§ 447
změněno 1. 4. 1983 zákonem 131/1982 Sb.
§ 447 (1) Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě činí rozdíl mezi průměrným výdělkem před poškozením a výdělkem dosahovaným po poškození s připočtením případného invalidního důchodu nebo částečného invalidního důchodu. (2) Náhrada za ztrátu na výdělku spolu s výdělkem poškozeného a s případným invalidním důchodem nebo částečným invalidním důchodem nesmí přesahovat částku, kterou stanoví prováděcí předpis v souladu s výší důchodů upravených stanovenou předpisy o sociálním zabezpečení pracovního práva pro náhradu škody při pracovních úrazech a nemocech z povolání. Při škodě na zdraví způsobené Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně; z důvodů zvláštního zřetele hodných může soud určit i vyšší částku náhrady též tehdy, jestliže by její nepřiznání odporovalo pravidlům socialistického soužití byla-li škoda způsobena hrubou nedbalostí. (3) Vláda Československé socialistické republiky může vzhledem ke změnám, které nastaly ve vývoji mzdové úrovně, upravit nařízením podmínky, výši a způsob náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě.