Zákon o urychlení výstavby dopravní infrastruktury

§ 1

(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie²⁴) a upravuje postupy při přípravě a povolování staveb dopravní, vodní, energetické a těžební infrastruktury, infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého, infrastruktury elektronických komunikací a strategických investičních staveb, při získávání práv k pozemkům a stavbám potřebných pro uskutečnění uvedených staveb a uvádění těchto staveb do užívání s cílem urychlit jejich majetkoprávní přípravu, povolování a následný soudní přezkum správních rozhodnutí v souvislosti s těmito stavbami. Tento zákon dále upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie¹⁰) výkon státní správy a postup při povolování projektů společného zájmu.

(2) Dopravní infrastrukturou se pro účely tohoto zákona rozumí

1. a) stavby dálnic nebo silnic I. třídy nebo stavby s nimi související,
2. b) stavby dráhy celostátní nebo stavby s nimi související,
3. c) infrastruktura pro vodní dopravu uvedená v příloze č. 2 k tomuto zákonu,
4. d) terminály železniční a silniční dopravy podle § 5e odst. 1 písm. c),
5. e) další stavby dopravní infrastruktury¹) nebo stavby s nimi související umisťované v plochách nebo koridorech vymezených v územním rozvojovém plánu, nebo
6. f) v územně plánovací dokumentaci vymezené veřejně prospěšné stavby dopravní infrastruktury¹) nebo stavby s nimi související.

(3) Vodní infrastrukturou se pro účely tohoto zákona rozumí

1. a) stavba vodního díla¹¹) umisťovaného v plochách a koridorech vymezených v územním rozvojovém plánu a stavby s ním související, nebo
2. b) stavba vodního díla¹¹) budovaná ve veřejném zájmu na ochranu před povodněmi, k prevenci nebo zmírnění následků sucha, jakož i k jiným účelům podle vodního zákona¹¹) a ve veřejném zájmu, a stavby s ní související.

(4) Energetickou infrastrukturou se pro účely tohoto zákona rozumějí stavby a zařízení elektrizační soustavy, plynárenské soustavy, soustavy zásobování tepelnou energií, stavby pro energetickou bezpečnost nebo stavby a zařízení ropovodů a produktovodů podle jiného zákona zřizované a provozované ve veřejném zájmu⁵), pokud nejsou v rozporu s územním rozvojovým plánem a se zásadami územního rozvoje, dobíjecí stanice, vodíkové čerpací stanice nebo čerpací stanice na zkapalněný metan a stavby související s těmito stavbami a zařízeními. Vybranými stavbami energetické infrastruktury se rozumí

1. a) stavby a zařízení přenosové soustavy,
2. b) výrobny elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více,
3. c) stavby a zařízení přepravní soustavy,
4. d) zásobníky plynu,
5. e) stavby a zařízení ropovodů a produktovodů,
6. f) stavby a zařízení distribuční soustavy o napětí 110 kV včetně transformovny 110 kV,
7. g) stavby a zařízení distribuční soustavy včetně transformovny související s dobíjecími stanicemi, vodíkovými čerpacími stanicemi nebo čerpacími stanicemi na zkapalněný metan,
8. h) stavby a zařízení plynu o tlakové hladině 4 až 40 bar včetně souvisejících technologických objektů,
9. i) stavby a zařízení rozvodných tepelných zařízení,
10. j) výrobny plynu o výkonu nad 1 MW připojené k plynárenské soustavě včetně těžebních plynovodů, nebo
11. k) stavby pro energetickou bezpečnost.

(5) Stavbou pro energetickou bezpečnost se pro účely tohoto zákona rozumí

1. a) stavba v areálu jaderného zařízení, jehož součástí je jaderný reaktor využívající štěpnou řetězovou reakci nebo jinou řetězovou jadernou reakci pro energetické účely, nebo
2. b) další stavba nacházející se uvnitř i vně areálu jaderného zařízení související s výstavbou, uváděním do provozu, provozem, prováděním změn nebo údržbou stavby podle písmene a), včetně
   1. 1. stavby a zařízení nezbytných pro připojení výroben elektřiny a zdrojů energie do distribuční, přenosové nebo přepravní soustavy nebo do soustavy zásobování tepelnou energií,
   2. 2. stavby a zařízení elektrizační soustavy, plynárenské soustavy nebo soustavy zásobování tepelnou energií, včetně stavby a zařízení, které jsou nezbytné za účelem bezpečného a spolehlivého provozu této soustavy,
   3. 3. jiné nezbytné stavby technické infrastruktury,
   4. 4. nezbytné stavby dopravní infrastruktury,
   5. 5. staveniště, nebo
   6. 6. stavby skladu čerstvého nebo vyhořelého jaderného paliva.

