod.) může být pH výluhu upraveno na hodnotu ležící v intervalu 7,8 ± 0,3 a pH pevného vzorku pro zkoušku se salátem může být upraveno roztokem kyseliny sírové na hodnotu 6,0 ± 0,5.
    2. 6. Doplňující podmínky pro provedení zkoušky se zkušebním organismem Salát Lactuca sativa podle ČSN EN ISO 11269-1:

      Zkouška se provede se semeny salátu hlávkového k rychlení Lactuca sativa var. capitata, Safír.

      Pro zkoušku se vybírají nepoškozená semena stejné velikosti, chemicky neošetřená. Semena salátu se nechají předklíčit ve zkušební nádobě na vrstvě filtračního papíru zvlhčeného vodou po dobu 24 h až 48 h, při laboratorní teplotě, bez regulace osvětlení. Pro zkoušku se vybírají naklíčená semena, popř. s kořínkem, který je kratší než 2 mm.

      Do zkušební nádoby se naváží 200 g až 300 g zvlhčeného zkoušeného vzorku (ředěného v hmotnostním poměru 1:1 umělou půdou) nebo kontroly (umělá půda). Výška vrstvy vzorku v nádobě musí být minimálně 3 cm. Rozvrhne se pravoúhlá síť, např. 5 x 3 body. Do vytvořených jamek asi 0,5 cm až 1 cm hlubokých se pinzetou rovnoměrně rozmístí po 15 naklíčených semenech salátu, kořínkem směrem dolu. Semena se ke vzorku přitlačí, vzorkem se nezakrývají a takto připravené nádoby uzavřené víkem se umístí do termostatu s teplotou 24 °C ± 2 °C bez přístupu světla.

      Zkouška se provádí ve třech paralelních stanoveních. Po 120 h ± 2 h inkubace se salát šetrně oddělí od vzorku a změří se a zaznamenává délka všech kořenů ve zkoušeném vzorku a v kontrole s přesností na 1 mm.

      Základem pro hodnocení zkoušky inhibice růstu je průměrná délka kořene zjištěná v kontrole a zkoušeném vzorku. Jestliže předklíčené semeno nevytvoří kořínek, započítává se tato hodnota do střední hodnoty jako nulová. Variační koeficient paralelních stanovení nesmí překročit 20 %. Průměrná délka kořene salátu v kontrole musí být minimálně 15 mm.

      Doporučuje se pravidelně provádět zkoušku s referenční látkou. Stanovuje se EC50 kyseliny borité za použití umělé půdy, přičemž doporučená hodnota EC50 se pohybuje v rozmezí 300,0 mg.kgsuš-1 až 650,0 mg.kgsuš-1.

      Aby se prokázala jednotnost laboratorních zkušebních podmínek, jsou do každé zkoušky inhibice růstu kořene zahrnuty tři zkušební nádoby naplněné pískem, po 6 semenech předklíčeného salátu.

      Vyhodnocení zkoušky se provádí v souladu s normou ČSN EN ISO 11269-1.

      Doporučená střední hodnota délky kořene je 30 mm.

      Zkušební metody pro ekotoxikologické testy jsou uvedeny v těchto technických předpisech:

      Bakterie Vibrio fischeri - ČSN EN ISO 11348-1,2 Jakost vod - Stanovení inhibičního účinku vzorků vod na světelnou emisi Vibrio fischeri (Zkouška na luminiscenčních bakteriích).

      Perloočka Daphnia magna Straus - ČSN EN ISO 6341 Kvalita vod - Zkouška inhibice pohyblivosti Daphnia magna Straus (Cladocera, Crustacea) - Zkouška akutní toxicity.

      Řasa Desmodesmus subspicatus - ČSN EN ISO 8692 Kvalita vod - Zkouška inhibice růstu sladkovodních zelených řas.

      Salát Lactuca sativa - ČSN EN ISO 11269-1 Kvalita půdy - Stanovení účinků znečišťujících látek na půdní flóru - Část 1: Metoda měření inhibice růstu kořene.“.

