§ 13
změněno 1. 1. 2020 zákonem 216/2019 Sb.
§ 13 Obecná ustanovení ke spalování paliv Tato část vyhlášky se vztahuje na spalovací stacionární zdroje, v nichž jsou spalována paliva, s výjimkou a) stacionárních zdrojů, v nichž se spaliny používají pro přímý ohřev, pro sušení, pro vypalování nebo pro jinou tepelnou úpravu předmětů nebo materiálů, b) stacionárních zdrojů pro dodatečné spalování, určené k čištění odpadních plynů spalováním, nejsou-li provozovány jako nezávislé spalovací stacionární zdroje, c) stacionárních zdrojů pro regeneraci katalyzátorů katalytického štěpení, d) stacionárních zdrojů pro zpracování sulfanu na síru, e) reaktorů užívaných v chemickém průmyslu, f) koksárenských baterií, g) stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad, který není biomasou podle § 2 písm. a), h) ohřívačů větru vysokých pecí, i) plynových turbín a plynových motorů umístěných na těžebních plošinách, j) krematorií a zařízení k výhradnímu spalování těl zvířat, k) stacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 0,3 MW včetně.