(6) Dobíjecí stanicí se pro účely tohoto zákona rozumí v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím zavádění infrastruktury pro alternativní paliva veřejně přístupná dobíjecí stanice

1. a) pro lehká elektrická vozidla umístěná podél transevropské dopravní sítě podle tohoto přímo použitelného předpisu, nebo
2. b) pro těžká elektrická vozidla umístěná podél transevropské dopravní sítě, na bezpečné a chráněné parkovací ploše nebo v městském uzlu podle tohoto přímo použitelného předpisu.

(7) Vodíkovou čerpací stanicí se pro účely tohoto zákona rozumí v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím zavádění infrastruktury pro alternativní paliva veřejně přístupná vodíková čerpací stanice pro silniční vozidla, která

1. a) je umístěna podél transevropské dopravní sítě nebo v městském uzlu podle tohoto přímo použitelného předpisu, nebo
2. b) rovněž umožňuje čerpání vodíku zpravidla do palivové nádrže hnacích drážních vozidel.

(8) Čerpací stanicí na zkapalněný metan se pro účely tohoto zákona rozumí v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím zavádění infrastruktury pro alternativní paliva veřejně přístupná čerpací stanice na zkapalněný metan pro silniční vozidla, která je umístěna podél transevropské dopravní sítě, v městském uzlu podle tohoto přímo použitelného předpisu, nebo do 10 km dojezdové vzdálenosti od nejbližšího výjezdu ze silnice, která je součástí sítě TEN-T.

(9) Těžební infrastrukturou se pro účely tohoto zákona rozumí stavby a zařízení, které mají sloužit otvírce, přípravě a dobývání ložisek strategického významu podle horního zákona, jakož i stavby sloužící k jejich úpravě a zušlechťování prováděných v souvislosti s jejich dobýváním, dále stavby určené k jejich přepravě a úložná místa pro těžební odpad.

(10) Infrastrukturou pro ukládání oxidu uhličitého se pro účely tohoto zákona rozumí stavby a zařízení, které mají sloužit k ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur²⁵) nebo k zachytávání oxidu uhličitého, a stavby přepravní sítě určené k přepravě oxidu uhličitého na úložiště oxidu uhličitého.

(11) Infrastrukturou elektronických komunikací se pro účely tohoto zákona rozumí stavba komunikačního vedení veřejné komunikační sítě jako technické infrastruktury elektronických komunikací a související komunikační zařízení, včetně jejich elektrických přípojek.

(12) Přípoloží se pro účely tohoto zákona rozumí podzemní stavba infrastruktury elektronických komunikací, která se přikládá

1. a) ke stavbě pozemní komunikace¹⁷) nebo dráhy¹⁸), nebo
2. b) k podzemní stavbě kanalizace, energetického vedení, veřejného osvětlení, produktovodu nebo vedení sítě elektronických komunikací¹⁹).

(13) Strategickou investiční stavbou se pro účely tohoto zákona rozumí stavba pro výrobu a skladování umisťovaná v zastavitelných nebo transformačních plochách o rozloze nejméně 45 ha vymezených k tomuto účelu v územním rozvojovém plánu nebo v zásadách územního rozvoje uvedená v příloze č. 3 k tomuto zákonu a stavby s touto stavbou související.

§ 2

(1) Vztahuje-li se na řízení tento zákon, příslušný úřad v oznámení o zahájení řízení poučí účastníky o této skutečnosti.

(2) Lhůty pro podání žalob proti rozhodnutím vydaným v řízeních podle § 1 se zkracují na polovinu; to neplatí, jde-li o řízení podle stavebního zákona. O žalobách rozhodne soud ve lhůtě 90 dnů. Ustanovení předchozí věty obdobně platí i pro řízení o opravných prostředcích proti rozhodnutí soudu o žalobě.

