Platné znění

Zákon, kterým se mění zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

ČÁST PRVNÍ
  1. 2. V § 3 odstavec 2 zní:

    „(2) Pojišťovna se sídlem na území České republiky může za podmínek stanovených tímto zákonem provozovat pojišťovací činnost, pokud byla založena jako akciová společnost nebo družstvo.“.

  1. 4. V § 3 odst. 4 větě první se slovo „Pojišťovna“ nahrazuje slovy „Tuzemská pojišťovna“.
  2. 5. V § 3 odstavec 5 zní:

    „(5) Zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví na území České republiky lze provozovat pouze pro pojištění provozované pojišťovnou podle tohoto zákona nebo pro zajišťovnu.“.

  1. 6. V § 4 odst. 2 se slovo „Pojišťovna“ nahrazuje slovy „Tuzemská pojišťovna“.
  2. 7. V § 4 se doplňuje odstavec 3, který zní:

    „(3) Tuzemská pojišťovna nebo zajišťovna je povinna při výkonu svých činností postupovat obezřetně, zejména neprovádět tyto činnosti způsobem, který poškozuje majetek jí svěřený třetími osobami nebo ohrožuje její bezpečnost a stabilitu nebo bezpečnost a stabilitu osob s pojišťovnou propojených. Za tímto účelem je tuzemská pojišťovna a zajišťovna povinna vytvořit a po celou dobu své činnosti udržovat vnitřní kontrolní systémy, pravidelně vyhodnocovat informace z nich a včas přijímat odpovídající opatření.“.

  1. 8. Nad § 5 se vkládá nadpis, který zní: „Provozování pojišťovací činnosti pojišťovnou se sídlem mimo území České republiky“.
  2. 10. V § 6 odst. 2 se slova „a organizační složky zahraničních pojišťoven“ zrušují, za slova „zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví,“ se vkládají slova „činnost samostatných likvidátorů pojistných událostí a další činnosti související s pojišťovací a zajišťovací činností,“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „nebo zvláštním právním předpisem“.
  3. 11. V § 6 odst. 4 se slova „podmínku bezúhonnosti i podmínky podle § 11 odst. 3 písm. b) a c)“ nahrazují slovy „podmínku důvěryhodnosti podle § 10a“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Podrobnosti výkonu této činnosti stanoví organizační řád ministerstva.“.
  4. 12. Za § 6 se vkládají nové § 6a až 6c, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 2a) znějí:

    㤠6a

    Odkaz 㤠6a

    Působnost ministerstva

    Ministerstvo

    1. a) vykonává státní dozor v pojišťovnictví a penzijním připojištění v rozsahu stanoveném tímto zákonem a zvláštními právními předpisy,2a)
    2. b) rozhoduje o právech a povinnostech právnických a fyzických osob, pokud tak stanoví tento zákon nebo zvláštní právní předpisy,2a)
    3. c) vede seznamy odpovědných pojistných matematiků, nucených správců, likvidátorů oprávněných provádět likvidaci pojišťovny nebo zajišťovny a registr zprostředkovatelů pojištění a samostatných likvidátorů pojistných událostí,
    4. d) spolupracuje s jinými správními úřady a institucemi nejméně v rozsahu stanoveném tímto zákonem a zvláštními právními předpisy,
    5. e) v rozsahu své působnosti spolupracuje s mezinárodními organizacemi a zahraničními úřady,
    6. f) informuje veřejnost o službách z oblasti pojištění v rozsahu a způsobem stanoveným tímto zákonem a zvláštními právními předpisy,
    7. g) jedenkrát ročně zpracovává zprávu o své činnosti, kterou ministr financí předkládá vládě k informaci.

    § 6b

    Odkaz § 6b

    Zaměstnanci ministerstva

    (1) Zaměstnanci ministerstva, kteří mají vykonávat činnosti spojené s výkonem státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění anebo zajišťovat obdobné činnosti v rámci plnění dalších úkolů, musí splňovat podmínky důvěryhodnosti (§ 10a) a musí být plně způsobilí k právním úkonům.

    (2) Kvalifikačním předpokladem zaměstnance uvedeného v odstavci 1 je vždy nejméně úplné střední (všeobecné nebo odborné) vzdělání.

  1. 13. V nadpisu hlavy II se slova „A ZPROSTŘEDKOVATELSKÉ ČINNOSTI V POJIŠŤOVNICTVÍ“ zrušují.
  2. 14. V § 7 odstavec 1 zní:

    „(1) Provozovat pojišťovací nebo zajišťovací činnost je tuzemská pojišťovna oprávněna pouze na základě povolení ministerstva a za podmínky umístění jejího statutárního i skutečného sídla na území České republiky. Povolení vydané ministerstvem za podmínek stanovených tímto zákonem je platné pro všechny členské státy a opravňuje tuzemskou pojišťovnu k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti na území jiného členského státu, a to buď prostřednictvím pobočky zřízené v členském státě nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby.“.

  1. 17. V § 7 odst. 5 se za slovo „přílohy“ vkládá text „č. 1“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „; jedná-li se o rozšíření činnosti podle § 10 odst. 1, může být povolení uděleno i pro pojistné odvětví, které není uvedeno v příloze č. 1 k tomuto zákonu, ale které lze provozovat v souladu s právním předpisem státu, na území kterého má být tato činnost rozšířena. Ministerstvo je oprávněno požadovaný rozsah činnosti omezit, jestliže není dostatečně prokázána schopnost žadatele provozovat bezpečně pojišťovací činnost v rozsahu uvedeném v žádosti“.
  2. 18. V § 7 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní:

    „(7) Ministerstvo neudělí povolení k zahájení pojišťovací činnosti, dokud nebude informováno o vlastnících pojišťovny nebo zajišťovny a o velikostech jejich podílů. Ministerstvo povolení neudělí, pokud není zajištěno řádné a obezřetné řízení pojišťovny nebo zajišťovny, anebo není, s ohledem na požadovaný rozsah a charakter činnosti pojišťovny nebo zajišťovny, dána jistota její finanční stability.“.

    Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 8 a 9.

  1. 19. V § 7 odst. 9 se slova „nebo 15“ nahrazují slovy „, 15 nebo 17“.
  2. 20. V § 8 odst. 1 písm. a) se slovo „jméno“ nahrazuje slovem „firmu“.
  3. 21. V § 8 odst. 1 písmeno e) zní:
    1. „e) výši základního kapitálu u akciové společnosti a zapisovaného základního kapitálu u družstva (dále jen „základní kapitál“) a jeho původ,“.
  1. 22. V § 8 odst. 1 písmena f) a g) znějí:
    1. „f) jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození, bydliště a doklad o splnění podmínek důvěryhodnosti podle § 10a každé fyzické osoby jako zakladatele pojišťovny nebo doklad o důvěryhodnosti podle § 10b právnické osoby jako zakladatele pojišťovny,
    2. g) jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození, bydliště a doklad o splnění podmínek důvěryhodnosti podle § 10a každé fyzické osoby, která je členem představenstva, dozorčí rady nebo kontrolní komise nebo která má jinak působit jako prokurista pojišťovny, nebo osoby, která na základě dohody, účasti na pojišťovně nebo zajišťovně nebo na základě jiné skutečnosti podstatným způsobem ovlivňuje její činnost, u všech fyzických osob také údaje o dosaženém druhu vzdělání a praxi,“.
  1. 23. V § 8 odst. 1 se na konci písmene h) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní:
    1. „i) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresu fyzických osob navrhovaných do funkce škodních zástupců jmenovaných v členských státech, má-li být provozováno pojištění podle pojistného odvětví č. 10 písmena a) uvedeného v části B přílohy č. 1 k tomuto zákonu.“.
  1. 24. V § 8 odst. 2 písm. a) se slova „včetně pojistných podmínek,“ zrušují, v písmenu f) se za slovem „finanční“ vkládají slova „a technické“ a v písmenu g) se za slova „první 3“ vkládá slovo „účetní“, v bodu 1 se za slovo „náklady“ vkládají slova „v členění na náklady spojené se zavedením činnosti a na běžné náklady, zejména režijní a odměny pojišťovacím zprostředkovatelům“ a v bodu 4 se slova „a ke krytí minimální míry solventnosti podle § 22 odst. 1“ zrušují.
  2. 25. V § 8 odst. 3 písm. a) se slova „o bezúhonnosti a splnění podmínek podle § 11 odst. 3 písm. b) a c)“ nahrazují slovy „o splnění podmínek důvěryhodnosti podle § 10a“.
  3. 27. V § 8 odst. 5 písm. a) se slovo „jméno“ nahrazuje slovem „firmu“.
  4. 28. V § 8 odst. 5 písm. d), § 9 odst. 2, § 27 odst. 2, § 28 včetně nadpisu, § 29 písm. c) a § 41 se slovo „jmění“ nahrazuje slovem „kapitálu“.
  5. 29. V § 8 odst. 5 písmena g) a h) znějí:
    1. „g) doklad o splnění podmínek důvěryhodnosti podle § 10a každé fyzické osoby jako zakladatele zajišťovny nebo doklad o důvěryhodnosti podle § 10b právnické osoby jako zakladatele pojišťovny,
    2. h) doklad o splnění podmínek důvěryhodnosti podle § 10a každé fyzické osoby, která je členem představenstva, dozorčí rady nebo která má jinak působit jako prokurista zajišťovny, včetně údajů o dosaženém druhu vzdělání a praxi,“.
  1. 30. V § 8 odst. 7 se text „odstavce 4“ nahrazuje textem „odstavce 5“ a na konci textu se vkládají slova „a výpočet, ze kterého bude zřejmé, že pojišťovna bude i nadále disponovat požadovanou mírou solventnosti včetně požadované výše garančního fondu“.
  2. 31. V § 8 odstavec 9 zní:

    „(9) Pojišťovna je povinna předložit ministerstvu na jeho písemné vyžádání pojistné podmínky ke kontrole jejich souladu s právními předpisy. Zjistí-li ministerstvo nesoulad pojistných podmínek s právním předpisem, nařídí odstranění těchto nedostatků.“.

