§ 112
změněno 24. 5. 2007 zákonem 119/2007 Sb.
§ 112 Přerušení řízení (1) Úřad rozhodnutím přeruší řízení, jestliže a) před jiným orgánem státu probíhá řízení, které řeší otázku významnou pro vydání rozhodnutí podle tohoto zákona, b) účastník řízení byl Úřadem vyzván, aby ve stanovené lhůtě odstranil nedostatky žádosti fyzické osoby, žádosti podnikatele, žádosti o doklad nebo v rozkladu, anebo aby doplnil jiné Úřadem požadované údaje, c) účastník řízení, jehož jménem jedná více odpovědných osob, nikoli však ve shodě, byl Úřadem vyzván, aby ve stanovené lhůtě shody dosáhl, popřípadě k jednání pověřil pouze jednu odpovědnou osobu, d) nelze provést výslech svědka, jehož výpověď je důležitá pro zjištění skutečného stavu věci, e) účastník řízení o přerušení požádá z důvodu, který mu dlouhodobě brání v účasti na řízení, a to na dobu nejdéle 60 dnů, nebo f) byl ustanoven znalec pro vypracování znaleckého posudku, s výjimkou ustanovení znalce podle § 106 odst. 2. (2) Proti rozhodnutí o přerušení řízení není rozklad přípustný. (3) Úřad pokračuje v řízení z vlastního podnětu nebo z podnětu účastníka řízení, jakmile pominuly překážky, pro které bylo řízení přerušeno, případně jakmile uplynula lhůta uvedená v odstavci 1 písm. e). Účastníka řízení o tomto písemně vyrozumí. (4) Po dobu přerušení řízení lhůty podle § 117 a § 131 odst. 6 neběží.