(3) Jde-li o stavbu pro energetickou bezpečnost, činí lhůty pro podání žalob proti rozhodnutím vydaným v řízeních podle § 1 jeden měsíc. Tyto žaloby nelze rozšířit o dosud nenapadené výroky nebo je rozšířit o další žalobní body po uplynutí lhůty podle věty první. O žalobách podle věty první a opravných prostředcích proti rozhodnutí soudu o nich rozhodne soud ve lhůtě 90 dnů.

(4) Návrh na přiznání odkladného účinku žaloby proti rozhodnutí vydanému v řízení podle § 1 lze podat pouze společně se žalobou. Návrh na přiznání odkladného účinku opravného prostředku proti rozhodnutí soudu o žalobě podle předchozí věty lze podat pouze společně s opravným prostředkem. K později podanému návrhu na přiznání odkladného účinku soud nepřihlíží.

(5) Po dobu vyvlastňovacího řízení se běh lhůty platnosti rozhodnutí o povolení stavby staví.

(6) V řízení podle tohoto zákona nebo stavebního zákona, které je řízením s velkým počtem účastníků, se oznámení o zahájení řízení doručuje veřejnou vyhláškou. Jednotlivě se oznámení o zahájení řízení doručuje pouze účastníkům řízení podle § 182 písm. c) stavebního zákona (dále jen „dotčení vlastníci“), žadateli, obci, na jejímž území má být záměr uskutečněn, a dotčeným orgánům. Dotčeným vlastníkům neznámého pobytu nebo sídla a dotčeným vlastníkům, jimž se nepodařilo oznámení o zahájení řízení doručit postupem podle § 24 správního řádu, jakož i dotčeným vlastníkům, kteří nejsou známi, se doručuje veřejnou vyhláškou, ve které se dotčení vlastníci identifikují označením dotčených pozemků a staveb evidovaných v katastru nemovitostí, ustanovení § 32 odst. 2 a 3 správního řádu se ve vztahu k těmto dotčeným vlastníkům neuplatní. Ostatní písemnosti se doručují jednotlivě pouze žadateli, obci, na jejímž území má být záměr uskutečněn, je-li účastníkem řízení, a dotčeným orgánům; ostatním účastníkům řízení se doručují veřejnou vyhláškou, o čemž se tito účastníci poučí v oznámení o zahájení řízení, je-li jim doručováno jednotlivě. Pokud se doručuje jednotlivě do ciziny, platí, že dnem doručení je třicátý den ode dne, kdy byla písemnost odeslána prostřednictvím provozovatele poštovních služeb.

(7) Zemřela-li osoba, která byla nebo by měla být účastníkem řízení podle stavebního zákona, jemuž má být doručena písemnost jednotlivě, nebo účastníkem vyvlastňovacího řízení, a úřadu příslušnému k vedení tohoto řízení se do 30 dnů ode dne, kdy zjistil, že zemřela, nepodaří zjistit osoby, které by se v důsledku její smrti staly účastníky řízení, ustanoví jim opatrovníka; to neplatí, má-li být namísto ustanovení opatrovníka písemnost doručena veřejnou vyhláškou.

(8) K odstranění vad námitek, odvolání a rozkladu podaných po lhůtě stanovené pro jejich podání právním předpisem, podle kterého se podávají, se nepřihlíží. To platí i pro žaloby proti rozhodnutím vydaným v řízeních podle věty první i pro opravné prostředky proti rozhodnutím o těchto žalobách. Správní orgán a soud k odstranění nedostatků podání nevyzývá.

(9) Neobsahuje-li odvolání proti rozhodnutí vydanému v řízení podle § 1 údaj o tom, v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo, k odstranění tohoto nedostatku správní orgán odvolatele nevyzývá. Neodstranil-li odvolatel tento nedostatek před uplynutím lhůty pro podání odvolání, přezkoumává odvolací správní orgán pouze soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy.

§ 2a

(1) Pokud je mezi žadatelem o vydání rozhodnutí o povolení záměru dopravní infrastruktury a účastníkem řízení o povolení záměru, který v tomto řízení uplatnil požadavek na vybudování související stavby nebo na provedení stavební nebo terénní úpravy, jejíž umístění nebo provedení překračuje rámec řešení navrženého v dokumentaci záměru (dále jen „související stavba“), uzavírána dohoda o finanční spoluúčasti tohoto účastníka na nákladech na vybudování související stavby, musí tato dohoda obsahovat alespoň

1. a) vymezení související stavby, na jejímž financování se má tento účastník podílet,
2. b) výši finanční spoluúčasti na nákladech na vybudování související stavby nebo způsob stanovení výše finanční spoluúčasti a její horní hranici,
3. c) způsob a termíny plnění.