    Poznámka pod čarou č. 3) se zrušuje.

  1. 32. V § 8 odst. 11 se slova „obchodním jménu“ nahrazují slovy „obchodní firmě“ a na konci odstavce se doplňují slova „a s výjimkou pojišťovacího zprostředkovatele a samostatného likvidátora pojistných událostí“.
  2. 33. V § 8 odst. 12 se slova „svém obchodním jménu“ nahrazují slovy „své obchodní firmě“.
  3. 34. V § 9 v nadpisu a v odstavcích 2 až 7 se slovo „jmění“ nahrazuje slovem „kapitál“.
  4. 35. V § 9 odstavec 1 zní:

    „(1) Minimální výše základního kapitálu tuzemské pojišťovny je pro provozování pojišťovací činnosti podle

    § 6b Zaměstnanci ministerstva
    a) jednoho nebo více pojistných odvětví životních pojištění 90 000 000 Kč,
    b) pojistných odvětví neživotních pojištění
    1. pro odvětví uvedená pod čísly 1, 2, 8, 9 a 18 celkem 60 000 000 Kč,
    2. pro odvětví uvedená pod čísly 3, 4, 13, 16 a 17 celkem90 000 000 Kč,
    3. pro odvětví uvedená pod čísly 7, 10, 14 a 15 celkem156 000 000 Kč,
    4. pro odvětví uvedená pod čísly 5, 6, 11 a 12 celkem 200 000 000 Kč.“.
  1. 36. V § 9 odst. 2 se za slova „činí základní kapitál“ vkládá slovo „tuzemské“.
  2. 37. V § 9 odst. 4 se za slova „činí základní kapitál“ vkládá slovo „tuzemské“ a za slova „částek základního kapitálu“ se vkládá slovo „tuzemské“.
  3. 38. V § 9 odst. 5 větách první a třetí se za slova „činí základní kapitál“ vkládá slovo „tuzemské“.
  4. 39. V § 9 odst. 6 se za slova „základní kapitál“ vkládá slovo „tuzemské“.
  5. 40. V § 9 odst. 7 větě první se za slovo „Zakladatel“ vkládá slovo „tuzemské“, ve větě poslední se slovo „toto“ nahrazuje slovem „tento“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Pokud ministerstvo souhlas se snížením základního kapitálu udělí, nepoužijí se ustanovení § 215 a § 216 odst. 1 a 2 obchodního zákoníku.“.
  6. 41. V § 10 nadpis zní: „Změny v činnosti tuzemské pojišťovny nebo zajišťovny, změny osob v jejích orgánech a změna pověřeného zástupce pobočky pojišťovny z třetího státu“.
  7. 43. V § 10 odstavec 8 zní:

    „(8) Tuzemská pojišťovna nebo zajišťovna je povinna předložit ministerstvu bez zbytečného odkladu na vědomí

    1. a) seznam osob, jejichž účast na jejím základním kapitálu nebo na hlasovacích právech překročí nebo klesne pod 10 %, a změny podle § 11 odst. 1 a 6, a nejméně jednou ročně zprávu o jménech akcionářů a členů podílejících se na kvalifikované účasti a o velikostech jejich podílů na této účasti,
    2. b) změny v údajích, které byly obsahem žádosti o udělení povolení podle § 8,
    3. d) změny v její činnosti nebo právním postavení, zejména jedná-li se o úzké propojení, a další změny, které brání nebo mohou bránit řádnému výkonu dozoru v pojišťovnictví podle tohoto zákona,
    4. e) informace související s její činností podle tohoto zákona vyžádané ministerstvem.“.
  1. 44. V § 10 odst. 10 větě první se slova „anebo vedoucího organizační složky zahraniční pojišťovny,“ nahrazují slovy „tuzemské pojišťovny nebo zajišťovny anebo pověřeného zástupce pobočky pojišťovny z třetího státu“, ve větě druhé se slovo „bezúhonnosti“ nahrazuje slovy „důvěryhodnosti podle § 10a“ a slova „a splnění podmínek podle § 11 odst. 3 písm. b) a c),“ se zrušují.
  2. 45. V § 10 odst. 11 se text „odstavce 4“ nahrazuje textem „odstavce 10“.
  3. 46. Za § 10 se vkládají nové § 10a a 10b, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 3a) znějí:

    㤠10a

    Odkaz 㤠10a

    Důvěryhodnost fyzických osob

    Pro účely tohoto zákona se za důvěryhodnou fyzickou osobu považuje fyzická osoba, plně způsobilá k právním úkonům,

    1. a) která nebyla v posledních 10 letech přede dnem podání žádosti, se kterou je podle tohoto zákona spojena povinnost prokázání důvěryhodnosti fyzické osoby, pravomocně odsouzena pro trestný čin proti majetku, pro trestný čin hospodářský nebo pro jiný úmyslný trestný čin nebo jejíž odsouzení pro tyto trestné činy bylo zahlazeno nebo se na ni z jiného důvodu hledí, jako by nebyla odsouzena (podmínka bezúhonnosti),
    2. b) která splňuje podmínky pro výkon funkce statutárního orgánu nebo jiného orgánu právnické osoby podle zvláštního zákona.3a)

    § 10b

    Odkaz § 10b

    Důvěryhodnost právnických osob

    (1) Za důvěryhodnou se považuje právnická osoba,

    1. a) splňují-li podmínku důvěryhodnosti podle § 10a všichni členové statutárního a dozorčího orgánu právnické osoby,
    2. b) které nebylo odejmuto povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti pro porušení podmínek stanovených tímto nebo zvláštním právním předpisem,
    3. c) na jejíž majetek nebyl prohlášen konkurs.

    (2) Pro účely tohoto zákona se za důvěryhodnou právnickou osobu považuje rovněž právnická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, jestliže soud konkurs zrušil jinak než

    1. a) usnesením o zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, nebo
    2. b) usnesením o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku.

    (3) Právnická osoba ztratí důvěryhodnost podle tohoto zákona okamžikem, kdy nebude splňovat kteroukoliv podmínku její důvěryhodnosti.

    (4) Jedná-li se o právnickou osobu se sídlem na území jiného státu než České republiky, je dokladem o splnění podmínek důvěryhodnosti potvrzení příslušného úřadu země sídla právnické osoby.

  4. 3a) § 31a zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.“.
  1. 47. V § 11 odstavce 1 až 3 znějí:

    „(1) Fyzická nebo právnická osoba, která hodlá přímo nebo zprostředkovaně nabýt kvalifikovanou účast v tuzemské pojišťovně nebo zajišťovně nebo zvýšit tuto svoji účast tak, že její podíl na hlasovacích právech dosáhne nebo překročí 20 %, 33 % nebo 50 %, anebo tak, že se tato pojišťovna nebo zajišťovna stane jí ovládanou osobou, má vůči ministerstvu povinnost písemně požádat o předchozí souhlas s nabytím nebo zvýšením této účasti.

    (2) Žádost podle odstavce 1 obsahuje výši zamýšlené účasti a doklad o důvěryhodnosti fyzické osoby podle § 10a nebo důvěryhodnosti právnické osoby podle § 10b, která hodlá nabýt nebo zvýšit svoji účast v tuzemské pojišťovně nebo zajišťovně. Ministerstvo o této žádosti rozhodne ve lhůtě 60 dnů ode dne jejího obdržení, popřípadě určí lhůtu pro realizaci navrhovaných změn, která nesmí být kratší než 30 dnů. Podání opravného prostředku proti rozhodnutí ministerstva nemá odkladný účinek. Osoba, která nabyla účast nebo zvýšila svoji účast podle odstavce 1 bez souhlasu ministerstva, nemůže vykonávat hlasovací práva spojená s takto nabytou účastí, a to do doby prokázání její důvěryhodnosti. Pokud se ministerstvo k žádosti nevyjádří ve lhůtě 60 dnů od jejího obdržení, považuje se za schválenou uplynutím posledního dne této lhůty.

    (3) Ministerstvo žádost podle odstavce 1 zamítne, jestliže nebyla prokázána důvěryhodnost žadatele nebo jestliže existují důvody zpochybňující schopnost zajistit řádné a obezřetné hospodaření pojišťovny nebo zajišťovny.“.

    Poznámky pod čarou č. 4) a 5) se zrušují.

