Čl. I
Odkaz účinné od 1. 8. 2004Čl. Iúčinné od 1. 8. 2004Vyhláška č. 275/1998 Sb., o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků, ve znění vyhlášky č. 477/2000 Sb., se mění takto:
- účinné od 1. 8. 20041. V § 2 se doplňuje odstavec 5, který zní:
účinné od 1. 8. 2004 účinné od 1. 8. 2004„(5) V případech stanovených zákonem o hnojivech agrochemické zkoušení zemědělských půd zahrnuje rovněž mikrobiologické a fyzikální rozbory.“.
- účinné od 1. 8. 20042. V § 3 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:
účinné od 1. 8. 2004 účinné od 1. 8. 2004„(4) Principy mikrobiologických rozborů zemědělských půd a kritéria pro vyhodnocení jejich výsledků jsou uvedeny v příloze č. 7.
účinné od 1. 8. 2004(5) Principy fyzikálních rozborů zemědělských půd a kritéria pro vyhodnocení jejich výsledků jsou uvedeny v příloze č. 8.“.
- účinné od 1. 8. 20043. V příloze č. 3 se za bod 3 doplňují body 4 až 6, které znějí:
účinné od 1. 8. 2004 - účinné od 1. 8. 2004„4. Stanovení oxidovatelného uhlíku
účinné od 1. 8. 2004Postup stanovení: Oxidovatelný organicky vázaný uhlík v zemině se oxiduje kyselinou chromovou v prostředí nadbytku kyseliny sírové za definovaných podmínek. Výsledky vyjádřené v % Cox je možno přepočítat na % humusu za předpokladu, že huminové kyseliny obsahují 58 % C.
- účinné od 1. 8. 20045. Stanovení celkového dusíku
účinné od 1. 8. 2004Postup stanovení: Půdní vzorek se mineralizuje za mokra koncentrovanou kyselinou sírovou za přítomnosti katalyzátoru (Kjeldahlova metoda), při níž se organické sloučeniny N oxidují na NH4+, který se po destilaci stanoví neutralizační titrací nespotřebovaného nadbytku kyseliny odměrným roztokem zásady.
- účinné od 1. 8. 20046. Stanovení potenciální kationtové výměnné kapacity
účinné od 1. 8. 2004Postup stanovení: Sorpční komplex půdy se nasytí ionty barya opakovanou extrakcí roztokem chloridu barnatého upraveného na hodnotu pH 8,1. V eluátu se acidimetrickou titrací stanoví výměnný vodík. Ve druhém kroku se sorbované baryum ze vzorku vytěsní roztokem chloridu hořečnatého. Ve druhém eluátu se stanoví baryum, jehož koncentrace je přímo úměrná potenciální kationtové výměnné kapacitě.“.
- účinné od 1. 8. 2004„4. Stanovení oxidovatelného uhlíku
- účinné od 1. 8. 20044. Za přílohu č. 6 se vkládají přílohy č. 7 a 8, které znějí:
účinné od 1. 8. 2004 účinné od 1. 8. 2004„Příloha č. 7 k vyhlášce č. 275/1998 Sb. účinné od 1. 8. 2004Mikrobiologické rozbory zemědělských půd
- účinné od 1. 8. 20041. Principy mikrobiálních rozborů zemědělských půd
účinné od 1. 8. 2004Stanovení abundance a aktivity půdní mikroflóry měřením respiračních křivek
(ISO DIS 17155)účinné od 1. 8. 2004Čerstvé půdní vzorky s obsahem vody odpovídající 40-60% maximální vodní kapacity jsou před zahájením měření preinkubovány 3-4 dny při konstantní teplotě. Doporučená teplota se pohybuje v rozmezí 20-25°C. Během měření je v pravidelných intervalech (doporučeno každou hodinu) stanoven uvolněný oxid uhličitý nebo spotřebovaný kyslík. Rychlost bazální respirace je definována jako množství uvolněného CO2 nebo spotřebovaného O2 za jednotku času bez přídavku substrátu. Respirační křivky jsou měřeny po přídavku snadno rozložitelného substrátu (např. glukózy). Měření probíhá, dokud nedojde k poklesu rychlosti respirace. Pro měření respirace lze použít jakékoliv zařízení umožňující kontinuální měření uvolněného oxidu uhličitého nebo spotřebovaného kyslíku.