(2) Pokud je mezi žadatelem o vydání rozhodnutí o povolení záměru dopravní infrastruktury a účastníkem řízení o povolení záměru, který v tomto řízení uplatnil požadavek na vybudování související stavby, uzavírána dohoda o zajištění věcného plnění tímto účastníkem, musí tato dohoda obsahovat alespoň

1. a) vymezení věcného plnění,
2. b) způsob zajištění věcného plnění,
3. c) dobu nebo termíny zajišťování věcného plnění.

§ 2b

(1) V zastavěném území se elektroenergetická vedení o napěťové hladině 400 kV a vyšší umisťují nad zem. Při výměně nadzemních vedení o napěťové hladině 110 kV prováděné podle přílohy č. 1 odst. 1 písm. a) bodů 11 a 12 stavebního zákona lze v zastavěném území zachovat jejich umístění nad zemí.

(2) Vedení optické pevné veřejné komunikační sítě lze v zastavěném území umisťovat nad zem, pokud

1. a) obec, na jejímž území se má vedení umístit, vydá k záměru souhlasné vyjádření,
2. b) v navrhované trase záměru neexistuje podzemní vedení optické pevné veřejné komunikační sítě a
3. c) záměr využívá nebo doplňuje již existující nadzemní vedení technické infrastruktury na území obce, která k záměru vydala souhlasné vyjádření podle písmene a).

§ 2c

Společné jednání u staveb energetické nebo těžební infrastruktury, infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého nebo infrastruktury elektronických komunikací

(1) Společné jednání stavebního úřadu a dotčených orgánů u staveb energetické nebo těžební infrastruktury, infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého nebo infrastruktury elektronických komunikací podle stavebního zákona svolá stavební úřad i na žádost stavebníka.

(2) Na základě závěrů společného jednání u staveb energetické nebo těžební infrastruktury, infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého nebo infrastruktury elektronických komunikací může stavební úřad požádat dotčené orgány o odstranění zjevných vad vyjádření a závazných stanovisek nebo odstranění rozporů a určit jim za tímto účelem lhůtu, která nepřekročí 15 dnů ode dne konání společného jednání; po dobu běhu této lhůty neběží lhůta pro vydání rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona. K vyjádření nebo závaznému stanovisku vydanému po lhůtě podle věty první se nepřihlíží.

(3) Nedojde-li ani postupem podle odstavce 2 k odstranění rozporu mezi stavebním úřadem a dotčenými orgány, jakož i mezi dotčenými orgány navzájem, postupuje se podle správního řádu.

§ 2d

(1) Proti rozhodnutí o povolení záměru stavby pro energetickou bezpečnost není přípustné odvolání.

(2) Dotčený orgán není oprávněn prodloužit lhůtu pro vydání závazného stanoviska nebo vyjádření k záměru stavby pro energetickou bezpečnost; to neplatí, jde-li o mezistátní posuzování záměru prováděného na území České republiky podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí nebo jednotné environmentální stanovisko podle zákona o jednotném environmentálním stanovisku.

(3) Podnět k zahájení přezkumného řízení, jehož předmětem je závazné stanovisko, které slouží jako podklad pro řízení o povolení záměru stavby pro energetickou bezpečnost, lze podat nejpozději v den uplynutí lhůty, ve které se mohou účastníci řízení před vydáním rozhodnutí ve věci vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Zahájit toto přezkumné řízení lze nejpozději do 10 dnů po uplynutí lhůty podle věty první. O zahájení přezkumného řízení nadřízený správní orgán správního orgánu, který vydal závazné stanovisko, uvědomí příslušný stavební úřad, jenž jím vedené řízení přeruší do doby ukončení přezkumného řízení. Nezákonné závazné stanovisko lze v přezkumném řízení pouze změnit, a to nejpozději do 30 dnů ode dne jeho zahájení. Po ukončení přezkumného řízení nejsou další opravné prostředky proti závaznému stanovisku přípustné.