  1. 48. V § 11 odst. 4 věta první zní: „Dojde-li k nabytí účasti podle odstavce 1 jinak než na základě smlouvy a neprokáže-li ministerstvu fyzická osoba, která účast nabyla, svoji důvěryhodnost podle § 10a nebo právnická osoba, která účast nabyla, svoji důvěryhodnost podle § 10b, nemůže nabyvatel okamžikem nabytí této účasti vykonávat hlasovací práva spojená s takto nabytou účastí po dobu, po kterou tyto důvody trvají.“.
  2. 49. V § 11 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Tuzemská pojišťovna nebo zajišťovna je povinna ministerstvo o těchto skutečnostech informovat, jakmile se o nich dozví.“.
  3. 50. V § 12 odst. 1 úvodní část textu zní: „Členem statutárního nebo dozorčího orgánu anebo ve funkci prokuristy, nebo jinou osobou, která přímo řídí tuzemskou pojišťovnu nebo zajišťovnu, anebo zástupcem pobočky pojišťovny se sídlem v zahraničí nesmí být fyzická osoba, která je“.
  4. 51. V § 12 odst. 1 písm. c) se za slova „banky nebo“ vkládají slova „jiné obdobné úvěrové nebo peněžní instituce anebo“.
  5. 52. V § 12 se doplňuje odstavec 3, který zní:

    „(3) Zástupcem pobočky tuzemské pojišťovny nesmí být fyzická osoba podle odstavce 1 písm. a) až d) ani fyzická osoba, která je ve státě, kde se nachází pobočka v obdobném postavení.“.

  1. 53. V nadpisu hlavy III se slova „A AUDIT“ nahrazují slovy „A ÚČETNICTVÍ“.
  2. 54. V § 13 odst. 2 se za písmeno e) vkládají nová písmena f) a g), která znějí:
    1. „f) rezervu na splnění závazků z použité technické úrokové míry,
    2. g) rezervu pojistného neživotních pojištění.“.

    Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno h).

  1. 55. V § 13 odst. 4 se slova „odstavci 2 písm. f)“ nahrazují slovy „odstavci 2 písm. h)“.
  2. 56. V § 13 odst. 5 větě první se slova „Zahraniční pojišťovna“ nahrazují slovy „Pojišťovna z třetího státu“, slova „prostřednictvím své organizační složky“ a věta druhá se zrušují.
  3. 58. V § 13 se na konci odstavce 10 doplňují věty „Za tímto účelem je pojišťovna povinna uzavřít zajišťovací smlouvu tak, aby pohledávky vůči zajišťovně byly odpovídajícím způsobem zajištěny. Jsou-li k tomu důvody, je ministerstvo oprávněno požadovat na pojišťovně zajištění těchto pohledávek zejména formou zástavy nebo záruky zajišťovny. Má-li být zajišťovací smlouva sjednána tak, že se zajišťovna bude podílet na závazcích pojišťovny 75 % a více, je k uzavření zajišťovací smlouvy třeba předchozího souhlasu ministerstva. Žádost o tento souhlas musí obsahovat zejména obchodní firmu a sídlo zajišťovny, důvody zajištění závazku a způsob zabezpečení závazku zajišťovny. V takovém případě se ustanovení o finanční skladbě na tuto část finančního umístění nepoužije.“.
  4. 59. Za § 13 se vkládají nové § 13a a 13b, které včetně nadpisů znějí:

    㤠13a

    Odkaz 㤠13a

    Výše pojistného

    Pojišťovna je povinna stanovit výši pojistného na základě reálných pojistně matematických předpokladů tak, aby pojistné bylo dostatečné a umožňovalo pojišťovně trvalou splnitelnost všech jejích závazků.

    Tvorba a použití rezerv

    § 13b

    Odkaz § 13b

    Základní podmínky tvorby technických rezerv v životním pojištění

    (1) Při určení výše technických rezerv v životním pojištění postupuje pojišťovna podle těchto zásad:

    1. a) výpočet výše technických rezerv musí být proveden pomocí dostatečně opatrného prospektivního pojistně matematického ohodnocení, při kterém se zohlední všechny budoucí závazky, které jsou stanoveny smluvními pojistnými podmínkami pro každou jednotlivou pojistnou smlouvu, včetně
      1. 1. všech zaručených výnosů souvisejících s odkupem pojištění (odkupné),
      2. 2. prémií, na které vznikl kolektivní nebo individuální nárok, bez ohledu na to, jak jsou tyto prémie charakterizovány,
      3. 3. všech možností, které má pojistník v souladu s podmínkami pojistné smlouvy,
      4. 4. nákladů, včetně provizí,
      5. při současném zohlednění budoucího splatného pojistného;
    1. b) používání retrospektivní metody je povoleno, jestliže lze prokázat, že výsledné technické rezervy nejsou nižší, než by bylo požadováno podle dostatečně opatrného prospektivního výpočtu nebo pokud pro daný typ pojistné smlouvy nemůže být použita prospektivní metoda;
    2. c) metoda výpočtu technických rezerv musí být obezřetná i k metodě ohodnocení aktiv, která jsou kryta touto rezervou, zejména nesmí v důsledku jejího použití docházet k nadhodnocení aktiv;
    3. d) výše technických rezerv se vypočítává pro každou pojistnou smlouvu zvlášť. Použití odpovídajících aproximací nebo zobecnění je povoleno pouze v případech, kdy je pravděpodobné, že poskytnou přibližně stejný výsledek jako individuální kalkulace. Zásada odděleného výpočtu nesmí žádným způsobem bránit vytvoření dodatečných rezerv pro obecná rizika, která nejsou individualizována;
    4. e) v případech, kdy je zaručena hodnota související s odkupem pojištění (odkupné), nesmí být v tomto okamžiku zaručená hodnota odkupného vyšší, než je v daném okamžiku výše matematické rezervy pro danou pojistnou smlouvu.

    (2) Při stanovení výše technické úrokové míry je pojišťovna povinna postupovat uvážlivě, a to v souladu s ustanoveními § 18 a 18a.

    (3) Část technické rezervy určené k úhradě nákladů pojišťovny je pojišťovna povinna stanovit na obezřetném základě s ohledem na členský stát, kde vznikl závazek, typ pojistné smlouvy a očekávané správní náklady včetně provize.

    (4) Při výpočtu výše technických rezerv vytvářených k závazkům z pojistných smluv s dodatečným podílem na zisku je pojišťovna oprávněna použít metodu zohledňující budoucí prémie všech druhů, a to způsobem zohledňujícím předpokládaný budoucí vývoj a současnou metodu přiznávání těchto prémií.

    (5) Metoda výpočtu výše technických rezerv nesmí být libovolně a neodůvodněně měněna.

    (6) Pojišťovna je povinna umožnit veřejnosti seznámit se se způsobem stanovení technických rezerv.“.

  1. 60. Nadpis nad § 14 se zrušuje.
  2. 61. V § 14 odst. 1 větě druhé se slova „vztahujícího se k budoucím“ nahrazují slovy „, která časově souvisí s následujícím“.
  3. 62. V § 15 odst. 1 písm. a) a b) se slova „v běžném účetním období“ nahrazují slovy „v období před rozvahovým dnem“.
  4. 63. V § 15 odstavec 3 zní:

    „(3) Výše rezervy na pojistná plnění podle odstavce 1 písm. b) se stanoví matematicko-statistickou metodou, není-li to z objektivního důvodu možné, použije se metoda kvalifikovaného odhadu.“.

  1. 64. V § 17 odst. 1 věta první zní: „Vyrovnávací rezerva se tvoří k odvětví č. 14 neživotních pojištění uvedených v části B přílohy č. 1 k tomuto zákonu, a dále k těm odvětvím neživotních pojištění, u kterých dochází k výkyvům ve škodném poměru způsobeným skutečnostmi nezávislými na vůli pojišťovny, a je určena na vyrovnávání zvýšených nákladů na pojistná plnění, které vznikly z titulu těchto výkyvů.“.
  2. 65. V § 18 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Použitá technická úroková míra však nesmí přesáhnout výnos z aktiv vypočítaný způsobem, který je potvrzen odpovědným pojistným matematikem.“.
  3. 66. Za § 18 se vkládá nový § 18a, který včetně nadpisu zní:

    㤠18a

    Odkaz 㤠18a

    Rezerva na splnění závazků z použité technické úrokové míry

    Jestliže současný nebo předpokládaný výnos aktiv pojišťovny nepostačuje k úhradě závazků pojišťovny vyplývajících z použité technické úrokové míry, je pojišťovna povinna vytvořit technickou rezervu, určenou ke splnění těchto závazků. Způsob výpočtu výše této technické rezervy je pojišťovna povinna předložit ministerstvu ke schválení, jakmile zjistí nedostatečnost výnosu aktiv.“.

  1. 67. § 21 včetně nadpisu zní:

    㤠21

    Odkaz 㤠21

    Skladba finančního umístění

    (1) Finanční umístění zahrnuje

    1. a) dluhopisy vydané Českou republikou nebo Českou národní bankou a dluhopisy, za které převzala záruku Česká republika,
    2. b) dluhopisy vydané bankami a pobočkami zahraničních bank,
    3. c) kotované dluhopisy vydané obchodními společnostmi,
    4. d) pokladniční poukázky,
    5. e) kotované komunální dluhopisy,
    6. f) půjčky, úvěry a jiné pohledávky, jejichž splnění je zajištěno bankovní zárukou,
    7. g) směnky, jejichž splnění je zajištěno bankovním směnečním rukojemstvím nebo bankovním avalem,
    8. h) nemovitosti na území České republiky,
    9. i) hypoteční zástavní listy,
    10. j) kotované akcie,
    11. k) depozita a depozitní certifikáty u bank, které mají povolení působit na území České republiky jako banka,
    12. l) kotované podílové listy a podílové listy otevřených podílových fondů,
    13. m) předměty a díla umělecké kulturní hodnoty oceněná nejméně 2 znalci, za podmínky jejich pojištění pro případ poškození, zničení, ztráty nebo odcizení u jiné pojišťovny,
    14. n) státní dluhopisy, jejichž emitenty jsou členské státy Evropské unie nebo centrální banky těchto států, a dluhopisy vydané Evropskou investiční bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj nebo Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj,
    15. o) zahraniční cenné papíry, s nimiž se obchoduje na regulovaném trhu členských států Evropské unie,
    16. p) zahraniční cenné papíry, s nimiž se obchoduje na regulovaném trhu členských států Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj,
    17. r) deriváty v souvislosti s aktivy uvedenými v tomto odstavci mohou být použity pouze tehdy, přispívají-li ke snižování investičního rizika a usnadňují-li účinné řízení portfolia,
    18. s) půjčky pojištěným, kteří uzavřeli s pojišťovnou smlouvu na životní pojištění.