  1. 36. Příloha č. 11 zní:
    „Příloha č. 11 k vyhlášce č. 294/2005 Sb.

    Podmínky pro využívání odpadů na povrchu terénu

    1. 1. Odpady s výjimkou sedimentů mohou být využity při uzavírání skládky k vytváření ochranné vrstvy kryjící těsnící vrstvu skládky a svrchní rekultivační vrstvy skládky, jestliže:
      1. a) ve zkouškách akutní toxicity, prováděných ekotoxikologickými testy v souladu se zvláštními právními předpisy,17) jsou splněny požadavky stanovené v příloze č. 10, tabulce č. 10.2, sloupec I, nebo ve zkouškách akutní toxicity, prováděných ekotoxikologickými testy podle tabulky č. 10.4 přílohy č. 10, jsou splněny požadavky stanovené ve sloupci I této tabulky,
      2. b) obsah škodlivin v sušině využívaných odpadů nepřekročí nejvýše přípustné hodnoty anorganických a organických škodlivin uvedené v příloze č. 10, tabulce č. 10.1,
      3. c) pro využívání do svrchní rekultivační vrstvy skládky určené pro ozelenění (rekultivační vrstvy schopné zúrodnění - biologická rekultivace skládky) splňují podmínky stanovené v písm. a) a b) a pokud jsou využívány biologicky rozložitelné odpady jako nositelé živin, musí být prokazatelně upraveny ve smyslu odstranění nebezpečné vlastnosti infekčnosti technologií, jejíž účinnost se prokazuje podle přílohy č. 5 k vyhlášce č. 341/2008 Sb.
    1. 2. Odpady s výjimkou sedimentů mohou být využity k rekultivaci vytěžených lomů, jestliže:
      1. a) ve zkouškách akutní toxicity, prováděných ekotoxikologickými testy v souladu se zvláštními právními předpisy,17) jsou splněny požadavky stanovené v příloze č. 10, tabulce č. 10.2, sloupec II a ve svrchní rekultivační vrstvě v mocnosti minimálně 1 m od povrchu terénu splňují požadavky stanovené v sloupci I tabulky č. 10.2 přílohy č. 10 (stimulace růstu řas a semene není omezujícím faktorem), nebo ve zkouškách akutní toxicity, prováděných ekotoxikologickými testy podle tabulky č. 10.4 přílohy č. 10, jsou splněny požadavky stanovené ve sloupci II této tabulky a ve svrchní rekultivační vrstvě v mocnosti minimálně 1 m od povrchu terénu splňují požadavky stanovené v sloupci I této tabulky,
      2. b) obsahy škodlivin v sušině odpadů nepřekročí nejvýše přípustné hodnoty anorganických a organických škodlivin uvedené v tabulce č. 10.1 přílohy č. 10,
      3. c) odpady využívané do svrchní rekultivační vrstvy určené pro ozelenění (rekultivační vrstvy schopné zúrodnění - biologická rekultivace) splňují podmínky stanovené v písm. a) a b) a pokud jsou využívány biologicky rozložitelné odpady jako nositelé živin (např. kaly z čistíren odpadních vod), musí být prokazatelně upraveny ve smyslu odstranění nebezpečné vlastnosti infekčnosti technologií, jejíž účinnost se prokazuje podle přílohy č. 5 k vyhlášce č. 341/2008 Sb.
    1. 3. Odpady s výjimkou sedimentů mohou být využity na povrchu terénu k terénním úpravám nebo rekultivacím lidskou činností postižených pozemků (s výjimkou rekultivace skládek), jestliže:
      1. a) ve zkouškách akutní toxicity, prováděných ekotoxikologickými testy v souladu se zvláštními právními předpisy,17) jsou splněny požadavky stanovené v příloze č. 10, tabulce č. 10.2, sloupec II a ve svrchní vrstvě (rekultivační, terénní úpravy apod.) v mocnosti minimálně 1 m od povrchu terénu splňují požadavky stanovené v sloupci I tabulky č. 10.2 přílohy č. 10 (stimulace růstu řas a semene není omezujícím faktorem), nebo ve zkouškách akutní toxicity, prováděných ekotoxikologickými testy podle tabulky č. 10.4 přílohy č. 10, jsou splněny požadavky stanovené ve sloupci II této tabulky a ve svrchní rekultivační vrstvě v mocnosti minimálně 1 m od povrchu terénu splňují požadavky stanovené v sloupci I této tabulky,
      2. b) obsahy škodlivin v sušině odpadů nepřekročí nejvýše přípustné hodnoty anorganických a organických škodlivin uvedené v tabulce č. 10.1 přílohy č. 10,
      3. c) do svrchní rekultivační vrstvy určené pro ozelenění (rekultivační vrstvy schopné zúrodnění - biologická rekultivace) jsou využívány pouze odpady splňující podmínky stanovené v písm. a) a b) a biologicky rozložitelné odpady využívané jako nositelé živin, musí být prokazatelně upraveny ve smyslu odstranění nebezpečné vlastnosti infekčnosti technologií, jejíž účinnost se prokazuje podle přílohy č. 5 k vyhlášce č. 341/2008 Sb.
    1. 4. V případě využívání odpadů podle bodů 2 a 3 v daném místě v množství větším než 1 000 t musí být pro toto místo zpracováno hodnocení rizika v dané lokalitě v souladu se zvláštním právním předpisem19).
    2. 5. Překročení nejvýše přípustných hodnot jednotlivých ukazatelů uvedených v bodech 1 až 3 a 6 se toleruje v případě, že jejich zvýšení odpovídá podmínkám charakteristickým pro dané místo a geologické a hydrogeologické charakteristice místa a jeho okolí, pokud využívané odpady při normálních klimatických podmínkách nepodléhají žádné významné fyzikální, chemické nebo biologické přeměně, která by vedla k uvolňování škodlivin do životního prostředí, a pokud jsou upravené limitní hodnoty, včetně kritických ukazatelů neuvedených v bodech 1 až 3, s výjimkou využívání sedimentů, stanoveny v provozním řádu příslušného zařízení. V případě využívání odpadů podle bodů 2 a 3 musí být navíc vždy splněny požadavky stanovené v bodě 4 a v § 12 odst. 4.
    3. 6. Sedimenty mohou být využity na povrchu terénu, pouze pokud obsahy škodlivin v sušině sedimentu nepřekročí nejvýše přípustné hodnoty anorganických a organických škodlivin uvedené v tabulce č. 10.3 přílohy č. 10, s výjimkou případů, kdy jsou překročeny nejvýše přípustné hodnoty anorganických a organických škodlivin u nejvýše tří ukazatelů. V těchto případech mohou být sedimenty využity na povrchu terénu, pokud
      1. a) ve zkouškách akutní toxicity prováděných ekotoxikologickými testy v souladu se zvláštními právními předpisy,17) jsou splněny požadavky stanovené v příloze č. 10, tabulce č. 10.2, sloupec II a ve svrchní vrstvě (rekultivační, terénní úpravy apod.) v mocnosti minimálně 1 m od povrchu terénu splňují požadavky stanovené v sloupci I tabulky č. 10.2 přílohy č. 10 (stimulace růstu řas a semene není omezujícím faktorem), nebo
      2. b) ve zkouškách akutní toxicity, prováděných ekotoxikologickými testy podle tabulky č. 10.4 přílohy č. 10, jsou splněny požadavky stanovené ve sloupci II této tabulky a ve svrchní rekultivační vrstvě v mocnosti minimálně 1 m od povrchu terénu splňují požadavky stanovené v sloupci I této tabulky.“.
  1. 37. Příloha č. 12 zní:
    „Příloha č. 12 k vyhlášce č. 294/2005 Sb.