(4) Vyjádření, které slouží jako podklad pro řízení o povolení záměru stavby pro energetickou bezpečnost, lze jen opravit nebo změnit, a to nejpozději do 10 dnů po uplynutí lhůty, ve které se mohou účastníci řízení před vydáním rozhodnutí ve věci vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

(5) Nebylo-li vyjádření nebo závazné stanovisko, které slouží jako podklad pro řízení o povolení záměru stavby pro energetickou bezpečnost, vydáno ve lhůtě pro jeho vydání a považuje se proto podle stavebního zákona za souhlasné a bez podmínek, nové vyjádření nebo závazné stanovisko lze vydat nejpozději do 10 dnů po uplynutí lhůty, ve které se mohou účastníci řízení před vydáním rozhodnutí ve věci vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Přezkum nového vyjádření nebo závazného stanoviska v přezkumném řízení není přípustný.

(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se použijí obdobně pro řízení podle stavebního zákona, jehož předmětem je se stavbou pro energetickou bezpečnost související

1. a) rámcové povolení,
2. b) povolení dělení nebo scelování pozemků,
3. c) povolení změny využití území spočívající v terénní úpravě, odstavné, manipulační, prodejní, skladové nebo výstavní ploše, změně druhu pozemku nebo způsobu využití pozemku, pokud podmínky nejsou stanoveny schválenými pozemkovými úpravami, nebo úpravě pozemku, která má vliv na schopnost vsakování vody,
4. d) stanovení ochranného pásma a
5. e) povolení odstranění stavby.

§ 2e

(1) Stavba pro energetickou bezpečnost je veřejně prospěšnou stavbou. Tato stavba slouží k zajištění bezpečnostních zájmů České republiky v podobě udržitelné a soběstačné výroby energie.

(2) V pochybnostech, zda jde o stavbu pro energetickou bezpečnost, platí stanovisko Dopravního a energetického stavebního úřadu.

§ 2f

Každý je povinen umožnit provádění měření a průzkumných prací v rámci přípravy stavby dopravní, vodní, energetické nebo těžební infrastruktury, infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého nebo strategické investiční stavby prováděné stavebníkem, správcem nebo provozovatelem veřejné dopravní nebo veřejné technické infrastruktury, těžební infrastruktury, infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého nebo strategické investiční stavby (dále jen „oprávněný investor“), a to i před zahájením řízení, kterým se stavba povoluje. Za tímto účelem má oprávněný investor a jím zmocněné osoby právo vstupovat a vjíždět na cizí nemovité věci. Oprávněný investor nebo jím zmocněné osoby jsou povinni co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitých věcí a nejméně 14 dní předem jim provádění měření nebo průzkumných prací na jejich nemovité věci písemně oznámit na adrese podle § 3 odst. 2. V oznámení podle předchozí věty musí být uveden důvod provádění měření nebo průzkumných prací na nemovité věci, popis činností, které mají být provedeny, rozsah, způsob, termín a upřesnění místa jejich provedení, označení oprávněného investora, jeho kontaktní údaje, datum vyhotovení oznámení a jméno, příjmení, funkce a podpis osoby oprávněné zastupovat oprávněného investora. Po skončení prací jsou oprávněný investor nebo jím zmocněné osoby povinni uvést nemovité věci do předchozího stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovité věci a bezprostředně písemně oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovité věci na adrese podle § 3 odst. 2. Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovité věci v důsledku výkonu práv oprávněného investora nebo jím zmocněné osoby podle tohoto odstavce omezen v obvyklém užívání nemovité věci nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu ve výši dvojnásobku částky stanovené podle zákona o oceňování majetku¹⁰).