    (2) Část průměrného stavu finančního umístění musí být uložena tak, aby byla zabezpečena splnitelnost závazků z provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti ve lhůtách stanovených zvláštním právním předpisem nebo dohodnutých v pojistné smlouvě. Výši této části a způsob finančního umístění si pojišťovna stanoví v závislosti na charakteru provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti a musí být potvrzeny odpovědným pojistným matematikem.

    (3) Průměrným stavem podle odstavce 2 se rozumí veličina vypočtená vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce jako součet stavu finančního umístění k prvnímu dni kalendářního měsíce, za který se průměrný stav zjišťuje, a stavu finančního umístění k poslednímu dni tohoto měsíce, dělený dvěma.

    (4) Pro skladbu finančního umístění v případě rezervy životního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník, platí ustanovení odstavce 1 přiměřeně, přičemž se pojišťovna řídí ustanoveními pojistné smlouvy, nestanoví-li tento zákon jinak.

    (5) Ve své skladbě finančního umístění je pojišťovna nebo zajišťovna povinna dodržovat limity pro jednotlivé položky finanční skladby, které stanoví ministerstvo vyhláškou.

    (6) Jestliže se pojišťovna nebo zajišťovna zavázaly k pojistnému plnění v jiné než české měně, jsou povinny vytvořit aktiva, jejichž zdrojem jsou technické rezervy, v této měně. To neplatí, jestliže

    1. a) by tato aktiva nepřesahovala 7 % výše těchto rezerv,
    2. b) měna není vhodná pro finanční umístění,
    3. c) by tato aktiva kryla závazek v cizí měně, který nepřesahuje 20 % všech závazků v této měně.
    4. Má-li být závazek kryt aktivy, která jsou vyjádřena v měně členského státu, je povinnost vytvoření aktiv v odpovídající měně splněna, jestliže jsou tato aktiva vyjádřena v eurech.

    (7) Na základě písemné žádosti může ministerstvo udělit pojišťovně nebo zajišťovně časově omezený souhlas s jinou skladbou finančního umístění, jestliže tím nedochází k porušení zásad stanovených v § 13 odst. 8 a je-li skladba finančního umístění v souladu s odstavci 2 a 6. Splnění těchto podmínek je pojišťovna nebo zajišťovna povinna doložit v žádosti.“.

    Poznámka pod čarou č. 9) se zrušuje.
  1. 68. Za § 21 se vkládají nové § 21a a 21b, které včetně nadpisů znějí:

    § 21b

    Odkaz § 21b

    Zvláštní ustanovení pro skladbu finančního umístění v životním pojištění

    (1) Pokud má pojistné plnění ze životního pojištění přímou vazbu na hodnotu jednotek kolektivního investování do převoditelných cenných papírů nebo na hodnotu aktiv vnitřního fondu, který je ve vlastnictví pojišťovny, obvykle rozdělený do jednotek, musí skladbu finančního umístění k těmto závazkům tvořit tyto jednotky nebo v případech, kdy nejsou jednotky stanoveny, aktiva vnitřního fondu.

    (2) Je-li pojistné plnění ze životního pojištění přímo svázáno s indexem akcií nebo s jinou hodnotou, než kterými jsou hodnoty uvedené v odstavci 1, musí skladbu finančního umístění vztahující se k těmto závazkům tvořit jednotky odpovídající této hodnotě nebo v případě, kdy jednotky nejsou stanoveny, aktiva s odpovídajícím zajištěním a obchodovatelností, která v maximální možné míře odpovídají těm, ze kterých určená hodnota vychází.

    (3) Ustanovení § 13 odst. 8 písm. a) až d) a ustanovení § 21 a 21a se nevztahují na aktiva odpovídající závazkům, které jsou přímo spojeny s pojistným plněním uvedeným v odstavcích 1 a 2. To neplatí v případě, že pojistná plnění uvedená v odstavcích 1 a 2 obsahují záruku investičního výnosu nebo určitého jiného garantovaného zisku.“.

  1. 69. V § 22 odst. 1 se slovo „minimální“ nahrazuje slovem „požadované“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Vlastní zdroje musí být po celou dobu činnosti pojišťovny nebo zajišťovny kryty odpovídající hodnotou jejích aktiv.“.
  2. 70. V § 22 odstavec 2 zní:

    „(2) Jedna třetina požadované míry solventnosti tvoří garanční fond. Garanční fond však nesmí být nižší než

    1. a) 90 000 000 Kč, jestliže je provozována pojišťovací činnost podle jednoho nebo více pojistných odvětví životních pojištění,
    2. b) 90 000 000 Kč, jestliže je provozována pojišťovací činnost podle jednoho nebo více pojistných odvětví č. 10 až 15 neživotních pojištění,
    3. c) 60 000 000 Kč, jestliže je provozována pojišťovací činnost podle jednoho nebo více pojistných odvětví neživotních pojištění jiných než uvedených pod čísly 10 až 15.“.
  1. 71. V § 22 odst. 5 se za slova „vlastních zdrojů“ vkládají slova „, položky vlastních zdrojů, které tvoří garanční fond,“.
  2. 72. V § 22 odst. 6 se slova „vydání výroku auditora o ověření účetní závěrky“ nahrazují slovy „vypracování zprávy o auditu“.
  3. 73. V § 22 odst. 7 se slova „Zahraniční pojišťovna, s výjimkou pojišťovny se sídlem na území členských států Evropské unie“ nahrazují slovy „Pojišťovna z třetího státu“ a slovo „minimální“ se nahrazuje slovem „požadované“.
  4. 74. V 22 se doplňují odstavce 8 až 10, které znějí:

    (9) Tuzemská pojišťovna, která podléhá výkonu státního dozoru podle § 26b, je povinna vykazovat ministerstvu upravený výpočet solventnosti. Způsob vykazování upraveného výpočtu solventnosti stanoví ministerstvo vyhláškou. Do tohoto výpočtu musí být zahrnuty všechny přidružené společnosti této pojišťovny, její společníci nebo přidružené společnosti společníka, nejedná-li se o společnost vyloučenou podle § 26b odst. 2.

    (10) Jestliže upravený výpočet solventnosti podle odstavce 9 vykazuje záporný výsledek, je ministerstvo povinno uložit opatření k nápravě podle tohoto zákona.“.

  1. 75. V § 23 odst. 1 se v úvodní větě za slovo „povinna“ vkládají slova „, nestanoví-li tento zákon jinak,“.
  2. 76. V § 23 odst. 1 písm. d) se slovo „minimální“ nahrazuje slovem „požadované“.
  3. 77. V § 23 odst. 2 úvodní větě se za slovo „povinna“ vkládají slova „, nestanoví-li tento zákon jinak,“.
  4. 78. V § 23 odst. 2 písm. b) se slovo „minimální“ nahrazuje slovem „požadované“.
  5. 79. V § 23 odst. 5 úvodní části textu se slova „a splnění podmínek podle § 11 odst. 3 písm. b) a c)“ nahrazují slovy „podle § 10a“, na konci odstavce se za slovo „osoba“ vkládají slova „, s výjimkou fyzické osoby, která je občanem členského státu,“ a slova „úředně ověřenou kopii platného dokladu o povolení k trvalému nebo dlouhodobému pobytu na území České republiky“ se nahrazují slovy „povolení k trvalému pobytu nebo k přechodnému pobytu na území České republiky na dlouhodobé vízum“.
  6. 80. V § 23 odstavec 6 zní:

    „(6) Pojišťovna, které ministerstvo udělilo povolení k provozování pojišťovací činnosti, nebo zajišťovna, jsou povinny zabezpečit odpovědnému pojistnému matematikovi trvalý přístup k informacím o její činnosti, které si v souvislosti s plněním povinností podle tohoto zákona vyžádá. Provozuje-li pojišťovna pojišťovací činnost současně pro neživotní i životní pojištění, může mít pro každou z těchto činností jiného odpovědného pojistného matematika. Náležitosti související s činností odpovědného pojistného matematika upraví pojišťovna vnitřním předpisem.“.

  1. 81. V § 23 odstavec 8 zní:

    „(8) Ministerstvo vyškrtne odpovědného pojistného matematika ze seznamu odpovědných pojistných matematiků, jestliže tato osoba zemře nebo již nesplňuje podmínky stanovené pro jeho činnost tímto zákonem nebo závažně nebo opakovaně poruší povinnosti stanovené mu tímto zákonem. Osoba, která byla vyškrtnuta ze seznamu odpovědných pojistných matematiků z důvodu porušení povinností stanovených tímto zákonem, může být znovu zapsána do tohoto seznamu po uplynutí lhůty 10 let od data, ke kterému ministerstvo tuto osobu ze seznamu vyškrtlo. Svoje rozhodnutí o vyškrtnutí ze seznamu oznámí ministerstvo písemně do 5 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí pojišťovně nebo zajišťovně, pro kterou tato osoba vykonávala činnost odpovědného pojistného matematika.“.

  1. 82. V § 24 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 12) zní:

    „(2) Účetní závěrku pojišťovny nebo zajišťovny ověřuje auditor podle zvláštního právního předpisu12) a předkládá o ní písemnou zprávu ministerstvu, a to do 30 dnů ode dne vypracování auditorské zprávy.

  2. 12) Zákon č. 254/2000 Sb., o auditorech a o změně zákona č. 165/1998 Sb., ve znění zákona č. 209/2002 Sb.“.
  1. 83. V § 24 se doplňuje odstavec 5, který zní:

    „(5) Tvoří-li pojišťovna s jinou pojišťovnou nebo zajišťovnou podnikatelské seskupení, zejména je-li jednou pojišťovnou provozována pojišťovací činnost podle pojistných odvětví životních pojištění a druhou pojišťovnou činnost podle pojistných odvětví neživotních pojištění, nesmí být mezi těmito pojišťovnami uzavírány dohody ani jiná ujednání, která by mohla zkreslovat jejich účetnictví, zejména ovlivnit rozvržení jejich příjmů a výdajů.“.

  1. 84. § 25 včetně nadpisu zní:

    㤠25

    Odkaz 㤠25

    Provozování zprostředkovatelské činnosti

    (1) Provozování zprostředkovatelské činnosti pojišťovacím agentem nebo pojišťovacím nebo zajišťovacím makléřem je podmíněno jeho důvěryhodností. Je-li tato činnost provozována právnickou osobou, musí podmínky podle věty první splňovat všechny fyzické osoby, které jsou oprávněny jednat jménem této právnické osoby. Pokud pojišťovna uzavírá pojistné smlouvy přímo, může tak činit jen pomocí zaměstnanců, kteří splňují podmínky důvěryhodnosti.

    (2) Pojišťovací agent je povinen ztrátu svojí důvěryhodnosti bezodkladně oznámit pojišťovně, pro kterou je činný.

    (3) Pojišťovací nebo zajišťovací makléř i pojišťovací agent je povinen provozovat zprostředkovatelskou činnost s odbornou péčí. Pojišťovací nebo zajišťovací makléř a pojišťovací agent je povinen být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu této činnosti, a to s limitem pojistného plnění nejméně ve výši 5 000 000 Kč.

    (4) Další podmínkou provozování zprostředkovatelské činnosti pojišťovacím nebo zajišťovacím makléřem je jeho registrace u ministerstva. O registraci vydá ministerstvo rozhodnutí na základě žádosti, která obsahuje

    1. a) jméno, popřípadě jména, příjmení a adresu místa pobytu v České republice, jedná-li se o fyzickou osobu, nebo název, sídlo a právní formu, včetně jména, popřípadě jmen, příjmení a místa trvalého pobytu osoby nebo osob, které jsou statutárním orgánem, jedná-li se o právnickou osobu,
    2. b) rozsah provozované zprostředkovatelské činnosti podle pojistných odvětví,
    3. c) výši majetku, jedná-li se o fyzickou osobu, nebo výši základního kapitálu, jedná-li se o právnickou osobu, která musí činit nejméně 1 000 000 Kč,
    4. d) předpokládaný den zahájení zprostředkovatelské činnosti,
    5. e) doklady prokazující splnění podmínek podle odstavce 1,
    6. f) úplný výpis z obchodního rejstříku, jedná-li se o právnickou osobu,
    7. g) pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem této činnosti.

    (5) Pojišťovací nebo zajišťovací makléř je povinen oznámit ministerstvu bez zbytečného odkladu udělené identifikační číslo a všechny změny skutečností, které byly obsahem žádosti o registraci.

    (6) Ministerstvo zruší registraci pojišťovacího nebo zajišťovacího makléře, jestliže

    1. a) nesplňuje podmínky stanovené tímto zákonem nebo porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem, nebo
    2. b) o to pojišťovací nebo zajišťovací makléř požádá.

    (7) Registrace zaniká smrtí registrované osoby nebo zánikem právnické osoby.

    (8) Rozhodnutí o zrušení registrace pojišťovacího nebo zajišťovacího makléře zveřejní ministerstvo bez zbytečného odkladu po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí ve Finančním zpravodaji.

    (9) Pojišťovací agent a pojišťovací nebo zajišťovací makléř může zprostředkovávat pojištění provozované pouze pojišťovnou podle tohoto zákona.“.

  1. 85. V § 26 odst. 1 se na konci písmene a) doplňují slova „a ustanovení zvláštních právních předpisů, která se vztahují k provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti a činností s nimi souvisejících“.
  2. 86. V § 26 odst. 2 písm. a) se slova „při projednávání účetní závěrky, opatření ministerstva nebo výsledků hospodaření pojišťovny nebo zajišťovny“ zrušují.
  3. 87. V § 26 odst. 3 písm. a) se za slova „účetní závěrku“ vkládají slova „, informace o technických podkladech používaných pro výpočet sazeb pojistného a technických rezerv“.
  4. 89. V § 26 odst. 6 se slova „odstavců 2 a 4“ nahrazují slovy „odstavců 2 a 5“.
  5. 90. Za § 26 se vkládají nové § 26a až 26d, které včetně nadpisů znějí:

    㤠26a

    Odkaz 㤠26a

    Finanční dozor

    (1) Výkon dozoru nad činností tuzemské pojišťovny, je-li tato činnost provozována buď na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby, spadá do výlučné působnosti ministerstva. Pokud příslušné úřady členského státu závazku informovaly ministerstvo o skutečnostech, které svědčí o nepříznivém vývoji finanční situace tuzemské pojišťovny nebo ji mohou nepříznivě ovlivnit, je ministerstvo povinno bezodkladně ověřit hospodaření pojišťovny a v případě zjištění nedostatků přijmout opatření k nápravě.

    (2) V případech, kdy tuzemská pojišťovna provozuje svoji pojišťovací činnost prostřednictvím pobočky umístěné v jiném členském státě, je ministerstvo, poté, co nejprve informovalo příslušný úřad členského státu, na jehož území se nachází daná pobočka, povinno provést samo nebo prostřednictvím osob, které pro tento účel jmenovalo, ověření informací na místě. Jedná se o informace, které jsou nutné pro zajištění finančního dozoru nad činností pojišťovny. Této kontroly se mohou zúčastnit i osoby pověřené příslušným úřadem členského státu, na jehož území se nachází daná pobočka.

    (3) Tuzemská pojišťovna je povinna vypracovávat výroční zprávu, kde budou uvedeny všechny typy činností, její finanční situace a solventnost, periodicky předkládat daňová přiznání a další statistické podklady, které jsou nutné pro realizaci finančního dozoru.

    (4) Ministerstvo si s příslušnými úřady vzájemně vyměňuje informace a podklady, které jsou nezbytné pro účely finančního dozoru.

    § 26b

    Odkaz § 26b

    Dozor nad činností pojišťovny ve skupině

    (1) Ministerstvo vykonává dozor nad činností pojišťovny ve skupině (dále jen „doplňkový dozor“) za účelem zjišťování skutečností ovlivňujících finanční situaci tuzemské pojišťovny,

    1. a) která je společníkem nejméně v jedné pojišťovně, zajišťovně nebo pojišťovně z třetího státu,
    2. b) jejíž ovládající společností je pojišťovací holdingová společnost, zajišťovna nebo pojišťovna z třetího státu, nebo
    3. c) jejíž ovládající společností je pojišťovací holdingová společnost se smíšenou činností.

    (2) Při výkonu doplňkového dozoru je ministerstvo povinno vzít v úvahu všechny skutečnosti, které se týkají přidružené společnosti pojišťovny, jejího společníka a přidružené společnosti společníka pojišťovny a které ovlivňují nebo mohou ovlivnit finanční situaci pojišťovny. Ministerstvo může z vlastního rozhodnutí nebo na základě žádosti pojišťovny z doplňkového dozoru vyloučit společnost,

    1. a) která má sídlo ve třetím státě, kde jsou právní překážky k předání nezbytných informací,
    2. b) která má pro výkon doplňkového dozoru zanedbatelný význam, nebo
    3. c) jestliže by zahrnutí její finanční situace bylo pro výkon doplňkového dozoru zavádějící.

    (3) Výkon doplňkového dozoru není výkonem státního dozoru ve vztahu k pojišťovně z třetího státu, pojišťovací holdingové společnosti, pojišťovací holdingové společnosti se smíšenou činností nebo zajišťovně, posuzovanými samostatně.

    (4) V případech, kdy tuzemská pojišťovna a jedna nebo více pojišťoven z jiného členského státu mají jako svou ovládající společnost stejnou pojišťovací holdingovou společnost, pojišťovnu z třetího státu, zajišťovnu nebo pojišťovací holdingovou společnost se smíšenou činností, je ministerstvo oprávněno uzavřít dohodu s příslušným úřadem členského státu o tom, který z nich bude vykonávat doplňkový dozor.

    § 26c

    Odkaz § 26c

    Informační povinnosti

    (1) Tuzemská pojišťovna, která podléhá doplňkovému dozoru, je povinna vytvořit přiměřené vnitřní kontrolní systémy, které budou shromažďovat údaje a informace pro potřeby tohoto dozoru.

    (2) Pojišťovna podle odstavce 1 je povinna sdělovat ministerstvu informace související s výkonem doplňkového dozoru. V případě, že nebudou takové informace poskytnuty, je ministerstvo oprávněno je vyžadovat přímo od společnosti náležící ke skupině a tato společnost je povinna ministerstvu tyto informace poskytnout.