účinné od 1. 8. 2004Z respiračních křivek jsou odečteny hodnoty parametrů charakterizující biomasu a aktivitu mikrobiálního společenstva: substrátem indukované respirace, lag fáze, růstové rychlosti a času tpeakmax. Substrátem indukovanou respirací rozumíme konstantní zvýšenou rychlost respirace bezprostředně po přídavku substrátu, lag fází dobu do zahájení exponenciálního růstu rychlosti respirace a růstovou rychlostí rychlostní konstantu naměřenou během exponenciálního růstu rychlosti respirace. Čas tpeakmax je doba od přídavku substrátu do maximální respirační rychlosti. Z podílu bazální a substrátem indukované respirace je vypočtena hodnota respiračního aktivačního kvocientu QR.
účinné od 1. 8. 2004Nitrifikační potenciál – rychlý test měřením rychlosti oxidace amonných iontů
(ISO DIS 15685)účinné od 1. 8. 2004Rychlost oxidace amonných iontů na dusitanové je měřena během 6 hodin inkubace v půdní suspenzi pufrované na pH 7.2. Substrát je k suspenzi přidán ve formě síranu amonného. Oxidace dusitanů na dusičnany je inhibována přídavkem chlorečnanu sodného. Dusitanové ionty jsou stanoveny vhodnou analytickou metodou.
účinné od 1. 8. 2004Ke zjištění, zda půda obsahuje kontaminant, který ovlivňuje nitrifikaci, se použije kontrolní půdní vzorek se známou hodnotou nitrifikačního potenciálu v rozmezí 500-800 ng N.g-1.h-1. Vzorky zkoušené a kontrolní půdy jsou preinkubovány dva dny při vlhkosti odpovídající obsahu vody při 60 % maximální vodní kapacity. Poté je připraven směsný vzorek v poměru 1:1 (přepočteno na suchou půdu). Směsný vzorek a vzorky půd zkoušené a kontrolní jsou inkubovány 1 den při teplotě 20°C a poté je v nich stanoven nitrifikační potenciál.
- účinné od 1. 8. 20042. Kritéria hodnocení
účinné od 1. 8. 2004Stanovení abundance a aktivity půdní mikroflóry měřením respiračních křivek
- účinné od 1. 8. 2004Kontaminované půdy vykazují vyšší hodnoty QR a delší dobu lag fáze a tpeakmax. Hodnoty QR>0.3 nebo lag fáze>20 h a tpeakmax >50h při QR 0.2-0.3 indikují kontaminovanou půdu.
účinné od 1. 8. 2004Nitrifikační potenciál – rychlý test měřením rychlosti oxidace amonných iontů
- účinné od 1. 8. 2004Zkoušená půda je považována za kontaminovanou, pokud nitrifikační potenciál směsného vzorku je menší než 90% průměrné hodnoty nitrifikačních potenciálů vzorků zkoušené a kontrolní půdy stanovené odděleně.
- účinné od 1. 8. 2004As + SD < 0.9*Avyp
- účinné od 1. 8. 2004As - aktivita směsného vzorku
- účinné od 1. 8. 2004Aprum - aktivita vypočtená jako průměr kontrolní a zkoušené půdy
- účinné od 1. 8. 2004SD – směrodatná odchylka.
Příloha č. 8
účinné od 1. 8. 2004 k vyhlášce č. 275/1998 Sb.účinné od 1. 8. 2004Fyzikální rozbory zemědělských půd
účinné od 1. 8. 2004Stanovení zrnitostního složení.
účinné od 1. 8. 2004Postup stanovení: Půdní částice se podle velikosti dělí do podílů zrnitostních frakcí. Základním dělítkem skeletu od jemnozemě je rozměr 2 mm, který byl zvolen proto, že je horní hranicí kapilárního pohybu vody. Pro třídění zrnitostních frakcí se nejčastěji používá sedimentační pipetovací metoda. Spočívá v tom, kdy z určitých hloubek sedimentující suspenze v sedimentačním válci se po uplynutí příslušných dob odebírá malý podíl, který se po vysušení váží. Výsledky zrnitostního rozboru se zpravidla upravují do tabulky.
účinné od 1. 8. 2004Kritéria hodnocení: Pro agronomické účely slouží Klasifikační stupnice zemin podle Nováka, která třídí půdy podle zastoupení frakce pod 0,01 mm.