§ 2g

(1) Pokud mezi stavebníkem stavby dopravní nebo vodní infrastruktury nebo vybrané stavby energetické infrastruktury a vlastníkem, provozovatelem nebo správcem dopravní nebo technické infrastruktury není dohodnuto jinak, je povinen vlastník, provozovatel nebo správce dopravní nebo technické infrastruktury provést její přeložku, překládku nebo jinou její změnu (dále jen „přeložka“) do 12 měsíců ode dne, kdy jej k tomu vyzve stavebník stavby dopravní nebo vodní infrastruktury nebo vybrané stavby energetické infrastruktury, pokud jsou v okamžiku provedení výzvy zajištěna věcná práva k pozemku nebo stavbě nezbytná k provedení přeložky; pokud v okamžiku provedení výzvy věcná práva zajištěna nejsou, prodlužuje se lhůta na 18 měsíců. Do 15 dnů ode dne obdržení výzvy je vlastník, provozovatel nebo správce dopravní nebo technické infrastruktury oprávněn požadovat, aby věcná práva zajistil jeho jménem stavebník stavby dopravní nebo vodní infrastruktury nebo vybrané stavby energetické infrastruktury; v takovém případě je vlastník, provozovatel nebo správce dopravní nebo technické infrastruktury povinen provést přeložku do 12 měsíců ode dne, kdy stavebník stavby dopravní nebo vodní infrastruktury nebo vybrané stavby energetické infrastruktury prokázal, že jsou věcná práva zajištěna. Zajišťuje-li věcná práva jménem vlastníka, provozovatele nebo správce dopravní nebo technické infrastruktury stavebník stavby dopravní nebo vodní infrastruktury nebo vybrané stavby energetické infrastruktury, použije se pro oceňování těchto práv ustanovení § 3b obdobně.

(2) Výzvu podle odstavce 1 lze učinit po nabytí právní moci rozhodnutí, na základě kterého je možné stavbu přeložky dopravní nebo technické infrastruktury zahájit.

(3) Lhůty podle odstavce 1 se staví po dobu trvání okolností, které brání provedení přeložky dopravní nebo technické infrastruktury, pokud jejich vznik a trvání vlastník, provozovatel nebo správce dopravní nebo technické infrastruktury nezavinil.

(4) Vlastník, provozovatel nebo správce dopravní nebo technické infrastruktury je povinen předem písemně seznámit stavebníka stavby dopravní nebo vodní infrastruktury nebo vybrané stavby energetické infrastruktury se způsobem provedení přeložky a se způsobem určení nákladů jejího provedení.

(5) Stavebník stavby dopravní nebo vodní infrastruktury nebo vybrané stavby energetické infrastruktury je povinen nahradit vlastníku, provozovateli nebo správci dopravní nebo technické infrastruktury, který provedl přeložku technické nebo dopravní infrastruktury, pouze prokazatelně nezbytně nutně vynaložené náklady na provedení této přeložky.

(6) U vybrané stavby energetické infrastruktury uvedené v § 1 odst. 4 písm. g) se odstavce 1 až 5 nepoužijí.

§ 2h

(1) Žádost o vydání souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu pro účely stavby dopravní, energetické nebo těžební infrastruktury, infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého nebo strategické investiční stavby se podává u orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, který je příslušný k jejímu vyřízení.

(2) Při převodu majetku v souvislosti s uskutečněním stavby dopravní infrastruktury se nevyžaduje udělení souhlasu, výjimky nebo schválení podle zákona o majetku státu.

(3) K podání žádosti o odnětí nebo o omezení pozemků určených k plnění funkcí lesa podle lesního zákona pro účely stavby, pro kterou je stanoven účel vyvlastnění zákonem, se vyjádření odborného lesního hospodáře nebo právnické či fyzické osoby pověřené touto funkcí, vlastníka a nájemce nebo pachtýře dotčených pozemků určených k plnění funkcí lesa nevyžaduje.

(4) K dělení či scelení pozemků, které jsou součástí záměru stavby dopravní infrastruktury uvedené v § 1 odst. 2 písm. a) nebo b), se povolení podle stavebního zákona pro účely převodu práv k takovým pozemkům nevyžaduje.

(5) Každý je povinen strpět provedení změny dokončené stavby podrobného odvodňovacího zařízení podle vodního zákona z důvodu zachování funkčnosti stavby k odvodnění zemědělských pozemků, je-li nezbytné pro uskutečnění stavby dopravní infrastruktury. Vlastníku pozemku dotčeného touto změnou náleží náhrada ve výši 10 000 Kč. Nesouhlasí-li vlastník pozemku s touto částkou, stanoví se náhrada podle zákona o oceňování majetku¹⁰), přičemž se použijí obdobně jeho ustanovení upravující oceňování věcných břemen.

§ 2i

Budování infrastruktury elektronických komunikací

(1) Rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona nevyžadují přípojky elektronických komunikací do délky 100 metrů; to neplatí v případech, kdy je vyžadováno závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí¹⁶).