    Technické normy pro metody k provádění zkoušek

    Čl. I Tabulka č. 4.2. Tabulka č. 4.3. Tabulka č. 4.4. Požadavky na obsah škodlivin v odpadech využívaných na povrchu terénu Tabulka č. 10. 1 Limitní koncentrace škodlivin v sušině odpadů Tabulka č. 10.2 Požadavky na výsledky ekotoxikologických testů Tabulka č. 10.3 Požadavky na obsah škodlivin v sedimentech využívaných na povrchu terénu Tabulka č. 10.4 Požadavky na výsledky ekotoxikologických testů Podmínky pro využívání odpadů na povrchu terénu Technické normy pro metody k provádění zkoušek
    StanoveníNorma
    stanovení sušinyČSN EN 14346 (83 8016) Charakterizace odpadů - Výpočet sušiny stanovením podílu sušiny nebo obsahu vody
    ČSN ISO 11465 (83 6635) Kvalita půdy - Stanovení hmotnostního podílu sušiny a hmotnostní vlhkosti půdy - Gravimetrická metoda
    příprava výluhuČSN EN 12457- 4 (83 8005) Charakterizace odpadů - Vyluhování -Ověřovací zkouška vyluhovatelnosti zrnitých odpadů a kalů - Část 4: Jednostupňová vsádková zkouška při poměru kapalné a pevné fáze 10 l/kg pro materiály se zrnitostí menší než 10 mm (bez zmenšení velikosti částic, nebo s ním)
    rozkladČSN EN 13657 (83 8015) Charakterizace odpadů - Rozklad k následnému stanovení prvků rozpustných v lučavce královské
    ČSN EN 13656 (83 8014) Charakterizace odpadů - Mikrovlnný rozklad směsí kyselin fluorovodíkové (HF), dusičné (HNO3) a chlorovodíkové (HCI) k následnému stanovení prvků
    screeningČSN EN 16424 (83 8013) Charakterizace odpadů - Screeningové metody pro elementární analýzy přenosnými XRF přístroji
    analýza výluhuČSN EN 16192 (83 8012) Charakterizace odpadů - Analýza výluhů
    AlČSN EN ISO 11885 (75 7387) Jakost vod - Stanovení vybraných prvků optickou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES)
    ČSN EN ISO 17294-2 (75 7388) Jakost vod - Použití hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) - Část 2: Stanovení 62 prvků
    ČSN EN ISO 15586 (75 7381) Jakost vod - Stanovení stopových prvků atomovou absorpční spektrometrií s grafitovou kyvetou
    AsČSN EN ISO 11885 (75 7387) Jakost vod - Stanovení vybraných prvků optickou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES)
    ČSN EN ISO 17294-2 (75 7388) Jakost vod - Použití hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) - Část 2: Stanovení 62 prvků
    ČSN EN ISO 15586 (75 7381) Jakost vod - Stanovení stopových prvků atomovou absorpční spektrometrií s grafitovou kyvetou
    BČSN EN ISO 11885 (75 7387) Jakost vod - Stanovení vybraných prvků optickou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES)
    ČSN EN ISO 17294-2 (75 7388) Jakost vod - Použití hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) - Část 2: Stanovení 62 prvků
    BaČSN EN ISO 11885 (75 7387) Jakost vod - Stanovení vybraných prvků optickou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES)
    ČSN EN ISO 17294-2 (75 7388) Jakost vod - Použití hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) - Část 2: Stanovení 62 prvků
    TNV 75 7408 Jakost vod - Stanovení barya metodami atomové absorpční spektrometrie
    BeČSN EN ISO 11885 (75 7387) Jakost vod - Stanovení vybraných prvků optickou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES)
    ČSN EN ISO 17294-2 (75 7388) Jakost vod - Použití hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) - Část 2: Stanovení 62 prvků
    CdČSN EN ISO 11885 (75 7387) Jakost vod - Stanovení vybraných prvků optickou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES)
    ČSN EN ISO 17294-2 (75 7388) Jakost vod - Použití hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) - Část 2: Stanovení 62 prvků
    ČSN ISO 8288 (75 7382) Jakost vod - Stanovení kobaltu, niklu, mědi, zinku, kadmia a olova - Metody plamenové atomové absorpční spektrometrie
