§ 13
změněno 1. 1. 2018 zákonem 452/2017 Sb.
§ 13 Obecná ustanovení ke spalování paliv Tato část vyhlášky se vztahuje na spalovací stacionární zdroje, v nichž jsou spalována paliva, s výjimkou a) stacionárních zdrojů, v nichž se spaliny používají pro přímý ohřev, pro sušení, pro vypalování nebo pro jinou tepelnou úpravu předmětů nebo materiálů, zejména ohřívací pece nebo pece pro tepelné zpracování, b) stacionárních zdrojů pro dodatečné spalování, určené k čištění odpadních plynů spalováním, nejsou-li provozovány jako nezávislé spalovací stacionární zdroje, c) stacionárních zdrojů pro regeneraci katalyzátorů katalytického štěpení, d) stacionárních zdrojů pro zpracování sulfanu na síru, e) reaktorů užívaných v chemickém průmyslu, f) koksárenských baterií, g) stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad, který není biomasou podle § 2 písm. a), h) ohřívačů větru vysokých pecí, i) plynových turbín a plynových motorů umístěných na těžebních plošinách, j) stacionárních zdrojů krematorií, v nichž dochází k pyrolýze nebo zplyňování paliv bez přístupu vzduchu, k) stacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 0,3 MW včetně.