(2) K užívání stavby infrastruktury elektronických komunikací se nevyžaduje kolaudační rozhodnutí podle stavebního zákona. Stavebník předloží do 60 dnů ode dne zahájení užívání stavby příslušnému stavebnímu úřadu údaje určující polohu definičního bodu stavby, dokumentaci skutečného provedení stavby, pokud při jejím provádění došlo k nepodstatným odchylkám oproti ověřené dokumentaci nebo ověřené projektové dokumentaci, a geometrický plán umístění stavby.

(3) Stavba přípolože nevyžaduje povolení stavebního úřadu, ani závazné stanovisko nebo rozhodnutí orgánu státní památkové péče²²), pokud

1. a) ochranné pásmo přípolože nepřekročí hranici ochranného pásma stavby, v jehož prostoru se přípolož přikládá, a
2. b) stavebník přípolože a stavebník stavby, ke které se přípolož přikládá, uzavřeli dohodu o přípoloži, v níž sjednali svá práva a povinnosti při provádění stavby a následném provozování obou staveb a určili jejich vzájemnou polohu.

(4) Přípolož je samostatnou stavbou, která je technicky oddělena od stavby, ke které se přípolož přikládá. V řízeních a postupech podle stavebního zákona týkajících se stavby, ke které se přikládá přípolož, se k přípoloži nepřihlíží.

(5) Stavba základnové stanice mobilního signálu včetně souvisejícího elektrického a optického přípojného vedení financovaná v rámci Národního plánu obnovy, která nepodléhá posouzení vlivů na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, nevyžaduje rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas podle zákona č. 183/2006 Sb. a ani povolení záměru podle zákona č. 283/2021 Sb. Stavba dle tohoto odstavce je stavbou dočasnou, jejíž doba trvání je 8 let ode dne jejího dokončení, které je stavebník bezodkladně povinen oznámit stavebnímu úřadu. Stavbu dle tohoto odstavce lze změnit na stavbu trvalou, a to v rámci řízení o změně užívání stavby.

§ 2j

(1) Dokumentaci pro vydání povolení záměru, která se přikládá k žádosti o povolení záměru stavby dopravní infrastruktury, lze zpracovat v omezeném rozsahu. Dokumentace obsahuje průvodní list, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy, dokumentaci objektů, dokladovou část a, jde-li o vydání společného povolení s posouzením vlivů na životní prostředí, rovněž dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí podle § 10 odst. 3 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a přílohy č. 4 k zákonu o posuzování vlivů na životní prostředí, včetně posouzení vlivů na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, bylo-li tak stanoveno v závěru zjišťovacího řízení.

(2) V případě postupu podle odstavce 1 je stavebník povinen zpracovat dokumentaci pro provádění stavby a předat ji nejpozději 5 dnů před zahájením stavby stavebnímu úřadu.

(3) Podrobnosti obsahu dokumentace podle odstavce 1 věty druhé stanoví Ministerstvo dopravy vyhláškou.

§ 2k

Pro vybrané stavby energetické infrastruktury uvedené v § 1 odst. 4 písm. b), které jsou současně stavbami jaderných zařízení, a stavby s těmito stavbami související, pokud vyžadují stavební povolení, se výjimky ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů dle zákona o ochraně přírody a krajiny²³), které dosud nebyly vydány, před vydáním územního rozhodnutí nevydávají a budou vydávány před vydáním stavebního povolení.

§ 2n

(1) Posuzování vlivů záměru strategické investiční stavby, terénní úpravy s ní související nebo s ní souvisejícího odstranění stavby na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí zajišťuje Ministerstvo životního prostředí.

(2) Stavební úřad není oprávněn prodloužit lhůtu pro rozhodnutí o žádosti o povolení záměru strategické investiční stavby, žádosti o povolení terénní úpravy s ní související nebo žádosti o povolení s ní souvisejícího odstranění stavby.

(3) Dotčený orgán není oprávněn prodloužit lhůtu pro vydání závazného stanoviska nebo vyjádření k záměru strategické investiční stavby, k terénní úpravě s ní související ani k s ní souvisejícímu odstranění stavby; to neplatí, jde-li o jednotné environmentální stanovisko²⁶).

(4) Odvolání proti rozhodnutí stavebního úřadu o povolení záměru strategické investiční stavby, povolení terénní úpravy s ní související nebo povolení s ní souvisejícího odstranění stavby není přípustné.