    ČSN EN ISO 5961 (75 7418) Jakost vod - Stanovení kadmia atomovou absorpční spektrometrií
    ČSN EN ISO 15586 (75 7381) Jakost vod - Stanovení stopových prvků atomovou absorpční spektrometrií s grafitovou kyvetou
    CrČSN EN ISO 11885 (75 7387) Jakost vod - Stanovení vybraných prvků optickou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES)
    ČSN EN ISO 17294-2 (75 7388) Jakost vod - Použití hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) - Část 2: Stanovení 62 prvků
    ČSN EN 1233 (75 7425) Jakost vod - Stanovení chromu - Metody atomové absorpční spektrometrie
    ČSN EN ISO 15586 (75 7381) Jakost vod - Stanovení stopových prvků atomovou absorpční spektrometrií s grafitovou kyvetou
    CuČSN EN ISO 11885 (75 7387) Jakost vod - Stanovení vybraných prvků optickou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES)
    ČSN EN ISO 17294-2 (75 7388) Jakost vod - Použití hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) - Část 2: Stanovení 62 prvků
    ČSN ISO 8288 (75 7382) Jakost vod - Stanovení kobaltu, niklu, mědi, zinku, kadmia a olova. Metody plamenové atomové absorpční spektrometrie
    ČSN EN ISO 15586 (75 7381) Jakost vod - Stanovení stopových prvků atomovou absorpční spektrometrií s grafitovou kyvetou
    HgČSN 75 7440 Jakost vod - Stanovení celkové rtuti termickým rozkladem, amalgamací a atomovou absorpční spektrometrií
    ČSN EN ISO 17852 (75 7442) Jakost vod - Stanovení rtuti - Metoda atomové fluorescenční spektrometrie
    MoČSN EN ISO 11885 (75 7387) Jakost vod - Stanovení vybraných prvků optickou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES)
    ČSN EN ISO 17294-2 (75 7388) Jakost vod - Použití hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) - Část 2: Stanovení 62 prvků
    ČSN EN ISO 15586 (75 7381) Jakost vod - Stanovení stopových prvků atomovou absorpční spektrometrií s grafitovou kyvetou
    NiČSN EN ISO 11885 (75 7387) Jakost vod - Stanovení vybraných prvků optickou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES)
    ČSN EN ISO 17294-2 (75 7388) Jakost vod - Použití hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) - Část 2: Stanovení 62 prvků
    ČSN ISO 8288 (75 7382) Jakost vod - Stanovení kobaltu, niklu, mědi, zinku, kadmia a olova - Metody plamenové atomové absorpční spektrometrie
    ČSN EN ISO 15586 (75 7381) Jakost vod - Stanovení stopových prvků atomovou absorpční spektrometrií s grafitovou kyvetou
    PbČSN EN ISO 11885 (75 7387) Jakost vod - Stanovení vybraných prvků optickou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES)
    ČSN EN ISO 17294-2 (75 7388) Jakost vod - Použití hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) - Část 2: Stanovení 62 prvků
    ČSN ISO 8288 (75 7382) Jakost vod - Stanovení kobaltu, niklu, mědi, zinku, kadmia a olova - Metody plamenové atomové absorpční spektrometrie
    ČSN EN ISO 15586 (75 7381) Jakost vod - Stanovení stopových prvků atomovou absorpční spektrometrií s grafitovou kyvetou
    SbČSN EN ISO 11885 (75 7387) Jakost vod - Stanovení vybraných prvků optickou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES)
    ČSN EN ISO 17294-2 (75 7388) Jakost vod - Použití hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) - Část 2: Stanovení 62 prvků
    ČSN EN ISO 15586 (75 7381) Jakost vod - Stanovení stopových prvků atomovou absorpční spektrometrií s grafitovou kyvetou
    SeČSN EN ISO 11885 (75 7387) Jakost vod - Stanovení vybraných prvků optickou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES)
    ČSN EN ISO 17294-2 (75 7388) Jakost vod - Použití hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) - Část 2: Stanovení 62 prvků
    ČSN EN ISO 15586 (75 7381) Jakost vod - Stanovení stopových prvků atomovou absorpční spektrometrií s grafitovou kyvetou
    ČSN ISO 9965 (75 7480) Jakost vod - Stanovení selenu - Metoda atomové absorpční spektrometrie (technika hydridů)