    (3) Ministerstvo je oprávněno ověřovat informace uvedené v odstavci 2 přímo na místě, a to u

    1. a) pojišťovny, která podléhá doplňkovému dozoru podle tohoto zákona,
    2. b) společnosti ovládané pojišťovnou podle písmene a),
    3. c) společnosti ovládající pojišťovnu podle písmene a), nebo
    4. d) společnosti ovládané společností, která ovládá pojišťovnu podle písmene a), jestliže má sídlo na území České republiky.

    (4) Jestliže příslušný úřad jiného členského státu požaduje od ministerstva ověření informace, která se týká společnosti se sídlem na území České republiky a která je přidruženou společností, ovládanou společností, ovládající společností nebo ovládanou společností společnosti ovládající pojišťovnu, která podléhá doplňkovému dozoru, provede ministerstvo ověření samo nebo umožní provést toto ověření příslušnému úřadu, který o něj žádá, nebo umožní, aby toto ověření provedl auditor nebo ministerstvem pověřená osoba.

    (5) V případech, kdy pojišťovna a banka nebo obchodník s cennými papíry nebo obě, jsou přímo nebo nepřímo úzce propojeny, nebo mají téhož společníka, je doplňkový dozor vykonáván v úzké spolupráci ministerstva s Českou národní bankou a Komisí pro cenné papíry. Kontrolní skupiny mohou být vytvořeny ze zástupců jednotlivých úřadů. Tyto úřady si navzájem poskytují informace související s výkonem doplňkového dozoru, aniž by tím byla dotčena jejich vlastní odpovědnost. Výměna těchto informací podléhá povinnosti zachovávat mlčenlivost podle § 39. To platí obdobně i v případě úzkého propojení tuzemské pojišťovny se zahraniční bankou nebo zahraničním obchodníkem s cennými papíry.

    § 26d

    Odkaz § 26d

    Předmět doplňkového dozoru

    (1) Ministerstvo vykonává doplňkový dozor nad obchodními vztahy mezi

    1. a) pojišťovnou a
      1. 1. přidruženou společností pojišťovny,
      2. 2. společníkem v pojišťovně, nebo
      3. 3. přidruženou společností společníka v pojišťovně;
    1. b) pojišťovnou a fyzickou osobou, která má účast
      1. 1. v pojišťovně nebo jakékoliv její přidružené společnosti,
      2. 2. na společníkovi pojišťovny, nebo
      3. 3. v přidružené společnosti společníka pojišťovny.

    (2) Doplňkový dozor podle odstavce 1 se týká zejména

    1. a) úvěrů,
    2. b) záruk a podrozvahových transakcí,
    3. c) obchodních činností s vlivem na solventnost pojišťovny,
    4. d) investic,
    5. e) zajištění,
    6. f) dohod o sdílení nákladů.

    (3) Pojišťovna je povinna předložit ministerstvu zprávu o významných obchodních činnostech podle odstavce 2 uskutečněných v kalendářním roce, a to nejpozději do 31. března kalendářního roku bezprostředně následujícího po roce, za který se zpráva předkládá, a kdykoliv na jeho vyžádání.

    (4) Jestliže ministerstvo zjistí, že činnosti podle odstavce 2 ohrožují nebo mohou ohrozit solventnost pojišťovny nebo jinak narušit její finanční stabilitu, zejména splnitelnost jejích závazků, je ministerstvo povinno na úrovni pojišťovny přijmout opatření k nápravě, popřípadě zakázat provádění těchto obchodních činností.“.

  1. 91. V § 27 odst. 1 úvodní části textu se za slova „tohoto opatření“ vkládají slova „, nestanoví-li tento zákon jinak,“.
  2. 92. V § 27 odst. 1 písmeno a) zní:
    1. „a) fyzické osoby, která má účast na řízení pojišťovny nebo zajišťovny,“.
  1. 94. V § 27 odst. 2 se slova „své základní jmění“ nahrazují slovy „svůj základní kapitál“.
  2. 95. V § 27 odst. 3 úvodní část textu zní: „Pokud ministerstvo zjistí v hospodaření tuzemské pojišťovny nebo zajišťovny nebo pojišťovny z třetího státu nedostatky, které by mohly ohrozit nebo ohrožují splnitelnost jejích závazků, je oprávněno svým rozhodnutím“.
  3. 96. V § 27 odst. 4 se slova „zahraniční pojišťovny“ nahrazují slovy „pojišťovny z třetího státu“.
  4. 98. V § 29 písm. b) se slovo „minimální“ nahrazuje slovem „požadovaná“.
  5. 99. V § 30 odst. 1 se slova „dosáhne skutečné míry solventnosti“ nahrazují slovy „má hodnotu vlastních zdrojů“.
  6. 100. V § 30 odstavec 4 zní:

    „(4) Ministerstvo jmenuje správce ze seznamu nucených správců, který vede, a zároveň stanoví výši jeho odměny za výkon nucené správy. Do tohoto seznamu může být zapsána pouze osoba plně způsobilá k právním úkonům, splňující podmínky důvěryhodnosti podle § 10a a odpovídajícím způsobem kvalifikovaná. Správcem nesmí být fyzická osoba, která byla nebo je auditorem pojišťovny nebo zajišťovny nebo se jakýmkoliv způsobem na auditu podílela, nebo osoba, která je nebo byla v této pojišťovně nebo zajišťovně odpovědným pojistným matematikem nebo má, anebo měla k pojišťovně nebo zajišťovně vztah, který by mohl být překážkou řádného výkonu funkce správce. Náklady spojené s výkonem nucené správy jsou hrazeny z majetku pojišťovny nebo zajišťovny. Činnost správce je delegovaným výkonem státní správy.“.

  1. 101. V § 30 odst. 5 se na konci textu písmene b) doplňují slova „a ruší prokura“.
  2. 102. V § 30 odst. 7 se za slova „je povinen“ vkládají slova „postupovat v souladu s rozhodnutím ministerstva, kterým se zavádí nucená správa, a“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Plněním dílčích úkolů je správce oprávněn pověřit další osobu.“.
  3. 103. V § 30 odst. 10 písmeno a) zní:
    1. „a) nabytím právní moci rozhodnutí ministerstva o ukončení nucené správy v pojišťovně nebo zajišťovně,“.
  1. 104. V § 31 odst. 2 větě druhé se předložka „v“ nahrazuje slovy „ve Finančním zpravodaji a“ a věta poslední se nahrazuje větou „Jedná-li se o pojišťovnu z třetího státu, o tomto rozhodnutí ministerstvo informuje příslušný úřad země sídla této pojišťovny.“.
  2. 105. V § 32 odst. 3 se slovo „jméno“ nahrazuje slovem „firmu“ a slova „datum, ke kterému musí být převod pojistného kmene ukončen“ se nahrazují slovy „další nezbytná sdělení související s plynulým pokračováním převáděných pojistných smluv“.
  3. 106. V § 32 odstavec 4 zní:

    „(4) S převodem pojistného kmene dojde k převodu finančních prostředků určených k plnění závazků vzniklých z předávaného pojistného kmene z předávající pojišťovny na přebírající pojišťovnu, a to způsobem schváleným ministerstvem.“.

  1. 108. V § 33 odst. 1 se za písmeno f) vkládají nová písmena g) až i), která znějí:
    1. „g) pojišťovna nebo zajišťovna neprovozuje pojišťovací nebo zajišťovací činnost déle než 6 měsíců,
    2. h) pojišťovně z třetího státu bylo odejmuto povolení v jiném členském státě z důvodu její nedostatečné solventnosti,
    3. i) pojišťovna, které bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti jako tuzemské pojišťovně, přemístila svoje sídlo mimo území České republiky,“.

    Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno j).

  1. 109. V § 33 se na začátek odstavce 2 vkládá věta „Okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva o odnětí povolení vstupuje pojišťovna nebo zajišťovna do likvidace.“, ve větě druhé se slova „Ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí“ nahrazují slovy „Pojišťovna nebo zajišťovna, které bylo odňato“, slova „pojišťovna nebo zajišťovna, které bylo odňato povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti,“ se zrušují a ve větě třetí se za slovo „částky“ vkládají slova „nebo limity pojistného plnění“.
  2. 110. V § 33 odst. 3 se slova „svoje základní jmění“ nahrazují slovy „svůj základní kapitál“.
  3. 112. § 35 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 12a) zní:

    „Přestupky a jiné správní delikty

    § 35

    Odkaz § 35

    (1) Přestupku se dopustí ten, kdo

    1. a) v žádosti podané ministerstvu podle tohoto zákona úmyslně uvede nepravdivé údaje, nebo
    2. b) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 39.

    (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč.

    (3) Přestupky podle odstavce 1 projednává ministerstvo.

    (4) Podmínky odpovědnosti za přestupky se posoudí a řízení o přestupcích se provede podle zvláštního právního předpisu.12a)

  4. 12a) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.“.
  1. 113. Za § 35 se vkládá nový § 35a, který včetně poznámek pod čarou č. 12b) až 12d) zní:

    㤠35a

    změněno 1. 4. 2004 Odkaz „§ 35a

    (1) Právnické osobě, která

    1. a) v žádosti podané ministerstvu podle tohoto zákona úmyslně uvede nepravdivé údaje, nebo
    2. b) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 39,
    3. lze za správní delikt uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč.

