§ 33
změněno 1. 1. 1992 zákonem 509/1991 Sb.
§ 33 (1) Plná moc zanikne, jestliže ji zastoupený odvolá nebo jestliže ji zástupce vypoví. Rovněž zanikne smrtí některého Překročil-li zmocněnec své oprávnění vyplývající z nich, popřípadě zánikem organizace. (2) Pro jiného než pro zástupce a zastoupeného je zánik plné moci účinný teprve tehdy, až je zmocnitel vázán, jen pokud toto překročení schválil. Neoznámí-li však zmocnitel osobě, se kterou zmocněnec jednal, svůj nesouhlas bez zbytečného odkladu po tom, co se o něm dozví překročení oprávnění dozvěděl, platí, že překročení schválil. (32) Zemře Překročil-li zastoupený zmocněnec při jednání své oprávnění jednat za zmocnitele nebo vypoví jedná-li zástupce plnou moc někdo za jiného bez plné moci, je zástupce povinen učinit ještě vše z tohoto jednání zavázán sám, co nesnese odkladu ledaže ten, aby zastoupený neutrpěl na svých právech újmu. Úkony takto učiněné mají stejné za koho bylo jednáno, právní následky úkon dodatečně bez zbytečného odkladu schválí. Neschválí-li zmocnitel překročení plné moci nebo jednání bez plné moci, jako kdyby zastoupení ještě trvalo může osoba, pokud neodporují tomu se kterou bylo jednáno, co zařídil zastoupený na zmocněnci požadovat buď splnění závazku nebo náhradu škody způsobené jeho dědici jednáním. (3) Ustanovení odstavce 2 neplatí, jestliže osoba, se kterou bylo jednáno, o nedostatku plné moci věděla.