    VČSN EN ISO 11885 (75 7387) Jakost vod - Stanovení vybraných prvků optickou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES)
    ČSN EN ISO 17294-2 (75 7388) Jakost vod - Použití hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) - Část 2: Stanovení 62 prvků
    ČSN EN ISO 15586 (75 7381) Jakost vod - Stanovení stopových prvků atomovou absorpční spektrometrií s grafitovou kyvetou
    ZnČSN EN ISO 11885 (75 7387) Jakost vod - Stanovení vybraných prvků optickou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES)
    ČSN EN ISO 17294-2 (75 7388) Jakost vod - Použití hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) - Část 2: Stanovení 62 prvků
    ČSN EN ISO 15586 (75 7381) Jakost vod - Stanovení stopových prvků atomovou absorpční spektrometrií s grafitovou kyvetou
    ČSN ISO 8288 (75 7382) Jakost vod - Stanovení kobaltu, niklu, mědi, zinku, kadmia a olova - Metody plamenové atomové absorpční spektrometrie
    chloridyČSN ISO 9297 (75 7420) Jakost vod - Stanovení chloridů - Argentometrické stanovení s chromanovým
    ČSN EN ISO 10304-1 (75 7391) Jakost vod - Stanovení rozpuštěných aniontů metodou kapalinové chromatografie iontů - Část 1: Stanovení bromidů, chloridů, fluoridů, dusičnanů, dusitanů, fosforečnanů a síranů indikátorem (metoda podle Mohra)
    ČSN EN ISO 15682 (75 7421) Jakost vod - Stanovení chloridů průtokovou analýzou (FIA a CFA) se spektrofotometrickou nebo potenciometrickou detekcí
    DOC
    (rozpuštěný organický uhlík)    		ČSN EN 1484 (75 7515) Jakost vod - Stanovení celkového organického uhlíku (TOC) a rozpuštěného organického uhlíku (DOC)
    fenolový indexČSN EN ISO 14402 (75 7567) Jakost vod - Stanovení fenolů průtokovou analýzou (FIA a CFA)
    ČSN ISO 6439 (75 7528) Jakost vod -. Stanovení jednosytných fenolů - Spektrofotometrická metoda se 4-aminoantipyrinem po destilaci
    fluoridyČSN EN ISO 10304-1 (75 7391) Jakost vod - Stanovení rozpuštěných aniontů metodou kapalinové chromatografie iontů - Část 1: Stanovení bromidů, chloridů, fluoridů, dusičnanů, dusitanů, fosforečnanů a síranů
    ČSN ISO 10359-2 (75 7430) Jakost vod - Stanovení fluoridů. Část 2: Stanovení anorganicky vázaných celkových fluoridů po rozkladu a destilaci
    NH4+
    (amonné ionty)    		ČSN ISO 7150-1 (75 7451) Jakost vod - Stanovení amonných iontů. Část 1: Manuální spektrometrická metoda
    ČSN EN ISO 11732 (75 7454) Jakost vod - Stanovení amoniakálního dusíku - Metoda průtokové analýzy (CFA a FIA) se spektrofotometrickou detekcí
    NO3-, NO2-ČSN EN ISO 10304-1 (75 7391) Jakost vod - Stanovení rozpuštěných aniontů metodou kapalinové chromatografie iontů - Část 1: Stanovení bromidů, chloridů, fluoridů, dusičnanů, dusitanů, fosforečnanů a síranů
    ČSN EN ISO 13395 (75 7456) Jakost vod - Stanovení dusitanového dusíku a dusičnanového dusíku a sumy obou průtokovou analýzou (CFA a FIA) se spektrofotometrickou detekcí
    ČSN EN 26777 (75 7452) Jakost vod - Stanovení dusitanů - Molekulární absorpční spektrofotometrická metoda
    pHČSN ISO 10523 (75 7365) Jakost vod - Stanovení pH
    RL
    (rozpuštěné látky)    		ČSN 75 7346 Jakost vod - Stanovení rozpuštěných látek
    síranyČSN EN ISO 10304-1 (75 7391) Jakost vod - Stanovení rozpuštěných aniontů metodou kapalinové chromatografie iontů - Část 1: Stanovení bromidů, chloridů, fluoridů, dusičnanů, dusitanů, fosforečnanů a síranů
    ČSN ISO 22743 (75 7478) Jakost vod - Stanovení síranů - Metoda kontinuální průtokové analýzy (CFA)
    BTEX
    (benzen, toluen, ethylbenzen a xyleny)    		ČSN EN ISO 15009 (83 6708) Kvalita půdy - Stanovení obsahu těkavých aromatických uhlovodíků, naftalenu a těkavých halogenovaných uhlovodíků plynovou chromatografií - Metoda purge-and-trap s termální desorpcí
    EOX