    (2) Pojišťovně nebo zajišťovně, která

    1. a) provozuje pojišťovací nebo zajišťovací činnost v rozporu s uděleným povolením,
    2. b) porušením povinnosti stanovené tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem závažně ohrozí splnění svých smluvních závazků,
    3. c) ve stanovené lhůtě nesplní povinnost uloženou jí ministerstvem podle tohoto zákona, nebo
    4. lze za správní delikt uložit pokutu až do výše 50 000 000 Kč.

    (3) Pojišťovně, která provozuje pojištění odpovědnosti z provozu vozidla podle pojistného odvětví č. 10 písmene a) uvedeného v části B přílohy č. 1, lze za správní delikt uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč, jestliže opakovaně nesplní povinnost provést bez zbytečného odkladu šetření pojistné události a toto šetření ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy mu byla oprávněnou osobou škodná událost oznámena, ukončit a sdělit poškozenému výši pojistného plnění nebo v této lhůtě sdělit důvody zamítnutí poškozeným uplatněných nároků na náhradu škody nebo důvody snížení plnění.

    (4) České kanceláři pojistitelů lze za správní delikt uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč, jestliže opakovaně nesplní povinnost poskytnout náhradní plnění podle zvláštního právního předpisu.12c)

    (5) Jiné správní delikty podle odstavců 1 až 4 projednává ministerstvo. Pokuty uložené podle tohoto zákona jsou příjmem státního rozpočtu; vybírá a vymáhá je místně příslušný finanční úřad podle zvláštního právního předpisu.12d)

    (6) Při stanovení výše pokuty se přihlíží zejména ke stupni závažnosti a rozsahu následků, které porušení právní povinnosti způsobilo, popřípadě mohlo způsobit, k okolnostem, za nichž k němu došlo, k době, po kterou k porušování právní povinnosti docházelo, jakož i k tomu, nakolik byly protiprávním jednáním poškozeny oprávněné zájmy spotřebitelů a dobré jméno pojišťovnictví.

    (7) Řízení o správním deliktu může být zahájeno do 1 roku ode dne, kdy se ministerstvo o skutečnostech uvedených v odstavcích 1 až 4 dozvědělo, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy k těmto skutečnostem došlo.

    (8) Pojišťovně nebo zajišťovně, která znemožní nebo závažně ztíží výkon státního dozoru podle tohoto zákona, lze uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000 000 Kč; správní řízení o pořádkové pokutě lze zahájit do 30 dnů ode dne, kdy k takové skutečnosti došlo. Ustanovení odstavců 5 a 6 se použijí obdobně.

  2. 12b) Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí).
  3. 12c) § 24a a 24b zákona č. 168/1999 Sb.
  4. 12d) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“.
  1. 114. V § 36 nadpis zní: „Fúze, rozdělení a změna právní formy“.
  2. 115. V § 36 odst. 1 úvodní části textu se slova „Sloučení, splynutí, přeměna nebo rozdělení“ nahrazují slovy „Fúze, rozdělení nebo změna právní formy“ a ve druhé větě se slova „obsahu projektu stanoveného obchodním zákoníkem“ nahrazují slovy „náležitostí stanovených obchodním zákoníkem pro fúzi, rozdělení a změnu právní formy“.
  3. 116. V § 36 odstavci 2 se slovo „Přeměnu“ nahrazuje slovy „Změnu právní formy“.
  4. 117. V § 37 odst. 1 se slova „ke sloučení, splynutí, rozdělení nebo přeměně“ nahrazují slovy „k fúzi, rozdělení nebo změně právní formy“.
  5. 118. V § 37 odst. 1 se za větu druhou vkládá věta „Do tohoto seznamu může být zapsána pouze fyzická osoba plně způsobilá k právním úkonům, splňující podmínky důvěryhodnosti podle § 10a, nebo právnická osoba splňující podmínky důvěryhodnosti podle § 10b, a kvalifikovaná v oblasti upravené tímto zákonem.“.
  6. 119. V § 37 odst. 2 se slovo „fyzická“ zrušuje.
  7. 122. V § 38 nadpis zní: „Správní řízení“.
  8. 123. V § 38 se na konci odstavce 1 doplňují věty „Má-li ministerstvo rozhodnout ve věci, pro jejíž složitost nelze rozhodnout ve lhůtě stanovené tímto zákonem, rozhodne ve lhůtě prodloužené o 30 dnů, ve zvlášť složitých případech může ministerstvo lhůtu prodloužit až o 60 dnů. Prodloužení lhůty a jeho důvody je ministerstvo povinno oznámit účastníkům řízení nejpozději před uplynutím tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem stanovené lhůty pro vydání rozhodnutí ve věci.“.
  9. 124. V § 38 odst. 5 se za slova „čestné prohlášení“ vkládají slova „, ne starší 3 měsíců,“.
  10. 125. V § 38 odstavec 6 zní:

    „(6) Při prokazování splnění ostatních podmínek důvěryhodnosti fyzických osob podle § 10a a důvěryhodnosti právnických osob podle § 10b platí ustanovení odstavců 4 a 5 obdobně.“.

  1. 126. Za § 38 se vkládá nový § 38a, který včetně nadpisu zní:

    㤠38a

    Odkaz 㤠38a

    Velká pojistná rizika v neživotním pojištění

    (1) Velkými pojistnými riziky se rozumí

    1. a) pojistná rizika spadající do pojistných odvětví neživotních pojištění č. 4, 5, 6, 7, 11 a 12;
    2. b) pojistná rizika spadající do pojistných odvětví č. 14 a 15, jestliže se tato pojistná rizika týkají profesionální činnosti pojistníka v oblasti průmyslové nebo obchodní činnosti nebo svobodného povolání;
    3. c) pojistná rizika spadající do pojistných odvětví č. 3, 8, 9, 10, 13 a 16, pokud pojištěný překročí nejméně dva z následujících limitů:
      1. 1. úhrn rozvahy 6,2 milionu eur,
      2. 2. čistý obrat 12,8 milionu eur,
      3. 3. průměrný roční přepočtený stav zaměstnanců za zdaňovací období 250.

    (2) Jestliže pojištěný patří ke konsolidovanému celku s konsolidovaným účetnictvím, pak se překročení limitů podle odstavce 1 písm. c) posuzuje na základě konsolidovaných účetních závěrek.

    (3) Pojistná smlouva týkající se velkých pojistných rizik musí být uzavřena písemně. Od ustanovení občanského zákoníku se lze v této smlouvě odchýlit, vyžaduje-li to účel a povaha pojištění.“.

  1. 127. § 39 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 13), 13a), 14) a 15) zní:

    㤠39

    Odkaz 㤠39

    Mlčenlivost

    (1) Zaměstnanci ministerstva jsou povinni zachovávat mlčenlivost o věcech, o kterých se dozvěděli při své činnosti v rámci výkonu státního dozoru v oblasti pojišťovnictví s výjimkou informací podaných v zobecněné nebo celkové podobě, ze které není možno identifikovat jednotlivou osobu, které se informace týká. Tato povinnost trvá i po skončení pracovněprávního vztahu nebo výkonu funkce. Povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámí při výkonu své funkce, platí i pro členy poradních orgánů. Zaměstnanci ministerstva mohou být zproštěni povinnosti mlčenlivosti pouze z důvodu veřejného zájmu ministrem financí.

    (2) Osoby uvedené v odstavci 1 nesmějí využívat informace, které získaly při výkonu své funkce nebo svého zaměstnání, pro sebe ani pro jiného.

    (3) Členové statutárních a dozorčích orgánů a zaměstnanci pojišťovny a zajišťovny, likvidátor, správce podle § 30 odst. 4, jakož i osoby, které vykonávají pro pojišťovnu nebo zajišťovnu činnost v jiném než pracovním poměru, (dále jen „osoby činné pro pojišťovnu nebo zajišťovnu“), pojišťovací zprostředkovatelé, samostatní likvidátoři pojistných událostí a další osoby zúčastněné při výkonu státního dozoru jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech týkajících se pojištění fyzických a právnických osob. Povinnost mlčenlivosti mají tyto osoby i po skončení pracovního nebo jiného než pracovního poměru.

    (4) Porušením povinnosti mlčenlivosti podle tohoto zákona není poskytnutí těchto informací se souhlasem osob, jichž se tyto údaje týkají, a dále poskytnutí těchto informací na písemné vyžádání

    1. a) ministerstva při výkonu státního dozoru,
    2. b) soudu pro účely občanského soudního řízení,
    3. c) orgánu činného v trestním řízení,
    4. d) Komise pro cenné papíry při výkonu státního dozoru podle zvláštního právního předpisu,13)
    5. e) příslušného úřadu členského státu nebo třetího státu, jestliže se jedná o pojištění sjednané pojišťovnou se sídlem na území tohoto státu,
    6. f) Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže,
    7. g) orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, za předpokladu, že bude dodržena mlčenlivost osobami, kterým se tyto informace poskytnou.

    (5) Písemné vyžádání podle odstavce 4 musí obsahovat údaje, ze kterých je zřejmý oprávněný důvod tohoto vyžádání.

    (6) Osoby činné pro pojišťovnu nebo zajišťovnu jsou povinny zachovávat mlčenlivost o činnosti pojišťovny nebo zajišťovny a ve věcech s ní souvisejících, s výjimkou informací podaných v souhrnné nebo celkové podobě, ze které není možno identifikovat jednotlivou pojišťovnu nebo zajišťovnu, a to i po skončení pracovního nebo jiného než pracovního poměru, na základě kterého tuto činnost vykonávají. Pokud zproštění této povinnosti nevyplývá ze zvláštního právního předpisu, může osobu činnou pro pojišťovnu nebo zajišťovnu zprostit mlčenlivosti na základě písemného vyžádání a z důvodu veřejného zájmu ministerstvo.

