§ 35
změněno 1. 1. 1992 zákonem 509/1991 Sb.
§ 35 (1) Projev vůle může být učiněn jednáním nebo opomenutím; může se stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnosti o tom, co chtěl účastník projevit. (2) Projev vůle Právní úkony vyjádřené slovy je třeba vykládat tak nejenom podle jejich jazykového vyjádření, jak to ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem. (3) Právní úkony vyjádřené jinak než slovy se zřetelem vykládají podle toho, co způsob jejich vyjádření obvykle znamená. Přitom se přihlíží k okolnostem vůli toho, za kterých byl učiněn kdo právní úkon učinil, odpovídá pravidlům socialistického soužití a chrání se dobrá víra toho, komu byl právní úkon určen.