účinné od 1. 8. 2004 Příloha č. 8 Fyzikální rozbory zemědělských půd Stanovení zrnitostního složení. Obsah částic (zrn) menších 0, 01 mm v % Označení druhu půdy Klasifikace půdy 0 – 10 písčitá P lehká 10 – 20 hlinitopísčitá HP lehká 20 – 30 písčitohlinitá PH středně těžká 30 – 45 hlinitá H středně těžká 45 – 60 jílovitohlinitá JH těžká 60 – 75 jílovitá JV těžká přes 75 jíl (nebo prchlice) J těžká účinné od 1. 8. 2004Stanovení obsahu skeletu.
účinné od 1. 8. 2004Postup stanovení: Vodou v odměrném válci se stanoví objem vzorku, ten se rozdělí síty na jednotlivé frakce, jejichž objem se postupně stanoví opět v odměrném válci. Výsledek – objem jednotlivých frakcí se vyjádří v % celkového objemu vzorku.
účinné od 1. 8. 2004Kritéria hodnocení: Klasifikační stupnice, vytvořená pro komplexní průzkum půd, dělí půdu na jemnozem (pod 2 mm)a skelet. Ten je tvořen třemi frakcemi (hrubý písek 2-4 mm, štěrk 4-30 mm, kamení nad 30mm). Rozsah použití je vhodný pro větší vzorky (řádově kg), odebrané výlučně pro toto stanovení.
účinné od 1. 8. 2004Obsah skeletu v ornici do 20% zpravidla nepůsobí nepříznivě ani na růst rostlin, ani při obdělávání. Vyšší objem jde na úkor jemnozemě a zvlášť nepříznivě se projevují vrstvy skeletu s těžkým jílovým tmelem.
účinné od 1. 8. 2004Stanovení fyzikálních vlastností.
účinné od 1. 8. 2004Postup stanovení: Fyzikálními vlastnostmi se rozumí ukazatele, zjišťované na neporušeném vzorku zeminy, odebraném do kovového kroužku. Postup je vhodný pro jemnozrnné soudržné zeminy bez hrubého skeletu nebo velkých organických zbytků. U vzorku, odebraného nejlépe ze sondy, se zjišťuje hmotnost čerstvého, vodou nasyceného, odsátého a vysušeného vzorku a stanovením jeho zdánlivé hustoty se získají základní údaje pro výpočet hledaných ukazatelů: objemová vlhkost momentní (okamžitá, původní), maximální kapilární vodní kapacita, momentní (původní) vzdušnost, minimální vzdušná kapacita, nasáklivost, objemová hmotnost redukovaná (suché půdy), pórovitost.
účinné od 1. 8. 2004Kritéria hodnocení vyjadřují vlastnosti půdy. Momentní vlhkost (objemová %) a momentní vzdušnost (objemová %) závisí na konkrétní situaci a klimatu. Maximální kapilární vodní kapacita (objemová %) – čím hrubozrnnější půdy, tím menší. U jemnozrnných, vazkých a ulehlých půd je větší (bývá 20 – 40%). Minimální vzdušná kapacita (objemová %) - pod 10% u polních půd a pod 5% lučních půd – náchylné k zamokření, je-li to trvalý stav – půdy zamokřené, nad 20% u polí – půdy vysychavé, je-li to trvalý stav – půdy výsušné. Nasáklivost (objemová %) – udává nasycení celého sloupce zeminy, tzv.kapilárních pórů. U jílovitých půd je vyšší než u písčitých. Podle objemové hmotnosti suché půdy a podle pórovitosti můžeme přibližně hodnotit strukturní stav humusového horizontu středně těžkých a těžkých půd (Kutílek, 1966):
účinné od 1. 8. 2004 Příloha č. 8 Fyzikální rozbory zemědělských půd Stanovení zrnitostního složení. Stanovení obsahu skeletu. Stanovení fyzikálních vlastností. Strukturní stav humusového horizontu Objemová hmotnost suché půdy g . cm-3 Pórovitost % výborný méně než 1,2 více než 54 dobrý 1,2 – 1,4 46 - 54 nevyhovující 1,4 – 1,6 39 - 46 nestrukturní 1,6 – 1,8 31 – 39.“. - účinné od 1. 8. 20041. Principy mikrobiálních rozborů zemědělských půd