    (7) Fyzické osoby, které se při likvidaci pojišťovny nebo zajišťovny seznámily s údaji, které jsou předmětem mlčenlivosti podle tohoto zákona, jsou povinny zachovávat mlčenlivost o těchto skutečnostech podle odstavců 1 a 3 obdobně. Informace o této pojišťovně nebo zajišťovně mohou být poskytnuty, pokud se netýkají třetích stran jednajících s cílem jejího ozdravení, v průběhu soudního řízení.

    (8) Ustanovením odstavců 1 až 6 není vyloučena výměna informací v případech, kdy existují dva nebo více příslušných úřadů ve stejném členském státě, nebo mezi členskými státy, mezi příslušnými úřady a

    1. a) úřady, které jsou odpovědné za výkon dohledu nad bankami nebo obdobnými úvěrovými institucemi, a dalšími finančními institucemi a úřady odpovědnými za dozor nad finančními trhy,
    2. b) osobami odpovědnými za konkurz nebo likvidaci pojišťovny,
    3. c) osobami odpovědnými za provádění zákonem stanovených auditů pojišťoven a dalších finančních institucí,
    4. d) odpovědnými pojistnými matematiky a úřady odpovědnými za kontrolu těchto pojistných matematiků, při výkonu jejich činností a za předpokladu, že právní úprava státu, ve kterém mají být tyto informace zpracovány, odpovídá požadavkům stanoveným tímto zákonem. Informace získané těmito úřady, orgány a osobami podléhají povinnosti zachovávat mlčenlivost podle odstavců 1 až 5.

    (9) Informace podle odstavce 8 musí být určeny výhradně pro výkon kontroly. V případech, kdy informace pocházejí z jiného členského státu, nemohou být zveřejněny bez výslovného souhlasu příslušného úřadu, který je poskytl, a tam, kde to připadá v úvahu, pouze pro takové účely, pro které tento úřad dal svůj souhlas. Tyto informace mohou být sděleny pouze fyzické osobě určené úřadem nebo orgánem, kterému se takové informace poskytují. Tento úřad nebo orgán je povinen příslušnému úřadu sdělit jméno, popřípadě jména, příjmení a funkční zařazení této fyzické osoby opravňující ji ke sdělení takové informace.

    (10) Ministerstvo je oprávněno poskytovat České národní bance a dalším státním úřadům odpovědným za kontrolu platebních systémů podle zvláštního zákona informace určené pro plnění jejich úkolů, pokud se netýkají citlivých osobních údajů fyzických osob13a) nebo údajů majících charakter obchodního tajemství právnických osob, a je oprávněno požadovat na těchto úřadech nebo orgánech, aby mu poskytly informace potřebné pro výkon jeho činnosti. Na takto získané informace se vztahuje povinnost zachovávat mlčenlivost.

    (11) Při provozování neživotních pojištění, u kterých je povinnost uzavřít pojistnou smlouvu stanovena zákonem, má pojišťovna při šetření pojistné události postavení dalšího státního orgánu nebo organizace podle zvláštního právního předpisu.14)

    (12) Porušením mlčenlivosti podle odstavců 1 až 6 není oznámení pojišťovny nebo zajišťovny učiněné státnímu zástupci, policejním nebo jiným příslušným orgánům ve věci podezření ze spáchání trestného činu nebo přestupku ani podání vysvětlení, či svědecká výpověď v trestním řízení, občanském soudním řízení a správním řízení ze strany osob činných pro pojišťovnu nebo zajišťovnu, sdělení údajů nezbytných pro nakládání s pohledávkami pojišťovny ani sdělení v souvislosti s převodem pojistného kmene přebírající pojišťovně podle § 32; porušením mlčenlivosti není též plnění povinnosti vůči příslušné organizační složce ministerstva vyplývající ze zvláštního právního předpisu.15)

    (13) Pojišťovny se mohou vzájemně informovat o skutečnostech týkajících se pojištění fyzických a právnických osob v případě

    1. a) uvedení nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů, nebo zamlčení podstatných údajů při sjednávání pojištění,
    2. b) šetření nutného ke zjištění povinnosti pojišťovny plnit,
    3. c) zániku pojištění z důvodů nezaplacení pojistného, a to i prostřednictvím právnické osoby, která není pojišťovnou ani zajišťovnou. Majetkový podíl či vklad v této právnické osobě mohou mít pouze pojišťovny.

    (14) Pojišťovna je povinna k získaným údajům jiné pojišťovny přistupovat tak, jako by šlo o údaje z její vlastní činnosti.

    (15) Ve vztahu k právním předpisům upravujícím ochranu osobních údajů má ustanovení odstavce 13 povahu zvláštního právního předpisu.

    (16) Ministerstvo vnitra poskytuje pojišťovnám pro účely související s pojišťovací a zajišťovací činností z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje:

    1. a) jméno, popřípadě jména, a příjmení,
    2. b) datum narození,
    3. c) adresu místa trvalého pobytu.
  2. 13) Zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
  3. 13a) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
  4. 14) § 45a zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
  5. 15) Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
  1. 129. § 40 zní:

    㤠40

    Odkaz 㤠40

    (1) Tuzemská pojišťovna, které bylo před 1. dubnem 2000 uděleno povolení k souběžnému provozování pojištění podle pojistných odvětví životních a neživotních pojištění, je oprávněna provozovat souběžně tyto činnosti za podmínky odděleného řízení těchto činností. Pojišťovna může jednu z těchto činností ukončit jen formou převodu pojistného kmene podle § 32 nebo rozdělením podle § 36.

    (2) Pojišťovna podle odstavce 1 je povinna zabezpečit, aby

    1. a) nebyly poškozovány zájmy spotřebitelů, především, aby zisky z životního pojištění přinášely prospěch osobám oprávněným z pojistných smluv uzavřených pojišťovnou v rámci životního pojištění takovým způsobem, jako kdyby pojišťovna provozovala výlučně životní pojištění,
    2. b) nebyly hrazeny minimální finanční požadavky, zejména požadovaná míra solventnosti související s jednou nebo druhou z těchto dvou činností na úkor druhé činnosti; ministerstvo může na základě žádosti pojišťovny povolit použití těch položek vlastních zdrojů, které jsou volně k dispozici, pro jednu nebo druhou činnost,
    3. c) v účetnictví pojišťovny byly veškeré příjmy, zejména pojistné, platby od zajišťoven a příjmy z investic, a výdaje, zejména vyrovnání pojistného, doplňky k technickým rezervám, platby zajištění a provozní náklady související s pojišťovací činností, rozepsány podle původu vzniku. Položky, které jsou společné pro obě činnosti, musí být zaúčtovány způsobem rozdělení schváleným na žádost pojišťovny ministerstvem.

    (3) Pokud je jedna z hodnot vlastních zdrojů vypočítaná zvlášť pro provozované činnosti podle pojistných odvětví životních a neživotních pojištění nedostatečná, je ministerstvo povinno uplatnit na činnost pojišťovny opatření k nápravě vzniklé situace bez ohledu na výsledky v druhé činnosti. Tato opatření mohou zahrnovat povolení převodu položek hodnoty vlastních zdrojů z jedné činnosti na druhou ve smyslu odstavce 2 písm. b).“.

  1. 130. V § 42 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 až 11 se označují jako odstavce 1 až 10.
  2. 131. Dosavadní příloha se označuje jako příloha č. 1 k zákonu č. 363/1999 Sb.
  3. 132. V příloze č. 1 části A bod 1 zní:
    1. „1. Pojištění pouze pro případ smrti, pojištění pouze pro případ dožití, pojištění pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti, pojištění spojených životů, životní pojištění s vrácením pojistného.“.
  1. 133. V příloze č. 1 části A bod 5 zní:
    1. „5. Kapitálové činnosti
      1. a) umořování kapitálu založené na pojistně matematickém výpočtu, jimiž jsou proti jednorázovým nebo periodickým platbám dohodnutým předem přijaty závazky se stanovenou dobou trvání a ve stanovené výši,
      2. b) správa skupinových penzijních fondů,
      3. c) činnosti doprovázené pojištěním zabezpečujícím zachování kapitálu nebo platbu minimálního úroku,
      4. d) pojištění týkající se délky lidského života, které je upraveno právními předpisy z oblasti sociálního pojištění, pokud zákon umožňuje jeho provádění pojišťovnou na její vlastní riziko.“.
  1. 134. V příloze č. 1 části A bodu 6 se slovo „tříd“ nahrazuje slovem „odvětví“.
  2. 135. V příloze č. 1 části B bod 10 zní:
    1. „10. Pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající
      1. a) z provozu pozemního motorového a jeho přípojného vozidla,
      2. b) z provozu drážního vozidla,
      3. c) z činnosti dopravce.“.
  1. 136. V příloze č. 1 části B bod 13 zní:
    1. „13. Všeobecné pojištění odpovědnosti za škodu jinou než uvedenou v odvětvích č. 10 až 12,
      1. a) odpovědnost za škodu na životním prostředí,
      2. b) odpovědnost za škodu způsobenou jaderným zařízením,
      3. c) odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobku,
      4. d) ostatní.“.
  1. 137. V příloze č. 1 části B bodu 18 se slova „trvalého bydliště“ nahrazují slovy „bydliště, včetně pojištění finančních ztrát bezprostředně souvisejících s cestováním (asistenční služby)“.
  2. 138. V příloze č. 1 části C písm. e) se za slova „odvětví č.“ vkládá text „10, 11, 12 a“.