    (extrahovatelné organicky vázané halogeny)    		DIN 38414-17 Deutsche Einheitsverfahren zur Wasser-, Abwasser-und Schlammuntersuchung - Schlamm und Sedimente (Gruppe S) - Teil 17: Bestimmung von extrahierbaren organisch gebundenen Halogenen (EOX) (S 17)
    PAU
    (polycyklické aromatické uhlovodíky)    		ČSN EN 15527 (83 8029) Charakterizace odpadů - Stanovení polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH) v odpadech plynovou chromatografií s hmotnostním spektrometrem (GC/MS)
    DIN ISO 18287 Bodenbeschaffenheit - Bestimmung der polycyclischen aromatischen Kohlenwasserstoffe (PAK) Gaschromatographisches Verfahren mit Nachweis durch Massenspektrometrie (GC-MS)
    TNV 75 8055 Charakterizace kalů - Stanovení vybraných polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) metodou HPLC s fluorescenční detekcí
    ČSN 75 7554 Jakost vod - Stanovení vybraných polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) - Metoda HPCL s fluorescenčním, a metoda GC s hmotnostním detektorem
    ČSN EN ISO 17993 (75 7555) Jakost vod - Stanovení 15 polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) metodou HPLC s fluorescenční detekcí po extrakci kapalina-kapalina
    PCB
    (polychlorované bifenyly)    		DIN 38414-20 Deutsche Einheitsverfahren zur Wasser-, Abwasser-und Schlammuntersuchung - Schlamm und Sedimente (Gruppe S) - Teil 20: Bestimmung von 6 polychlorierten Biphenylen (PCB) (S 20)
    DIN ISO 10382 Bodenbeschaffenheit - Bestimmung von Organochlorpestiziden und polychlorierten Biphenylen -Gaschromatographisches Verfahren mit Elektroneneinfang-Detektor
    ČSN EN 15308 (83 8028) Charakterizace odpadů - Stanovení vybraných polychlorovaných bifenylů (PCB) v pevných odpadech kapilární plynovou chromatografií s detektorem elektronového záchytu nebo detekcí hmotnostní spektrometrie
    ČSN EN 16167 (83 8153) Kaly, upravený bioodpad a půdy - Stanovení polychlorovaných bifenylů (PCB) plynovou chromatografií s detekcí hmotnostní spektrometrií (GC-MS) a plynovou chromatografií s detektorem elektronového záchytu (GC-ECD)
    AT4
    (respirační aktivita)    		ÖNORM S 2027-4 Beurteilung von Abfällen aus der mechanisch -biologischen Behandlung - Teil 4: Stabilitätsparameter -Atmungsaktivität (AT4)
    TOC
    (celkový organický uhlík)    		ČSN EN 13137 (83 8021) Charakterizace odpadů - Stanovení celkového organického uhlíku (TOC) v odpadech, kalech a sedimentech
    ČSN EN 15936 (83 8151) Kaly, upravený bioodpad, půdy a odpady - Stanovení celkového organického uhlíku (TOC) suchým spalováním
    ČSN EN 1484 (75 7515) Jakost vod - Stanovení celkového organického uhlíku (TOC) a rozpuštěného organického uhlíku (DOC)
    uhlovodíky C10-C40ČSN EN 14039 (83 8025) Charakterizace odpadů - Stanovení obsahu uhlovodíků C10 až C40 plynovou chromatografií
    výhřevnostČSN EN 15170 (75 8066) Charakterizace kalů - Stanovení spalného tepla a výhřevnosti
    ČSN EN 15400 (83 8304) Tuhá alternativní paliva - Stanovení spalného tepla a výhřevnosti
    ČSN ISO 1928 (44 1352)Tuhá paliva - Stanovení spalného tepla kalorimetrickou metodou v tlakové nádobě a výpočet výhřevnosti
    ztráta žíhánímČSN EN 15935 (83 8126) Kaly, upravený bioodpad, půdy a odpady - Stanovení ztráty žíháním
    zkoušky ekotoxicityČSN EN ISO 11348-2 (75 7734) Jakost vod - Stanovení inhibičního účinku vzorků vod na světelnou emisi Vibrio fischeri (Zkouška na luminiscenčních bakteriích) - část 2: Metoda se sušenými bakteriemi
    ČSN EN ISO 6341 (75 7751) Kvalita vod - Zkouška inhibice pohyblivosti Daphnia magna Straus (Cladocera, Crustacea) - Zkouška akutní toxicity
    ČSN EN ISO 8692 (75 7740) Kvalita vod - Zkouška inhibice růstu sladkovodních zelených řas
    ČSN EN ISO 11269-1 (83 6446) Kvalita půdy - Stanovení účinků znečišťujících látek na půdní flóru - Část 1: Metoda měření inhibice růstu kořene

