II. A) Vyjádření Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
- 11. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky zastoupená předsedou PhDr. Lubomírem Zaorálkem ve svém vyjádření ze dne 10. 9. 2004 uvedla, že podmínky podnikání stanovené v zákoně o zemědělství zajišťují přiměřeně ochranu veřejného zájmu a nezakládají nerovnost různých subjektů v možnosti podnikat. Právní názor navrhovatelů je účelový a povrchní. Podle důvodové zprávy bylo cílem novely zákona o zemědělství odstranit některé nedostatky stávající úpravy: vymezit pojmy zemědělská výroba, zemědělský podnikatel, a stanovit podmínky a povinnosti osobám, které chtějí v zemědělství podnikat.
- 12. Požadavek odborné způsobilosti vyplývá ze skutečnosti, že zemědělské produkty se stávají součástí potravinového řetězce. Také způsob hospodaření na půdě, produkce ekologických potravin, používání biochemických přípravků, hnojiv, krmiv, rostlinolékařské péče a rozvoj mimoprodukčních funkcí zemědělství „vyžadují nepochybně určitou odbornou způsobilost“.
- 13. Požadavek bezúhonnosti (nepostihující delikty zahlazené a méně společensky nebezpečné) je odůvodněn možností čerpat dotace ze státního rozpočtu a fondů Evropské unie. Bez dotací by podnikatel nebyl konkurenceschopný. Stát je povinen zajistit odpovědné a účelné nakládání s dotacemi. A stát garantuje i potravinovou bezpečnost (§ 1 zákona o zemědělství).
- 14. Ani vymezení zemědělské výroby provedené ustanovením § 2e odst. 3 zákona o zemědělství, které přesouvá část činností z režimu živnostenského zákona do zákona o zemědělství, není v rozporu s principy právního státu, neboť jen sjednocuje právní režim osob podnikajících v zemědělství a odstraňuje absenci vymezení pojmů zemědělská výroba a zemědělský podnikatel.
- 15. Ani přechodná ustanovení novely zákona o zemědělství neporušují rovnost v právech, neboť u obou skupin osob, které chtějí v oboru (dále) působit, je lhůta k zaevidování stejná.
II. B) Vyjádření Senátu Parlamentu České republiky
- 16. Senát Parlamentu České republiky zastoupený tehdejším předsedou doc. JUDr. Petrem Pithartem ve svém vyjádření ze dne 9. 9. 2004 uvedl, že návrh novely zákona o zemědělství byl ve výborech doporučen ke schválení. Při rozpravě pléna se ale objevila celá řada připomínek ústavního charakteru – zákon např. vytváří prostředí, jež může vlastníkům půdy bránit v tom, aby (pokud chtějí) začali na své půdě hospodařit. Někteří senátoři upozorňovali na ústavní požadavek, aby při střetu práva jednotlivce s veřejným zájmem bylo zkoumáno, zda veřejný zájem legitimizuje omezení privátní sféry a zda cíl skutečně sleduje veřejný zájem. Jinak je omezení protiústavní. Proto byla podána celá řada pozměňovacích návrhů, jejichž cílem bylo vypuštění veškerých ustanovení týkajících se bezúhonnosti a odborné kvalifikace. Avšak přes zmíněné obavy bylo výsledkem hlasování jen zkrácení minimální délky povinného rekvalifikačního kursu z 300 na 150 hodin [§ 2f odst. 2 písm. b) bod 1 zákona o zemědělství], s čímž se následně ztotožnila i Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky a zákon schválila ve znění vráceném Senátem.
- 17. Nad rámec výše uvedeného předseda Senátu sdělil, že ustanovení umožňující právnickým osobám splnit podmínky ustanovení § 2e odst. 1 zákona o zemědělství prostřednictvím odpovědného zástupce je v úpravě tohoto zákona nezbytné, neboť v případě vypuštění tohoto ustanovení by právnické osoby nebyly schopny splnit podmínky odbornosti a bezúhonnosti. Odstraněním případných pochybností o nerovném postavení fyzických a právnických osob by proto byla pozitivní právní úprava umožňující splnit zákonné podmínky prostřednictvím odpovědného zástupce též fyzickým osobám.
- 18. Ústavní soud požádal účastníky řízení o souhlas s upuštěním od ústního jednání (§ 44 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb.), neboť od ústního jednání nebylo možno očekávat další objasnění věci. Účastníci souhlas poskytli. Poté bylo možno přistoupit k meritornímu projednání věci.