    K rozborům lze použít i jiných srovnatelných metod.“.

ČÁST DRUHÁ Změna vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady ČÁST DRUHÁ

Čl. II

Odkaz Čl. II

Vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění vyhlášky č. 294/2005 Sb., vyhlášky č. 351/2008 Sb. a vyhlášky č. 83/2016 Sb., se mění takto:

  1. 1. V § 4 se doplňuje odstavec 5, který zní:

    „(5) Povinnosti podle odstavců 2 a 4 se nevztahují na zařízení na využití odpadu na povrchu terénu a na zařízení na využití sedimentů na zemědělském půdním fondu, do kterého jsou přijímány výhradně sedimenty vytěžené z vodních koryt a nádrží.“.

  1. 2. V § 5 se na konci odstavce 8 doplňuje věta „Požadavky stanovené v odstavcích 1 až 7 se nevztahují na shromažďování sedimentů určených k využití na povrchu terénu nebo zemědělském půdním fondu.“.
  2. 3. V § 5 se doplňuje odstavec 9, který zní:

    „(9) Sedimenty mohou být shromažďovány pouze na pozemcích koryta vodního toku, vodní nádrže nebo vodní plochy, nebo na pozemcích s těmito pozemky bezprostředně sousedících, po dobu nejvýše 1 roku.“.

  1. 4. V § 7 odst. 2 písmeno e) zní:
    1. „e) s výjimkou míst, na nichž jsou skladovány odpady, které splňují limity pro využití na povrchu terénu, musí místa, na nichž jsou odpady skladovány v přímém kontaktu s terénem nebo podlahou bez využití skladovacích prostředků, svým technickým zabezpečením odpovídat těsnění příslušných skupin skládek určených k odstraňování skladovaných odpadů.“.
  1. 5. V § 7 odst. 6 se za slovo „odpadů“ vkládají slova „s výjimkou skladu sedimentů určených k využití na povrchu terénu nebo na zemědělském půdním fondu“.

ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST

Čl. III

Odkaz

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017, s výjimkou čl. I bodu 28, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018.

Ministr:
Mgr. Brabec v. r.